Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
>tak spuštění utility top ukazuje, že tam oba jsou a oba pracují
Jak prosim? Stisk klavesy 1 v nem nevidim (neni tam radek s %Cpu0 a %Cpu1, ale jen %Cpu(s)) a ani zadny dalsi identifikator signalizujici vice CPU?
Na tom konkrétním screenshotu celého desktopu asi ano, to už je za normálního provozu. To přeci neříká nic o tom, že jsem si ověřil, že tam oba procesory jsou a pracují.
>neříká nic o tom, že jsem si ověřil
To ja nerozporuji. Me to opravdu jen zaujalo, protoze load udaj se musi prepocitat na pocet jader CPU a ja z "top" jednoznacne poznam, kolik jader ta masina ma, jen pres stisk te klavesy 1... Tak jsem si rikal, ze je tam mozna jeste nekde neco... :)
Kdybych byl byval tusil, ze z toho bude sberatelsky kousek, tak bych tu desku i se dvema Celery 366 nebyl pred 2 rokama odvazel do sberneho dvora ;-)
To byla skoro určitě chyba, dnešní cena na eBay je mezi šesti a devíti tisíci korun. Ale tak to je prakticky se vším starým hardware, co já toho už rozdal, protože "obyčejné PC přeci není dostatečně zajímavé na to, aby to někdy někdo sbíral".
> obyčejné PC přeci není dostatečně zajímavé
Obycejne neni. Nicmene dvouprocesorovou desktopovou desku z 2000 bych nenazval "obycejna".
Tohle se netyka jen hardwaru, ale uplne vseho, co je objektem "sberatelskeho zajmu". Hodnotu neurcuje stari, ale hlavne dve veci: 1) stav 2) rarita. Ja mam treba 300 let starou minci, o niz by si neznaly clovek mozna rekl ze dnes musi byt hodnotna, nicmene na ebay sezenete original za 2 eura - proste ji tehdy vyrobili mraky a uz tehdy ji nikdo nechtel pouzivat, takze spouste lidi zustala jako suvenyr.
Takže když mám doma Pentium 4 Extreme Edition 3,46 GHz s jádrem Gallatin (aneb Pé čtyřka udělaná z někdejšího Xeona MP), tak to je, nebo není rarita? Já myslím, že docela jo, i když je dost problém najít desku, ve které by chodil, čímž se jeho hodnota - a teď nevím, jestli snižuje (z důvodu nižší využitelnosti), nebo zvyšuje (protože tím pádem ho nebude mít kde kdo).
Shodou okolností jsem ze sestavy s tímhle procesorem minulý týden dělal router na bázi OpenWRT do míst, kde bych to potřeboval mít svižnější a kde mi je spotřeba elektřiny putna. Zatím se mi to válí oživlé za zády (teď když to tu píšu), ale příští týden to budu nasazovat ;).
Takové CPU má být ve vitrínce a ne v openwrt routeru někde za komínem :-)). Když použiješ úplně každé cenově "odnosové" Pentium Dual core nebo C2D tak budeš mít jak mnohem vyšší výkon, tak mnohem menší spotřebu, ty nejhorší Pentia Dual Core na 1.6GHz se snadno vyrovnávaly fyzicky dvoujadernému Pentiu (4) D na 2,8 GHz :-). Nehledě na adresaci více RAM v 64bitovém režimu i když v tom Open WRT to asi nebude tak "killer feature."
Mně na tom spíš baví, že se to dá takhle využít - cenu energie neřeším, protože to neplatím. Ten stroj je stabilní a dělá přesně to, co má. I to P4 EE je na tom overkill, v OpenWrt tam, kde to je použito, momentálně není šance ten procák vytížit víc jak na pár procent.
Aby ne když se jedná o jedno z nejvýkonnějších jednojádrových P4 pro desktop a OpenWRT dobře běhá i na procesorech, které se číňan už stydí dát i do nejlevnějšího tlačítkového telefonu :-). Osobně bych se snažil spotřebu energie spíš minimalizovat i kdybych ji neplatil, když není důvod proč ji pálit zbytečně, já mám raději přístup kde čím méně wattů potřebuješ na výstup tím lépe. Ale jestli to běhá a všichni jsou spokojení...
Ve světle nové známé a neopravitelné bezpečnostní díry procesorů Intel se použití Pentia 4 na router už nezdá být tak špatný nápad :-)). Možná i nějaké to Pentium 3 by bylo zajímavou volbou...
Taky jsem si říkal, když jsem to před chvilkou četl ;).
Navíc ta P4ka je s HT, takže dvě vlákna :). To kdyby náhodou nastalo nějaké datové inferno ;).
Pentium III by bylo fajn, kdyby netrpělo jedním zásadním nedostatkem: absence PCI Express v platformě. Měl jsem jednou tu čest provozovat gigabitovou síťovku v PCI slotu ve stroji s PIII (nějaká Intelka). Ten procesor to vytížilo na maximum ještě před dosažením maximální rychlosti té síťovky (gigabitu). Ono je to vůbec na hraně: PCI má max. 133 MB/s, gigabit 125 MB/s (obojí teoretiicky). Každopádně ta Ptrojka měla hodně co dělat.
http://wrapuch.net/text-pentium-iii-a-gigabitova-sitovka-nejdou-dohromady/
Jasně, byly to Windows (a je škoda, že tuhle konfiguraci už nemám, bylo by zajímavé na tom OpenWrt vyzkoušet), ale i tak si myslím, že moc prostoru na zlepšení tam není.
Já bych radši použil Opterona do socket 940 kdybych musel dělat atypický router a muselo by to být i s ofuky výjimečnosti :-). Jednak máš hodně výkonu navíc oproti P4 když seženeš top modely, stále o dost nižší spotřebu, skutečnou serverovou platformu takže 4GB+ ECC paměti, SSE3 a podporu 64 bit OS. Na OpenWRT za komín to je ještě větší overkill ale myslím že i dual gigabit takové CPU utáhne s prstem v nose. Nebo AM2 dvoujádro, to je dneska za odnos a máš 2 CPU a routuješ celý panelák.
Úplně na mě dýchla nostalgie... Počítač s BP6 u mě běžel několik let téměr v kuse, většinu času pod W2000. Na tehdejší dobu byla například bomba, že díky dvěma CPU jsem během vypalování mohl dělat cokoliv jiného bez toho, aby vypalování spadlo. Deska ale bez chyb úplně nebyla, standardně odcházely elyty (ty jsem měnil), a mně pak ještě bouchnul na desce nějaký stabilizátor (tuším obyč. LM317 nebo LM337?). Ten jsem vyměnil za kousek v pouzdře TO220. A pak za pár měsíců zdechla deska nadobro...
To v tej dobe slo pod Linuxom v pohode aj s jednym takymto procesorom :). Ale zazil som aj casy, ked som sa vzdy pri paleni z Widiel modlil, aby palenie z nejakeho dovodu nespadlo. To bol vzdy ritual pozatvarat vsetko nez sa zacalo palit. S Linuxom to bolo v pohode a popri paleni som mohol robit dalej to, co som robil.
Tiez som mal Celeron tejto generacie s tymto chipsetom a minimalne ten chipset bol z toho lepsieho, co z Intelu vypadlo. Potom som ho vymenil za Durona s tusim VIA KT133 a to bola dost katastrofa. To sa pri pokuse o vypalenie Lead-Inu zasekol proste cely system na niekolko sekund.
