Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Jak čert kříži se vyhýbají 10 W TDP. Co jsem zatím jako detektiv zjistil, že na 7 nm má 8 jader Zen3 při omezení na cca 10 W frekvenci max. 1,2 GHz (při kancelářské práci - žádný stoprocentní Prime95) a na 4 nm má 8 jader Zen4 při omezení na 8 W frekvenci 1,4 GHz (při blíže nespecifikované herní zátěži).
I když jsou to informace tak trochu k prdu, kvůli nepřesně definované zátěži, tak lze konstatovat, že ARMy jsou na tom frekvenčně při srovnatelném, nižším či stejném TDP na stejných nanometrech o něco lépe, což bude i důvod nevydání něčeho přímo konkurujícího např. pasivně chlazenému Applu M1. Každopádně by to chtělo více notebooků s nějakým ARM a více zveřejněných technických parametrů a ne marketingových neúplných nereálností.
Pozice jader ARM je je jasná, jsou jednodušší a proto mohou při stejně malé spotřebě a stejné technologii výroby do vyšších frekvencí.
Uvidíme, jestli něco bude z iniciativy Intelu zlikvidovat 32bitové části x64 jader.
Problém je, že výrobci si za ty ARM jádra řeknou takové peníze, že se to finančně nevyplatí. AMD je v serverech, v poměru cena/výkon/spotřeba, lepší.
Myslíš výrobce PC, ne CPU. CPU je levné. Na to samé umřel MIPS v desktopech/workstationech. Mám doma grafickou stanici SGI s výkonným MIPS, a na to jsem naportoval náš grafický benchmark. Ten procesor byl levnější než x86, hodně výkonný, ale výrobce počítačů (workstationů) si za ně říkali moc.
Workstation a zvlášť grafické stanice byly drahé z jiného důvodu. Grafický subsystém mohl být podstatně složitější než celý zbytek počítače. Pak drahé velmi rychlé sběrnice ať už systémová nebo paměťová - ta samozřejmě s plným ECC. Diskový systém na aktuální variantě SCSI. SGI stanice uměly pracovat i s videem, tak zde byla i část pro záznam v plné kvalitě samozřejmě. Když se vrátím k té grafice, u starších stanic to byl mix procesorů a zákaznických obvodů včetně několika RISC VLIW Intel i860, které tvořily vektorový procesor a z této části byla samostatná sběrnice k CPU, který je tak mohl používat pro obecné výpočty. Byla to hodně sofistikovaná záležitost a proto hodně drahá. Ostatně RISC servery taky byly drahé. Nezmiňuji drahý UNIX.
Právě, MIPS se dával jen do těch drahých workstationů, přestože samotný CPU byl levný.
Tak SGI MIPS koupila hned krátce po založení. Před tím u nejstarších stanic možná používala motorolu, ale jistý si tím nejsem. A krátce před tím, než vývoj a prodej HW zabalili používali Intel a do nejlevnějších modelů dokonce Nvidia grafiky. Ostatně Nvidii založili inženýři, co před koncem z SGI odešli.
A těch 1.2/1.4 GHz bylo na všech jádrech? Pak je otázkou, jakých frekvencí by dosahoval menší počet jader. Nehledě na to, že samotné frekvence nejsou všechno.
Ačkoliv bych si pasivně chlazený laptop opravdu přál, myslím, že nevydání takových kusů je více o poptávce než nemožnosti to udělat. (Zrovna u pasivně chlazeného stroje je mi jedno, jestli je to mírně rychlejší/pomalejší než Apple.)
Tiez si myslim, ze je to o dopyte.
Ludi, ktorym vadi aktivne chladeny notebook nieje dostatok na to aby sa tym nejaky vyrobca zaoberal.
Pasivne chladeny notebook to su problemy naviac a tm padom aj vyssia cena. Necudujem, ze sa do toho nikomu v konkurencnom Win/x86 svete nechce ist.
Aj taky Apple ma problem s trotlovnanim/obmedzovanim vykonu. 10W je nizke cislo ale ani to nieje uplna sranda pasivne uchladit. Hlavne v dnesnych tenkych notebookoch.
Co jsem četl recenze pasivně chlazeného M1, tak tam bylo výslovně uvedeno, že ho nebyli schopni donutit k trotlování a nezaznamenaly poklesy výkonu ani při delším požadavku. Záleží tedy na okolní teplotě. Viděl jsem na videu ten pasivní chladič u M1 a byl hodně prťavý a jako chladič ani moc nevypadal, takže bych se poklesům výkonu ani nedivil. U normálního notebooku by se v pohodě vešel chladič 3x objemnější.
