Na mě tyto technologie působí stejným dojmem jako jaderná fůze. Teoreticky je to strašně pěkné, prakticky se v tom vědátoři dlouhodobě šťourají bez nasazení na trhu.

Pokud vim, tak dokonce jaderna fuze uz prakticky bezi hezkych par miliard let :-)

Grafen má jednu zásadní nevýhodu - jeho chování se silně mění s tím, jak se zakončena hrana - což dnešní litografií nelze ovlivnit. Navíc se grafenové tranzistory hodí spíše pro analogovou techniku, než pro číslicové procesory (alespoň podle IBM). Pokud bude dost pokročilá litografie pro jejich masovou produkci, bude už i dost pokročilá pro výrobu logiky na základě kvantových teček (QCA).

neni to vicemene triak, jen jinak pojmenovany v ramci nove technologie? V oblasti 0-1 to je vlastne jedno, zda jde o tranzistor / nejhorsi /, ci rele / nejlepsi /..., tim samozrejme nemam na mysli rychlost+spotreba, ale stabilitu+vazbu na navazne rozhodovaci obvody...

>..z hlediska rychlosti přenosu signálů se propadá od původně plánovaného 200násobku křemíku
nejde o 200 nasobnou rychlost prenosu signalu (group velocity), ale o teoreticky az 200x pohyblivost elektronu (200000 cm2/Vs vs 1,400 cm2/Vs) majici vliv na rychlost spinani

Teď trochu vážně, připomnělo mi to LS TTL neboli jeden z milníků vývoje logických integrovaných obvodů, kde se díky použití Schottkyho transistoru dosáhlo zrychlení i poklesu spotřeby těchto obvodů. Od objevení Schottkyho přechodu (1938), přes praktické použití s tranzistorem (Baker clamp, 1956) až k implementaci pro logická hradla (1969-71) uběhlo dost času a teď jak se zdá, tak to Samsung znovu použije.

Víc info:
http://www.webcitation.org/query?url=http://www.geocities.com/bioelectro...
http://en.wikipedia.org/wiki/Schottky_transistor
http://www.computerhistory.org/semiconductor/timeline/1969-Schottky.html

Za dvacet let jsou tady grafenové procesory jak na koni :D