Z takychto obskurnych hovadin co som robil so starym HW si pamatam, ako som si zohnal null-modem kabel a spojil hore spomenuty Duron s prastarym Asusim notebookom. Seriova linka bola stran modemu jedine spojenie s vonkajsim svetom, vstavany hoc 100 mbit ethernet sa vtedy este nenosil. A z dlhej chvile som na tom seriovom laplinku rozhodil ethernet a nad nim som spustil X server na ktory sa cez LBX extension connectovali aplikacie z druhej strany seriaku. Na to, ze to malo nejakych 110 kbaud som ostal prekvapeny, ze cez to slo bez problemov pretlacit aj Firefox a pri browsovani na tu dobu graficky napechovanych webov to bolo normalne pouzitelne. Jediny lag bol pri prvotnom transferi bitmap po kabli, potom to uz slo v podstate neroroznatelne rychlo (pomaly - Celeron 333) ako keby ten FF bezal lokalne.
K tomu Duronu sa mi viaze este jedna spomienka. Slackware v tej dobe startoval strasne ale strasne dlho aj na pomery Linuxu. Mal som ale stastie, ze na mojom HW fungoval bezproblemovo suspend to disk aj suspend to RAM (co v dobach Win XP a desktopu nebola uplna samozrejmost). Tak som si upravil init.0 skript tak, ze namiesto shutdownu pocitaca urobil suspend to disk a po boote sa pokusil z disku obnovit. Boot aj vypinanie to znacne zrychlilo, ved nemalo zmysel cely system rusit a potom startovat znova ak ho stacilo pauznut. A helemese, nejakych 15 rokov neskor to Windows robi defaultne.
"plošný spoj zase získal svůj lesk"
vyčistit brake cleanerem a postříkad WD-40, otřít, vyfénovat..., první zbaví fyzických nečistot, druhé přidá lesk
moj prvy dvojsocket bol s celeronom 300A .. slot1 verzia .. ale uz si nepametam, kedy to bolo :)
to nic není, někde bych možná našel mobo s Dual Pentiem PRO... to byl mazec
Bohužel už bych nenašel, ale první deska, kde jsem se setkal se dvěma procesory, bylo dual Pentium 90. OS byl WinNT3.51. Nikdy to ale moc pořádně nefungovalo, hlavně ne k původnímu účelu jako videostřižna díky mizernému SW. Takže první pořádný dual byla až deska Gigabyte GA-6BXD s 2x PentiumII/400 ve Slotu A a asi 128MB RAM, později snad až 0,5GB. Byly na tom NT4 (později W2k) a běželo to převážně jako fileserver (s několika SCSI disky) v menší firmě. Ale když bylo potřeba, tak se na tom pouštělo renderování grafiky. Proti tehdy běžným strojům to bylo opravdu něco jiného. Ke konci, když už byly CPU dál a výkon nestačil, se na tom spíš experimentovalo, tak na tom běžela i konfigurace dvou různých PII, co kde zbyly, i PIII v redukci.
Smutný byl konec té desky - odpravila ji zemní smyčka "kvalitního elektrorozvodu", kdy se obvod uzavřel přes LPT. Takže to sebou vzalo ještě HP laserovku.
Tak k SMT jako takovému jsem se dostal až se serverem Proliant 360DL G1, stále ho tu mám a jsou v něm dva tualatiny na 1,2GHz s 512kB L2. Problém bylo sehnat dva nízkoprofilové chladiče, originály jsem totiž neměl, ten stroj byl "bazarovej šrot" koupenej z holic, nikdy jsem před tím neměl v ruce rackovej server, tak jsem si to chtěl ošahat. Bylo to levné, kastle v jednom místě trochu promáčklá a přední plastovej panel nedržel dobře. Já ho očistil a na první dobrou zafungoval. Později dosháněl CPU.
V desktopu jsem SMT ochutnal až někdy po roce 2008, kdy jsem si koupil bazarově HP 8510W s C2D T7500, 4GB RAM a Quadrem FX570, abych po pár letech upgradnul přesně v tomhle stroji 7k2 "hi end" 2,5" magnetický disk na krucinála M4. Do té doby jsem měl desktop, opět "šrotovej bazar", deska za 20Kč údajně mrtvá, koupil jsem jich hromadu od místního prodejce, původně je měl do výstavky za okna, aby bylo jasné, že je to "krám s počítači". Stav napovídal, že nevypadá mrtvě, tak jsem levně vyaukroval Antona64 3200+, dokoupil nové paměti a X1650 Pro Ultimate od Sapphire. Asi jeden z posledních single-core systémů, někdy kolem roku 2006 nebo 2007 jsem ho používal. Mohu říct, že po několika letech provozu jsem ten stroj v roce 2011 opustil, protože jsem začal hrávat wowko a herní klient už při instalaci úplně zabil celé jedno jádro a vlákno procesoru, ani tu MP3 jsem si k tomu nemohl pustit, browsení po webu naprosto nemyslitelné. Jinak jsem i v té době na takovém stroji spokojeně fungoval. Proto jsem v tom okamžiku dočasně opustil desktop a byl plně notebookový, který jsem paralelně k desktopu používal, a však pohodlí desktopu to nenabízelo, takže jsem to různě střídal.
Od té doby to šlo rychle, přes mobilního turiona X2, Antona II X3, i7 940, i7-740QM a následně i7 5930K s i7-4910M. Samozřejmě před tím vším následovaly PIII 800, celerony, tualatiny, paradoxně jsem v odpovídající době moc nenarážel na S462 a všeobecně produkty AMD, protože se dle mého k tomu lidé nechovali dobře a časem to prostě pošlo, a vzhledem k tomu že se spíš jelo v tom bazaru, tak jsem potkával jen ty intely. Retrospektivně jsem si hrál i s 80286, 386, 486, nějaké ty pentia (dobu, kdy jsem se na P1 133 a 32MB RAM snažil dostal W2000).
Je škoda, že zhruba od toho roku 2008/2009 se vývoj dost zpomalil a když si vezmu, že už v roce 2011 bylo citelné, že ten jednovláknový anton byl prostě moc pomalej a starej (mimochodem, ono by to bylo cítit už v roce 2009/2010), což je CPU z roku 2005 a teoreticky začalo limitovat už po 4 letech, tak dnes není problém frčet i na 10 let starém systému - LGA1366 platformě, tak i consumer 1156. Je samozřejmě cítit horší reakce a nižší IPC na moderním webu, ale není to ten samej zážitek, jako právě s tím antonem v tehdejší době. Web vám bude fungovat, jen se to bude trochu déle tahat (zejména náročnej web s hromadou skriptů, jako je ksichtokniha), moderní hru nad tím také spustíte, byť se nedosáhne královského frameratu, všechno zkrátka bude fungovat, jen ta reakce nebude blesková. Ten anton v tehdy "moderním" webu už byl podstatně dýchavičnější, byť to ještě šlo, hry jak píšu, prakticky nehratelné, jen starší tituly a dost jsem zápasil i s pamětí. Jestli je to dobře nebo špatně, těžko říct. Co to ale ovlivnilo, tak jednoznačně moje "nadšení" z novinek a myslím že je to vidět i na zbytku nerdů, co tím žili. Zkrátka, současnej HW je "až moc dobrej".
Jinak pro Logouta, pamatuji si, že se ke mne donesl Suse Linux 9.1 s KDE 3.5, někdy v době kolem roku 2004/2005, došlo na rozdělení disku (80GB samsung) a objevil tak spoustu zajímavých nástrojů. Navíc se mi vzhled UI toho systému daleko víc líbil než tehdy pastelový vzhled WinXP a případně mnou dlouhodobě používaných WinME. Bohužel, funkčnost byla silně limitovaná a mě tehdy víc zajímaly hry, byť jsem byl takovej nadšenej nerd, takže při první příležitosti větší údržby softwarové stránky toho PC došlo k jeho eliminaci. Tu a tam jsem zkusil nějakou live distribuci, nikdy jsem ale nikde ostře linux nenasadil, neb já osobně, pokud bude MS pokračovat ve své sebedestrukci, přejdu spíš na BSD, které pravidelně ošahávám ve VM a plánuji jen i nasadit do VM na serveru (už mám připravené hotové disky a popsán pro sebe postup instalace jak systému, tak i programů, tedy takovej manuál/blbníček, ne všechno šlo hladce).