Nevím co jsi četl. M1 Air začíná s 20W na CPU a během chvilky sletí na 10W, Frekvence při tom jde z maxima na cca 2,1GHz pro P-cores, E-Cores běží pořád svých cca 2,08GHz
CB23 single run: 7418 vs 10 minut: 6715, což je asi 10% pokles, při déletrvající zátěži už by to zřejmě dolů nešlo, bylo to stabilní nejméně 5 minut. Zase je to 10% výkonu za poloviční spotřebu, což u stroje co reálně vydrží 13-15 hodin je daleko důležitější. Při úsporném režimu to mělo 6628, tzn., v podstatě stejný výkon.
Byl jsem ale překvapený jak tichý umí být 14" MBP, trošku jsem se toho bál, ale při běžné práci to ventilátory v podstatě nepustí, za těch 6 dní co to mám doma, se to jednou pustilo při dobíjení aby odvedl teplo z okolí a baterie se zbytečně nezahřívala, což normálně laptopy dělají, když nabíjí rychleji (M1 14" MBP cca 75-80W), pak při multi CB23 a jinak jsem viděl puštěný větrák jednou. základní otáčky když spustí jsou 2400rpm, ale 2400rpm dvou ventilátorů u Apple znamená že musím dát ucho až k výdechu a sotva vnímám že tama proudí vzduch, noticable to začne být až tak u 3200 otáček, což jsem dokázal dosáhnout až po 5 minutách CB, po 10 minutách končil u 4000rpm a pocitově to bylo jako by si dosud používaná Yoga7 odfoukla idlující na ploše.
Nemít TGPro který mi měří otáčky ventilátoru ani netuším že ten laptop chladí, až na tu chvíli kdy jsem pouštel ten CB. A 16" MBP chladí ještě lépe, ale už jsou to velké, těžké hovada, ani ten 14" MBP není zrovna střízlík s 1,6kg a jde to cítit, kdykoli to vezmu do ruky. V úsporném režimu klesne base M1 Pro multi core frekvence z 3.03 na cca 2.44GHz, spotřeba SoC ale klesne z 22 na 13W a při 13W v tom CB ventilátory točí těch 2400 otáček = vůbec nevíš o tom že se točí a CB23 skóre je 7800, v normálním režimu 9440, takže něco jako 20% méně, ale o 70% méně spotřeby.
No ty jsi expert na jabko, já těch recenzí moc neprolezl.
" 2,1GHz pro P-cores, E-Cores běží pořád svých cca 2,08GHz"
To jsou dost dobré hodnoty, i když i na nich je vidět ta krize křemíku, kdy jsme se od Core 2 Duo, co mělo nejnižší stav definovaný jako 2 GHz při 0,85 V, moc neposunuli.
Tak dnešní Apple Silicon ti v single core dává až 3,5GHz na P-core, v Multi 3,3Ghz, E-Cores pak běží 2,4GHz. To je v zásadě on par s telefony a tablety.
Ale už tyhle frekvence jsou dost vyhoněné. Když vezmeš že 6+2 při 3GHz bere 22W a při 2,44GHz 13W a rozdíl výkonu je jen nějakých 20%, to samé ta M1 pasivně chlazená, 20W vs 10W rozdíl 3 vs 2Ghz, rozdíl výkonu 10% (CB, jiný typ zátěže samozřejmě může být odlišný), hlavně je ale třeba pochopit že je to po nějaké době, při nějaké specifické zátěži. Běžný uživatel to zatíží na max pár sekund, možná desítek sekund, kdy ten propad bude fakticky nulový.
1,6 kg a jde to cítit... Pane jo, dělal jste někdy nějakou fyzicky náročnější práci, nebo s ní aspoň pomáhal? 1,5 kg je láhev minerálky, to asi na nákupy jedině autem, že? A co třeba nějaký sport, aha není čas... To je masakr.
Předtím měl Aira, a to si člověk rychle zvykne, že to váží o trochu víc něž mobil.
Jak který mobil.
Nezapomeňte, že mobily pod 30 tisíc pro některé jedince neexistují.
To je věc EGA. Logický důvod to moc nemá.
Jj main mobil včetně mous magsafe pouzdra je 300g, ale, když chci neco malého a lehkého, mam iP mini který je s magsafe pouzdrem na 160g bez pouzdra lehce nad 140
Ano jde to cítit, proto se mi líbí Asus o kterém tu byla nedávno recenze. 1kg stroj 13.3" nebo Acer Swift Edge. 16" a 1.17kg. Treba 15" MBA má 1.51kg, což je o dost větší a stále lehci nez 14" MBP. Holt dan za poctivý hliník proti slitinam. Ale klidně si kupuj těžší stroje, je to tvá věc, já preferuji lehké.
