Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
2MGUI .. prave jsem zatlacil slzu vzpominek za celou piksli takhle naformatovanych a pouzitych disket .. nekdy prilezitostne je zkusim precitat. Jen jestli jeste najdu na to vhodne PC .. zajimalo by mne, jestli jeste prectu z tech disket neco. Maji uz .. nevim, tak 15let ?
Do diskuze to jistě bude přínosná informace, jestli to přečteš :)
To je otázka, mě jsou schopna se posrat data na disketách klidně za pár minut.
Jinak otázka do pléna, jak je to s MF2DD? Jsem snad našel, že to nepodporuje Vista7, i když bych na to v BIOSu přepnul mechaniku. Mám tu krabičku těchto disket…
Čistě teoreticky - CMD > format /? > parametr F(:720) nezmizel
Prakticky to nemám odzkoušené, ale mohl bych zkusit přelepit 1.44MB disketu, naformátovat jí na 720K, strčit do emulátoru Amigy, nahrát na ní nějaký *.mod a zkusit přečíst. Akorát netuším kde mám mechaniku a vypínat krabici se mi taky 2x nechce :)
ad VGACOPY, to jsem take pouzival, a ty specialni carky, jestli jsi dobre pamatuju byli u nekterych disket chranenych proti kopirovani, nevim jestli to nebylo tak, ze prave vgacopy to umel skopirovat... nejake mezistopy.
Ech, pamatuju dobu, kdy na diskách a disketách nebyly sektory a clustery... Kdysi jsem programoval zpracování dat z 8" diskety, na kterou ukládal chybové výpisy počítač EC1026. Tehdy prostě byla zapisována souvislá data, souvislá do té míry, že po indexovém impulsu (HW začátek stopy) se přepínala na jinou stopu a v případě potřeby na další cylindr. Začátek bloku dat se musel hledat čtením stopy, určené podle údaje v adresáři. To samozřejmě platilo z programátorského hlediska, na nižší úrovni byla data rozdělena na kratší úseky a doplněna kontrolními a samoopravnými kódy. Celý ten systém záznamu pocházel od IBM.
To neni mozne, tak dlouho nikdo nezije :-P
:-) Začínal jsem v roce 1972 - u počítačů tzv. 2. generace - složených z desek, osazených tranzistory a krmených děrnými štítky, s pamětí na magnetostrikčních linkách. Zatím ještě žiju. A kolikrát se nestačím divit, jak jsou dnes mladí zkostnatělí a duševně nepružní...
Ten program jsem dělal v roce 1988.
Nojo, jenže když se pak přijde o práci někam ucházet nějakej takovejhle starší se zkušenostma, tak se akorát dozví, že neni „mladej a perspektivní“ ;).
To znám - všude chtějí odborníka s dvacetiletou praxí do 30ti let. A ten se u nich naučí, co ještě neuměl, a odejde do dvou let zase za lepším. Jenže ono asi jde i o to - zaměstnance už dneska běžně najímají externí agentury a ty nemají zájem najímat stabilní a spolehlivé lidi - ony chtějí za dva roky brát prachy za další.
Znám to taky. A to jsem novějšího data výroby(začínal jsem koncem 80. let). Úsměvné je, jak v některých firmách o přijetí specialistů rozhodují mladá telátka, která nemají ani ponětí o co v té práci jde :-). Asi proto to tak vypadá. Naštěstí i v této divné době se dá narazit na normální lidi...
Ve vašem případě nechápu jednu věc. Jak člověk s takovou praxí, který dělal ještě na klonech IBM 370, může mít takovou fanatickou náklonnost k něčemu tak debilnímu jako je software od Microsoftu.
Fanatickou náklonnost k debilnímu? Asi jste extrémista, vážený pane. Já prostě obhajuji dobrý software proti pošukům, kteří jej pomlouvají, protože to je zrovna "in". Většina výtvorů MS si to při srovnání se zbytkem světa opravdu nezaslouží. Jsou samozřejmě výjimky, jako třeba Windows RT. Tento pokus je třeba odpískat, MS se k tomu bohužel nemá.
Pošuk, extrémista.... no vždyť říkám, že moc nechápu.
Myslím, že jste kdysi s nástupem DOSu na PC a ústupem klasických mainframů něco zanedbal, nerozumíte tomu, něco vám uniklo a teď máte strach, že to po vás někdo bude v práci chtít. A tak to podvědomě kompenzujete nadáváním na momentálně nejpopulárnější variantu oné záležitosti.
Mainframy nejsou zadny SW zazrak, jsou dobre jen po HW stravce, de fakto je zachranila virtualizace a linux.
S/390 nove Z/OS je batchovy system, bezi na tom tak leda DB2 a REXX scripty (jo to je dobry jazyk, dokonce je i objectREXX a knihovny na mainframe staly majland) ;-))
Proto tam dnes bezi Z/VM a linux ci AIX, por. se skladaji velke AIX masiny, vlastne je to skoro to same co mainframe z HW stranky, stejny CPU a LPAIR ... IBM Power ma IBM i Hitachi ve vsem.
Mainfraem a jejich FICON ;-)) ... dnes uz je tam to same co v OpenSystem ... a vyziva se hlavne diky spolehlivemu a redundantnimu HW
AS/400 ... OS/400 je dobry na DB2 kdyz se na to da Oracle, tak to behem dne 4x zkrouti system ;-))) ... IBM ma dnes na tyhle veci jen DB2 a LotusDomino a jine veci Linux a AIX ... a i to Domino uz provozuje radeji nez na AS/400 (podle barvy to byla bud masina na Domino, nebo DB2) na linuxu ;-))
Vse od MS je samozrejme shit, derne stitky taky pamatuju ;-)) HDD kde se montovaly plotny, kotouce ... delal jsem i s OS/2 to bylo hezke a pak samozrejme UNIX/LINUX ... No a k temhle masinkam jeste storage ze, takze zadne hrani s disky ... disk je bizuterie, ma byt v bedne a te bedne rikame RAID a tu bednu mem pres co ... pres FC etc ;-)) ... a votom to je, M$ jeou hracky, neumi to ani poradny cluster, kdyz se to zatizi, tak to pada, vykon to nema zadny a co nova verze, to vetsi katastrofa .... bud kupa veci nejede, nebo pro zmenu jeste pomaleji, nez predtim ...
