Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Vazba SiFive na Intel je zřejmá i z jejich způsobu prezentace. Srovnání s A75 je tradiční způsob Intel style demagogie. A75 - A76 - A77 - A78. Hlavně kvůli tomu musí plochu A75 na 7nm jen teoreticky vypočítat místo aby srovnávali s reálným produktem na 7nm.
IMHO 4 jádra P550 zabírají plochu jako 1 jádro A75 a ne naopak.
pokial ma pamat neklame, tak clenmi RISC-V foundation, alebo niecoho podobneho su intel, amd, nvidia a WD len z tych, co si pamatam. co je celkom pochopitelne, lebo vsetci vyuzivaju ARM a ak by dostali do ruk architekturu, ktora je flexibilnejsia a da sa ziskat bez licencnych poplatkov za kazdy vyrobeny kus kremika, tak je to par bubakov doma. nvidia tam bude len ako troll.
Klame. Jsou tam důležitější členové.
https://riscv.org/members/
Jinak nejde vůbec o vztah intelu k risc-v, ale k sifive.
Šířka vektoru (VLEN) je u toho „V“ rozšíření prakticky neomezená a ten P270 ji má 256 bitů. SEW je velikost jednoho prvku.
Předpokládám že dříve to dorazí do mobilních řešení a později do desktopů.
Qualcomm si třeba do příštího roku věří a tvrdí že výkonově překoná Apple M1. Mediatek připravuje herní laptopy s NV, Samsung má v plánu pokračovat v Armových laptopech, stejně tak Microsoft. Microsoft nahrává Armu i s budoucími Windows 11 for Arm, které mají mít lepší emulaci než W10 navíc možnost instalovat Android aplikace (počítám že ty, kde to autoři dovolí) rozšířuje počet nativních Arm aplikací, mnoho SW vývojářů už navíc arm buildy vlastního SW má. Kompatibilita by tak mohla být podobná jako u MacOS a Rosetty. Výkonnější HW a připravený SW znamená snazší rozšíření mezi širokou škálu zákazníků.
Předpokládá se že v následujících letech bude zvláště v mobilní sféře výrazný odklon od x86 architektury směrem k Armu. Intel se Armu nevěnoval a začít vývoj od nuly nemá moc smysl, takže použití RISC dává smysl, kdy může konkurovat přílivu Arm do běžných počítačů. V poslední době se tu objevovaly třeba zprávy o tom že Intel odkládá některé x86 produkty na pozdější data a jeden z důvodů může být právě prioritizace RISC procesorů pro mobilní segment, kde by jej jinak začala konkurence na Armu zásadně válcovat.
Taky si myslím, že je to útok Intelu na ARM. Na jedné straně x86 pro legacy software a na druhé RISV-V proti ARM, kde je potřeba energetická efektivita RISC. Něco jako když Shell koupil v Británii 2700 nabíjecích stanic pro elektromobily.
Jinak ten Android ve Windows 11 umí všechny aplikace, bez ptaní autorů. Takových emulátorů Androidu je už spousta (např. ten v Android Studio), lidi je používaj (např. hrajou Among Us pro Android, protože ten je placen reklamami a ten na Steamu pro PC je za peníze) a nemaj problém s ARMovými binárkami běžícími na x86 buildu Androidu. Používá se AoT (Ahead of Time - při prvním spuštění) překlad ARM-->x86 (podobně jako Rosetta 2 v macOS, kde překládá x86-->ARM) od Intelu, ještě z dávných dob, kdy byly Androidí zařízení s Atomem (mám doma jeden takový tablet - výhoda je, že tam běží WINE s nativní rychlostí - není třeba emulovat CPU):
https://www.theverge.com/2021/6/24/22549303/windows-11-intel-bridge-andr...
Intel sa ARMu venoval, zhruba 10 rokov od 1997 do 2006. Kupil StrongARM od/s DECom a cele to potom predal Marvellu.
ARM a RISC-V jsou odlišné a konkurenční platformy. Nechápu, proč jsou v komentáři dlouhé odstavce o ARM-u, to je jasně mimo téma článku.
M1 je dobrý procesor, ale bohužel na dnes již víceméně proprietární ARM architektuře, takže to nemá žádnou velkou budoucnost, kromě Applu. Je to prostě problém, který nemá řešení.
"ARM a RISC-V jsou odlišné a konkurenční platformy"
Architektury, nikoli platformy.
