Když AMD vydala procesory Ryzen 1000 (Zen), získala prim ve vícejádrovém výkonu. Jednojádrový a herní výkon ale zůstal Intelu. S generací Ryzen 2000 (Zen+) se AMD díky optimalizaci latencí cache podařilo herní náskok Intelu snížit přinejmenším o 50 %, nicméně první místo Intelu zůstávalo, zejména díky vyšším taktovacím frekvencím při využití nižšího počtu jader. Generace Ryzen 3000 (Zen 2) přinesla zvýšení IPC v kombinaci s vyššími takty, čímž AMD v řadě testů dotáhla jednojádrový výkon Intelu. Z herního zůstaly už jen jednotky procent za podmínky, že se testovalo na nejvýkonnější grafické kartě GeForce RTX 2080 Ti v kombinaci s nižším rozlišením a/nebo omezenými detaily.

Do budoucna se dá očekávat, že další posun v jednojádrovém i herním výkonu přinese generace Zen 3. Potenciál pro zlepšení jednojádrového výkonu tkví v přinejmenším o ~10 % vyšším IPC a mírně zvýšených taktech (jistě alespoň 100 MHz, možná i 200 MHz navrch) a hernímu výkonu pomůže nejvíce sjednocení L3 pro osm jader. U dosavadních Zenů má každá čtveřice jader vlastní oddíl L3 cache a například v situaci, kdy si scheduler Windows 10 postaví hlavu a přehazuje zátěž z jádra příslušející k jednomu oddílu cache na jádro s jiným oddílem cache, se jejich obsah musí přesouvat a výkon jde dolů. To by sice v kombinaci aktuálních BIOSů a záplat na Windows 10 mělo být jakž-takž vyřešené, ale v případě Zen 3 tato konkrétní situace nemůže nastat vůbec.

To jen pro zajímavost a trend vývoje, nyní zpět k Ryzen 3. V případě Ryzen 3 3300X šla AMD myšlenkám vyššího jednojádrového i herního výkonu již v rámci současné generace. Jde o dva prosté kroky. Tím první je vyšší boost. Zatímco i šestijádrový Ryzen 5 3600 má boost nastaven na 4,2 GHz a vyšší hodnoty byly doménou dražších modelů (podobně to bylo i u dvou předchozích generací), u Ryzen 3 3300X přestala být AMD konzervativní a nenastavila (jak by se dalo očekávat) méně než Ryzenu 5 3600, ale naopak více, 4,3 GHz. Druhým prvkem je konfigurace: Protože má Ryzen 3 3300X aktivní čtyři jádra, využila AMD čtyři jádra z jediného bloku CCX a jemu příslušející L3 cache. V rámci čipletu je tedy aktivní jen jeden oddíl L3 cache (nikoli dva) a nemůže ani teoreticky dojít k přelévání v důsledku neefektivity scheduleru Windows. Jde tedy o podobný bonus jako u nadcházejícího Zen 3, ovšem s omezením na poloviční kapacitu L3 cache (než jakou bude mít Zen 3). Druhý bod se týká výlučně Ryzen 3 3300X.

Tyto dva faktory se sice mohou jevit jako téměř banální, ale - světe div se - ono to funguje:

$120 Ryzen 3 3300X dorovnává nedávného krále herního výkonu, Core i7-8700K s o 50% vyšším počtem jader a vláken. O celých 20 % překonává high-end roku 2017, Core i7-7700K se stejným počtem jader a vláken.

V jednojádrovém aplikačním výkonu rovněž Ryzen 3 3300X dosahuje výsledků na chlup stejných s Core i7-8700K. Core i7-7700K překonává o 6 %.

Ve vícejádrovém je samozřejmě situace jiná, tam 50 % jader navíc v případě Core i7-8700K přináší 29 % výkonu navíc. Nicméně Core i7-7700K je opět překonáno, konkrétně o 13 %.

Závěrem se můžeme vrátit k diskusní otázce, zda populární Ryzen 5 1600 „AF“ vybavený 12nm jádrem Zen+ nebude výkonnější než nový Ryzen 3 3300X. Redakce ComputerBase sice ve svých přehledných grafech Ryzen 5 1600 „AF“ nemá, ale můžeme vyjít z faktu, že v recenzích vycházel jako v průměru o pár procent pomalejší než původní Ryzen 5 1600X nebo Ryzen 5 2600, který v grafech je.

V jednojádrovém výkonu je Ryzen 3 3300X od 27 % rychlejší než Ryzen 5 2600, ve vícejádrovém je nepatrně pod nimi (tedy plus mínus na úrovni Ryzen 1600 „AF“) a v herním je 38 % nad Ryzenem 5 1600X a 32 % nad Ryzenem 5 2600. S výjimkou uživatelů, kteří >90 % času tráví v softwaru schopném lineárně škálovat s počtem jader, nabídne více Ryzen 3 3300X.

Ryzen 3 3300X se stává historicky nejvýkonnějším čtyřjádrovým procesorem a překonává ve všech ohledech někdejší čtyřjádrový high-end, Core i7-7700K, které před třemi lety stálo $303 pro OEM segment a $330 pro retail. V našich končinách šlo zhruba o 10 tisíc a tato cena nikdy neklesla. Možná ještě zajímavější je, že nabízí totožný jednojádrový i herní výkon jako Core i7-8700K, který šel na trh za $370, tedy >3× vyšší částku. Reálně se prodával dráž kvůli nedostupnosti a dosud se cena drží na  $439 za retail (krabičkovou) verzi a $422 za OEM (samotný procesor). Ryzen 3 3300X je tak nejvýraznější výkonnostní posun v low-endu, jaký přišel přinejmenším od prvních low-end modelů Ryzen 1000.

Nijak špatně se nevede ani Ryzenu 3 3100, který v průměru nabízí výkon jako Core i7-7700K (ve vícejádrové zátěži stejný, v herní mírně vyšší, v jednojádrové mírně nižší), ovšem za $99. S ohledem na ceny desek s čipsetem B550 začínající na $100 tak bude PCIe 4.0 platforma desky včetně procesoru k dostání za $199. Pro uživatele je to příjemná změna, pro Intel tolik ne, nicméně ani pro AMD to nebude do budoucna jednoduché, protože si laťku low-endu v rámci segmentu Ryzenů („mainstreamové platformy“) nasadila hodně vysoko.