Pro uzivatele je porad lepsi debilni software co se porad pouziva stejne a je zpetne kompatibilni nez zmet navzajem nesouvisejicich nedodelanych projektu, ktera je sice zadarmo, ale kazdy rok vypada uplne jinak, funguje jinak a jakykoliv program je treba neustale upravovat aby sel spustit (ano, to je bezna uzivatelska distribuce linuxu jako je Ubuntu) nebo druhy extrem, kde je sice zachovana skoro 100% kompatibilita a uzivatel vi uz roky kde co najde, ale nema moznost zmenit naprosto nic a smi jen to, co mu vyrobce povoli (tohle je zase Apple). A jina alternativa pro domaci pocitace neexistuje.
Nevšiml jsem si, že by třeba 10 let podporovaný RHEL (nebo zdarma totéž v podobě CentOS apod.) byl změtí nedodělaných projektů. Vidím velmi stabilní seriózní nástroj s rozsáhlými repozitáři softwaru, používaný od velkých serverů až po malá PC na stolech vývojářů. To že jej nemá doma Pepík Vomáčka ze Lhoty na věci nic nemění - je možná cílovou skupinou někoho jiného.
Když chce někdo experimentovat třeba s rozvrtanou Fedorou - má možnost...
Nechápu co lidem jako vy na existenci Unixu a Linuxu tolik vadí - strach, že znalost po vás budou chtít na přijímacích pohovorech? Inu - v tom případě je to dost oprávněné. Oprašováním PC s Windows se v IT uživíte čím dál hůře a co se týče infrastruktury, je ten váš předmět nenávisti čím dál víc mainstreamem.
Učte se Unix, Linux, BSD, pracujete - li v IT. Budete je potřebovat.
Nehodlám tady ale vést flamewar... Napsal jsem vše co jsem chtěl.
Po přečtení článku se už ani nedivím - pokud žijete pořád v té době a místo, abyste se zabývali něčím aktuálním, se plácáte po ramenou, jak jste v počítačovém pravěku dokázali vydolovat 100KB na disketě navíc, tak co s vámi?
Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. A pokud takový člověk přijde mezi kolegy a pasuje se do role toho, co má zkušenosti (sice s děrnými štítky, ale zato od roku 1945 ;)) tak akorát ostatním pije krev.
Vážený pane, já mám zkušenosti s děrnoštítkovou technikou i s Windows 2008 R2 serverem včetně centrální správy velkých firem o stovkách a tisících počítačů a stovkách serverů fyzických i virtuálních. Vždycky jsem se rád učil nové věci a nikdy mi to nedělalo potíže.
Dneska se už naštěstí můžu jen smát mladíkům, kteří nedokážou pochopit, jak se dělá s Windows 8 a tvrdí, že to nejde. Už jsem v důchodu, ano, na mě ještě důchod vyšel. Vy na tom budete hůř...
Doporucuji Server 2012. Kdo nezna W8, bude pul hodiny hledat jak se to restartuje :-)
zvlastni, ja na to prisel tak po 10sekundach ;)
win+r, cmd, enter, shutdown -r -t 0 enter ?
Reset čudlem natvrdo (9s klení, 1s osahávání bedny) :D
Tak jsem si ho schvalne nainstaloval. Opravdu dobry )).
Alt+F4 vždycky (zatím) zabralo ;).
Plno lidi si urcite rado zavzpomima na pocitacovou dobu kamennou. Kdyz jsem zil na stipendium kolem tisicovky na mesic, disketa stala stopade, tak jsem byl rad, ze jsem ji trochu nafoukl.
Dost trapná poznámka, nemyslíte?
Moje zkušenost říká, že ti, kteří si hráli ještě s disketama(také mezi ně ale patřím), jsou mnohdy použitelnější než průměrný dnešní frikulín. Narozdíl od něj mají zpravidla lepší teoretický základ (studovali ještě skutečné vysoké nebo i střední školy - ne zjednodušené náhražky) a daleko větší nadhled. Zpravidla daleko lépe chápou, jak ty věci fungují, nejsou povrchní, jsou spolehlivější.
Když budu postaven před problém, zda mám přijmout widlaře BTJ nebo widlaře, který tady vystupuje jako Petyy apod. jednoznačně sáhnu po tom druhém a nebude mně vadit, že se tady projevuje stejně :-).
Pokiaľ sa začne prejavovať ako Petyy tu tak ho vyhodíte tak rýchlo ako BTJ
Pokiaľ veríte že všetko čo je na internete napísané je pravda tak ste naivný viz Hulán
Odporujete si na jednej strane tvrdíte sa Petyy nedokáže pochopiť Linux/Unix ale potom sa obrátite o 180 a tvrdíte že starší ľudia "lepšie chápu" nadhľad atp.
Nerobí to z Petty-ho výnimku aspoň podľa vašej anekdotálnej skúsenosti?
Asi jste nepochopil text. Nepsal jsem, že nedokáže pochopit. Psal jsem, že zanedbal a teď má strach, aby to po něm někdo nechtěl. V tom je trochu rozdíl.
Nevěřím všemu, co je na Internetu napsané :-) , píšu obecně na základě zkušenosti a uvádím příklad. Mimochodem toho člověka myslím trochu znám. Je dost možné, že jsem se s ním kdysi potkával na Fidonetu a také v jednom větším českém městě...
Fidonet, modem 2400, BBS, Frontdoor, Maximus, nodelist, pointlist ))), tohle jeste nekdo pamatuje?
BTW 2:5020/133.5 AKA FB BBS
Sice je to mimo diskety, ale je to k sestavě. Pozor na RAM! Možná je jí moc. U desek co měly L2 cache onboard její množství zpravidla dovede nacachovat jen určité množství ram.
256KB = 32MB ram.
512KB = 64MB ram.
1MB = 128MB ram.
2MB = 256MB ram.
