Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Retro: Gopher

Už opravdu hodně dlouho jsme se nepotkali nad článkem ze série retro. Je čas to změnit.

Kapitoly článků

2.  Po roce 2000, současnost, budoucnost

Co je na Internetu, to nikdy neumírá úplně, vždy se najde pár jedinců, kteří udržují pochodeň. Protokol a několik málo serverů se v téměř úplném zapomnění dožilo roku 2000. Zásluhu na tom měly zejména dva subjekty:

  1. Super Dimension Fortress, zkráceně SDF, nezisková organizace nabízející už od poloviny 80. let uživatelům po celém světě účty na svých unixových systémech. Součástí těchto účtů je i osobní webový a gopherový prostor, což pro web nic moc neznamená (webový freehosting už před dvaceti lety trčel na každém virtuálním rohu), ale u Gopheru to dost možná rozhodlo o jeho přežití - uživatelé SDF zjistili, že vůbec něco takového existuje, dostali možnost tam publikovat svůj obsah a ten obsah četli zase další uživatelé SDF, takže se utvořila jistá komunita.
  2. Cameron Kaiser, autor webových prohlížečů Classilla a TenFourFox a propagátor (Open)POWER architektury. Ten nejdříve převzal správu původního gopherového serveru v Minessotě a po jeho likvidaci začal jeho obsah sám hostovat na vlastní doméně. Také reimplementoval vyhledávací engine Veronica, který byl v 90. letech gopherovou obdobou Google (byť vyhledává pouze v názvech, nikoliv obsahu souborů). Na svém serveru začal shromažďovat dostupné klienty pro Gopher, napsal jeden vlastní server, udržuje tříděné seznamy existujících gopherových serverů včetně statistik jejich dostupnosti. Když Firefox ve verzi 4 přestal nativně Gopher podporovat, napsal vlastní rozšíření (OverBite), které podporu vrátilo a udržuje jej do dnešních dnů.

Pozitivním faktorem také byla podpora v jinak webových prohlížečích: Firefox, jak už bylo řečeno, rozumněl Gopheru do verze 4, Internet Explorer až do verze 7 (byť ve verzích 5 a 6 byl ve výchozím stavu vypnutý) a například unixový Lynx podporu ani nikdy neukončil, umí ho stále. Pro ostatní bylo a stále je k dispozici několik webových rozhraní, které konvertují Gopher do WWW/HTML.

Po roce 2000 bylo i tak živých serverů komunikujících tímto protokolem skutečně jen pár desítek, v roce 2007 jich nebyla ani stovka, přičemž většina nové aktivity se děla možná na pěti-šesti. Společně s rostoucí složitostí webu a tím jak se z protokolu určeného pro distribuci hypertextových dokumentů stala plnohodnotná aplikační platforma plná kódu vykonávaného v prohlížeči, cookies, sledování a reklamy, se ale zájem oživil.

(Vlevo: Gopherové zpravodajství v prohlížeči Lynx pod OpenBSD na 233MHz iMac G3.
Vpravo: Kurzovní lístek distrubovaný pomocí Gopheru v klientu na počítači Amiga 600.)

Začalo to jako aprílový vtip, kdy v letech 2001-2005 několik technických blogů přesměrovalo své weby na gopher a zcela seriózně tam popsalo že místo weblogu teď budou psát gopherlog (zkráceně phlog). Nicméně když apríl pominul, pár lidí si skutečně phlog psát začalo. I když jich většina operovala právě v rámci SDF, postupně vzniklo zhruba padesát nových serverů. Mezi lety 2010 a 2016 tak počet osciloval kolem 150, jeden z těch nově vzniknuvších byl v červnu 2011 i server můj. Pak ale po vzoru SDF vznikla celá řada dalších serverů nabízejících veřejně unixové účty a s nimi i prostor pro gopherovou prezentaci a mezi lety 2017 a 2018 se počet živých serverů takřka zdvojnásobil na 260. V roce 2019 už jich bylo 320 a o rok později nastalo prozatimní maximum 395. Aktuálně je jich sice o něco méně, ale vyhledávač Veronica-2 na nich indexuje více než šest milionů položek. Na tu bídu dobré.