M1 je hlavně procesor pro jednu konkrétní firmu a její uzavřenou spotřební elekroniku a jeden uzavřený operační systém. Může být sebelepší, ale není to procesor pro univerzální počítač.
Od procesorů pro univerzální počítač se liší jen tím, že má navíc akcelerační obvody pro specifické použití uživatelů Apple. Implementuje stejnou ISA jako ARM CPU od ostatních. Proto na něm taky běží i ostatní OS, jako Windows a Linux - bare metal nebo ve virtualizaci (žádná emulace - a virtualizace řeší bootování a ovladače hardware, ne běh instrukcí procesoru).
Jenže reálně je to hračka jenom do míry kam Apple dovolí. Ten pocosor se nedá koupit, získat dokumentaci a integrovat do produktu. Což u většiny ARM, RV nebo Intelu není problém. M1 je ve stejné pozici jako AMD APU Jaguar v PS. Bare metal je vzhledem k absenci dokumentace a ovladačů hračka bez reálného využití, virtualizace je pořád jenom Apple ohrádka.
Apple ale dovolil opravdu hodně. Vytvořil API pro snadnou implementaci virtualizace, takže Windows 10 on ARM tam byl zprovozněn pouhý týden od vydání. A jiné OS jsou povoleny pro bare metal - jak ohledně bootování (není zamknuté jako spousta androidích telefonů), tak ohledně ovladačů (narozdíl od "milované" Nvidie načítá BIOS firmware všeho HW před zavedením OS dle tvého výběru - na té Nvidii dodnes nefunguje reclocking). Jinak ani ostatní CPU ARM se nedají samostatně koupit, i v tom Raspberry Pi je natvrdo. Dokumentace přímo není, ale je k dispozici referenční implementace ovladačů v macOS - ten lidi reverzně inženýrují pro psaní ovladačů pro Linux (už je to nějakou dobu, co díky tomu někdo implementoval kreslení Gouraud shaded trianglů akcelerovaně přes M1 GPU).
Broadcom BCM2711 se normálně koupit dá (přímo od nich, Broadcom obecně moc nejde přes klasické distributory), a po vyřešení NDA s Broadcomem je i přístup k dokumentaci.
Reverzní inženýrství je sice pěkná závaba, ale výsledky jsou pro praktické, vážně míněné použití nasaditelné obvykle dost těžko. S M1 nikdo jiný, než Apple produkt neudělá a nikdo ho nepoužije jinak, než si Apple usmyslí. M1 tedy nelze srovnávat s běžnými procesory, protože je politicky omezen pouze na využití v Apple spotřební elektronice.
To je paráda, že si můžu koupit 5 let starý jádro Cortex A72. A NDA je taky super, to už má komunita okolo Linuxu menší problém s reverse engineeringem (tak to dělali doteď s většinou HW a jediný důležitý je, aby jim výrobce neházel klacky pod nohy jako NVidia - kdy i po vyzkoumání, jak na to, to stejně nemůžou vyřešit bez firmware od výrobce). Je sice pravda, že M1 ostatní výrobci ve svých produktech nenabízejí, ale to je vyváženo tím, že Apple dělá nejprodávanější zařízení na světě. Takže linuxáci maj spoustu zařízení k dispozici, a díky malému počtu modelů nemusí řešit jejich odlišnosti. Pokud se x86 nevzchopí, tak skončí jen ve spotřební elektronice.
Procesorů je spousta, zda se bude využívat x86, R-V, ARM nebo třeba nějaký hybrid je úplně jedno. M1 je prostě pouze a jenom procesor vyhrazený pro spotřební elektroniku Applu, a nikdy se na tom nic nezmění. Apple je jenom cestou stále většího omezování a uzavírání, i na úrovni OS. Ve skutečnosti by mě ani nepřekvapilo, kdyby tato elektronika nešla za pár let ani koupit, ale pouze pronajnout (podle mnoha analytiků k tomu Apple směřuje). Takže to je možná hezký procesor, ale na drtivou většinu trhu zcela k ničemu. Což je mimochodem pro Apple dost typické - vymyslet perfektní řešení, a pak ho politikou zabít (Firewire, Thunderbolt, magsafe....).
K pronajímání spíš směřuje Windows. Mluví se o tom dlouho a teď přišla např. nutnost MS accountu ve Win11 Home. A Apple M1 není o nic uzavřenější než předchozí modely s Intelem - u obou můžeš nabootovat vlastní OS a BIOS ti k němu nahraje všechen firmware. K tomu macOS dovoluje sideloadovat aplikace (nejseš omezen na jejich store, jako jsi např. ve Windows 10 S) a má lepší kompatibilitu s OSS software z Linuxu než Windows.