K distribucím z té doby, pamatuju si DamnSmallLinux, Slack (obojí vycházelo pravidelně na CD/DVD u časopisů), mám tu koupenou krabicovku Mandrake nebo Redhatu, teď přesně nevím, bylo to ve výprodeji v lokální knize. Později to bylo nějaké to Kubuntu, Ubuntu a Ubuntu studio, párkrát Ubuntu server, CentOS a Debian. Víc jsem toho neošahal, myslím :)
Jé to mi připomnělo, že mám vlastně taky nějaké dual CPU desky, byť modernější. Moje oblíbená je asi MSI K7D Master, kde provozuju dva Athlony MP 2600+ 2133MHz, pak mám i jednu dual socket A od Tyanu, ale ta má atypický zdroj.
Vlastně mám i jeden pěkný IBM Tower Server s dvěma P3S-1400, to byla ve své době pořádná mašina, ale deska myslím nemá AGP, jen PCI-X a PCI.
A pak už jsou ty další věci moc moderní třeba dual socket 940 deska, kde mám dva dvoujádrové Opterony 285, původně tam byly dva jednojádrové Opterony 246.
A vlastně mám i někde nějakou desku s dvěma sloty1 a jedním slotovým Xeonem.
Taky mi tu něco leží, nějakej dual socket Slo1 Asus, dokonce k tomu byl COA pro W2K. Měl jsem tu i IBM Server 320, bohužel deska byla podle mě defektní a ještě hůře, měli jsme tu menší invazi myší (starej barák v rekonstrukci) a myši si z tohoto stojícího serveru udělaly hnízdo, stejně jako z jednoho průmyslového PC od advantechu (ten mě z toho všeho kaká asi nejvíc, fakt zajímavá mašina). Takže mi zbyl jen ten dualsocket asus a Proliant 360DL G1.
Jinak osobně, ty Antony MP bych rád viděl v akci, to je totiž HW, který jsem nikdy nedržel v ruce, stejně jako různé PowerPC a slotové Xeony. Jinak jsem měl v ruce snad všechno, kromě hodně těžkého retra ala 80186 a starší.
Athlon MP se jednak dá snadno koupit za rozumné peníze (tedy rozumné když vám nevadí ta cena :-D ) a za druhé se dá snadno vyrobit z každého Athlonu XP přepojením L mostíků na jeho desce plošného spoje. Stačí na to obyč. tužka měkká, ta je dostatečně vodivá. Stejně tak se dá vyrobit i "mobilní verze" co podporuje SpeedStep. Vyzkoušeno i na Linuxu ;-) Dokonce vyrobíte i Mobilní Athlon MP, což AMD nikdy oficiálně neprodávala :-).
To kreslení tužkou mi nikdy nefungovalo, kdysi jsem to zkusil. "SpeedStep" s Bartonem 2400+ znám moc dobře a musím uznat, že v té době to trumflo intel na plné čáře, protože byl mnohem jemnější a tento celkem žravý CPU (i v mobilní variantě) dokázal být úsporný, že se ntb chladil pasivně v lehké zátěži (což jsem v té době nikdy neviděl). Stále ho mimochodem mám - HP nx9005.
Spíš mi šlo o nějako retro recenzi, ale požralo by to dost času. Šlo by mi zejména o ten rozdíl mezi "consumer" variantou, tedy Athlon a Athlon-XP vs Athlon-MP. Reálně jsem v serverech viděl jen obyčejné antony a následně opterony (když už tam nebyl inhell).
Musí to být pravdu čistý grafit, ideální jsou Koh-i-nor Hardtmuth nejměkčí co s ekrásně maže. A ten spoj časem degraduje. Lepší výsledky mi dával vodivý lak, to ani moc nestojí a spoj je trvanivější. Jen se s tím hůř pracuje na tenké spoje a musíš to rozpouštět v toluenu.
Mezi Athlonem XP a MP není rozdíl ve výkonu, pouze v SMP možnostech. Mě se líbilo možnost udělat mobilní XP, to pak pěkně snižuje frekvence a šetří energii oproti standardu.
Hlavní rozdíl byl v tom, že Athlony MP umí pracovat v páru, normální AthlonyXP nopesík. Ale ano chci někdy udělat nějaký retro testík.
Kéž by měl den třeba 64 hodin nebo tak něco :(
Pachali jsme to na koleji normalni 0.5mm (nebo 0.3mm) mikrotuzkou s tuhama tvrdosti HB, co jsme pouzivali na kresleni vykresu. Nepamatuju si zadne komplikace, ale uz je to taky par let.
Spis ulamane ruzky na procesorech, to byl tehda dost drahy spas... Ty male gumove krouzky/podlozky kolem procaku jadro fakt neochranily...
Měl jsem měkou tuhu a stejně se nezadařilo, změna nebyla aplikována a já se s tím pak už nechtěl piplat.
Odlomené rohy, nebo dokonce i hrubší prasklina samotného jádra, to byla a je klasika. Nikdy se mi to nepodařilo, kromě případů, kdy jsem se snažil očistil jádro, kde byla už velmi, ale opravdu velmi tvrdá pasta/hmota a tu a tam došlo k menšímu odštípnutí. Zajímavé je (a teď nechci zapálit nějakou bitvu amd vs intel), že žádné pentium či celeron do S370 s holým jádrem nebyl tak olámanej, jako některé jemně olámané durony či antony do S462. AMD asi používalo daleko křehčí materiál, protože se to lámalo celkem snadno při neopatrné manipulaci. U těch intelů jsou vidět trochu odřené rohy, ale ne ulomené či popraskané.
Nedávno jsem si vyaukroval několik kusů CPU právě pro S462 a některé jsou opravdu znatelně ohlodané kolem dokola a sám nevím, jak hluboké to odlomení může být, než dojde k nějakému výraznému problému a potencionálnímu riziku odejití desky, kdyby to bylo zlé. Asi je prostě nebudu ani zkoušet, ty co vypadají špatně.
Na tech athlonech stacilo i male odlomeni hrany/ruzku a procak uz byl nefunkcni.
Jeste se mi nekde doma 1-2ks valeji, na prvni pohled temer neznatelny lom, ale cpu jsou k.o.
To jsi mě docela vyděsil, tak uvidíme no. Včera jsem to prohlédl, intel ani jeden není ani trochu nalomenej, ovšem dva kousky jsou relativně ohlodané, jeden z nich docela dost po obvodu. Horší je, že jedno CPU má dokonce i velkou rýhu z boku na substrátu, to podle mě muselo jít přes několik vrstev a asi i do mědi, na to asi nebudu mít koule to někam strčit a zkusit, aby mi neumřela už takhle blbě sehnatelná deska.
Akorát jedna věc, mám tam velké množství i mobilních CPU, nevíš jestli se to dá provozovat i v běžné desce nebo ee? Má to nižší napětí, standardní jádra, standardní patici i rozměry.
Tak to uz fakt nevim ;-)
Ono nejde ani tak o to, jak moc se ulomí roh nebo hrany. Mám jednu desku s čipsetem Nvidia GeForce 6100 nebo tak něco, a ten GeForce čip má v rohu vyloženě kráter. Funguje to bez problémů doteď.
Klíčkové k tomu, aby to furt fungovalo, je neporušenost odvrácené strany křemíku. Tam jsou totiž vytvořené ty obvody, které jsou prezentovány výrobci na snímcích při uvádění nových modelů (a k tomu se pak přidělávají kontakty, které pak končí v pinech nebo padech procesoru). Takže až když se poškodí spodek křemiku (ta část, která je přilepená na substrátu), tak to začne blbnout, nebo to přestane fungovat úplně. Řekl bych, že nejčastěji k tomu dojde tak, že křupnutí na roh způsobí i nějaké křupnutí na spodku. On je ten křemík opravdu nechutně křehkej matroš :)
Já mám v jednom svém notebooku Core i7-3720QM ES, která mi už dorazila s uštípanými rohy, všechny čtyři + škrábance a odlámané kousky na bocích. No a funguje naprosto bez problémů, dokonce mi dal prodejce i slevu.