Doba kdy jsem tahal 3.5kg + 0.5kg adaptér už je 17 let za mnou, v 2007 jsem mel sub 2kg 14" dnes by se mi líbilo mít max 1.5kg, jenže ten 13 i 15" Air má IPS displej a to už nechci. Původní 14" konvertibilni yoga měla 1.42kg a oled a i to bylo dost po Airu 1.25kg. 14"MBP má právě jedinou chybu v te hmotnosti, ale dokážu se tím smirit výměnou za miniLED. K té yoga jsem tahal adaptér, ten k MBP tahat nemusím, takže se to srovna v batohu, ale při nošení nebo používání v ruce ne
Hmotnost při dané úhlopříčce by měla být adekvátní odpovídat součtu TDP grafiky a CPU nebo jen APU, stejně tak částečně tloušťka, aby mohlo být dimenzované chlazení a tedy hlučnost v plné zátěži nebyla vysoká. Kdo výkon nepotřebuje může mít lehkou žiletku, logicky. Pokud bych se měl vzdát desktopu a nemít tedy zbytečně stolní PC a notebook, musel by být výkon adekvátní desktopu, který by měl nahradit.
Osobne uplne nechapu potrebu mit plne pasivni notebook. Je rada placek notasu, ktere maji velmi tiche chlazeni a to dokonce i v zatezi, minimlane takove, ktere je treba slysitelne, ale nerusi a nebo se tezko rzlisuje od okolniho prostredi, atd. Za mne je tohle treba dostatecne.
Už jsi měl někdy notebook delší dobu? A čistil jsi chlazení? Je to normální věc, samo záleží na prostředí kde to používáš, někde je prachu více, někde méně, třeba v peřinách to nachytá lecos, stejně v domácnosti se zvířaty nebo v létě s otevřenými okny v okolí luk a polí kde je spousta pylu...
U pasivního chlazení ti odpadá údržba, prach ti nezanese ventilátor ani radiátory, nejsou otvory pro nasávání ani výdech vzduchu. Navíc to můžeš pohodit kdekoli, klidně do peřiny aniž by ses musel bát že to zamezí nasávání a vyfukování vzduchu. Pasivně chlazená zařízení mohou být prachu i vodě odolná (telefony bývají zcela normálně a teď by měly být i některé Samsung tablety)
Není tam zbytečná mechanická část - ventilátor - kterému mohou odejít ložiska a stává se extra hlučným, pokud přímo nepřestane dostatečně fungovat.
Různé větrací otvory pak znamenají typicky i horší konstrukci, hlavně sponí víko, které má typicky nemálo perforací pro chlazení je díky tomu měkčí a má větší flex neš plný plech.
Hele Jirko, nezdá se ti, že seš ve zdejších diskusích až trochu moc aktivní, vzhledem k tomu, že tu propaguješ pasivní chlazení?
A to tě manželka vyhodila z ložnice, že si do postele musíš brát noťas? To máš teda blbý, no.
"Hele Jirko, nezdá se ti, že seš ve zdejších diskusích až trochu moc aktivní, vzhledem k tomu, že tu propaguješ pasivní chlazení?"
Nějaký úraz hlavy? To sdělení je jak od feťáka, zmatené a nesmyslné. PC už dávno nejsou definované jako vysavače a čističky vzduchu u kterých je vhodné mít sluchátka s hudbou.
Tebe taky manželka vyhodila z ložnice, že seš takovej zpruzenej? Zkus cvičit jógu, ta je prej dobrá na uvolnění a vyventilování frustrace.
Vyměň si postel třeba gaučem, dekou na křesle, jinými slovy cokoli co omezí nebo zcela zablokuje chladící otvory. U pasivního stroje to vůbec neřešíš.
tak vono je to vo tom, k čemu noťas používáš. Já ho mám na práci, takže na stole. Vy applisti ste si zvykli na něm konzumovat online obsah, takže proto si ho berete do postele. To já si radši konzumuju offline obsah, vínko, knižku a tak dále.
Applisti? Sorry od kdy je Lenovo Apple. Ano yogu si nemuzu hodit do deky, a asi to nebudu delat ani s MBP, s MBA nebyl problem. Ono spoustu laptopu je problem pouzivat jako laptop = na kline, kde spouste stroju zamezis pristup vzduchu protoze ho maji zespod. A staci i hloupe odlozeni na povrch, ktery zamezi privodu vzduchu. U pasivnich stroju to neresis.
Samozrejme pokud to pouzivas jen na stole, je to jedno..
Jestli to používá jen na stole, můžu doporučit (mini) desktop.
Taky ses hezky odpkopal .. Alkoholiku.
Mimochodoem ... Kolik těch knih zvládneš za rok?
nezáviď, kazíš si tím charakter. Kdybych počítal i manuály, tak to bude pěkná hromada, přes stovku určitě.
V průměru 2 knihy za týden.
A není to málo, Antone Pavloviči?
PS: Taky bych popil. Mimo sezónu není s kým. V sezóně ... někdo musí zůstat funkční.
