Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Rekapitulace kosmických startů v roce 2017: USA, Rusko, Evropa a další...

Začátek každého nového roku přímo vybízí k ohlédnutí za tím uplynulým a nejinak je tomu i v případě kosmických startů. V roce 2017 jich bylo 90, z toho 6 neúspěšných. Suverénně největší počet z nich, celkem 18 startů, připadl raketě Falcon 9.

USA: Ve znamení Falconu

Nejvyšší počet kosmických startů mají tentokrát Spojené státy americké – celkem 29 a to s 100% úspěšností. Největší zásluhu na tom má 18 startů rakety Falcon 9 společnosti SpaceX, což je stejně kolik startů připadá na Čínu a jen o dva starty méně, než kolik připadá na Rusko.

V tomto ohledu je třeba zmínit i jeden důležitý fakt a to, že právě Falcon 9 aktuálně překonává i dlouholetou jedničku v počtu startů za rok – ruský Sojuz.  Úspěch SpaceX je ještě o tolik větší, že první stupně nosiče se vracejí zpátky na Zem k dalšímu použití.

Slabší rok má za sebou ULA (United Launch Alliance). Z jejích raket stojí za zmínku snad jen Atlas V, který v různých variantách startoval celkem 6 krát a prakticky všechny starty připadly státním institucím a organizacím. Další nosiče mají vždy jen po jednom jediném startu. Jmenovitě šlo o rakety (pořadí podle data startu od nejstaršího): Delta 4, Minotaur 4, Minotaur-C, Antares 230 a Delta 2.

V souvislosti s americkými starty je dobré zmínit také raketu Electron. Ta sice využívá infrastruktury na Novém Zélandě, ale patří pod společnost Rocket Lab se sídlem ve Spojených státech. Zajímavostí tohoto nosiče je, že jeho raketové motory využívají elektrická čerpadla, která berou energii z palubních baterií a nikoliv turbočerpadel jako je obvyklé.

Při svém premiérovém startu však náklad oběžné dráhy nedosáhl, byť alespoň 1. stupeň pracoval správně a došlo i k úspěšné separaci 1. a 2. stupně. Pokus o druhý start v prosinci pak byl nakonec odložen až na letošní rok (poznámka autora: 21. ledna již došlo k úspěšnému startu).

Rusko s jedinou havárií

Vcelku úspěšný rok má za sebou z hlediska kosmických startů i ruská kosmonautika. Navzdory častým diskuzím nad jejím úpadkem a problémy dokázali Rusové uskutečnit celkem 20 kosmických startů, z toho 19 úspěšných.

Největší počet 15 startů již tradičně připadl raketám Sojuz, z čehož při čtyřech byla vynesena pilotovaná loď a dva ze startů proběhly z evropského kosmodromu Kourou v Jižní Americe.  Po čtyřech úspěšných startech si připsal Proton a jeden taktéž úspěšný start připadá na raketu Rokot/Briz-KM, která je derivátem z vojenské rakety UR-100N.

Neúspěšný start jsme tedy v případě Ruska zaznamenali jen jeden, ale o to kurióznější. Raketa Sojuz-2.1b odstartovala koncem listopadu z kosmodromu Vostočný a na první pohled se zdálo, že vše probíhá podle plánu. O něco později se však ukázalo, že horní stupeň nosiče s vynášenou družicí Meteor dopadl severovýchodně od pobřeží Jižní Ameriky.

Následné vyšetřování ukázalo, že za nehodou může chybné softwarové nastavení – raketa si myslela, že startuje z jiného kosmodromu Bajkonur. V důsledku toho se horní stupeň po oddělení od předchozího dostal do špatné orientace, což ve výsledku znemožnilo navedení na oběžnou dráhu.

Neúspěšný rok má za sebou ruská „modulární“ raketa Angara, která neodstartovala ani jednou. Navíc bylo rozhodnuto o tom, že místo ní se má stát nosičem nové kosmické lodi Federacija raketa Sojuz-5.

Budoucnost raket řady Angara se tak zdá být stejně nejistá, jako byl jejich dosavadní vývoj (pozn. autora: Vývoj těchto raket byl zahájen začátkem 90. let a doposud došlo pouze ke dvěma testovacím startům, z toho jeden byl pouze suborbitální.). Další start je aktuálně plánovaný až na rok 2019.

Koncem roku přitáhl pozornost médií také start ukrajinské rakety Zenit-2, která neobvykle startovala pozemního kosmodromu Bajkonur. Navzdory dobré činnosti všech stupňů se totiž s družicí nepodařilo okamžitě navázat spojení, ale až později.

Pro samotnou raketu navíc šlo o první start od roku 2015 a její starty z plovoucí plošiny SeaLaunch mají být obnoveny podle plánu do dvou let. Otázkou nicméně zůstává její konkurenceschopnost i s ohledem na procentuální úspěšnost všech startů.

Řada čínských novinek

Za menší pozornosti médií uskutečnila třetí největší počet startů Čína, která z koláče ukrojila celou pětinu všech startů. Třináct startů z toho ještě připadal na rakety řady CZ-2/3/4.  

Celkem tři starty ovšem představovaly pokračování přesunu z nosičů s motory na hypergolické a zároveň toxické pohonné látky na rakety využívající alespoň ve svých spodních stupních raketovými motory spalujícími bezpečnější kombinaci kapalného kyslíku a kerosinu.

Všechny tři rakety přitom startovaly v minulém roce teprve podruhé a jedná se jmenovitě o: CZ-5 s nosností 23 t na LEO (neúspěšný start), CZ-6 s nosností 1080 kg na heliosynchronní dráhu a nakonec CZ-7 s nosností 13,5 t na LEO (=nízkou oběžnou dráhu).