Pokud je paměti v systému více než dovede L2 cache naadresovat, tak tu paměť cachovat nebude a systém bude mít výkon jako kdyby byla L2 nefunkční/vypnutá/vůbec tam nebyla.
Nekde se tusim psalo, ze cast RAM je cachovana vzdycky (podle moznosti chipsetu / cache) a zbytek neni. Otazka je, jestli "rychla oblast" je na zacatku, nebo na konci..... a odkud do ni OS pristupuje. Ale osobne to odzkouseno nemam, takze bez zaruky. Snad akorat dodam, ze s 64 (cacheable) nebo 256MB na i430TX jsem nezaznamenal zadny rozdil pri beznem provozu.
Absence L2 se nejvíce podepíše na hernim výkonu. 15-30% dle enginu. A ano mělo by to bejt že ta přední část co se může se nacachuje, ale realita je taková že jsem nabootoval, měl zabráno 10MB ram, udělal test prostupnosti (přenos bloků) na dalším 1MB a dopadl jako by tam L2 cache vůbec nebyla, tzn špatně. Na výkonu OS a většiny dobových výpočtů se L2 moc nepodepíše.
Ale stačí si stahnout starej CPUtest od pana Šmída a hned je na grafu vidět jestli L2 funguje jak má nebo ne. Já osobně jsem se s tim setkal celkem pravidělně. U 486 když měla mít více jak 32MB ram ale bylo jen 256K L2, SIS 496/497 chipset. A taky u socketu 7 (alladin IV takže SS7), měl 512K onboard a nad 64MB ram byl problém s L2.
Cipset 430TX zasadne cachuje iba prvych 64MB (pocitane zdola), Windows 98 (pravdepodobne aj Me) sa zasa loaduje zhora, teda zacina v necachovanej oblasti RAM. Maximalna velkost pre tento cipset je samozrejme 256 MB RAM (6 adresnych liniek RAS).
Na zaciatku je rozdiel v rychlosti ocividny, samozrejme najma pri intenzivnych operaciach s pamatou. Neskor, ked sa necachovana oblast RAM zaplni a system zacne ukladat data do cachovanej oblasti, uz nie je taky vyrazny. Prirodzene, pri mensej pamati RAM system pristupuje castejsie na disk, co tiez stiera rozdiel.
Z tejto rodiny iba cipset 430HX vedel cachovat viac RAM (az 512 MB, ale iba s pridanou pamatou priznaku cache - takzvanou tag cache RAM), ale zasa nepodporoval pamat SDRAM.
Jop, asi to tak bude. Já měl tehdy tunu různejch klonů, Intel chipsety skoro vůbec. Vim že u Alladin IV i V to tak stále bylo, ala ta vazba L2 vs Vram jak jsem vypsal předtim. S 1MB L2 se cachovalo 128MB ram dobře, s 512K se muselo jít na 64MB protože jinak L2 EE. Bez ohledu na použité CPU. Vzhledem k tom uže Intely se z tohoto socketu vyklidily před příchodem super socket 7, tak pro mně nikdy nebyly podstatné, navíc se na nich blbě dosahovaly větší FSB tudiž mizerné OC. Z těch divenjch jsem měl raději ALI a SIS (ale ten byl vzácnej), VIA byla hrozná kvůli mizerné prostupnosti a kompatibilitě AGP (pokud tam bylo).
Aladdin V se delalo vic revizi a v tech nejnovejsich uz bylo tohle poreseno. Tam uz pak slo s 512KB cachovat 256, nebo snad i 512MB. Starsi kousky umely na 512KB - 128MB, 1MB - 256MB, atd. Za nejlepsi desku pro SS7 povazuju Gigabyte GA-5AX v posledni revizi 5.2. To je fakt libova fosna podporujici snad vsechny S7 procesory a taky z nich dokaze vyrazit nejlepsi vykon. Muj kus zvlada stabilne FSB 125MHz se zapnutou externi cache / 130 MHz bez. Na VIA se taky nasly uchazejici kousky - delal se myslim jakysi Epox s 2MB L2 a s tim uz se dalo pracovat.
Jinak problemy s cacheable RAM automaticky odpadaji pri pouziti K6-III/K6-2+/K6-III+. A to v libovolne desce - i na tom zminenem i430TX.
Diky za upresneni, ted uz vim jak to vlastne je. :-) Jinak jen pro zajimavost - nejen i430HX dokaze cachovat vice nez 64MB. Umi to i stary 430NX. Je to prastary server/workstation chipset (vlastne jeden z prvnich pro pentia) a ten umi cachovat az plnych 512MB. Ale ma to hacek... podporuje jen socket 5 procesory - takze jako maximum P200 non-MMX, neumi ani EDO RAM a jako hlavni kamen urazu je predpokladam asynchonni cache. Jednu desku s timhle chipsetem mam a ikdyz jsem do ni nacpal vice mene to nejlepsi (2x P200 a dalsich 256K cache, 512 celkem), tak to bylo extremne pomale. :-)
Bude ta rarita ze sveta floppy adapter, umoznujici disketove mechanice cist pametove karty z fotaku? :-) (to skutecne existuje)
Tak osobně jsem se s ním setkal (vzpomínám si, že s ovladačema to bylo všelijaké, až ten poslední tak nějak rozumně fungoval), ale o tom řeč nebude (ten nemám) :).
LS-120? :) ale klidne neprozrazuj :) j ajsem hlavne rad, ze ta 2,88MB floppyna fungovala (teda dle infa, ze v pristim clanku bude zminena, predpokladam ze ano)
Mno, fungovala, ale … o tom příště :). Nevím, jestli je problém kusu, nebo problém obecně 2,88MB mechanik. Ale myslím, že i přes těch pár stran, co jsem z toho spáchal, jsem z toho vyždímal docela dost (myslím informačně).
To mi připomíná jednu šílenost, kterou jsem před pár lety viděl - digitální foťák, který jako paměťové médium používal 3,5" disketu :-).
Sony Mavica. Později byly i kousky s vypalovačkou CD.
Tedy MiniCD.
