RMS zde v podstatě zopakoval své myšlenky a upřesnil, že současné praktiky v Ubuntu v podstatě vyměnily svobody uživatele za jeho pohodlnost a přidaly navíc třešničku v podobě prachsprostého špehování a nasazení škodlivého softwaru.

Samozřejmě naráží na skutečnost, že vyhledávané řetězce v Ubuntu jsou odesílány Canonicalu a následně též porovnávány se seznamem produktů prodávaných Amazonem, které jsou pak zařazeny do vyhledávání. Ač toto nastavení lze vypnout, není dle Richarda v pořádku a mělo by být odstraněno, resp. uživatelé by měli vytvořit tlak, který by donutil Canonical tuto politiku opustit, resp. změnit.

• Podrobněji k tématu: Proč zakladatel GNU považuje Ubuntu Linux za spyware?

Bohužel ale, ač s myšlenkami RMS nelze než souhlasit (toto by mělo být povolováno pouze uživatelem a měl by být pokaždé upozorněn, že jsou jeho osobní data odesílána komusi dalšímu), realita současného světa je jiná. Problém s Ubuntu je za prvé v tom, že se Canonical musí snažit jej - a teď použijeme nehezké a překroucené slovo - „monetizovat“. Jednou z cest jsou marže z prodeje softwaru, jinou z cest jsou marže domluvené touto cestou s Amazonem.

Za druhé je třeba si uvědomit, že průměrný, i zkušený uživatel už beztak dávno prozrazuje daleko citlivější osobní data mnoha firmám. Ať již jde o Google (vyhledávané řetězce, obrázky, youtube videa, věci publikované na Picase, Plus či používání služby Maps), Facebook (tady asi netřeba nic vypichovat, stačí použít slovo „všechno“) + Instagram, Foursquare atd atd atd. Je jedno, jsou-li uživatelova data použita vyhodnocena či připravena k budoucímu vyhodnocení přímo v souvislosti s ním, nebo v rámci statistické analýzy velkého objemu takových dat, od toho, co dělá Ubuntu, se to neliší.

Jediný rozdíl je tak v tom, že zatímco na webových službách jde o věc, která není implicitní a ve výchozím stavu aktivovanou součástí života uživatele, v Ubuntu je zadrátována přímo v operačním systému (a u něj čte licenční ujednání opravdu jen málokdo, i poinstalační dialogy se obvykle potvrzují bez přečtení).

Uvidíme, co se vyklube ze zbytku rozhovoru - Muktware má ve zvyku delší rozhovory nejdřív rozkouskovat a až po nějaké době dát k dispozici kompletní dlouhé video. Já za sebe mohu snad jen opět zkonstatovat, že vývoj, který Ubuntu již nějakou dobu prodělává, se mi také nelíbí. Poslední verze Ubuntu, kterou jsem používal dlouhodobě, byla tuším 10.10, což je záležitost stará více než dva roky. V Ubuntu je dle mého stále těžší a těžší rychlostí mrknutí oka rozpoznat, jestli to, co mi GUI zobrazuje, se týká mých lokálních dat na desktopu, nebo věcí v cloudu, nebo nějakých 3rd party nabídek, jakými jsou ty od Amazonu. Vyhledávání chci mít přehledné a obsahující jen to, co si přeji já, ne aby se mi tam pletly věci od Amazonu, který v Česku za Kč neprodává. Ale jak je uvedeno výše: jde to samozřejmě vypnout.

Bude zajímavé sledovat, kam se Ubuntu posune s dalšími verzemi. Jeden z čelních představitelů Ubuntu, vývojář Canonicalu Jono Bacon, v souvislosti s dřívějšími komentáři označil RMS za dětinského. Později se za to pod tlakem veřejného mínění omluvil, ale možná i to něco naznačuje. RMS je v open-source světě něčím jako systémem včasného varování a buďme rádi, že tací lidé existují, ať již dětinští jsou, nebo ne.