Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Poraďte mi prosím ohledně SSD:
S ohledem na wear leveling je vhodné nechat na disku volné místo, řekněme 15 % (teď nejde o to, jestli raději 20 % nebo jestli 10 % stačí a nejde ani o to, že některé disky mají další volné místo samy o sobě, které se vůbec nezobrazuje jako využitelná kapacita disku). Dotaz: pokud mám disk rozdělený na několik oddílů, je potřeba nechat volné místo na každém z nich, nebo postačí volné místo na kterémkoli oddílu a ostatní mohou být bez problému zaplněné ke 100 %? Třeba windowsové oddíly mít plné, a volné místo nechat na některém z winuxových?
Myslím, že by mělo stačit volné místo i na jediném oddílu, prorože SSD stejně nepoužívá diskové sektory, data si ukládá v rámci wear levelingu kamkoli "křížem přes sebe" a diskové sektory jenom předstírá vůči operačnímu systému. Ale raději se ptám.
oprava: winuxových --> linuxových
No řekl bych, že stačí místo na jednom oddíle. Ale, ač jsem zastáncem dělení HD, tak netuším, proč dělit SSD.
To já zas nejsem zastáncem dělení HDD, ale pokud má tazatel jen jeden SSD a na jedné půlce win a na druhé tux, tak to dává smysl.
Ciernobiele delenie byt alebo nebyt zastancom delenia HDD na particie je primitivne, kratkozrake a same o sebe totalne nezmyselne. Asi ako zastanci modrej a zelenej farby. Bez hlbsich znalosti ci kontextu to nema ziadny zmysel.
HDD sa niekedy ozaj oplati rozdelit a inokedy je to kontraproduktivna blbost. Zalazi ako sa ten HDD bude pouzivat a co tam chces skladovat. Taku 3 TB externu WD knizka plnu 5-10-15 GB MKVciek sluziacu vyhradne ako skladisko je uplne zbytocne delit na particie. NTFS bez problemov zvlada aj 100 vacsie disky ako mame teraz (particia tusim do 256 TiB).
Ak ma niekto ale jediny HDD, ten ma zmysel rozdelit na particiu na OS (povedzme 50-60 GB) a dalsi zbytok (ktory uz moze ci nemusi byt deleny).
Vzhladom na to ze HDD je realizovany v cylindroch, radikalne sa znizi pristupova doba systemoveho disku C, kedze rameno bude kmitat v medzikruzi sirokom napr. 3 mm, miesto toho aby lofitalo po celej platni a teda po sirke 3 cm ...
..... KONTEXT !
Ovšemže. Případ jediného disku rozděleného na systémový a datový oddíl však diskutován nebyl. Tazatel má SSD a to se jako datové, uznejte, moc nehodí. Lepší je mít 2 disky - systémový SSD a datový klasický HDD (nerozdělený). Mé výhrady vůči rozdělování HDD míří například vůči machrům, kteří 1TB rozdělí na 5 disků, "aby měli pořádek". :) Důraz na kontext chválím, toho není nikdy dost!
A v kontextu dodám, že jde o notebook, kde s druhým diskem bývá docela problém (ano, výměnný HDD - jenomže ten třeba chce někdo vyhradit na zálohování, nebo chce mít místo něho druhý akumulátor, a hlavně většina notebooků druhý disk vůbec neumožňuje - jedině externí).
Delim 1TB disk na 4 partition, ktere pak vsechny spojim do LVM, ktere opet rozdelim :-). Kdyz mas partition pres cely disk, tak uz s nim v podstate nemuzes nic delat. Kdyz to mas na 4 kusy, tak je muzes postupne predelat z obycejne partition na mirror. Samozrejme ne na notebooku, tam je disk jen jeden takze neni kam mirrorovat ...
A můžu se vás zeptat jaký reálný užitek vám to přináší?
Samozrejme najidealnejsie je dnes SSD na system, programy, dokumenty, pracu, temp/cache ... (podla velkosti 50-60-90-120-180-240 GB ci mozno 360 GB, tam to dnes imho pre normalnych ludi staci) a velkokapacitny HDD ako skladisko.
Třeba kvůli duálnímu systému Windows + Linux nebo kvůli jednoduššímu zálohování.
Ja to teda chapu naprosto odlisne.
Wear leveling dela mapovani LBA (nezajima ho filesystem) na fyzicke mista ve flash pameti takze nedokaze odlisit obsazene nody od volnych. To, ze mate 20% volneho mista na zformatovane particii, dle meho nazoru radic SSD nerozezna jako volne misto (pokud mu OS pomoci TRIMu nenapovi).