Proc silenost? Nejdostupnejsi pametove medium (je to fotak z roku 1998)
Šílenost proto, že jsem ten foťák viděl v jedné firmě cca tak před 6 lety, tj. mi to přišlo celkem vtipné, hlavně vzhledem k tomu, že se tam tuším to dobou ten foťák snad občas i ještě normálně používal. Z jaké doby byl ani žádné jiné jeho vlastnosti jsem nezkoumal... Jinak souhlasím, že v té době to asi jinak moc nešlo (i když jsem tak nějak - asi nesprávně - měl podvědomě spojené použití paměťových karet a digitálních foťáků od jejich začátku), ale holt z dnešního pohledu to vypadá srandovně :).
fotil jsem na to tuning v brne 2002, balik disket s sebou, po deseti fotkach vymenit a domu sem donesl pulku.
Mýslíš tohle?
http://www.ebay.com/itm/OLYMPUS-FLOPPYDISK-ADAPTER-SMARTMEDIA-FLASHPATH-...
Docela by mě zajímalo, jak se OS vypořádal s takto "hodně velkou disketou".
Ale jinak ty foťáky tankrát byly z dnešního pohledu šílené. USB ještě nebylo příliš rozšířené, takže jsem měl na prvním foťáku COM. Maximální rychlost 115200 bps, takže nějakých 14kB/s. 8MB karta lezla po sériové lince do počítače cca 10 minut. S 32MB kartou to už bylo 40 minut. Jak se začaly prodávat USB čtečky, tak jsem si ji hned koupil. Stálo to 2 000 Kčs, umělo to jen SmarMediad a ovladač byl strašný. Spolehlivě to zhazovalo Windows a Linux se tu čtečku naučil až po letech, ale taky s problémy. Nakonec jsem musel koupovat ještě PCMCIA čtečku. Ta byla v pohodě.
OS to bylo jedno, důležité bylo, aby byl správně udělaný ovladač. Všechna data byla beztak na první stopě, prostě to jen komunikovalo impulzy přes hlavu na jedné jediné pozici. Čtení i zápis.
taku raritu som pred par rokmi krvopotne zhanal.. aby som nahradil disketovu mechaniku v jednych klavesoch kurzweil.. ale funguje bez problemov!
jestlipak tam je nejnovejsi bios http://ee.gigabyte.com/products/page/mb/ga-586t2/download/bios :)
Dva dvojka, samozřejmě :) (na screenshotu z HWiNFO32 sice neni přímo 2.2, ale souhlasí datum).
Hehe, ale tohle pobavilo :) http://abload.de/img/ga586t2-drivers___pwlwv.png
To je prakticky na kazdem webu vyrobce, akorat to napise ze to nic nenaslo :-)
U lepších výrobců se spíš objevuje seznam dobových OS a ne současných ;).
To není nejnovější BIOS, nejnovější je ten můj: http://www.ryston.cz/petr/bios/ :-)
S podporou disků do 137 GB, UDMA>33 MB/s a správným zobrazením AMD K6-2/450.
http://www.ryston.cz/petr/bios/ga586t2_mod.html
To je pěkné, šikovnej, vyzkouším :). Díky.
2m som aktivne pouzival ale po vydani w95 stym zacal byt problem. w95 malo taku neprijemnu vlastnost ze 2m diskety efektivne likvidoval po zasunuti a pokuse o citanie. Nikdy som nebadal po pricine, nezna niekdo po skoro 20 rokoch odpoved :) ?
Pro provoz pod Win95 doporučuje autor vypnout 32bitový přístup k disketovému řadiči a nechat ho běžet v režimu MS-DOS.
Rychlost klávesnice uměl nastavit i DOS, na to není potřeba psát ve strojáku :-). Používal jsem následující příkaz, to bylo snad maximum
mode con rate=32 delay=1
Člověk se pořád učí :) Je to divný, ale než bych si zapamatoval mode con rate=32 delay=1, tak jsem si spíš zapamatoval B80503BB0000CD16C3 ;).
Tak přinejhorším napíšeš mode /? a najdeš to v seznamu. Překvapivě tyhle volby jsou ještě ve Windows 7, ale nastavit jsem to nezkoušel.
Mno, já právě jo, funguje to ;).
Misto BB0000 bych tam dal 31DB, 8 byte se pamatuje lip ).
Přiznám se, že nevím, co 31DB je (našel jsem si, že je to XOR, ale nevím čeho, nejsem zrovna u té DOSové mašiny, abych zkusil, co to dělá). Předně si myslím, že BB0000 vypadá zapamatovatelněji než 31DB ;).
BB000 MOV BX,0000
31DB XOR BX,BX slo by treba i 29DB SUB BX,BX
Jinak RET bylo pouzitelne pro ukonceni .com, ale lepe INT 21/AH=4C, pripadne starsi INT 20.
Jinak ten program je celkove nekompatibilni, na starsich PC by to nefungovalo, v biosu funkce 0305 nebyla implementovana. Takze spravne by bylo nejprve INT 15/AH=C0 - zkontrolovat podporu funkce, pak v tabulce konfigurace BIOS overit dostupnost INT 16/AH=09 - pak pres tuhle funkci overit podporu funkce INT 16/AX=0305 a pak teprve nastavit rychlost/opakovani. Ono by se nic nestalo, ale takhle by program vedel, ze je rychlost/opakovani skutecne nastavitelna. Takze by se to roztahlo asi na pul stranky kodu.
Ten program byl takhle dělaný pro účely zrychlení klávesnice tam, kde to fungovalo - tj svého času u mě doma :). Kontrolu funkčnosti jsem fakt neřešil, potřeboval jsem počítači říct „udělej tohle a tohle“, nikoli „nejdřív zjisti, jak to můžeš udělat a pak to udělej, jak to jde“ ;)
Je fakt, že kdybych opravdu chtěl, aby cílem byl co nejkratší soubor, tak varianta 31DV či 29DB namísto BB0000 by byla samozřejmě lepší ;).