Při podrobnějším pohledu na čínskou statistiku startů zaujmou dvě rakety a to KT-2 a KZ-1A. V obou případech se jedná o kosmické nosiče vzniklé na základě vojenských raket DF-31, respektive DF-21 v případě KZ-1A. V obou případech jde o rakety na tuhé pohonné látky a schopné tzv. okamžité reakce – tedy operativní vypuštění družice ve velmi krátkém čase po zjištění takové potřeby.

Na Čínu však připadají také dva neúspěšné starty, respektive jeden a půl neúspěšné. Ten poloviční se pojí se startem rakety CZ-3B z 18. června, kdy došlo k nesprávné činnosti 3. stupně. Družici se nakonec podařilo navést na dráhu ke geostacionární, ale za cenu ztráty zhruba deseti let životnosti – proto poloviční. Druhý a tentokráte kompletně neúspěšný start se pojí právě s novým nosičem CZ-5, kterému selhal v důsledku problémů s turbočerpadlem jeden z dvojice kyslíko-vodíkových motorů 1. (centrálního) stupně.

Evropa bez větších překvapení, ale zato 100% úspěšná

Evropa, co se týče kosmických startů, srovnala rekordní počet z roku 2016, když opět dosáhla na 9 startů. Ariane 5 má na kontě dalších 6 startů, z toho 5 ve variantě ECA a 1 v silnější a modernější variantě ES, při kterém došlo k vynesení několika navigačních družic Galileo. A 3 úspěšné starty má za minulý rok na kontě také lehká nosná raketa Vega.

V minulém roce také pokračoval vývoj nového středně-těžkého nosiče Ariane 6, která má ve dvou variantách nahradit současnou Ariane 5. Na přelomu roku se v médiích objevily zprávy o úvahách a plánech nad vývojem menší varianty rakety Vega i vícenásobně použitelnými stupni pro Ariane. Zda však budou některé koncepce realizovány, ukáže až čas.

Japonsko na cestě za lepší ekonomikou

8 kosmických startů podnikli také Japonci, z toho 7 úspěšných. Šestice startů přitom připadá na raketu H-2A, což je v případě této rakety rekord, co se týče počtu startů za rok.

Jediný japonský neúspěšný start pak připadl na málo známou raketu SS-520-4, která navazuje na tradici malých kosmických raket na tuhé pohonné látky. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže vynést 3U cubesat, což je družice o rozměrech 10x10x30cm a hmotnosti 3 kg. Bohužel kvůli mechanické závadě byl start neúspěšný.

Indie: 104 družic při jediném startu

Indie uskutečnila v minulém roce celkem 5 kosmických startů, z toho 1 neúspěšný. 3 starty si připsala raketa PSLV a 2 pak raketa GSLV.

Pozornost na sebe přitáhla především únorovým startem rakety PSLV, která na oběžnou dráhu úspěšně vynesla rekordních 104 družic – více jich při žádném jiném kosmickém startu dosud nebylo vyneseno.

Výhled na 2018: Start Falconu 9 Heavy i nové rakety pro pilotované lodě

Zdaleka nejočekávanějším kosmickým startem má být možná už tento měsíc premiéra super-těžké rakety Falcon 9 Heavy, která má při startu vážit 1 420 t a podle SpaceX má v jednorázově použitelné variantě vynést až 63 t na nízkou oběžnou dráhu.

Jenom pro porovnání: Delta IV 4, dosud „nejsilnější“ současná kosmická raketa, váží kolem 733 t a dokáže vynést až kolem 28 t na nízkou oběžnou dráhu. Na dosud nejtěžší nosiče však stále ani zdaleka nemá – Saturn V vážil při startu 2 970 t a sovětská Eněrgija 2 400 t.

Rok 2018 bude významný také z hlediska nosičů pro pilotované kosmické lodě ve Spojených státech, kde jsou chystány hned dva takové starty. Boeing plánuje nejdříve bezpilotní zkoušku lodě CST-100, kterou bude vynášet raketa Atlas V.

A SpaceX pak chystá taktéž nejdříve bezpilotní a následně pilotované lety se svou lodí Dragon. Obě kosmické lodě mají v první řadě doplňovat střídání posádek Mezinárodní kosmické stanice, Dragon pak má dokonce obletět Měsíc. Během jednoho až dvou let tak přibudou hned dvě „nové“ human-rated rakety.

Diskuse ke článku Rekapitulace kosmických startů v roce 2017: USA, Rusko, Evropa a další...

Pátek, 16 Březen 2018 - 00:04 | Samooo | Tak z nudy som to raz počítal na palivo rakety vs...
Středa, 7 Únor 2018 - 11:50 | ondra1 | Považovat Rusko za plnohodnotný evropský stát...
Čtvrtek, 1 Únor 2018 - 08:38 | thr | Jde ale o nadpis - formulace Evropa a Rusko je...
Středa, 31 Leden 2018 - 12:35 | Jan | To je jen slepý hněv proti EU, s realitou to má...
Úterý, 30 Leden 2018 - 21:48 | siddhi | Asi to není pravopisně správně, ale hovorově,...
Úterý, 30 Leden 2018 - 20:42 | Sinuhet | Možná, článek jsem neotevřel. V nadpisu je USA,...
Úterý, 30 Leden 2018 - 17:38 | Shal | Nadpis tě vytočil tak, že jsi přistal používat...
Úterý, 30 Leden 2018 - 17:35 | DRK | Hezké. No a teď už jen (aby to bylo komplexní)...
Úterý, 30 Leden 2018 - 16:37 | Sinuhet | Sorry, možná vypadám jako hnidopich, ale ten...
Úterý, 30 Leden 2018 - 10:10 | Jan | Jen bych doplnil, že Falcon Heavy má nyní plán...

Zobrazit diskusi