Aniž bych chtěl sám sobě nějak zvlášť fandit, zdá se, že na tom rychlém růstu posledních pěti let mám také trochu podíl. Jak jsem už uvedl, sám jsem se zapojil do dění v roce 2011. Tou dobou na gopheru existovalo kolem desítky phlogů na něž autoři psali pravidelně zajímavé články z oblasti IT, retrocomputingu ale i politiky ze svých domovských států, kultury, atd. Jeden z phlogů provozoval budhistický mnich, další byl udržován člověkem, který se léčil ze schizofrenie, rozhodně to bylo vše čtení, které by člověku v milionkrát větším světě webu snadno uteklo. Autorů sice přibývalo jen pozvolna, ale vzhledem k tomu že po narození syna jsem měl čas sotva na spánek, nestíhal jsem obcházet server od serveru a zjišťovat, co je kde nového. Proto jsem si za pár jízd vlakem napsal skript, který v noci proleze phlogy, zjistí zda se na seznamu článků od minule něco změnilo a z těch změn sestaví jedno gopherové menu.


(Bongusta! ve webovém rozhraní na gopher.floodgap.com.)

Nazval jsem to Bongusta! (v esperantu něco jako chutný či čerstvý) a jelikož taková jednoduchá blbost do té doby nikoho nenapadla, slavilo to v gopherové komunitě značný úspěch. Z původně desítky živých phlogů bylo do roka 30, do dvou 60 a aktuálně se pohybuje počet phlogů kolem 80. Mám přitom pravidlo, že ty, které rok nic nevydaly, bez milosti mažu, celkově jich tedy prošlo skrz agregátor zhruba dvojnásobné množství. Nové příspěvky se objevují denně, často to jsou sáhodlouhé litanie na společenská témata, už dávno tematicky nevládne jen retrocomputing a počítače. Pár nových klientů dokonce Bongusta! má jako úvodní stránku hned po instalaci. Nečekal jsem to, ale jednoduché věci holt fungují.


(Nahoře: Gopherové počasí v Netscape pod Windows NT 3.x
Dole: Téměř totéž v Macintosh System 7.x)

Další sekcí mého Gopheru, která je dle logů poměrně často navštěvována, je sekce česká. Ani po deseti letech se nezdá, že by na doméně CZ přibyl nějaký další server, takže jsem se sám pasoval na centrum českého gopherspace. Přebírám a do plaintextu parsuju zpravodajství jednoho nejmenovaného zpravodajského serveru a informace o počasí z ČHMÚ včetně meteorologických map. Jelikož se na gopheru beztak skoro všichni známe, vím o českých čtenářích ze starých PowerPC Maců, počítačů SGI a minimálně jeden pravidelně čte zprávy ze svého klonu klonu ZX Spectra.


(Gopherový prohlížeč na počítači nGo, klonu ZX Spectra Next, klonu ZX Spectra.)

Vlna přílivu zájmu (nechci to dávat do uvozovek, aby to nevyznělo moc ironicky, protože se stále pohybujeme ve stovkách serverů, ale převeďte si to na procenta...) ale samozřejmě způsobila i některé věci, které kdyby se nesaly, tak by nikomu nechyběly. Lidé, kteří Gopher nepamatují z 90. let a přišli na něj, protože ho brali hlavně jako jednodušší a šmírováním neprolezlou alternativu webu pro publikaci svých textů, opakovaně přicházeli s požadavkem na šifrování protokolu. Staří bardi roky trpělivě vysvětlovali tři hlavní důvody, proč to je zbytečné či to dokonce vůbec není dobrý nápad:

  1. V gopheru s výjimkou plaintextového vyhledávání neexistuje žádný způsob předávání údajů z klienta na server, takže neproudí žádná citlivá data a není tak co šifrováním chránit. Šifrovat plaintext soubory, které si může každý kdykoliv otevřít, protože nemají jak být znepřístupněny pomocí jména a hesla, nedává smysl.
  2. Desítky starých klientů, které by tím bez přístupu ke zdrojákům byly trvale znefunkčněny.
  3. Desítky starých počítačů, jejichž hardware není dostatečný na rozumně bezpečné šifrování.