A pak mám ve sbírce nějaké i7-4710MQ a i7-3610QM a ty mají jen lehoučce uštípnutý roh, ale jsou totálně dead. A taky mám nějaké Athlony co mají poškozené rohy, jinak ale fungují. Nefunkční mám samozřejmě taky.
BTW Wifte, možná tě potěším tím, že budu šaškovat s DataTresor Discy, takže se bude pokračovat ve staré dobré srandě s vodou a tak podobně.
Tak na to se těším jak malej Jarda :)
Pánové, já vám dám tip. Pokud vás to zajímá - což by asi mohlo a třeba by to bylo zajímavé i pro čtenáře, výroba (byť zakázkové) elektroniky je natolik zajímavá oblast, že návštěva jedné z firem, které se tomu věnují vám rozhodně zvedne kvalifikaci a erudici, neb vidět ten proces v praxi je k nezaplacení.
Například víte, co je studenej spoj? To je v 90% případů lidská chyba ;) Víte proč? ...Jasně že ne... :)
Hodně se řešilo, že se už v pájecích pastách (dnes typicky indium - jen příklad http://www.e-tronics.cz/p/indium-89hf---bezoplachov-pajec-pasta-halogen-...) nepoužívá olovo. Víte ale vy tu pájku ani nepotřebujete? Vy potřebujete, aby vám ty komponenty držely na desce a toho se dá dosáhnout třeba i (speciálním) lepidlem ;) Věříte mi? :)))
Zkuste si udělat "exkurzi" v některé takové firmě. Samozřejmě se tam nutně nemusíte nechat zaměstnávat (byť *reálná* praxe nikdy není od věci), ale věřím tomu, že za článek se jménem firmy vás tam (a rádi) provedou. Těch firem co to dělá je spousta, ale u nás "na východě" zmíním třeba :
https://www.wendell.cz/
https://panasonic.jobs.cz/pardubice/
http://www.mikroelektronika.com/
A tak lepidlo samozřejmě znám, resp. výrobu, zevrubně, ostatně jsem si i rád početl dps-az, byť je to takovej spíš reklamní časopis, tu a tam něco z výroby tam bylo (kupříkladu pár zajímavých metod leptání). To, že se SMT komponenty fixují lepidlem (i bga), aby se to nehlo až to projde vlnou, to je klasika.
Spíš mi šlo o to, jak moc hluboko pod samotným "jádrem" je právě surový obvod, čip, než hmota která ho kryje. Vím že je nabondovanej z boku, popř. může být připojen i ze spodu, ale to jsem moc nevídal (když už jsem něco mohl destruktivně zníčit). Taky vím tu éru zmetkových BGA od nV, kdy to lepidlo/hmota/pryskyřice či jak to nazvat, nebylo dostatečně pevné a po čase to povolilo a došlo k zníčení nabondovaných spojů. Stejně jako staré IO od tesly mají problémy s těsností a vlhkostí (a nejen to).
Měl jsem na univerzitě bonusově zvolený předmět, který se věnoval výrobě polovodičů, jenže šlo o tranzistory nebo jednodušší IO, které vypadají trochu jinak a jejich tloušťka je také jinde. Proto jsem se otázal. Vím že ta vrchní vrstva (v případě CPU nabondovaných z boku/spodu k substrátu) je prázdná, měla by být i dost tlustá proti samotné "živé" oblasti tam dole, kde se to všechno odehrává, jenže jak moc je to tlusté? Mám tu i tu tlustou bibli od OnSemi, jenže i kdybych tam nějakej údaj našel, nemusí to pro tenhle případ platit :)
... jinak mikro je kousek odemně, byl jsem tam a osobně s tou firmou nechci mít už nic společného, ať už jako pracovník či zákazník. Protáhli mě i provozem, byl jsem tam na čumendu a nic moc zajímavého tam člověk neviděl, kromě THT "vlny" a standardní vlny, ruční inspekce.
Teď jsem si vzpomněl - samozřejmě jako vždy pozdě - na Android existuje super aplikace, kterou bych v její PRO (tedy placené) verzi doporučil. Existuje tedy i nePRO verze, ale osobně jsem zvyklý za dobrou práci platit...
https://play.google.com/store/apps/details?id=it.android.demi.elettronic...
Jo, to jsem viděl u tytrubkaře - šimůnka, kdy to párkrát použil. Já jakožto "wokenář" mám ve founu iCircuit, strašně se mi to zalíbilo, bohužel, jak přejdu na ňadroid, budu se toho muset vzdát, myslím že je to pouze pro WP8 a iOS. Pro info, v podstatě takovej SPICE v telefonu a umí to toho opravdu hodně, až jsem byl překvapenej, že to nepřekopal do nějakého programu pro standardní desktop.
Já si myslel, spíš jestli je nějaká hranice, jak moc hlubokej ten "krátek či odlomek" může být. Poslal bych fotku, ale telefonem to nezachytím a lepší ťofák tu teď nemám, každopádně je tam i jeden z duronů, který je dokola oholenej, ale není to hluboké, všechno relativně povrchové.
Čeho se ale bojím víc, tak to je Barton, kterej má vyloženě proraženej substrát podle mě až k mědi, sice fakt zasahuje málo do té mědi, ale pokud došlo k doteku vrstev (kterých je tam určitě jak...), tak tam to bude asi velký špatný.
A jedna taková kuriozita, mám tu HP NX9005, notes s mobilním bartonem 2400+. Je tam ten debilní celoplastovej socket, který se posouvá "zabodnutím" šroubováku a páčením toho plastu. No, drželo to jako prase a kolegovi se podařilo urvat 3 piny v rohu toho CPU. Takže do socketu se nacpali dostatečně tlusté dráty a spoléhalo na to, že se to "dotkne". CPU je dotaženo ke kovovému protikusu jako prase, podle mě to povolit už ani nepůjde, ale ntb šlape, jen se to nesmí rozebrat :D Tu a tam po očištění nechtěl fungovat, ale stačilo to mechanicky poškádlit a už to zase frčelo, mohlo se s tím cestovat, všechno (tohle s LGA neuděláte :))
Jako vždy a u všeho - dokud to netne "do živého", může být povrchové zranění libovolně velké. V podstatě jde jen o plast, keramiku... která kryje tu součástku.
To je mi jasné, jen by mě právě zajímalo, jak moc tlustá ta výplň je. Nejsem chemik a neznám ty rozdíly oproti standardním polovodičům (tedy výkonovým tranzistorům a podobně), jak moc se ty vrstvy od sebe liší, hlavně tloušťkou/hloubkou. U toho bych byl schopnej informace dohledat, ve skříni mám tu "kuchařku" od OnSemi. Intel, GloFo ani tasemnice nám nepřednášeli, bohužel :D
Co se lámání křemíku týče, mohu posloužit vlastní zkušeností s Pentiem 4 „Prescott“, které se mi po odvíčkování (viz https://diit.cz/clanek/test-intel-pentium-4-bez-heatspreaderu) podařilo zlomit (viz poslední stránka), a to tak, že fungoval po celou dobu testu a až po vyjmutí ze socketu a znovunasazení přestal fungovat korektně a začal fungovat nekorektně.
PCI-X grafika se dá sehnat i když trochu s obtížemi, případně PCI verze, poslední co se prodávalo byl rebrandovaný Radeon HD 7350 alias 5450. Ze zelené stáje GT 210 a potom Kepler 520, přeznačená na GT610. A pak už konec...
Pro tyhle účely jsem měl PCI verzi GF2 a Radeon 7500 nebo 7000, teď nevím. Retro zelené se shání celkem špatně, ale tyhle pasivní radla do PCI jsem vídal celkem často i na českém trhu, takže by se podle mě dal rozumně sehnat i dnes.
