Na to se podíval TechEpiphany. Nenarazil na žádné problémy se základní kompatibilitou, procesor se na desce Asus A320M-K, kde je formálně podporovaný, detekoval, najel a choval normálně. Došlo na testy v CPU-Z a CineBench R23:

CPU-Z

Výsledek v CPU-Z srovnáváme s dalšími dostupnými a lze říct, že zapadá do průměru, vše funguje, jak má. Možná stojí za pozornost, že zatímco třeba v oficiální databázi výsledků GeekBench se s postupujícím časem od vydání procesu modelový výsledek Ryzenů 5000 zlepšuje a zlepšuje, v databázi CPU-Z od vydání hodnota klesá a klesá. Čím to, těžko říct.

CineBench R23

V CineBench R23 je situace složitější, na výsledky v tomto testu má výrazný vliv celá řada nastavení  a vybavení počínaje (ne)použitím Precision Boost Overdrive, Curve Optimizer, ale mnozí uživatelé upozorňují, že pro zvýšení výsledků až v řádů tisíců stačí továrně nastavený procesor jen mírně podvoltovat.

Vzhledem k tomu, že CineBench R23 je oproti CPU-Z dlouhodobou zátěží, je potřeba brát v potaz ještě jednu věc. První generace základních desek se socketem AM4 (řada 300) neměla povinně standardizovaný monitoring napájecích obvodů (výrobce desky si to mohl řešit podle svého jen pro účely ochrany před poškozením) a deska tyto údaje nehlásila procesoru pro nastavení boostu. To přišlo až s generací desek s čipsety 400. Procesor proto bere ohledy na napájecí obvody, protože musí předpokládat, že snesou maximálně základní limit (což bylo tuším někde mezi 95 a 125 watty) a nemůže jít nad něj (až do 144 wattů) jako u desek novějších, které nastavují boost (i) podle stavu napájecích obvodů. S ohledem na to je tedy výsledek v CineBench R23 oproti ostatním testům provedeným v továrním nastavení lehce podprůměrný.