Některé věci nevysvětlíte, takže před pár lety vznikl alternativní protokol nazvaný Gemini, který sám sebe pozicuje mezi Gopher a WWW, nicméně z mého pohledu je to pozicování velmi rozporuplné. Protokol je šifrován pomocí TLS a nelze se v něm pohybovat bez něj. Pro běh klienta tedy potřebujete dostatečně moderní počítač s dostatečně moderním systémem, jinak máte smůlu. Obsah je přitom stále nehypertextový, jen obyčejný plaintext nahradil MarkDown umožňující základní vizuální formátování. A stále není způsob, jak posílat věci od klienta k serveru, takže vlastně není co šifrovat. Ovšem ukázalo se, že pro velkou část nováčků je to přesně to, co chtěli, takže nárůst popularity Gopheru se skoro zastavil, i když velká část obsahu je majiteli serverů zveřejňována na obou protokolech.

Já sám dávám před falešným pocitem bezpečí přednost možnosti číst si s pomocí procesorů jako PowerPC 601, Motorola 68020 či Z80, ostatně Gopher je pro mě zejména velmi jednoduchým a pohodlným způsobem jak z takového hardware se dostat k online informacím (kromě zpravodajství z různých koutů světa a počasí existuje například i plnohodnotné rozhraní k anglické Wikipedii) či software (softwarových archivů pro všemožné historické platformy od Apple I výše jsou na Gopheru desítky). Na spoustu historických počítačů WWW nikdy nedorazilo, Gopher tam ale je. Kazit si to nějakými modernostmi nechci.

Tak se tedy Gopher má třicet let po svém uvedení. Pokud mohu soudit, tak prvních a posledních deset let jsou jeho dvě nejlepší období - otázkou je, jak na tom bude desetiletí další.

Tagy: 
Zdroje: 
Kapitoly článků
2.  Po roce 2000, současnost, budoucnost

Martin "logout" Kukač

Většinu dne trávím tím, že přeměňuju kofein na kód. Když s tím skončím a ještě není čas jít spát, tak zbylý čas nerovnoměrně dělím mezi rodinu, sbírku počítačového harampádí, vysílání na volně přístupných pásmech a geocaching.

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse ke článku Retro: Gopher

Středa, 29 Září 2021 - 10:25 | mejla | Po řádcích se zobrazovaly neprokládané gify....
Pondělí, 27 Září 2021 - 07:40 | David Ježek | Mě tohle zcela minulo, podobně jako třeba BBSky....
Neděle, 26 Září 2021 - 11:49 | DRK | Pamatuju si gopher někdy z roku 1992-3. Učebna ve...
Sobota, 25 Září 2021 - 07:47 | Pety | Nikdy jsem neměl nějakého gopher klienta, po...
Pátek, 24 Září 2021 - 21:29 | cyberreality | vypada pekne a dokonce je v portech, az bude cas...
Pátek, 24 Září 2021 - 21:21 | Lazar | RFCko Gopher protokolu je na 16 stran, RFC HTTP/1...
Pátek, 24 Září 2021 - 20:43 | cyberreality | hmm :) blizi se dlouhe zimni vecery, ze bych si...
Pátek, 24 Září 2021 - 19:51 | TyNyT | Mám to podobně, Gopher jsem používal v podstatě...
Pátek, 24 Září 2021 - 18:23 | RadecekH | V roce 1993 jsem na Gopheru začínal objevovat...

Zobrazit diskusi