Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Na mě tyto technologie působí stejným dojmem jako jaderná fůze. Teoreticky je to strašně pěkné, prakticky se v tom vědátoři dlouhodobě šťourají bez nasazení na trhu.
Nerad bych ti bral iluze, ale jaderná fúze byla nasazena "do komernčního provozu" již počátkem 50. let. Heslovitě: Teller, Ulam, Sacharov ... :-DD
Ale já mluvím o využití k výrobě elektřiny.
Já myslím, že výroba elektřiny pomocí solárních panelů už dospěla do praxe před nějakým tím rokem, dnes už je to masová produkce a všechno je to samozřejmě díky nedaleké probíhající fúzi :)
No jasně, tak si to zařízení s fůzí běž někam koupit když je to teda všechno masová produkce. OMG koukám že sem chodí hodně dětí co mají problém s pochopením textu.
Pokud vim, tak dokonce jaderna fuze uz prakticky bezi hezkych par miliard let :-)
Koukám že tu má víc lidí problém se čtením...
V tom případě já taky. ;-)
No to sice jo, ale jaksi nevim jak do te fuze zapojim svuj komp :) .. asi by mi obhorel kabel :D
Grafen má jednu zásadní nevýhodu - jeho chování se silně mění s tím, jak se zakončena hrana - což dnešní litografií nelze ovlivnit. Navíc se grafenové tranzistory hodí spíše pro analogovou techniku, než pro číslicové procesory (alespoň podle IBM). Pokud bude dost pokročilá litografie pro jejich masovou produkci, bude už i dost pokročilá pro výrobu logiky na základě kvantových teček (QCA).
neni to vicemene triak, jen jinak pojmenovany v ramci nove technologie? V oblasti 0-1 to je vlastne jedno, zda jde o tranzistor / nejhorsi /, ci rele / nejlepsi /..., tim samozrejme nemam na mysli rychlost+spotreba, ale stabilitu+vazbu na navazne rozhodovaci obvody...
Zrovna relé se svými zakmitávajícími kontakty bych nedával jako příklad stability.
je rele a rele...
>..z hlediska rychlosti přenosu signálů se propadá od původně plánovaného 200násobku křemíku
nejde o 200 nasobnou rychlost prenosu signalu (group velocity), ale o teoreticky az 200x pohyblivost elektronu (200000 cm2/Vs vs 1,400 cm2/Vs) majici vliv na rychlost spinani
Teď trochu vážně, připomnělo mi to LS TTL neboli jeden z milníků vývoje logických integrovaných obvodů, kde se díky použití Schottkyho transistoru dosáhlo zrychlení i poklesu spotřeby těchto obvodů. Od objevení Schottkyho přechodu (1938), přes praktické použití s tranzistorem (Baker clamp, 1956) až k implementaci pro logická hradla (1969-71) uběhlo dost času a teď jak se zdá, tak to Samsung znovu použije.
Víc info:
http://www.webcitation.org/query?url=http://www.geocities.com/bioelectro...
http://en.wikipedia.org/wiki/Schottky_transistor
http://www.computerhistory.org/semiconductor/timeline/1969-Schottky.html
Za dvacet let jsou tady grafenové procesory jak na koni :D
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.