Takze to co delate, nema naprosto zadny vyznam bez TRIMu.
Ja necham na SSD 20% mista unpartitioned. To by i ten nejblbejsi radic i bez TRIMu mel pochopit jako volne misto :-)
Děkuji za reakci. Pročítal jsem různá fóra, ale s tímhle názorem jsem se nikde nesetkal. Podle všech by mělo stačit přinejmenším nechat volné místo na každém oddílu. Ale neříkám, že pravdu nemáte.
Jinak jde o SSD, který podporu TRIM má. Běží na něm zejména Windows 7 (TRIM podporují) a okrajově i Linux, který - pokud jsem správně informován - podporuje TRIM také. Nechat volné místo bez oddílu je řešení, které ale má i své nevýhody - pro mě docela zásadní (20 % leží ladem a nelze je využít ani např. krátkodobě 1× za měsíc, pokud tedy nechci oddíl dočasně vytvořit, zformátovat a poté opět smazat).
Pozor na linux a TRIM. Pred casem jsem to hledal a mam pocit, ze v linuxu podporuji TRIM jen nektere souborove systemy a jeste se musi zapnout nejakym parametrem.
Aha, díky. Ale možná čas pokročil a situace se mění k lepšímu. Narychlo jsem našel, že Linux s jádrem od 2.6.33 na ext4 by měl TRIM podporovat bez dalšího. U souborového systému btrfs je (byla) snad opravdu situace jiná.
No ja som nejake fora a clanky tiez precitala nech "viem do coho idem" ale pri doporuceni nechat 10-20% volneho miesta mi rozpartisnovat (brrr hrozne slovo) disk a nechat volne miesto prave mimo particii prislo logicke, resp. som sa nad tym ze "co tym autor myslel" ani nezamyslala. Ale mozno by nehanie volneho miesta vramci particie fungovalo rovnako, len by trebalo zabezpecit aby tam to miesto bolo tj. vysypvat kos atd. Takze o miesto by si prisiel tk ci tak, len by si nemrhal mozgovu kapaciu na dohliadanie a bbranie sa stym. Ked to miesto mimo particii kratkodobo. Cas na cas potrebujes, na tych 20-30 GB by nestacil usb flashdisk alebo SD karta?
USB flashdisk, externí HDD a případně i SD karty stejně z určitých důvodů a na určité záležitosti používám, takže řešení by to sice bylo - ale ne úplně pohodlné, rychlé a elegantní.
To snad platí jen se sandforce řadičem, za předpokladu že to unpartitioned místo bude vyplněno nulami.
nereste blbosti a kupte si poradny ssd, ktery zvladne zapsat nekolik PB, viz http://www.xtremesystems.org/forums/showthread.php?271063-SSD-Write-Endu...
a jednoduse disk pouzivejte. 200GB/denne po dobu 13 let je myslim solidni.
Kapacita max. 128 GB? Nevyhovuje.
Pokud se ti dotaz zdá "řešením blbostí", ber ho třeba jako kvíz na odborném serveru. Takže jaká je odpověď?
Nemůžu si pomoct, ale já si ťukám na čelo když vidím 5 plotnovej disk, natož 7 plotňák.... to bude teda radiátor... ne prostě.... 3 plotny, víc nikdy nechci ani vidět....
Helium na takmer 7x mensiu hustotu ako vzduch. Tenkost a tesnost platni bude tak kompenzovat mensia hustota prostredia, aby sa hlavicky vznasali nad platnami tak ako pri vzduchovom disku. Myslim ze vo vysledku sa teploty lisit prilis nebudu.
"vzduchovém disku".... hehe. já měl za to že se tam dááávno dávaj vzácné plyny..... to tedy zaprvé.
zadruhé, rozdíl mezi 3 a 4 plotnama u "normálních" (vzduchový mi fakt nepřijde ok) disků je takový, že to jde poznat a to hodně. To že tam je hélium neznamená že "líp chladí", takže NE, nikdy nechci 4+ plotnový disk radši ani vidět, těch pár co jsem zažil a co jen pro sebe měly 120mm větrák (přičemž ostatní disky si vystačili i bez větráku) a topily i tak k 50° .... to mi fakt stačí...
No vzhledem k tomu, že helium má 6x vyšší tepelnou vodivost, tak to bude díky lepšímu rozvodu tepla uvnitř i lépe chladit.