Uz sem ro tu psal, mam Dell Latitude 4200 , kterej je aktivne chlazenej a nikdy jsem ho necistil. A tipnul bych si ze ho budu mit a ty uz nebudes mit ani jedno ze stavajicich jablek.
Mam tulibrku placaty samsung s i7 8550u uz 6ty rok. Je to semi pasivni notas. Ten notas je porad stejny ve smylsu hluku, nebo temer stejny jako pred temi 6 lety. Nevidim ani min. duvod mit uplne pasivni notebook. Ty duvodu, co jsi si narychlo vymyslel, jsou sice hezky, ale nejsou univerzalne pouzitelne. Viz napr muj notas.
Mas tam jeste neco?
Pokud ti funguje chlazení 6 let, dobře pro tebe a asi se o to skvěle staráš.
Ale vážně jsi neslyšel o žádném notebooku který by se začal postupem času třeba přehřívat a vypínat, nebo začlo běžet hlučněji než dříve, nebo že se tomu začlay dřít ložiska a začalo to různě rachotit?
Řekl bych že zrovna zanesené chlazení je běžná "závada".
Už jsi někdy na tom svém stroji pustil něco náročného a zakryl tomu všechny ventilační otvory? Jak se ten stroj tváří?
Samzorejme, ze znam pripady, kdy po par letech to chlazeni uz treba neni tak tiche jak byvalo nebo to zacne nekde trochu 'vrcet'. Ale nelze to zobecnovat uplne na vse. V tomhle by samozrejme mel uplne pasivni notebook vyhodu, na druhou stranu, proc se pripravovat treba o vykon jen tim, ze nebudu mit zadne chlazeni. Existuje spousta 'kompromisnich' reseni a taky je potreba brat v potaz, ze pokud notas vydrzi treba 5 let a po tech 5 letech zacne vrcet, tak je to porad ok. Pokazit se tam muze za tu dobu klidne neco jineho.
Delat z pasivniho notase svatou kravu, mi prijde trosku ujete. Je to jedna z variant, nic vic, nic min.
Prave, pasivni chlazeni je bezudrzbove a no brainer kam to pohodis.
A pripravovat se o vykon je otazka priorit. Manzelce nekolik let stacil pasivni Atom, MBA je pro ni naprosty overkill. Pro me byl M1 Air take vic nez dostatecny a dokonce mel vic vykonu tam, kde ho vyuzivm nejvice nez aktivne chlazene 12 jadro.
Pokud potrebujes max vykon tak si asi nekoupis pasivni stroj. Osobne, pokud koupim laptop stredni tridy, tak bude mit vykonu vic nez vyuziju. Uz i nove P100 nebo jak se jmenuji ty nove 4c 6W atomy maji vykon, ktery by me vylozene neurazil a nebrzdilo by to téměř v nicem.
To není jen matra o pasivním chlazení.
Aktivní chlazení umožnňuje výrobcům více "katovat kosty" a uplatňovat "řízené zastarávání" .. lidově řečeno "kurvítka".
Mám pasivní i "polo" pasivní ntb.
Více používám ten pasivní, přestože má tak 1/3 výkonu toho druhého.
Pro Běžného Frantu Uživatele mají ty věci výkonu dost už přes 10 let.
Jak aktivni tak pasivni chlazeni se da ochcat. U pasivu kdyz se to prehriva tak na CPU uskrtime frekvence a je to. Ta bezudrzbovost je taky diskutabilni kdyz teplovodiva pasta zestarne na pasivu, tak to ztrati vykon, kdyz zestarne na aktivnim tak se vic tocej vetraky.
Jako zasadni kurvitko mi prijdou reklamy na webu a celkove AV obsah na webu. Nebejt toho tak se da normalne pozivat treba Athlon XP. Vetsina mechanickejch kurvitek ala vetrak se da vymenit nebo nejak obejit. Ty AV s**** se obejit nedaj. Dneska kazdej natoci video tutorial a vypovidajici hodnota je maximalne jeden odstavec prostyho textu, tomu ja rikam kurvitko.
Pasta, zestarne? Ze jsi pastovac? Pastujes neco v telefonu, radiu, tv, lednici, mikrovlnce, nebo v prumyslovych strojich?
Uz si videl nejaky office barak kde nekdo beha a pastuje chladice?
U aktivne chlazenych stroju vadi primarne prach ktery se usadi na zebrovani a neni tak ucinne. Vycisti prach a na pastu nemusis sahat
Ja menim pastu kdyz menim procesor. Ale vydrolenou pastu jsem uz nekde zahledl, ale je pravda ze to bylo asi v pocitaci kterej byl vyrobenej v dobe kdy Apple byl v komatu. By me docela zajimalo jak bude fungovat za 10 let jabko s M1. Ja znam PCcka ktera funguji pres 10let uplne vpohode navzdory aktivnimu chlazeni. Dokonce znam i 30let stara auta ktera maji aktivni chlazeni a stale funguji. Naopak auta s pasivnim chlazenim uz jsem dlouho nevidel a motorky s pasivnim chlazenim vzdycky trpely na prehrivani.