Mimoto: já v assembleru nikdy moc nedělal. Pravda, uměl jsem si trošku hrát s disketovou mechanikou, i když na výrazně vyšší úrovni než 2M/2MGUI, ale v počíátači jsem uměl rozblikat všechno možné, na poddajných výjimkách i Turbo ;). Ale všechno to byly kódy typu „udělej to a to“, ne „zjisti, jestli to jde a pak to udělej“ ;). Blbůstky, prostě no ;).
a co taková LS-120 A-Drive... jedna mi kdysi prošla rukama, byla to jediná kterou jsem kdy potkal :)
Bravo. Chtěl jsem si pustit nějaký SCI-FI film a tento článek se mu prožitkem ze čtení zcela vyrovnal. Jen tak dál! :)
Ach jo priatelia zavolajte policiu. prepadla ma nostalgia
Tiez som vo velkom vyuzival vgacopy a mal som aj fhformat ktorym som dokazal zmaknut verbatim datalife plus disketu na 2.1 MB bolo to na nejakych 2 112 500 bajtov ak si to dobre pamatam. Mechanika bola polaroid samozrejme 1.44 MB. Asi nejaka "Full HD" lebo nikto z mojich kamosov nevedel presiahnut 1.88 MB. bol k tomu potom treba aj fdread aby to korektne precitalo. Jaj to boli casy, ked na jednu takuto disketu som dal dos norton comander a hru. potom to uz len pustit a hura mozem sa hrat.
Jenom doplním, že popis, jak se to dělalo v Linuxu, je třeba zde: http://www.fdutils.linux.lu/Fdutils.html#SEC38 .
Nepamatuji si, že bych v Linuxu nestandardní formáty používal. Příkazem superformat se vytvářet daly, ale já používal jen fdformat. Možná to bylo tím, že jsem na disketách přenášel data mezi DOSem, Linuxem a Solarisem. Kompatibilita a spolehlivost byly důležitější než pár bajtů navíc.
Kdyz se delalo tohle, tak Linux jeste neexistoval :-)
S Linuxem jsem si hrál od roku 1991. Kolega mi ho poslal poštou na dvou disketách. První distribuce (Slackware) vyšla v roce 1993. Na screenshotech v článku, je u VGA-COPY uveden (C) 1989 - 2001, u HD-COPY je (C) 1992 - 1995. Takže jaképak, že Linux v té době neexistoval?
Linuxový supeformat asi bude novějšího data, ale fdformat ve Slackware byl. Akorát nevím, jestli už od první verze.
Sranda, ludia. Skusil niekto z vas zvysit kapacitu diskety aj kompresiou diskety? Tusim sa to volalo DriveSpace ci tak nejako. Byvalo to sucastou windows a tiez to vytvaralo dalsiu logicku jednotku.
Pamatuji, hodně se zpomalilo bootování a 486 měla co dělat, aby zvládla realtime dekomprimovat. Dnes totéž umí NTFS nativně.
Kdo z vás pamatuje na Cybex Shell z roku 1994? Kromě zmiňovaného způsobu formátování disket uměl i pseudomultitasking a celkově vypadal jako jednoduchý Windows.
Já možná jo, jen nevím, jestli se to takto jmenovalo, na to už si nepamatuju, ale ten design je mi povědomý. Co si ale pamatuju docela dobře, je, že se to dalo instalovat stylem „vložte další disketu“, přičemž bylo jedno, která to byla. Důležitá byla první, pak to bylo jedno, pořadí mohlo být libovolné.
Na klasickou disketu se dá dostat mnohem více než 2MB. Mám ještě dnes někde ve svém počítačovém odpadišti mechaniku která umí na uplně obyčejnou disketu nahrát něco přes 30MB. Pochopitelně asi to bude fungovat na úrovni mnohem hustšího zápisu jak stop tak sektorů - tzn. v normální mechanice to přečíst rozhodně nejde. Snad taky umí číst LS120 disky.
Jinak takto se daly nafouknout i pevné disky. Ani nevíte jakou jsem měl radost když se mi podařilo přeformátovat můj první pevný disk WD tenkrát ještě 5/25 palce o nominální kapacitě 20MB na kapacitu 21MB. Tenkrát to bylo něco mít megabajt navíc :-) To bylo před 21ti lety a moje PC XT 4/8MHz nebyl zrovna žádný rychlík ale zábavy jsem si s ním užil.... Třeba když mi rodiče zakázali telefonovat (velký účet za telefon) a pro jistotu schovali telefon tak jsem vytáčel číslo pomocí modemu (ano tuto vymoženost jsem už tenkrát měl - sice rychlost pouze 2400 bps ale fungovalo to) a pak jsem rychle na dráty připojil mikrofon a reprák a už se telefonovalo :-)
Jo to byly časy. Svět mi ležel u nohou, čekala mne jen sláva a bohatství, nic nebyl problém... tedy alespoň tak se mi to jevilo.
Když už jste u těch retro testů - měl bych naprosto epesní kousek hardware. Jmenuje se MovieMachine 2 a je to střihová ISA16bit karta na video - v podstatě je to HW střižna která dokáže míchat, klíčovat, titulkovat atd.. dva videovstupy v reálném čase v super kvalitě - na tehdejší dobu (1994) - v plném PALu. A to všechno fungovalo i na 286ce s 4 MB paměti v reálném čase. Existoval k ní i kompresní/dekompresní modul který dokázal v reálném čase komprimovat video do MJPEGu byť pouze v kvalitě SVCD což ale bylo na tu dobu super. Bohužel disky (klasické) nestíhaly zapisovat. Později jsem si pořídil ještě sesterskou kartu FPS60 která neuměla střih ale pouze záznam MJPEGu - bohužel nepodařilo se mi je nikdy donutit pracovat současně. Praly se o prostředky. Obě chtěli buď stejné IRQ nebo adresu což prostě nešlo. Možná to byl záměr výrobce aby je nešlo kombinovat v jednom počítači protože FPS60 byla levnější než kompresní modul na MM2 ikdyž po hw stránce to bylo totéž. Kdo měl v té době videomix s online klíčováním, libovolným titulkováním, prolínačkama, střihama, PIP atd byl prostě king :-)
Tak tenhle kousek mám taky doma, vypadá jako nový a myslel jsem, že je to jeden z prvních TV tunerů. Před pár lety jsem ji koupil jako zajímavý HW exemplář na jedné burze, zaujaly mě tam právě ty jednotlivé bloky kód/dekódéry.
