Samsung lze považovat za jednoho z průkopníků technologie OLED. Zároveň byl ale první firmou, která si uvědomila, že cesta není zdaleka tak jednoduchá, jak se zprvu mohlo zdát a začal hledat alternativní cesty. Pro komerční výrobu zvolil kvantové tečky (quantum dots) ve spojitosti s LED podsvícením, čemuž začal říkat QLED.

První generace měla své výhody i mouchy, u druhé většinu slabin odstranil a v mnoha ohledech překonal OLED. Především nabídl kvalitnější barvy v širokých pozorovacích úhlech - OLED při pohledu zešikma velkou část barevného gamutu ztrácela, zvlášť v odstínech kolem žluté (Samsung velice rád prezentoval výše znázorněnou ukázku s banány), a barvy tak ujížděly.. Třetí generace QLED výrazným způsobem posunula kontrast, takže četní novináři potvrdili, že pouhým okem - bez měřící techniky - se nezdálo, že by byl kontrast slabší než na OLED. Při použití měřící techniky se samozřejmě potvrdilo, že rozdíl existuje, ale to už mnoha uživatelům, kteří obsah sledují převážně očima, nevadilo.

Pro letošní rok přijde Samsung s velkou změnou. Zkříží QLED z OLED. V praxi to znamená, že kvantové tečky zůstanou, ale LED podsvícení nově nahradí OLED podsvícením. S tím bude souviset několik změn vyplývajících z konkrétního způsobu implementace: Připomeňme si, že kvantové tečky jsou ve své podstatě jakýsi aktivní filtr, který dokáže světlo (téměř jedno jaké vlnové délky) přetransformovat na světlo jiné vlnové délky. Kvantové tečky umějí emitovat velmi široké spektrum vlnových délek, takže umožňují dosažení širokého barevného gamutu a vysoké saturace v kombinaci s vysokým jasem (což byla část důvodů, proč je Samsung před lety pustil do sériové výroby).

Konkrétní implementace novinky od Samsungu vypadá tak, že jako podsvícení funguje modrá OLED a přes ni jsou umístěny červené a zelené kvantové tečky. Pozice pro modrou je nepřekrytá, takže modrá pochází přímo z OLED. Jednolitě modrý OLED panel má jednu velmi podstatnou výhodu - vyrábí se mnohem snáze než RGB OLED. U RGB panelu je potřeba při nanášení organického substrátu používat velmi přesné kovové masky, které musejí být před nanášením umístěny extrémně přesně (podle RGB matice), čím vyšší rozlišení, tím přesnější umístění je potřeba. Čím vyšší úhlopříčka, tím jsou nástroje větší, těžší a přesné umístění náročnější. Dále je při použití masek velká část organického substrátu znehodnocena (skončí na masce).

Při použití jednobarevné OLED žádné masky potřeba nejsou a organický substrát je využit efektivně, protože ho lze nanášet plošně napařováním. Tyto dva problémy patřily k důvodům, proč Samsung před pěti lety od sériové výroby OLED televizí upustil. Aplikace kvantových teček je obešla a navíc přináší výhody kvantových teček samotných.

Technologie je hotová, základní výrobní záludnosti zvládnuty a nyní již Samsungu zbývá jen dovybavit jednu ze svých továren, kterou aktuálně používá k výrobě osmé generace LCD, na výrobu OLED s kvantovými tečkami. Předpokládá se, že někdy začátkem léta spustí zkušebně výrobu jedné série, aby měl vzorky k testům. Nedlouho poté by měla následovat sériová výroba s kapacitou 25 tisíc substrátů za měsíc, což při šesti bezchybných obrazovkách z každého znamená 150 tisíc televizí měsíčně. Uvedení technologie se tedy dočkáme letos, ale uvedení televizí do prodeje bych očekával spíše na CES 2020 nebo před Vánoci 2019. Každopádně už nyní Samsung plánuje v roce 2020 rozšířit výrobní kapacity na dvojnásobek.

Výsledkem by měla být obrazovka s kontrastem OLED a barevným gamutem kvantových teček. Cena samozřejmě zůstává neznámá, zatím jistě nemá zcela jasno ani Samsung, který pro sériovou výrobu plánuje použít pro napařování organického substrátu technologii společnosti Canon a kvantové tečky tisknout na strojích Kateeva.