Docela by mne zajímalo, co myslíte pasivním chlazením u auta, pokud přímé chlazení vzduchem bez vodního okruhu, tak z našich Tatra 815 a nástupce TerNo, Phoenix má motory chlazené vodou, ty starší mohly mít na objednávku taky. Ale Tatra stále vzduchem chlazené V8 vyvíjí a s tím se má vrátit i V12. Primárně pro hasiče a další těžké podmínky i armádu. Vzduchem chlazené od tříválců po dvanáctiválce dělá pro stacionární použití, stavební stroje, zemědělskou techniku a lodě německý Deutz. K tomu má i ucelenou řadu vodníků... Do několika Tatrovek se Deutzy dostaly, mimo dalších značek. Ale vždy je u vzducháčů i ventilátor. Jen motocykly a malé o se osobní vozy mohly mít náporové chlazení, ale to znamená motor vepředu. Osobní Tatra, Brouk i Porsche měly ventilátory.
Třeba ta Tatra měla ještě ejektorové chlazení, ale to se používalo spíše jen u závodních aut, protože to vylučovalo možnost použití tlumiče.
Klasické vzduchové funguje dobře ale jen od určité rychlosti, proto pro normální provoz, kdy je často potřeba jet i nízkou rychlostí se ten ventilátor hodí. Proto třeba skútry (kde byl někdy i ten problém že motor byl pod kapotáží) a počítalo se že budou jezdit nižší rychlostí ten ventilátor měly, ale schodný typ motoru v silniční motorce už ho nepotřeboval. Například naše "prase"
Ale když se vrátím k notasum, když ucpou všechny otvory, tak se účinnost také dost podstatně zhorší i u toho pasivu...
Ejektor se užával opravdu jen u závodních modelů, a moc jich nevyrobili. Bylo to hodně hlučné.
Každý chladič funguje blbě, když se nemůže ochlazovat, to je dost logické...
Jen bych dodal, že vzduchem chlazené motory byly jednu dobu v Evropě docela populární. Třeba přeplňované V8, V10 a V12 v Iveco Turbostar. Tatra nebyla jediná, unikátní je jen tím, to dotáhla až na Euro 5 a pracuje na Euro 7. Šestku nestihli, protože není moc vzduchem chlazených Common Rail.
".. hodinový video tutorial a vypovidajici hodnota je maximalne jeden odstavec prostyho textu .."
Z takovejch jsem opravdu "nadšenej" a tak, že hodně.
A není to jenom datovým limitem.
Existují i fluidní nebo magnetická ložiska, ale to by výrobce nesměl šetřit každý dolar. Ale pasivně by šlo uchladit i větší výkon, jenže to by zase nebylo tak "málo těžké". Ideálně, kdyby ve vnější konstrukci byl třeba hliník coby součást chlazení. Problém je spíš ten, že u většiny NTB je chlazení dole a když ten NTB leží na pevné a hladké podložce, tak svým dnem moc neuchladí. A tenká konstrukce tomu moc nepomůže. Aktivní chlazení taky může snadněji pracovat i teplejším prostředí.
Tablety to zvládnou, tak to zvládnou i notebooky. Dej mi tenhle SOC do notebooku a jeden kus si určitě koupím.
https://allegro.cz/nabidka/orange-pi-5-16gb-ddr4-hdmi-8k-rk3588s-giga-et...
Problem ale neni zvuk ventilatoru ale aerodynamicky hluk z proudeni vzduchu, magneticke a fluidni loziska se mozna nezadrou, ale vzduch tam bude porad proudit.
A vnejsi hlinikovou konstrukci kvalitni stroje maji a myslim cisty hlinik ne magnesiove slitiny s hlinikem a zamerne ji nepouzivaji k odvodu tepla. Viz treba thermal pad mod.Macbooku air. S odvodem tepla do ramu sice zlepsis provozni vlastnosti soc, ale zhorsis povrchovou teplotu, 50°C na kovove plose je uz brano jako zdravi nebezpecne. MBA s tou modifikaci se zespod te teplote v klimatizovane mistnosti blizi s minimalni rezervou. Nechces prodavat produkt ktery zpusobi popaleniny - v tomto pripade pri delsi expozici s kuzi muze prijit neprijemny pocit a zarudnuti.
Pokud ta plocha bude dost velká a na správném místě, teplota tak vysoko nepůjde. Ta magnetická a fluidní ložiska pomůžou životnosti ventilátoru. Nutnost čištění od prachu samy o sobě neodstraní. Nicméně časem se i ložisko stává hlučnější nebo se rovnou zadře. To by u zmíněných lepších nemělo hrozit.