LS-120 mechaniku jsem měl taky, ale protože jsem s tím dělal pokusy jako elektronik, neměl jsem na to sestavu, tak se mi podařilo zníčit kus vodivých cest. Sice mechanika asi fungovala dál (šlo jen o silové vodiče k onomu výsuvnému mechanismu), ale raději jsem ji opravil a zbavil se jí.
Doma se mi válí i nějaká ta pásková mechanika, jak standardní DDSka, tak i starší, větší kousek. Dokonce mám i nějakou páskovou mechaniku podobající se DDSce k atari? Teď bych přesně kecal, ale je to kompletní balení s komunikačním káblem, disketama, mechanikou a jedním (možná i více) médiem. Doma teď nejsem, tak bohužel nemohu přispět konkrétněji.
Každopádně kdyby jsi měl wifte zájem o nějaký konkrétní kus, není problém se zápůjčkou, vzhledem k tomu že mám poštu od baráku co by disketou dohodil :)
Víš co … rád bych si tyhle věci vyzkoušel, ale začíná mi docházet čas. V průběhu tohoto měsíce s psaním končím, budu se věnovat jiné, též časově náročné činnosti, takže bych to nestihl.
Páskovek mám pár doma, tuším do DDS4 (20 GB nativně) a aktivně je používám :).
Ten hardware, co by měl dostat 32 MB na běžnou disketu, by se měl jmenovat LS-240 a je to jeden z těch, které „taky bohužel nemám“ :). Ten už ovšem pracuje specificky, na tu disketu se dá nahrávat pouze stylem „disk-at-once“ (jako u CD) a pak je disketa read-only.
MovieMachineII jsem měl v plné konfiguraci i s kompresním modulem. Se zpracováním 2 kanálů v PALu to bylo složité - občas něco zhovadilo a prohodilo se prokládání. Nevím, jestli to byla chyba jen daného kusu. Navíc karta obsahovala TV tuner, který byl ale mizerně odstíněn a každé PC ho dost rušilo. Jinak mám pocit, že se s ní dalo nahrávat i v plném PALu, byť vzorkování bylo 4:1:1 - pro kompozitní PAL dostatečné.
Předtím byla MovieMachine, která uměla jen PAL/2. K té byla mjpeg karta zvlášť do dalšího ISA slotu, ale s kartou byla propojena ještě spojkou - nekomprimovaná data by přes ISA neprošla. Z tohoto důvodu by ani kombinace MMII s FPS60 nechodila, i kdyby se nehádaly o IRQ, modul musel dostat data z převodníku přímo z karty.
Protože data nešlo poslat přes sběrnici, obě karty zobrazovaly tak, že se VGA výstup musel protáhnout přes ně a ony do něj výstup naklíčovaly - při nastavení se tak nejdřív musel sesynchronizovat výstup se zvoleným VGA režimem.
Nahrával jsem s tím ještě na PII, tehdy už nebyly omezením disky ale rychlost ISA sběrnice.
Ještě k té střihové kartě: nejsem si jist, možná jsem se s ní svého času i setkal, byla to dlouhá ISA karta přes celý počítač, primárně hrála roli TV karty, přičemž obraz se na monitor posílal podobně jako později s Voodoo kartami: výstup z grafiky se píchl do karty a karta do monitoru. Vůbec nejcoolovatější funkcí bylo, že se dala pustit TV i v textovém režimu i fulscreen, takže nebyl problém dělat v nortonu a mít na pozadí TV :). Ta karta se uměla přizpůsobit jakémukoli režimu. Ve Windows (3.x) se pak obraz dokonce speciálním softem rovnal do systémem nakresleného černého okna (dalo se to srovna i blbě, takže obraz uměl trochu přetékat přes okraje okna ;). Fakt libová technologie.
Tak to je přesně ona :-)
To asi nebude ona protože MM2 to vůbec nebyla karta ke sledování televize. Ne že by to nešlo ale když už ji měl někdo v počítači moc dobře věděl o co jde. Měla celkem 3 analogové vstupy. 2x SVIDEO + 1xkoaxial. Tyto tři vstupy šly celkem libovolně míchat. Resp. vždy se míchaly pouze dva vstupy. Celé to fungovalo navíc tak že doopravdy se digitalizoval pouze jeden a druhý zůstával analogový. Digitalizace defakto byla pouze kvůli synchronizaci protože mixování videosignálů probíhalo analogově. Byla to obdoba online video mixu. Proto to nebylo závislé vůbec na procesoru a čistě teoreticky to mohlo fungovat i na 8MHz 286. Podmínkou byla pouze 16bit ISA a windows 3.00. Mám pocit že dokonce tato karta klíčování do obrazu na monitoru vůbec neměla. Ale prošly mi rukou dvě varianty této karty. U jedné jsem o tom přesvědčen. U té druhé si nejsem jist. Ještě předtím jsem měl snad vůbec první TV tuner. Jmenoval se VIDEO GALAXY - stála asi 10 tis - byla to pěkně dlouhá ISA karta. (Stejně jako později Video Blaster od Creative). A byla uplně k ničemu. Software byl velmi špatný. Ta klíčovala tak že se do ni přivedl obraz z grafické karty - ona do něj naklíčovala svůj obraz tam kam potřebovala a pak se z ní vyvedl teprve signál pro monitor. Většinou klíčovala na purpurovou barvu dalo se to ale změnit. Dalo se to využít právě tak jak popisuje wift - nastavit v Nortonu purpurové pozadí a dát obraz do fulscreenu. Uměla tedy i nahrávat ale velmi špatně. Mojim snem byl později okolo roku 2000 AV Master 2000 - to byla první skutečně použitelná karta na digitální střih videa. Výše popsaná MM2 byla určená spíše na analogový střih což mělo i svoje velké výhody. Například to že jste byli omezeni počtem druhů efektů a tak jste se většinou uchýlili pouze k čistému střihu, max. prolínačce - což je ve výsledku vždy spíše ku prospěchu věci. Vždycky se mi chce blejt když vidím výsledek nějakého "umělce" který pokud to jen trochu jde použije všechny dostupné i nedostupné efekty a pro jistotu dá někam přechod od ultrafialové po infračervenou - případně alespoň použije 16,7 mil. barev.