PS: jedná se o 7000, ale i 7500 má PCI variantu. Obojí do 1kkč na ebayi, 7000 je tuna, 7500 teď jen 3. Moderní GPU škrcené PCI spolu s přítomností převodníků je takové divné řešení, ostatně jako tehdy produkce od ATi či nV s převodníky pcie>agp, které byly většinou nešikovně umístěné, špatně se to chladilo a občas to i umřelo. To dnes samozřejmě nehrozí, ale nerad taková řešení vidím :)
Tak 7000 je už docela stařenka, ale funguje uspokojivě na 2D taky ji mám :-). Na "herní děla" je lepší do 2000 nějaké to Voodo 2/3 což ovšem stojí ranec nebo ten Radeon HD 3450/5350/7350, ty mají tolik výkonu na dané CPU že je zbytek sestavy stejně jen brzdí. Nebo tu GT210/610 od zelených, ta se ale dá moc špatně sehnat. Ty AMD vyráběl VisionTek, dokonce používali prakticky stejné PCB, jen GPU se trochu lišilo a měly HDMI výstup - vemte si že Pentium 1 připojíte přes HDMI k plazmové televizi :-D. Ovšem to už stojí 3k+, prakticky jako dnešní lowend a výkonově se mu to nemůže samozřejmě rovnat. Kdo ale chce PCI grafiku tak si nemůže vybírat...
V3 2000 v PCI verzi mám, stejně jako jednu velmi vzácnou kartu od 3Dfx, ale teď přesně nevím... V3 1000?
Na hry... ona ta R7000 je celkem "herní dělo", protože si upřímně řekněme, že se bavíme o roce 2002 a sice ta karta neumí PS, ale umí VS na použitelné úrovni. Většina toho HW má AGP sloty, samozřejmě speciální dualCPU desky někdy AGP mít nemusí, ale to už je takové dost specifické. Proto beru jako referenci do které má ještě z mého pohledu investovat peníze, právě ty R7000 popř. GF2/GF4 (pro podporu PS1.1 alespoň). Pak už bych to řešil rovnou AGP/PCIe kartama.
Konverzi VGA/DVI na něco novějšího lze snadno realizovat pomocí převodníků, nebo vlastnit starší zobrazovadlo. Realtime screengrab potřebnej moc není, protože co jsem zkoušel, spousta legacy SW včetně her funguje obstojně pod VM (kromě fakt starého nebo specifického SW, tam tu a tam nějaká chyba v renderu byla), takže se to dá rovnou sejmout z nějakého virtuálu. Novější HW, řekněme nad roky 2005 mě tolik nezajímá, protože tenhle SW se dá i dnes celkem hezky virtualizovat a už to není tak zajímavé, jako před rokem 2000 a těsně po něm. Navíc jsem byl té době těžkej nerd a mláďátko, takže jsem tím žil a zažil to.
Samozřejmě celkem chápu, pokud někdo prahne po specifickém HW právě kvůli těm specifikům (osobně, ještě bych rád vlastnil nějakou kartu od NumberNine, novější 3Dfx HW - V5500, R9800XT, 9600XT, GF5900 Ultra ale spokojím se i bez, GF6700/6800 a R9250, velmi vzácnou XGI Volari V8 naštěstí vlastním :))
Mě se líbí že ty HD AMD mají OpenCL podporu, sice mizernou ale podporu. Tak je teoreticky můžu otestovat pro boinc. Jiný smysl to pro mě nemá, dobové hry fungují obstojně i na mnohem méně výkonném HW. Takový Glide se dneska dá snadno emulovat bez omezení rozlišení apod. i u Intelích dřevních integrovaných GPU. A pak to HDMI je cool, člověk nemusí mít krabičku uprostřed. DVI je docela v pohodě, to se dá protlačit na DisplayPort často jen kabelem DP/DVI a i na některá HDMI do Full HD.
...jsou nějaké šance na odkup nebo výměnu Volari V8?
Nulové, protože sám nevím v jakém je stavu a prodával bych (kdybych chtěl) zajíce v pytli. Mě ta karta nenaběhla (13+ let?), ale jak jsem ji uskladnil a po pár letech prohlédl, byly vyteklé všechy elity, takže tomu časem vyměním kapacity a třeba bude fungovat. Mám tu velké množství karet které vypadaly daleko hůře a fungují.
Nicméně, nemám tu teď vůbec pracoviště k tomu, abych něco takového mohl provádět... a ani čas, takže to zatím odpočívá :)
ok, díky za info. Jsem rád, že těch karet je někde více. Vím jen o jediné a ta je ve sbírce kolegy z českého vgamusea.
Já ji odchytil fakt před spoustou let na aukru, vyloženě laciné to nebylo. Zajímavější by byla V8 Duo, já má jen V8 Ultra, návrh byl laciný, viz ty vyteklé "suscon" kapacity, šetřilo se, co to šlo. Kdybych po tom hodně dychtil, tak asi ebay, jako vždy :)
Hm, ty tuleně mám taky, to jsou nejlepší Pentia 3. Sice mají výkon větší jen o rozdíl frekvence oproti copperminu ale mají vyšší frekvence a nižší spotřebu než 1000MHz P-3. Dneska už je to muzeum ale nějaké lehké distro s dostatkem RAM by na tom ještě běhalo.
Já si teď připravuju půdu pro test podobných sestav s 2 CPU v obasti Boinc - distribuované výpočty a pokroky v energetické efektivitě výpočtů. Začnu dvojicí Pentium Pro s 1MB L2 cache + 512MB RAM a následovat bude 2x P3 750MHz v duální Slot 1 desce. Máme na to v CNT takový testovací balíček pro linux i windows založený na českém projektu Asteroids@home, který se bude používat pro srovnatelné výsledky i s nejnovějšími generacemi multi-CPU sestav a serverů, které už máme v týmové databázi. Určitě by se dal použít i pro testování nových PC sestav, na českém internetu je skupina lidí co ji enormně zajímá jaké vlastnosti mají nové CPU v pro běžné lidi netypickém zatížení i použití kdy se teprve začne lámat chleba ohledně skutečně celého dostupného výkonu dané architektury :-).
Už mají některé BOINC aplikace ála Primegrid podporu pro AMD Ryzen procesory? Jsem to teď nějak nesledoval.
Samozřejmě, proč by neměly? :-). Sice Intelovy AVX2 jednotky tomu projektu chutnají lépe než AMD, protože jsou výkonnější ale zase taková tragédie to není. PG vůbec má spoustu specifik co se množství dostupných paměťových kanálů a použitých jader týká - jak je malá propustnost, je konec ať máš jader kolik chceš i na Intelu. Kupříkladu intelovo "lidové" 8jádro s HT nebo bez HT žádný rozdíl, ba spíš ještě naopak protože máš jen dva paměťové kanály a ta aplikace není moc SMP efektivní.
Jo tuhle desku znám, ale v té době se taky za slušné peníze daly sehnat "serverové desky" od Supermicra, které fungovaly i s PIII:o) Jinak síťové desky od 3Com byly nejlepší co jsem kdy viděl, ještě před lety jsem do PC, které mělo problémy s gigovou integrovanou síťovkou od intelu cpal ze zásob stovkové PCI 3Com 905:o) Jely vždy a všude.