Co se týče čištění chlazení, tak stačí vždycky když si člověk vzponeme fouknout do výfuku ať se to na žebrování neusazuje a je to ok.
To je ta nespecifikovaná zátěž a nastavení architektury jakým způsobem se nechá vyprovokovat. U toho 7 nm to mělo k něčemu jako Prime95 na 8 jádrech opravdu hodně daleko. Ono to je možná málo důležité, protože ty frekvence jsou tak blízko nějakému smysluplnému minimu, že i s Prime95 by výsledek byl podobný. To je další věc co se moc nezveřejňuje - idle frekvence a frekvence při přehřátí. Dřív byly idle frekvence 800 MHz, 1,6 GHz nebo i 2 GHz. Moderní atom uměl jít při přehřátí hodně pod 800 MHz a i i3 na 14 nm bez přehřátí skákaly na hodně nízké frekvence. Cílem výrobců je, aby zákazník kupoval zajíce v pytli, takže nejraději by neuváděli žádné frekvence, ale jen konstatování "výkon dostatečný - věřte nám".
K poptávce. Většina asi na přítomnost větráku kašle a já to nepopírám, ale to že před půl rokem jsem v celé nabídce (100 základních typů) našel jen jeden pasivně chlazený normální notebook Acer, je zase ignorování poptávky. Frikulínské polotablety apod. předraženosti nepočítám mezi normální notebooky. Jsem ochoten si za pasivní chlazení něco připlatit, ale nejsem idiot co za zvýšené náklady o sotva tisícovku vyplázne výrobci víc jak pětinásobek. IMHO je to jen další uměle vytvořený problém v řadě jako třeba vyšší cena mini ITX desek než micro ATX.
" idle frekvence a frekvence při přehřátí. Dřív byly idle frekvence 800 MHz, 1,6 GHz nebo i 2 GHz."
stačí aby to recenzenti dělali, někteří uvádí frekvence na které to při throttlingu padá ať už kvůli thermal nebo power...
Idle se ale snadno neměří, třeba na Apple Silicon, ty frekvence se pořád mění a mění se klidně v řádech jedntek MHz, navíc máš tam P a E core. P-Core ti padne třeba na 700Mhz, E-Core běží klidně na 800Mhz a skočí ti třeba na 2, 2,4 (u M2). Nebo taky klesnou na 5-6 set (M1) ale kde je jich méně neklesnou pod cca 1,1-1-2 (M1 Pro s jen 2 E-core). Grafika idluje kolem 400Mhz a tady, pokud aktivně něco nedělá je jediné co si ten takt nějak rozumně drží.
Jinak bezvětrákové modely jsou, ale obvykle jsou to buď levné bez výkonu, nebo prémiovější stroje, třeba DellXPS 2v1 má 1210U, 1230U a 1250U, pasivně chlazené... Bohužel hodně levných laptopů co má 1210U sdílí stejnou konstrukci s výkonnějšími procesory, proto tam zůstává chladič a leckdy se ten chladič dá i na Atomy, když je to stejné šasi. Jde o úsporu peněz, není třeba dělat jiné chlazení, jiné šasi a držet odděleně dodávky, sklad, sestavení.
Ono je to ale složitější, myslím že kdyby ses zeptal lidí zda by chtěli notebook co nebude nikdy slyšet, tak ti neodpoví, že něco takového by jim vadilo, naopak. Problém ale je že nemají na výběr a musí dělat kompromis. Já loni nahradil MBA za Yoga7, vyzkoušel jsem více strojů a Yoga7 byla první, kterou jsem dokázal hlučností akceptovat. První měsíc to bylo ale dost rušivé, prostě když nemáš žádný akustický projev, je cokoli co si nepřeješ z počítače slyšet rušivé, pak už jsem si zvykl, teď mám ale zase Macbooka, sice aktivně chlazeného ale reálně jede pasivně a pokud ne jede na tak nízkých otáčkách že ani s uchem u šasi to slyšet nejde, podobně jako MacMini.. Byť pasivní počítač = méně starostí o přísun vzduchu a údržbu po nějaké době.
Ja bych se jich spis zeptal , jestli radsi budou mit tichej ntb, kterej se bude obcas zasekavat a hry na nem pujdou hure nez u konkurence s hlucnejsim projevem a kdyz otevrou 10let updatovanou exel tabulku, tak ji bude ten tichej stroj nacitat 2x dele.
To určitě hodně lidí otevírá takovou tabulku. Já naposledy často otevíral šílené excel tabulky na ubohé i5 6300U a jen o procesoru to není. Hry každý nehraje a nebo na notebooku je nehraje.
Na hry si nekoupis pasivne chlazeny stroj, ze. Mimochodem i na pasivnim stroji si zahrajes bez problemu, jen s nizsim vykonem.