Mal som pod rukou niekolko 3 TB WD kniziek (4x750 GB, teda 4-platnove) a ziaden sa ani len nepriblizil k 50C. Po "prerobeni" HDD na interny sa situacia este zlepsila a teploty boli vo vetranej skrini (vetranej ventilatormi, nie otvorenej skrini) okolo 33-35C co je na HDD celkom OK.
K chemii. Helium defacto svojou povahou PLNE a PRAVOM patri medzi vzacne plyny. Mozno v niektorych ci aj vacsime tabuliek je nad kovmi vzacnych zemin a to len preto ze ma 2 valencne elektrony. Zhodou okolnosti u He su to vsetky elektrony. Logicky He patri medzi vzacne plyny nielen preto ze to je plyn, ale preto ze uzatvara chemicku periodu (to su tie riadky) a ma na valecnej vrstve plny pocet elektronov. Kedze je ale He tak "skory" prvok, nema chudak kompletny elektronovy oktet, ale iba elektronovy duet. Rozmer atomov sa v skupine smerom dole zvacsuje co nahrava Vasmu argumentu, ale ked je problem udrzat Helium, nie o moc mensi problem je udrzat napr. Argon. Pozrime sa na Van der Waalsove polomery atomov vzacnych plynov (ziadne krkolomne nasobky):
He - 0,140 nm
Ne - 0,154 nm
Ar - 0,188 nm
Kr - 0,202 nm
Xe - 0,216 nm
s tym udrzanim helia a inych vzacnych plynov je van der wallsov polomer zanedbatelny parameter oproti hmotnosti atomu, ktora ma vplyv na zvysenu kinetiku (oproti inym vzac. plynom, pri rovnakej teplote).
Ziarovky (s wolframovym vlaknom) maju v tomto vyhodu, su lacne a nepridete o data :). Dalsia nevyhoda He-HDD moze byt ze v pripade odpalenia hlav ich "lahko" nevymenite.
To je tiez pravda. Napr. taky Xe je takmer 5x tazsi ako vzduch. Je jedno ci myslime molovu hmotnost alebo hustotu. Molova hmotnost Xe je jasna jak facka, molovu hmotnost vzduchu treba pocitat vazenym priemerom cez jednotlive jeho zlozky, kedze to je zmes plynov. Kineticka energia v hrubom priemere 5x tazsich castic xeonu (ktore su v idealnom plyne pri rovnakom tlaku v hrubom statistickom priemer rovnako vzdialene) je logicky vacsia a ich "priebojnost tiez". Samozrejme schopnost uniknut zo sustavy ovplyvnuje nielen hmotnost castic plynu, ich rychlost (teplota), ale aj ich velkost. Tazko sa napr. taka molekula S03 prepcha cez nano-kanalik v bunkovej membrane (ako) stvoreny iba na prepustanie kationov vodika, cili samotnych protonov :)
k disku, to byly green disky ne? ty topí míň, tedy aspoň pokud mohu srovnat 1TB SAMSUNG F1(7200ot) a novější 2TB F4EG (5400ot), oba 3plotňáky, tak F4EG de facto vůbec netopí ani nevibruje..... Jinak jsem už jednu tu plastovou knížku od WD taky viděl rozebranou, tam se disk pokud vím tehdy uvařil... aby taky ne, luft žádný a všude jen plast....
to co jsem měl na mysli byl normální 7200ot. disk, tam fakt byl nad tím diskem větrák a i tak furt topil jako prase. Mimochodem, taky WD ;-) A nedávno když nám v práci odešel jeden 4plotnovej WD raid disk a nahradili jsme ho dvěma, kdyby náhodou zas hodlal jeden odejít, větrák přímo před ně a taky tam nebylo u obou míň jak 40...
Takže já prostě zůstávám u svého názoru že 4 plotny nechci ani vidět. ;-)
Jinak k héliu, já nikde nepsal že to není vzácný plyn, to jste asi někde vyčetl nevim kde, ale pouze mám za to že se do disků pumpuje něco jiného jak vzduch už déle..... přece jen koroze a nevim co šecko co by se plotnám mohlo stát.....?