Ja doplnim len jeden detail, kedze som dlho fical na NT4 Workstation. USB tam fungovalo v pohode. USB mys aj klavesnicu som pouzival bezne. Stacilo len nainstalovat driver od HP, ktory pridal podporu USB do NT4. Samozrejme, pri W2K to uz nehralo rolu. Na NT4 Server aj Workstation mam len dobre spomienky. Dokonca som predtym robil aj na NT 3.5, na IBM pocitaci s 486 DX2 66 MHz :-) Windows 95, 98, ME mi akosi neprirastli k srdcu. Z 3.11 som zakotvil na NT4 Workstation. Dokonca som tam rozbehal aj DirectX 5. Dlho som sa nedokazal vzdat mojej Matrox Milennium 4 MB. Vsak ma aj stala par vyplat. Zlate casy, ked to porovnam, ako som zacinal na IBM XT s dvoma 5.25" FDD mechanikami, bez HDD, a CGA grafikou :-)
Jo asi to tak bude, ze 2x 500 MHz je lepsi nez 1x 1 GHz. Ono na provoze multitaskingoveho OS je to znat. Jednojadro se zapoti na nejakem ukolu a na dalsi mu nezbyva energie. Na vlastni oci jsem videl jak muj Celeron 420 "zamrzal" pri databazovych dotazech v prehravaci Music Bee zatimco Core 2 Duo E7500 nechava cely system plynule ovladatelnym.
To bych neřekl že je to tak jasné. Hrozně záleží na aplikaci, dokonce bych si dovolil tvrdit že ten 1 GHz CPU ti poskytne větší dynamický výkon, u single thread určitě. Nejsi totiž omezen maximálně 50% výkonu toho dvojnásobně rychlého CPU. A je tu ještě pan Amdahl, toho taky neukecáš. SMP má smysl hlavně tam kde hodně paralelizuješ, nebo potřebuješ větší celkový výkon než ti může dát jedno CPU s tím, že ty násobky výkonu nejsou o celá čísla ale maximálně se jim blíží. Kvalitní OS a aplikace se jim blíží, méně kvalitní OS a aplikace se jim úspěšně vzdaluje.
To porovnání celerona vs C2D není moc dobrý příklad. To se nediv, když to core 2 má k dispozici cca čtyřnásobný výkon, tedy stále dvojnásobek na jádro že dojdeš k závěru že dvě jádra jsou lepší. Takový rozdíl už je snadné poznat na běhu systému. Lepší by bylo když bys to C2D srovnával s nějakým pomalejším C2Q, na běžný běh systému bys to až tak nepoznal a single thread aplikace by ti běžela pomaleji tak bys dospěl k závěru že C2D je možná lepší... Ale kdybys mohl ty aplikace spustit 4 naráz oproti 2, najednou by to C2Q bylo trhač asfaltu :-).
Z pohledu systemu hromadne obsluhy (mj. zpracovani instrukci procesorem) je vyhodnejsi 1x 1GHz CPU nez 2x 500MHz... touto cestou vykrocil Intel do ery P4 s prodlouzenim pipeline s vidinou vysokych taktu=vysokeho vykonu. Realita byla vsak jina, era P4 byla primo prapadak; podobne si zuby vylamalo AMD s generaci Bulldozeru.
Naslednymi generacemi byli jiz vicejadrove CPU s kratsimi pipeline a frekvence potazmo IPC se honi trochu jinymi technikami. A to dost obtizne.
Pokud mám balík instrukcí, které má rychle někdo přechroustat, tak je samozřejmě mnohem výhodnější, když mám jedno rychlé jádro, které je rychle zpracuje a je hotovo. Jenže takhle uživatel nefunguje a na unixových systémech už vůbec ne. Čili Intel to tenkrát technicky cílil na úplně jiný segment, než na kterém to reálně prodával. Možná tedy, že u gamesníků se trefil, ale já jako běžný uživatel jsem moc happy nebyl...
Intel tehdy doufal že slabší IPC nahradí hrubou frekvencí a přepsáním programů pro SSE2 aby měli výhodu proti konkurenci bez těchto instrukcí. Nazval bych to klasický Intelí tržní postup - hrubou silou trhu vnutit svou koncepci a následně s ní operovat ve svůj prospěch. Bylo to tehdy ale už naposled kdy se jim taková věc i s relativně špatnou architekturou masivně povedla. Jejich první prezentace k Pentiu 4 přes minimálně rozpačité výsledky výkonu prvních P4 na tehdejším softwaru házely s mnoha gigahertzy jako s houskami na krámu, dokonce se objevovaly slidy typu frekvence 10 GHz do pár let. Jak to dopadlo už víme ale tehdy to nikdo možná mimo pár inženýrů z Intelu nevěděl a byl všeobecný optimismus. Nesmíme zapomínat že jen nedávno před vydáním P4 se teprve překonala bariéra 1 GHz a Pentium 3 už bylo na konci s dechem jako architektura - už z něj nešlo vyždímat víc, tak jim nic jiného ani nezbývalo. Pro servery tehdy ještě pořád počítali s 64 bit Itaniem než jim do toho AMD s K8 a AMD64 hodilo vidle. Že se z P4 nakonec dělaly servery a hiend sestavy byl důsledek odepsání šíleně předraženého a nekompatibilního Itania co logicky nikdo nechtěl a přeci jen konkurenceschopnosti P4 oproti K7 na vysokých frekvencích. K8 už ale jasně ukázala že P4 je špatná architektura, protože nebyla technologie jak těch 10 GHz dosáhnout. Však se Intel chytil s Core za nos a brutálně posílil právě IPC aby mu stačilo na mnohem větší výkon nízká frekvence, tehdy se paralelizovaly instrukce na 1 CPU, dneska už holt to 1 CPU nestačí.
Když dnes CPU co s prstem v nose dosahují násobky spotřeby tehdejších "brutálních" topidel končí na 5 GHz s jazykem na vestě při rozdílu ve výrobním procesu 130 vs 14/7 nm, je jasné že těch 10 GHz není zrovna snadné dosáhnout a v dnešní době jen přidávání paralelních výpočtů na další fyzická jádra může posouvat výkon kupředu.
Paradni souhrn, diky, souhlasim.
V éře pentií 4 jsem nebyl ještě tak "vzdělaný", ale vím, že se spekulovalo o narážením na limity technologie a zároveň ty drby o růstu do astronomické frekvence, která pak byla limitována. Sám jsem měl tou dobou super tuleně, tak jsem si chrochtal blahem a pentia4 a jeho deriváty prakticky přeskočil. Později, až takový HW "zbazarovatěl" jsem začal potkávat velké množství mrtvých desek, některé ohořelé, některé byly jen poblinkané od kapacit, přetěžované zdroje a podobně. Já celou tuhle éru viděl jen negativně, protože se spotřeba vyšponovala tak vysoko, že tehdejší kvalita výrobců na to nebyla připravená a projevilo se to právě takhle. Na druhou stranu, díky té zmetkovosti se výrobci zamysleli a začali osazovat kvalitnější kapacity, polovodiče, chladiče. Zbytek už udělal vývoj ve směru SMPS zdrojů.
K té době pak ještě jeda věc, ta síla intelu tlačit Pentium 4 byla silná a bylo to z mého pohledu opravdu okaté. Hotové stroje s AMD HW jsem prakticky nepotkával, ale zato různé laciná celery na wilících byli úplně všude, v každém kanclu, škole. Dokonce nám v rámci indoše do škol nacpali mašiny, kde pár strojů bylo právě s tualatiny a zbytek na wilících. Nemusí být člověk génius, aby došel k závěru, k jekému stroji jsem už tehdy raději zamířil.
Zlepšilo se to až s NW a prskotem, ale záhy to zabili s Pentii 4-D, tedy Preslerem, jehož spotřeba byla fakt brutální (a výhřevnost, zejména v létě). Rimmky jim taky nevyšly, když si bambus řekl o nemalej bakšiš. Jako takovej anti-amd strašák bylo to slavné video od thw, kde sundávali chladiče a usmažili tam pár S462 CPU (kde byla chyba, víme). Veřejnost to moc nepitvala a někteří se díky tomu fakt amd platformy báli.