PS: Firewire, Thunderbolt atd. nejsou od Applu, ostatní je mohou taky mít (a občas mají). Apple to jen umí dotáhnout do konce (celej ten ekosystém), takže ty technologie obvykle dávaj (aspoň ze začátku) smysl pouze tam.
Bavím se o primárně o HW, windows jsem neřešil vůbec.
Thunderbolt byl vyvinut sice Intelem, ale na zadání Apple. Svého času, když byl aktuální, každý produkt ho obashující MUSEL mandatorně splnit podmínky definované Applem a projít jeho certifikací i když by třeba vůbec pro Apple nebyl určený.
Běžné instalaci aplikací už se i macOS říká sideload, jo? To jsem zvědav, jak dlouho to vydrží. Já jsem HW od Applu měl a to prudké osekávání toho, co mi macOS dovolí jsem začil na vlastní kůži (jen si zkuste na moderním macOS použít třeba mmap, ani z roota už nelze). Dříve jsem si mohl i bez problému napsat vlastní driver, dnes už bez debilního podepisování nelze (ale to platí i pro windows). Taková věch je prostě čistě spotřební elektronika určena přesně pro účel, který vymyslel výrobce, stejně, jako třeba ten playstation - nic víc. Jen tak pro zajímavost - už je možná alespoň na bare metal nainstalovat a spouštět linux, user space a třeba alespoň prohlížeč (bez přítomného macOS a jakékoliv externí podpory typu externího uložiště - nikdky jsem nic takového neviděl - ale třeba jste větší znalec. Do užčité doby toto nebyl na x86 MB problém a dobu jsem to tak používat).
Pokud ze zářivého ekosystému Apple vyjmeš jednu část, tak zešedne na úroveň věcí ve světě PC. Ty sám jsi doteď neřešil samotný M1, ale jen ze si ho nemůžeš koupit samostatně. A Windows řeším, protože je na skoro 90 % PC, většina se ani nedá koupit bez něj (podíl Windows sice nezadržitelně setrvale klesá, ale je to dlouhodobý proces).
Jinak je běžné, že technologie maj ze začátku exkluzivitu. Např. externí GPU na notebookách s AMD byly taky ze začátku jen pro vybrané výrobce (Fujitsu), s kterými to AMD vyvinul (ta technologie pak umřela a nahradil ji Thunderbolt, který je obecnější).
Na M1 už běží bare metal Linux. Byly i tady články (rozchodili zavaděč - na M1 naštěstí není zamknutý jako na spoustě konkurenčních zařízení; CPU má standardní ISA, takže bez problému; GPU zatím jen jako framebuffer, ale už ohledně akcelerace fungují neotexturované polygony jako ukázka reverzního inženýrství ovladače v macOS; rozchodili taky USB řadič - přes ten je zatím řešena externí klávesnice, myš, disk, ethernet, WiFi, zvukovka, ... - ale už jedeš lokálně grafický Linux se sítí, takže se akceleruje vývoj - proti době, kdy jsi musel buildovat na jiném zařízení a pokaždý bootovat nanovo pro otestování změn - rychlost vývoje je skutečně fenomenální, když to srovnám např s "milovanou" GPU nVidia v "milovaném" PC).
PS: Jsem rád, že uvádíš, že zmiňované nedostatky ohledně uzavřenosti jsou i ve Windows a dalších OS. Apple v tomhle není ani lepší, ale ani horší než konkurence. Hlavní je, že neblokuje nabootovat a naplno používat Linux (díky obrovskému marketshare se nemusíme bát, že by vývoj zpomalil - právě naopak).
externí GPU asus/fujitsu nebyla, to bylo normálně podle PCIe-SIG, akorát vyměnili oproto standardu konekory. To žádný vývoj nebyl.
Ale na věci to nic nemění - současný Apple je výrobce spotřební elektroniky, ne univerzálních počítačů. Mac s M1 je to samé co playstation nebo Xboxo (i na nic jde nějak spustit Linux), tzn. uzavřené omezené zařízení pro nějaký účel. M1 je tedy možná zajímavý procesor (a ISA s žádným ARM kompatibilní 100% není, spousta věčí se řeší jinak, než kdekoliv jinde, také se s tím během portování dost potýkají), ale jinak je k ničemu a nemá šanci nic ovlivnit. Spousta hype, ale ve skotečnosti jde pouze o navýšení marže na produktech. Navíc nikde není psáno, že do celé věci Apple nehodí v nějaké chvíli vidle (stejně jako to udělalo třeba Sony). Stav co píšete je cca 4 měsíce starý (a bylo ho dosaženo cca za měsíc) a od té doby žádný větší pokrok nebyl zveřejněn.