A nacitani tabulky? Ano bude to o neco pomalejsi pokud to bude trvat vic jak radove minutu az to zacne zpomalovat, ale priklad ten MBA. Frekvence padne z 3 na 2GHz ale vykon klesne o 10-15% po cc 5 minutach.
Starší hry jako Borderlands 3 a Kingdom Come: Deliverance jedou na pasivně chlazeném M1 úplně v pohodě. To není jako dříve ty MS Surface s Intelem, kde po 5 minutách hraní kleslo fps na jednotky kvůli throttlingu.
EDIT: Ještě podotýkám, že ty hry jedou v emulaci CPU, GPU, OS a DRM.
Me to rikat nemusis na airu jsem hral borderlands 2, neni to zrovna skvely zazitek z pohledu fps/detailu ale bez problemu hratelne.
S tim novym portacnim api pro dx11 a dx12 hry to je jeste lepsi, ale porad tam jsou tri prekladove vrstvy, macos na win, x86 na arm (nove i 32bit hry) a dx na metal. Na M1 max bezi treba CB77 v 1440p kolem 35FPS v ultra (bez rt), paradoxne na m2 ultra to ve fhd bezi na 20FPS
Pokud má NTB s procesorem s nižším TDP chladič vyššího modelu a tedy s vyšším TDP, je to snad dobře, bude lépe chlazený. Předělat základní desku a celé šasi na pasivní chlazení není vůbec triviální věc jednoduše proto, že vyžaduje víc místa a nemůže být kdekoliv. Přesněji, kdyby jen vyndali ventilátory, uchladí násobně menší tepelný výkon.
https://www.youtube.com/watch?v=NvleJXPBuWg&t=472s
Normální levná 15" má třeba 2x větší objem, takže prosím už konec s teoriema o velké technologické výzvě v podobě pasivně chlazeného notebooku.
Tak u takového NTB ten ventilátor prostě deaktivujte a uvidíte, jak velký tepelný výkon zvládne uchladit. Opravdu to tak jednoduché není. Zrovna nedávno jsem čet o skříni se systémem heatpipe pro pasivně chlazený PC do celkem 500 W. Znamenalo to několik Kg mědi a pasiv byl pochopitelně z vnější strany. Když ten pasiv zůstane uvnitř šasi, jak je u NTB běžné a nebude tam tedy žádný průtok vzduchu, celkem logicky neuchladí tolik jako s ventilátorem.
To jsem si už kdysi zkusil, ale o to nejde. Jde o to, že když vidím rozborku levného 15" notebooku, tak vidím i velký prostor o který by se mohl zvětšit pasiv chladiče. Objemově je to v násobcích. V tom applu je navíc i hodně objemu zabráno akumulátorem, což u levných notebooku není.
Pokud ten výrobce má pro 15" NTB stejnou základní desku jako pro menší úhlopříčky, pak tam to místo bude. To bude patrně i záležitost vybavenosti, takže i levné 15" to možné asi je. Ale jak tu padlo, asi po nich není taková poptávka.
Objem pasivu je relativně nezajímavý. Důležitý je aktivní povrch (tj povrch který dokáže předávat teplo pryč) + pasiv musí mít dostatečnou tepelnou vodivost aby dokázal aktivní povrch zásobovat teplem. A výrobci NB velké pasivy celkem neradi protože je to z kovu a kov je těžký.
Koukni na rozborky macbooku air s m2. Tam je jen kousek plechu a v 15" modelu to neni o nic vetsi, byt v dlouhodobe zatezi to 2-5% vykonu hodi proti 13"
Ono ještě záleží na jakou cílovou teplotu je to dimenzované a taky o jakém rozsahu provozních teplot okolí při tom uvažovali.
fakt je tam jenom kousek plechu? Takže ani jedna heatpajpa? To je to teda pěkně vošizený, to bych si nekoupil.
Však taky tohle není žravý x86. Díky tomu může mít Apple velkou marži a z ní si ukousnout v podobě akčních slev.
A hlavně by se tam ta heatpajpa ani nevešla. Celej Macbook air je tlustej 11,3 mm. Pro srovnání muj starej ntb měl na výšku 29mm, novej 25mm.
To je 13", 15" je 11,5mm, některé telefony s větší baterií se blíží tloušťce Airu. Ten je přitom pořád dost odolný, neprohýbá se, otevíráš to jedním prstem bez přidržení těla a přitom je pant tak pevný že se displej při psaní neklepe...
Zato pročka jsou dost tlusté, po týdnu jsem si na tloušťku nezvykl, byť doteď používaná yoga je ještě o chlup plustíš, díky více zaopbleným okrajum nepusobí tak tlustá.
