S near-field zápisem bude možné na dvouvrstvé médium uložit až 150 GB dat. Dosaženo toho je extrémně malou vzdáleností optické hlavy od média. Tedy konkrétně je to 25 nm, což je podobné jako u pevných disků. Kapacita se přirozeně zvyšuje zmenšováním pitů, což je vliv vlnové délky laseru. Není možné zmenšovat jejich (pitů) velikost donekonečna, protože malé pity se pak stávají nečitelnými. Existuje přímá závislost mezi vlnovou délkou laseru a velikostí pitů. Zároveň se také se zmenšující vlnovou délkou zvyšuje i numerická apertura (NA), tedy dochází k přibližování optické hlavy k médiu. Jen pro zopakování, CD mělo 780 nm laser a NA 0,45 (0,7 GB), DVD laser 650 nm a NA 0,6 (4,7 GB) a Blu-ray bude mít 405 nm laser s NA 0,85 (25 GB v jedné a 52 GB ve dvou vrstvách).

I Philips používá modrého laseru, tedy o vlnové délce 405 nm. Ovšem v jeho optické soustavě se nacházejí dvě čočky s nimiž dosahuje NA 1,5-2,0! To je právě ten důvod, proč Blu-ray zvládne jen 25 GB, kdežto near-filed až 150 GB. Asi se také podivíte, jak je možné, že NA je větší jak 1, když je to sinus polovičního úhlu laserového paprsku. Inu proto, že se zde nepočítá s indexem lomu vzduchu, tak jako jindy, ale (pravděpodobně) o index lomu druhé čočky. Připomenu, že index lomu skla je cca 1,5 a diamantu i více jak 2,5.

Vtip je tedy v té druhé imerzní čočce (solid immersion lens - SIL), kterou najdete v nejednom mikroskopu, či při výrobě litografických desek pro výrobu polovodičů. SIL využívají různého indexu lomu mezi sklem a vzduchem, čímž dosáhnou vyšší NA. Jak čočka vypadá nejlépe dokládá obrázek. Je to ta vypouklá dole.

Na první pohled věc známá, ba co dím i hojně používaná. Problémem ale byla ta malá vzdálenost optiky od média. Zapomeňte na to, že byste mezi optiku a médium dali třeba jen vlas, i prachová částice je řády větší (40µm). Řešením je samozřejmě velmi rychlá elektronika. Ta ovládá neméně rychlý sevomechanizmus, který hlavu drží v předepsané vzdálenosti.

Abyste si představili, s jakými nerovnostmi se tento pohon musí vyrovnat, podívejte se na následující obrázek. Tak takové velehory pro optickou hlavu médium představuje. Zatímco elektronika musí udržet stálou vzdálenost nad médiem 25 nm, nerovnosti jsou až 25 µm, tedy 1 000× větší, než vzduchová mezera mezi optikou a plackou.

Podle všech zkoušek jsou schopni udržet 25 nm i s 3 600 ot/min (DVD s rychlostí 16× to „vytočí“ až na cca 9 000 ot/min). Philips uvádí, že tato jeho nová technologie je i velmi robustní. Předváděli jí na nedávném International Symposium on Optical Memory and Optical Data Storage na Hawaii. Jejich dalším krokem bude implementace do CD, DVD i Blu-ray technologie.