Tak Thunderbolt je taky jen vyvedená PCIe sběrnice. Taky můžeš říct, že "žádný zázrak".
S PS a Xbox bych to nesrovnával, spíš se zařízeními s Windows s připájenou RAM (můžeš oficiálně používat aplikace mimo store, ale HW není rozšiřitelný - když nepočítám toho Číňana, co si RAM a disk přepájel).
ISA ARM právě kompatibilní je, proto tam kód Linuxu běží bez úprav. Nebylo ale pro Apple jednoduché mít výkonnější emulaci x86 než konkurence, a přitom nepřidat žádnou pomocnou instrukci (řeší to flagem pro strong memory model x86).
Díky tomu, že marketshare macOS je zhruba desetinásobný než Linuxu, bych se o vývoj podpory Linuxu nebál (i předtím intelovské Macy byly dobře podporované).
"Tak Thunderbolt je taky jen vyvedená PCIe sběrnice. Taky můžeš říct, že "žádný zázrak"."
Ne není. To co mělo FSC a Asus bylo opravdu jen PCIe s ekvalizací (na to jsou hotové čipy a v průmyslu se to běžně používá). TB je vlastní protokol, který mimo jiné umí tunelovat PCIe packety.
ISA ARM plně kompatibilní není, ATF tam není vůbec, celé bootování, IRQ, paměťové bariéry jsou řešeny jinak. Museli to na to separátně napsat.
Nové Intel MACy díky T2 byli a jsou na Linuxu pěkně problémové.
Ad eGPU - hlavně, že to funguje a že každý mohl něco takového nabídnout (nabídlo to AMD, pak Apple, teď je řešení Apple/Intel i na PC). ISA ARM je kompatibilní, dokonce povinně (je to v požadavcích firmy ARM). Narozdíl od jiných ISA, kde si můžeš libovolně přidávat vlastní instrukce (např. Číňani si přidali do testovacích čipů MIPS instrukce pro akceleraci emulace x86 na úroveň 70 % nativního výkonu - plochu čipu zvětšili jen o 15 %). Věci okolo ISA jsou jiné, ale to se týká všech ARMových zařízeních (proč myslíš, že je pro každé samostatný image). Na standardizaci se pracuje, v čele s MS (např. na serverech už je x86 a ARM zaměnitelné, PCIe karty mají inicializační pseudokód pro UEFI BIOS, který je ISA-agnostic). Ad T2 - ten tu už je 4 roky, takže je zbytečné nad jeho funkcí lamentovat až teď s příchodem M1 (který akorát přidal integraci do SoC).
M1 se do žádné ARMv8.x specifikace nevejde. Možná sedí OPCode, ale s žádným ARM jádrem kompatibilní není. Ale na tom v zásadě fakt nezáleží. T2 jsme dával jako příklad toho uzavírání, jak se z univerzálního požítače postupně dělá zařízení spotřební elektroniky. U M1 stačí, až se Apple rozhodne zamnknout BL, a je hodovo.
Ale chápu, bez toho by to asi nebylo dost "zářivé". Samozřejmě kždého věc, nicméně to prostě a jednoduše nelze dávat na úroveň běžných procesorů, protože ty jsou svým použitím v jiné kategorii. Zcela bez ohledu na to, že je někdo třeba technicky lepší.
Tak samozřejmě že M1 je uvnitř jiný než ostatní ARM, když ostatní ARM jsou jen jedna implementace (Cortex). To je stejný, jakože Intel a AMD implementace x86 ISA je uvnitř jiná. Ale taky - když zkompiluju binárku na Cortexu, tak na M1 funguje (proč myslíš, že na bare metal na M1 provozujou Ubuntu a binární software v jeho repozitářích a ne třeba Gentoo).
Se spotřebákem začal spíš PC, protože v těch levných se jich spousta sotva dožije konce záruky a servis to opravit neumí.
Rozhodnout se může každý výrobce kdykoli cokoli. Tady bych nebyl zaujatý jen na Apple.
Nebude ta implementace v Intel CPU na úrovni bezpečnostního koprocesoru?
Jako u Zenu je implementované malé ARM jádro kvůli zabezpečení.
Pokud je to v IME, tak ano.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.