Ano, zařízení s displeji typu OLED či AMOLED (Active Matrix OLED) můžeme běžně koupit. Ať již různé chytré hodiny, foťáky s (AM)OLED displejem či hledáčkem, smartphony či tablety, ale spojuje je jediné: v těchto zařízeních se bavíme o rozměrově malých displejích, jejichž výroba je méně náročná a současně když na dané velikosti substrátu vznikne vadný displej, odpad není tak velký jako třeba u 84palcové OLED TV.

OLED displeje stále mají slabou výtěžnost a přes miliardy a miliardy dolarů, které do jejich vývoje lijí přední výrobci, podporováni i vládami jednotlivých zemí, stále nemají vyřešené kruciální neduhy: nízkou výtěžnost výroby, životnost (zejména modrých OLED na displeji) a z toho plynoucí ekonomickou rentabilitu a možnost protlačit tuto technologii masám.

Plasmových TV se již bát nemusí. Výrobně rozumná a realizovatelná minimální velikost obrazové plasmové buňky je taková, že pro 4k plasmy bychom se bavili o úhlopříčkách někde kolem 80 až 100 palců a extrémní spotřebě i výrobních nákladech. To a víra v brzké ovládnutí OLED technologie byly hlavní důvody, které zabily plasmy. OLED ale kromě výše uvedeného stále není ani obrazově na takové úrovni, na jaké mohly plasmy po desítkách let vývoje být dnes. A IPS LCD či podobné technologie, spolu se souvisejícím LED podsvícením a jeho řízením, se stále zlepšují.

Samsung, který se zaměřuje primárně ne na uvádění nových přelomových technologií, ale na zahrnutí trhu výrobky se stávajícími technologie vyladěnými k dokonalosti (zejména té ekonomické), tak pro letošek upouští od nových modelů OLED TV: Jak víme, plasmy již také zařízl, takže u něj zbývá technologie LCD. Tu bude Samsung v nadcházejících měsících ladit ke stále větší dokonalosti, jelikož hodlá pracovat zejména na tzv. quantum-dot LCD, tedy displejích z tekutých krystalů využívajících kvantové tečky.

„Kvantová tečka – quantum dot, ohraničená oblast polovodiče o průměru kolem 30 nm a výšce 8 nm, schopná v důsledku nižší energie ve srovnání s energií vodivostního pásu okolního polovodiče vázat elektrony. Ty mohou nabývat pouze diskrétních hodnot energie, podobně, jako je tomu u atomu. Kvantové tečky se využívají ve speciálních součástkách, které jsou schopny pracovat s jednotlivými elektrony či fotony.“ Zdroj: Aldebaran

Bavíme se pochopitelně o displejích pro 4k, resp. UltraHD televizory. Technologie využívající kvantové tečky umožňuje u LCD zvýšit zobrazovaný barevný gamut za hranici, pro kterou jsou nyní filmy produkovány. Ale to se řešilo už v souvislosti s příchodem standardu UltraHD, resp. u next-gen Blu-ray nosičů. Důležité je mít k dispozici zobrazovací technologii, pak se můžeme bavit o tom, jakou barevnou hloubku nabídnou dostupné filmy - a s ohledem na budoucí streamovanou povahu může Hollywood (a další) flexibilně reagovat. Vždyť zákazník si rád (opět) zaplatí.

LG je na tom oproti Samsungu údajně lépe. Do vývoje OLED investovala nemalé částky a nyní dosahuje až 80% výtěžnosti ve výrobě. Již tak před sebou vidí primární cíl: dostat OLED na výrobní náklady nižší než u LCD. Samsung samozřejmě nad OLED nezavřel dveře zcela, pořád je to klíčová zobrazovací technologie budoucnosti a firma nyní hledá nové výrobní postupy, které ji pro budoucnost zefektivní.

LCD TV s technologií kvantových teček představí Samsung na CESu 2015, tedy hned počátkem příštího roku. Přijde s nimi dva roky poté, co je představila japonská Sony.