MovieMachine i MovieMachine II klíčovat obraz do monitoru uměly, také až přes výstup z grafické karty - po sběrnici by to při rychlosti ISA ani nešlo. Ale neklíčovaly na barvu, byť jako podklad vyžadovaly černé okno, protože se signál s VGA výstupem sčítal. Ovládací soft jim poslal polohu okna a při nastavení se určily hodnoty H, V frekvencí. Při změně rozlišení se tak obraz buď zcela rozpadl nebo zobrazil někam jinam.
Jedna z mala cenove dostupnych (26.000 Kc u Gia v roce 1996) karet, co umi linearni i nelinerani analogovy strih. Pak prisla Pinnacle DC30 na PCI sbernici a Movie Machine II skoncila v zapomeni, stejne jako cela firma Fast.
Movie Machine II mam taky, i s obema dekoderama (Video CD) a tuner
Umi to plny PAL, ale datovy tok pouze 1150 KB/s. Nepamatuju se ze by nekdy byl problem s rychlosti zapisu (386/40 MHz)
Pokud jste u toho tehdy měl SCSI disk, tak problém s rychlostí nebyl. S IDE to bylo horší, zcela bez problémů to bylo až na Intel řadiči v čipsetu pro Pentium, který už podporoval DMA přenosy.
u HD-Copy 2.0 jsem skoncil. Pouzivam jej pod WinXP dodnes. tesim se na clanek o 2.88MB, o tehle kapacite jsem vzdy jen slysel ;-)
HD-COPY funguje i pod XP, ale není to úplně ono, protože XPčka do toho dost kecaj. Zase na druhou stranu to má částečně i nějaká pozitiva, funguje to tak třeba i s mechanikami, se kterými to pod DOSem nejede, protože nejsou na floppy řadiči.
Po dlouhé době nádherně poučné čtení. Autor má odemne pochvalu a poplácání po ramenou.
Děkujte sdílením široko daleko plz ;).
Moc hezký retro článeček :) Disketu jsem naposledy používal na flash divně se chovajícího boardu, lol :)
Jinak Amiga uměla na disketu normálně zapisovat 1760kBy. Běžně sedo ní monotovaly mechaniky co uměly "jen" 880kBy, ale high density mechaniky měly 1760kBy.
Při zápisu se ale točily 50% rychlostí, tedy je výjimečné PC mechaniky se tak daly upravit, aby to zvládly (stabilita při 1/2 otáček)...
Nicméně šlo to takto udělat a nebyl s tím problém. Pomocí různých (hrůzných) nestandardních forem zápisů si programátoři často pomohli a bootovalo-li se z diskety samé, pak používali vlastní fomáty práce a zápisu dat tak, že se na 880k disketu vešlo přes 900k dat... Jako na tzv. DD disketu (720k na PC, 880k na Amize, HD diskety 1.44k na PC a 1.76k na Amize). 2MBi formáty bylo také možno vytvořit a vytvářely se, ale tou dobou už nastopily CDčka a větí harddisky, takže to bylo vcelku zbytečné...
"Třískové zpracování dat" v floppy nebrat :)
http://en.wikipedia.org/wiki/Amiga_Disk_File
Nebylo by od věci se na to také podívat, ale myslím, že je to mimo možný rozsah tohoto článku.
"The Amiga's floppy disk controller was very basic but transparent, and for that reason very flexible allowing disks of other and custom formats to be read and written as well. Disk handling is not locked down like the one in a modern PC, and so most of the work to read and write disks is done by the operating system itself. However, because programmers did not have to use the operating system routines, it was quite normal for games developers to create their own disk formats..."
A ze je to tak nejak od pulky? Prvni cast honby za kB byla uz na 5,25" mechanikach, na 40 stopovych z 360 na 400kB, na 80 stopovych z DD disket 360 na 720kB nebo 800kB. Podle toho i jeden z prvnich driveru pro nestandardni formatovani 800.com
Budeš asi starší než já. Já sice osobně pamatuju osmipalcovky (s Robotronem A7100), ale honit za každým kilobajtem jsem se skutečně začal až na 3,5palcovkách :). Z 360K na 720K jsme se dostali spíš nedopatřením na Robotronech EC1834, protože tyhle mašinky měli 5,25palcovku nativně jen na 720K. Kvůli kompatiblitě s ostatními stroji jsme spíš toho Robotrona nutili, aby s tím pracoval jako s 360K disketou.
Vlastne jsem zapomel jeste vrtani diry na 3,5"disketach 720kB (na te strane naproti s prepinanim R/W) a jejich nasledne formatovani na 1,44MB.
Konkretne na EC1834 jsem nedelal, ale zavadil jsem o Robotrony s nejakou upravenou CP/M, typ si uz nepamatuji. Na osmipalcovkach jsem nedelal, jen jednu jsme meli pripichlou na stene.
Jj, vrtání díry, taky oblíbená loterie :)
To byl ten s CP/M? Na ten existovala utilita, která uměla asi 40 různých formátů. A nativní formát byl snad 800 KB, tedy 80 stop x 2 strany x 5 sektorů po 1024 bajtech?
Ja pak delal opak, sbiral jsem skutecne vadne diskety a prelepenim diry jsem s nich udelal polovicni ... a z nekterych komercnich instalacek zase 1.44MB diry zalepoval, aby sly prepisovat ;-))
Komercni instalacky byly aktualni kolem roku 92-93, kdy uz uchovavani dat na disketach pozbyvalo smysl, protoce harddisky pres 100MB uz byly za rozumne penize.
Doba nafukovani disket byla tak 89-90, kdy bylo plno pc bez harddisku nebo vetsina disku MFM nebo RLL byla 20-40MB, takova 5,25" klasika ST225 nebo ST251-1.