V česku si pak pamatuju z NTK, že někdy kolem roku 2004 nebo 2005 v létě intel uspořádal takovou nenápadnou PR akci spojenou s výstavkou CPU. Všude loga intelu, materiály oslavující příchod Pentií D, jak je výborné mít dvě jádra a dvě vlákna, případně HT, které nějaký benefit má taky, ale ty dvě jádra, to je teprve ta pravá cesta. Všechno pozitivně modře naladěno, mám z toho fotografie, ale některé jsou bohužel mázlé. Dá se k tomu dohledat i nějaká stará reportáž. Pak tu byl invex, tam se tu a tam taky něco tlačil, myslím že ten poslední nebo předposlední tlačilo hodně AMD a přebylo i intel. Pamatuju si reklamní papír s HD2000 řadou grafik, celej pavilon věnovaný AMD a hraní, kde byl i nějakej turnaj (ten mě moc nezajímal).
Pak to všechno z mého pohledu utichlo, tu a tam se nějaké PR dělo v časopisech, webu až to dospělo do stavu, který vidíme. Ještě z univerzity si pamatuju, že MSI, HP a intel dělali nějaké to PR se "soutěží", ale jinak je to chcíplé :)
A takové PS...
1 vs 2 vlákna, jak píšeš, záleží na tom kde. Pod W9x systému to nemělo smysl, neb to ten OS neuměl, že. Čili na hraní to bylo jedno, nějaké to alt-tabování do OS se nekonalo vůbec, multitasking nula, taková byla doba. Ano, nějakej server a vývojář to asi dokázal využít, ale BFU nikoli. To samé kancl. Ovšem pomalý nástup internetu a touha po tom dělat na počítači něco víc, směřovala k tomu většímu MT a celé to pak umocnilo AMD s antony64 X2. Většina už taky měla systém co SMT uměl, takže se relativně hladce přešlo na 2C systémy jako standard.
Jinak není to tak dávno, co jsem oživil mobilní PIII 800 s pomocí SSD jako stroj na hudbu, naprosto v pohodě. I šikovně udělané ripy to přehraje, reaguje to rychle, svižně, fakt super. Ale běda jak tam spustím nějakej novější program, to se CPU hned zadusí a končíme. Web nemyslitelnej, naposledy jsem na tom browsil po webu s firefoxem kolem roku 2009. Ale že bych v té době pociťoval jako uživatel nějaké zásadní limity, nikoliv. Největší limit těch strojů byl podle mě disk. Moc lidí si totiž neuvědomuje, že i když jsme už v roce 2003 měli k dispozici UATA133, tak reálná přenosovka byla na 30MB/s díky disku. Osobně bych si dovolil odvážného tvrzení, že by tehdy ze dvou CPU těžilo méně než 1% uživatelů.
na rovnakom type dosky od ASUSu som prevadzkoval Linux s mailserverom. Doska bezala nonstop cca 7 rokov, az zacala byt nestabilna, lebo jej vyschli kondiky. Uz som nemal chut ich menit, bolo to v dobe, kedy sme mali na trhu prvu generaciu Core i7, tak sla do dochodku.
Nedavno som sa jej zbavil, ostali mi 2 CPU Pentium III 700 MHz.
Jak se podařilo rozeběhat SMP na desce s Pentiem III? Zkoušel jsem tam pomalejší verze, abych ověřil že manuál nelže a deska vezme po dvou jen Celerony a minimálně v mé revizi desky to opravdu tak je - druhé Pentium III to prostě nenahlásí a tváří se, že tam není.
Když to umí slotová deska, tak by měly fungovat. Trochu zádrhel u P3 je, že musí být spárované tj. shodné verze revize a mikrokódu (to samé asi bude platit i pro Athlony MP ale to jen domýšlím, takovou desku jsem nikdy neměl). Jak tohle ale nesedí, tak se dějou věci resp. nedějou :-). Nefunguje to tak že vezmeš jakákoliv pentia 3. V té době to bylo něco dost exotického, asi jako mít čistě serverový podvozek dneska jako desktop a spíš ještě víc ulítlé - a kolik lidí to tak má i dnes. A software co to skutečně podporoval se dal počítat skutečně na prstech ruky, jednalo se o profesionální nástroje. Dneska už jsme oproti té době 100 let před opicemi, i největší lowend má dnes dvě a více jader a maximální hiend dovede namačkat i pár set jader do jedné bedny, to byla tehdy doména leda tak superpočítačů a největších mainframů.
Z dobových recenzí, diskusních vláken i z popisu v manuálu jsem pochopil, že toto není oficiálně SMP deska, tedy procesory které oficiálně od Intelu SMP umí v ní po dvou nejedou. Celeron měl SMP odemčené "omylem" a mnohem benevolentnější, než Pentia III - v článku jsem to nepsal, ale podle všeho je jeden z těch osazených Celeronů 533 a druhý 500 a jen v BIOSu mají nastaven oba nižší takt a vše jede.
Přímo v papírové verzi user guide je ale řečeno, že vložení druhého PIII může oba procesory poškodit, protože pro dvě PIII není deska určena. Online jsem našel elektronickou verzi manuálu, ve které dokonce vůbec není ani zmíněno, že by snad PIII v desce mělo jet, je jen pro Celerony.
Tak pokud mluvíme jen o Abit BP6, tak to je funkční jen pro PPGA Celerony založené na Pentiu II bez SSE do 533MHz, které tuto vlastnost nemají vypnutou a pro Coppermine podpora není. Ty procesory mohou dokonce běhat na různých rychlostech což je pro SMP té doby vysoce atypické. Evidentně Intel nechal nějakou část křemíku z P2 funkční aniž to zmiňovali protože by se to nevyplatilo měnit na výrobních matricích ale na 0.18 nm P3 už tuto reliktní možnost odstranili.
Právě proto jsem reagoval na comment, kde je psáno, že ve stejné desce provozoval 2x PIII / 700. Tak mě zajímalo, zda je to nějaká jiná revize, či co.
To musela být jistě jiná deska, v tom abitu BP6 dvě P3 nepojedou. Mám taky coppermine duální P3 desku a záleželo v ní i jaké mikrokódy ty CPU mají, jak to nebylo podporované BIOSem a oba shodné, tak nefungovaly. Do PPGA desky coppermine ani nešlo funkčně dát, stejné to bylo s Tualatinem, ty zase pro změnu nefungovaly v FPGA deskách pro Coppermine ač fyzicky ty sockety jsou stejné. Fungovaly zase jen v těch co je podporovaly a takových už vyrobili jen pár, protože pak už brzo přišlo P4.
Na různých rychlostech běhaly i PII v desce Gigabyte 6BXD, což byla oficiální dvouprocesorová deska pro Slot1.
To je docela zajímavá informace, já měl vždycky za to že to musí být shodná verze i revize aby to běhalo, ale já měl na hraní server s duální desku s P2 400MHz a následně P3 450MHz Katmai, tak tam to bylo něco jiného než obyč. desktop. Ostatně pořizovací cena toho kousku byla mezi půl a milionem Kč, byl tam SCSI HW RAID 10 nebo 5 s 10k hotswap Cheetahy a 1GB ECC Reg SDRAM v době kdy 64 MB bylo s přehledem dost pro každého :-). Takové cenovce se žádný tehdejší desktop - byť dvojslotový - ani zdaleka neblížil. V serverech je ovšem všechno o dost víc konzervativní a řešené s předběžnou opatrností, před startem bootování systému to nabíhalo snad 3 nebo 5 minut testů.
Tak ke dvěma Pé trojkám tu mám taky jednu tématickou archiválii ;)
https://diit.cz/clanek/na-cem-a-kde-bezi-cd-r-server
Měnili jste už od té doby něco?
Pokud vím, změnilo se úplně všecko už mnohokrát. Aktuální stav neznám, jelikož už do toho dávno nevidím.
Nedávno jsem instaloval kvůli starému skeneru (SCSI) NT4 na MSI MS-6321 2xPentium 3 866. NT4 jsme provozovali i na dual Pentiu Pro, ale ta deska odešla, takže skončila ve sběru.