Však si to nekupuj, obvykle lidé nekupují laptop podle počtu heatpipes, ono drtivá většina ani netuší co to je, pro ně je důležité že to zapnou a funguje to tak jak potřebují
Vlastně musí být v souladu tepelná vodivost i kapacita. Radiátory pro pasivní hlazení obvykle mají méně hustá žebra ovšem se silnějšími stěnami. Příliš hustá žebra nepustí tolik čerstvého vzduchu k ochlazení. Je to docela stará zkušenost, která vůbec nesouvisí s elektronikou. Přišli na to při konstruování kulometných hlavní. U horké hlavně mezi žebry vzniká kapsa horkého vzduchu, která reálně chlazení naopak zhorší. Proto od jisté doby žebrování z hlavní zmizelo a po druhé světové už se vůbec nepoužívalo.
Snížit spotřebu v rámci OS lze poměrně jednoduše, smysl to ale až na specifické případy moc nedává, protože i tak je daleko největším žroutem v kancelářském stylu práce displej. Pasivní chlazení je pak závislé od zátěže, a tady bych zase upřednostnil v drtivé většině případů vyšší výkon, protože krátkodobé zvýšení výkonu je lepší z pohledu práce s počítačem, přičemž chlazení je stále tiché. No a kdo to vytěžuje dlouhodobě, ten stejně rezignoval na zcela tichý stroj.
Já nerezignuju a na svém postarším Dellu omezím výkon na 85 % a větrák nezapne ani při plné zátěži (např. Android Studio a moje hra běžící v emulátoru Androidu). Dělám to, když jsem v obýváku s dalšími lidmi a nechci je rušit.
A co uděláš na Win11, kde tahle možnost nastavení údajně není?
Zůstávám na Win10, a pak asi MacBook. Co mi zbývá.
Ještě je tu Linux nebo freeBSD.
To ale nejsou nativní OS pro daný HW, takže vždycky s něčím bude problém.
Problémy bývají jen u novinek. Sám mám lubuntu na starším notebooku a x-starších desktopech a vše funguje.
Good for you. Na mé AMD dGPU v desktopu nerozchodím výpočty a enkódování a v notebooku mám přepínatelnou Intel iGPU a NVidia dGPU.
V tej specifikacii to ale nie je nijak uvedene, ziadne Zen 4 + Zen 4c, cize tato 7440U ma konfiguraciu 2+2? Teda okrem velkosti "die" .... nejak mi to nesedi ....
Je to asi chyba. 2×Z4 + 4×Z4c = 6 jader, tj. 12 vláken.
Plně aktivní je 7540U a dvě jádra vypnutá má 7440U což bude tedy 2+2. Ještě mi přijde vtipný že podle logiky v článku by 7540 byla fyzicky jak 2+4 tak 6. Což značí že výkon bude prakticky totožný a rozdělovat jádra na velká a malá pro zákazníka je prakticky zbytečné. Což vlastně i tabulka dělá.
Jenže 2 + 4 je 7640U, nikoli 7440 - tam to bude asi 2 + 2. Bohužel ty spec nerozlišují standardní a "c" jádra, kam asi směřovala původní otázka. Specifikace uvádí pouze architekturu Zen 4 obecně. Na druhou stranu, pokud mě paměť neklame, tak funkčně jsou standardní i "c" jádra totožná. Rozdíl je v cache a taktech, což se u těchto nízkowatových určeních stírá (jak jsem pochopil z článku).
Je to jedno při MT, protože celková spotřeba nedovolí ani plným jádrům jít výše.
Při ST by byl rozdíl frekvencí mezi 4 a 4c o něco větší. Ale no o tolik jako mezi P a E cores u Intelu.
Při ST zvolí OS ta výkonnější jádra, takže ti to je jedno.
On ten sheduler ve Windows je schopný (a velice ochotný) ty úkoly přehazovat mezi jádry jen tak z plezíru (aby se náhodou neošopala nadměrným používáním).
CPU část je zhruba poloviční a GPU jen třetinová přesto má čím jen o 30% menší plochu?
Logicky z toho vyplývá, že některé části se nezmenšily. Jako třeba paměťový řadič a IO část.
Když si najdu die třeba 5700G, tak ta čísla mně při prvním odhadu taky přijdou zvláštní. Možná nějaký optický klam, blbě se to odhaduje.
Myslím, že menší nanometry už neznamenají o moc menší plochu, protože některé části (tranzistorů? drah mezi nimi?) nejsou menší a jinde, kde je to menší, musí být větší mezery.
Nové jádro sice je na menším výrobním procesu, ale zase obsahuje víc tranzistorů. A struktury jako řadiče sběrnic a cache fyzicky zmenšit nejdou.
Tam je důležité to dekódování AV1! AV1 je luxus a dle toho co jsem vyčetl, tak to bude běžet velmi pěkně!
Kdo nechce AI funkce, tak tenhle procesor je výborná volba!
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.