Ani to není od začátku, na 8" diskety se dělala díra, aby se ze Single Side udělala Double Side. :-)
A tady vidím i ty 8" SSSD diskety, které jsem držel v ruce jako první, 77 stop, 26 128-bajtových sektorů na stopu, celkem 2002 sektorů x 128 bajtů: http://support.microsoft.com/kb/75131/cs
Zajímavé by bylo také otestovat, jak si s takovými nestandardními formáty poradí moderní hardware a třeba Windows 8.
Tedy jestli je pro jejich přečtení třeba oprašovat 15 let starý hardware a WinMe.
Co si v případě disket představuješ pod pojmem moderní hardware? Jestli USB disketovku, tak tu za prvé nemám a za druhé: pravděpodobně by s ní 2M v DOSu nechodil (neb není na floppy řadiči). A pokud jde o OS - jelikož 2M běžel pod DOSem, tak by to v dnešních OS Windows (8) nejspíš nechodilo.
No zkusil bych freedos ;-)) ze bych zkusil, jestli jeste porad je v linuxu modul na vyssi kapacitu FDD ;-)) ... no doufam, ze uz to vyradili, asi to uz nikdo nebude udrzovat , v dobe USB ...
super, takovyto retro me dost bavi ...
a tak nejak me napada:
@no-X: nechces dokoncit serial na 3dfx.cz ? :)) ten mam prectenej minimalne 5x ...
Ja som pouzival VGA copy. Vo vypredaji v Trencine som nakupil mnozstvo 5.25 DD diskiet a tie sa dali uspesne formatovat na nejakych 850 kB, a na ne som si zalohoval svoje poklady :)
Pane jo, to byla doba. Vzpomínám na to se slzou v oku. S x86 jsem začínal cca v r 95 tehdy na 286 PC s oběma typy FDD, 3,5 i 5,25 a paradoxně jsem používal více tu 5,25 protože jsem měl k tomu hafo disket od mámy z práce o kapacitách 360,720kB i 1,2MB. Vypadá to podivně, ale ten disk v mém PC měl jen 32MB :-)
Pak už přišlo v 97 pentium s 1,6GB diskem, ale i tam se diskety držely, pamatuji ja jsme přenášeli nějakou hru na cca 20-30ks disketách a bylo to vždy na několik iterací, pokaždé byla totiž tak čtvrtina disket s chybou. CD byla jen hudba vzdálené budoucnosti, pamatuji se že za svoje první vypálené 650MB CD jsem zaplatil snad 300 nebo 400Kč a to byly v té době nějaké peníze :-) ale ta kapacita! na tři CD se vešel celý můj disk...
No za to muze sytem, ze tys mel windows ;-)
Ha deti si hraji, no mi na linuxu nic neresili, byl tam spec. device pro neformatovanou kapacitu (stacilo zavezt stand. modul, nebo to zkopilovat, kdyz se sestavoval kernel, v dobach jeste drivejsich), ktery prave adresoval co slo a na to se to dalo bud formatovat, nebo radeji nacpat pomoci DD ci TARu nebo sTARU ... ucitel na stredni me nenavidel, on byl velky borec pres DOS a ja UNIXAk jsem z nej mel srandu, to neunes, ani nechape proc, on totiz ani nevedl, co to to ten unix vlastne je LOL ... GALIS ... ted beztak uci deti klikat mysi ;-))
No ale DOS jsem mel taky, v OS/2 Warp bezel skvele a daly se v tom parit hry ;-)) ... dokonce jsem nemel ani problemy s pameti, OS/2 ma VDM a tak rozsireni pameti (himem.sys a ten druhy) i driver na mysku bezel mimo, takze niz nezabiraly ... a dalo se vypnutim grafiky ziskat i o 100kB vice nez teoreticke maximum (vzivote jsem to nevyzil) ;-)) ... a kazdy program mohl mit svuj autoexec.bat a config.sys ... a bezel i dos4vm ... a zadne restarty pri ladeni pro hry jako canon fooder ;-)) ... a a bezel tam i GW (Game Wizard pro hackovani, vlastne VDM prod OS/2 byla s DOSem kompatibilnejsi, nez samotny M$ DOS, bezelo tam totiz uplne vse a mnohem rychleji, protoze to bylo vse emulovane ... DosBOX se mu jen blizi)
No a bezely v tom i arkadovky (emulatory) a k tomu jsem si mohl poustet MP3 ... jo a na linuxu, tam jsem vypaloval CD a zaroven brouzdal, koukal na TV, prehraval filmy, nbeo neco kompiloval ... ne jako nekdo, kdo kolem toho chodil po spickach ;-)))
Jo a zpet k disketam, vite ze jsem nemel skoro zadne vadne? To totic nebyla chyba diskte, casto ani FDD ne (kdo mel NEC, Toshiba a jine kvalitni) ... ale OS, windows95/98 i NT (3-4) mrvyly data online ... dokonce NT4 mi tvrdili, ze 70% mich disket je vadnych ;-)) ... stacilo to ale delat v OS/2, linuxu nebo v cistem DOSu a razem jste domu pretahli 30diskte dat a ani jedna chyba ... priotm to same ve windows, na 10 disket min jedna nesla precist ;-))
Nádherný článek a pěkné technologické retro. Já jsem používal VGACOPY.
No a ve spojením s tím jsem si vzpomněl, jak jsme se honili nejen za každým bytem na disketách, ale i v RAM. Co jsem se "naeditoval" config.sysů a autoexec.batů abych tam měl všechno co bylo "dobré", ale zároveň zabíralo co nejméně místa.
Z té doby mě zbyla jen emocionální vzpomínka. Pochybuji, že bych dnes ještě byl schopen něco "štelovat" a hodiny a hodiny zkoušet. Už bych na to asi neměl trpělivost.
Na to byl fantastickej QEMM. Sice byl občas tak agresivní, že něco se muselo obejít bez něj (takže se dělaly menu v config.sysu), ale v zásadě to byla velmi dobrá náhražka EMM386 použitelná na většinu věcí :).
Jasně, QEMM ... A myslím, že měl i podporu 2.88 FDD :-) To je prostě Deja-vu ;..)... až mě slza ukápla...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.