Aj sa stáva :) Povrch platni je vystaveny neuprosnemu zakonu entropie kedze na ne posobi vonkajsia atmosfera (jednoducho tesnost nie je hermeticka). Pory vo filtri oddelujuce vnutorny priestor HDD asi nie su tak male aby neprepustili molekuly H2O, dokonca ani mikrokvapocky vody s priemerom zopar stoviek nm (ktore defacto tvoria hmlu, kedze velkost mikrokvapocok je porovnatelna s vlnovou dlzkou viditelneho svetla a ako vieme az ma EM ziarenie v ceste objekty, ktorych velkost je porovnatelna s vlnovvou dlzkou, taketo prostriedie je pre toto ziarenie nepriehladne). Mne odisiel disk po pouzivani ultrazvukovaho zvlhcovaca vzchudu, ktory na druhom konci izby do luftu pekne pumpoval mikrokvapocty hmly. Totalne poskodeny povrch platni. To hovori za vsetko ...
A nebylo to spíše tím, že vám díky tomu ultrazvukovému generátoru narážely hlavičky do ploten? Ve vlhkém vzduchu nemusela být úhlopříčka pokoje překážkou. Můžete kdyžtak nasdílet foto toho povrchu?
Jednoducho system treba hermeticky uzavriet. V HDD ale nie su ziadne vzacne plyny aj z inej priciny. Uz len Ne ma 75% hustoty vzduchu a taky Ar je o 50% tazsi ako vzduch! Dalej radsej ani neist, tam uz su nasobky. Samozrejme je mysleny tlak 101 325 Pa = 1 atm.
Napr. v takej ziarovke edisonke inertny plyn byt musi (resp. nieco co nema vobec oxidacne ucinky). Inak by wolframove vlakno zoxidovalo v priebehu sekund. Ziarovka je preto hermeticky uzavreta, co sa o HDD asi povedat neda ... V HDD je ultra-cisty vzduch.
Já se obávám, že s prchavostí Hélia je to pravda. Udržet jej v harddisku v nezměněné koncentraci několik let je IMHO dost těžko řešitelný problém.
Dostaneš k tomu bombičku a čas od času doplníš plyn :-)
To už bude součást disku, včetně tlakoměru a automatického ventilu. A do S.M.A.R.T.u přidají položku, která bude určovat, kolik helia zbývá v bombičce :-)
No ona sama prchavost helia není problém. Tím je nevzduchotěsnost konstrukce, která nezabrání vyrovnání tlaku (po uniknutí helia) vniknutím vzduchu. :( Ale třeba to vzduchotěsné bude a naše obavy se nenaplní. :)
Teď si nejsem úplně jistý, ale řekl bych, že prchavost právě problém je. Atom helia je mnohem menší než molekula dusíku, a proto vzduchotěsnost nemusí znamenat "heliotěsnost". Opravte mě, pokud se pletu.
Pointa mého příspěvku byla v tom, že nevadí, když nějaký atom helia "prchne". To nijak funkčnost nezhorší a životnost nezkrátí. Ale vadí nájezd vandalů z dusíkova a kyslíkova, kteří by neůměrně zvýšili aerodynamické tření těch pěti ploten.
Už to v tom vidím ;) bylo tam na mě moc záporů, takže mi to ze začátku nedošlo.
Kompenzátor tlaku pro prostor ploten není žádný technický problém.Výrobní náklady to ale bezpochyby o něco zvedne.Pokud by se touto technologií zvedla spolehlivost mohlo by to zvýšené náklady na výrobu buď úplně nebo aspoň částečně umořit.
Přesně naopak. Pokud to zvýší poruchovost disků po záruce, zvýšené náklady na výrobu se vyplatí.
Pokud se to ale bude dít jen u jediného výrobce, tak se vyplatí konkurenci ;-)))
kdysi jsem četl o testu zjišťujících po pěti letech přítomnost argonu plněného do vnitřního prostoru okeních dvouskel - moc ho tam nezbylo. takže u obdobně tepelně cyklicky namáhaného vnitřního prostředí hdd předpokládám, že střídání teplot a tlaku udělá bez aktivního dorovnávání množství helia ve vnitřním prostředí hdd podobný "průvan" jako slunce u okeních dvouskel
Padla tu otázka ceny. Fakt by vám všetkým vadilo, keby cena bola trochu vyššia? Ja viem, že každý by to mal najradšej zadarmo. Ale určite si všetci pamätáte na násobne vyššie ceny a nižšie kapacity a napriek tomu ste tie disky kupovali.
;-) 250GB disk za 2800? no problem.... jo to bejvávaly časy.... nevím jak ostatním ale mě by teda vadila leda tak horší spolehlivost, pokud by tedy ty ceny nebyly opravdu přemrštěné ;-)
Slovní spojení "jdi do" a podobně používají jen negramoti.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.