Krása, bohužel v téhle době jsem byl rád, že mi rodiče pořídili bazarový Cyrix 6x86MX 200, takže na nějaká dvouprocesorová žihadla nebylo ani pomyšlení.
Taky jsem na takovém začínal, se 16 MB RAM to byla zajímavá zkušenost, dodnes si pamatuju dobu načítání mezi jednotlivými částmi levelu u Quake II - 36 sekund :-). Tou dobou duální Pentium Pro sestava stála stejně jako nové auto, tak to bylo opravdu trochu mimo finanční možnosti běžné domácnosti.
Já měl v tom svém 96MB RAM (64+32 moduly - předchozí majitel si to takto vyšperkoval), takže rychlost nabíhání Windows (95) a her byla dosti slušná. K tomu Voodoo 1 a S3Trio64V+ na 2D. NFS2 - NFS3 - Knighst and Merchants...to jsou vzpomínky :-)
Za prvé: moc krásnej článek :) Určitě za něj díky.
No, a kdybych měl zmínit nějakou …ovinu ... mám doma desku se dvěma procesory. Jeden je AMD 80286 a druhej Intel 80287 :). A upřímně ani nevím, jestli to chodí, ještě jsem to snad nikdy nezkoušel :). Musim to někdy zkusit - sehnat AT zdroj, ISA grafiku a CMOS baterku by asi nebyl problém, ale SIPPy si budu muset vyrobit, k SIMMům připájet nožičky ;).
Největší čelendž ale bude zjistit, jestli v tom běhá ten Intel. Tzn. splašit soft, kterej by to uměl korektně identifakovat. Jasně, je to koprocesor, to už je dneska běžná součást všech možných procesorů, ale tenkrát byl běžnou součástí až od 486 DX vejš. Plus se našlo pár exotických procesorů novějších generací, které ho zase neměly, ale skončily rychle v propadlišti dějin.
Matematický koprocesor není nutný k běhu OS ale minimálně BIOS ho uvádí v POSTu jestli je přítomný. Zase to ale není jistota toho že funguje bezchybně. Originální 287 je docela plečka, lepší je použít Cyrix FastMath 82S87 případně Intel 287XL - ty jsou založené na 80387 a poskytují řádově vyšší výkon než originální 287čka. Jsou tam ale občas nějaké ty problémy s kompatibilitou na HW úrovni, když progam čeká klasickou 287...
Benchmarky na 287 jsou dneska už docela vzácné ale nikoliv vyloučené, zkus si sehnat třeba Landmark nebo SpeedSys pro DOS :-). Zejména SpeedSys je hodně informační.
Vzhledem k tomu, že do těchto desek se dávaly co by kondenzátory ještě typicky keramiky/tantaly a ne žádné elektrolyty, je slušná šance že bude dosud funkční pokud to nezabalil EEPROM čip s biosem /ale zase, tady často byl v ROMce takže pohoda/. Ovšem dobové CMOS baterie, to je největší neřád. Dávaly se v té době NiCd nebo podobné neřádstva a to po vytečení doslova sežere desku plošných spojů a je po desce.
SIPP moduly značí, že se jednak jedná o přechodnou variantu desky a že by ses měl naučit dobře pájet jestli se pořádně neprohneš na eBay. Zase tehdy 640 kB opravdu stačilo každému tak to s potřebným počtem a kapacitou modulů není tak žhavé :-).
Tak 256kB SIPP tě ze švédska vyjde na 180 Kč za kus, to je snesitelná cena když pro 286 stačí 2 :-).
Určitě bude levnější zkusit to spájet sám ze SIMMů ;). Navíc maj větší kapacitu (ty, co mám já).
No já nevím, když započítáš cenu toho vybavení co na to potřebuješ, té práce a času co s tím strávíš spolu s možností že si tu desku eventuálně odpálíš... I když je pravda že tady se ještě dá pájet skoro trafopájkou a je to v pohodě pokud jen napájíš fousy na kontakty simmu. Navíc 512 KB nebo třeba 2 MB na 286ce, jaký je to rozdíl :-). Leda že bys na tom rozběhával nějaké windoze 2.X, na spuštění DOS testu a opětovné odložení zpět do kontejneru na elektrošrot 512 kB imho stačí :-). Jinak jestli 180 Kč za kus se ti zdá mnoho, tak si dodnes můžeš koupit i 16MB 8bit SIMMy a to jsou teprve pálky za paměť. Tam za 1 SIMM si koupíš skoro 8 GB DDR ECC Reg pamětí a za ty minimálně 4 kusy co potřebuješ do 386 si pořídíš pořád ještě internetově slušně použitelnou C2D generaci :-).
Přesně to jsem už kdysi dělal: pájel fousy na plošky SIMMů. Fungovalo to :).
Zaprvé: Díky. Podle reakcí na tento díl se ostatně interně i externě rozhoduje o tom, zda budou nějaké další a zatím to vypadá, že to smysl má.
Zadruhé: K dva-osm-šestkám taky dojdeme. U rodičů na půdě mám banánovou krabici hardware k vyhození do sběrného dvora. Než jsem se ale při sporadických návštěvách za posledních těch 15 let do sběru dostal, má to už možná nějakou hodnotu, takže asi ani slotový Athlon s deskou, ani 286-desky se do sběru nakonec nepodívají.
Kdyby bylo možné ještě na té sestavě otestovat spotřebu, čas výpočtu a tím i výkon a energetickou efektivitu pro úlohu v tomto balíčku to by nám hodně pomohlo :-) https://czechnationalteam.cz/storage/testovaci_balicek_cnt_2018.zip
Tak to nemůžu garantovat, protože výchozí stav všech mých PC klonů je rozebraný, když zrovna nejsou třeba - kdybych měl mít vše v case, se zdrojem a disky, připravené k zapnutí, tak se nevejdu ani zdaleka do těch prostor, které teď okupuju. Budu na to ale myslet a případně až budu skládat počítače pro další články, otestuju tam.
Díky moc m^. Sice pokud půjdeš do minulosti a začínáš v roce 2000, brzo to ani nespustíš ale těch prvních pár let by se mohlo ještě zadařit, výkonový rozdíl tehdy byl rok od roku skutečně markantní :-).
Moc pěkné. Shltnuto jako jednohubka.
Já si v té době tak maximálně představoval, jaké to asi je, když systém běží na dvou CPU. :-)
....jeste tu nekde bezi Intel SDS2 s dvema Tuleněma ( https://allegro.pl/oferta/plyta-intel-sds2-a58285-402-s370-ddr-scsi-pci-... ) , Intel STL2 s Copr. ( https://www.alibaba.com/product-detail/INTEL-STL2-MOTHERBOARD-A28808_500... ) , Supermicro PIIIDM6 i840( prevodniky na SDR) ( https://pc.watch.impress.co.jp/docs/article/20000203/840.jpg ) a jeste neco se slot1 na 2x PIII500 ....
Dobrá je ta požadovaná cena za tu tulení dual desku -9900 ZŁ tj. 60 000 Kč - to je dobrej blázen:-)). Za 60 tisíc si koupím 32 jádrový Threadripper 2990WX i s deskou a ještě mi zbyde na pořádný vodní chladič.
.. tak ted tu cenu to fakt nema .. ja osobne bych se ji nezbavoval, ale za cas to asi bude rarita-(2(3?) nezavisle PCI(-X) sbernice, dvoukanalovy pam. radic apd . skoda ze mi na tom nefunguje regulerne prevadec PCI-X to PCIe 4x :-( .... pak by se na tom dalo i neco hrat :-) ) ... me spis prislo zvlastni ta deska od Supermicra .. co ma severni mustek pro RIMM ( i840) ale s prevodnikama co tam na tom jsou, se tam davaji standartni ci ECC unbuff. SDR 133 MHz
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.