Seagate se do helia nehrne, zkoumá jiné možnosti
Seagate má o běžné použitelnosti helia v uzavřené diskové konstrukci pochybnosti. Zatímco přínosy helia jsou jednoznačné, vytváří jeho použití nové výzvy a další risk. Nejde přitom o prohlášení firemních markeťáků, kteří se potřebují nějak vyrovnat s technologickým náskokem konkurence, ale o pragmatické zhodnocení vycházející z vlastních výzkumů a testů: Seagate dle svých slov drží v oblasti heliové technologie 80 patentů a sama zvažovala její použití dříve než ostatní.
Firma zkoumá všemožné technologie vedoucí ke snižování nákladů, ať již výrobních, tak provozních. Největším problémem helia je extrémní obtížnost s jakou jej lze udržet v uzavřeném prostoru pevného disku. Samovolný únik, tedy pokles množství helia ve prospěch vzduchu by samozřejmě znamenal jistou smrt heliem plněného HDD. Z hlediska výrobních nákladů jde o významný nárůst nákladů a Seagate nepředpokládá, že se toto dá zaplatit jinde než v enterprise segmentu (což v případě Hitachi znamená disky řady Ultrastar, případně vyšší).
Seagate se tak vydává cestou dalšího vylepšování konvenčních magnetických technologií, které ke svému běhu nebudou vyžadovat helium. Z takových zlepšení totiž budou těžit všechny její pevné disky, od malých notebookových po velké serverové. Řeč je samozřejmě o HAMR (heat-assisted magnetic recording) a také o SMR (shingled magnetic recording, na jehož téma hovořila právě i Hitachi již před pár lety).
Tolik tedy Jon Piazza ze Seagate. My si to ale okomentujme, protože ač Jon mluví celkem rozumně, v jeho povídání jsou jisté mouchy. Ano, má pravdu v tom, že i jiné technologie povedou k nárůstu kapacity bez nutnosti používat helium kvůli většímu počtu ploten v šasi disku. Jenže když zkombinujete tyto nové technologie s možností použití 7 místo 5 ploten, tak dostanete nárůst ještě vyšší. Důvod, proč je heliová technologie tak skvělá, je to, že ji lze kombinovat s jinými: použijete HAMR plotny a hlavičky, které vám navýší kapacitu plotny na řekněme 150 % a k tomu ještě přidáte další dvě plotny (tedy zvýšíte počet ploten na 140 %) a jste na celkové nárůstu na 210 % původní kapacity.
Vše si tedy můžeme vykládat následovně: oba výrobci pevných disků (WD+HGST a Seagate+„SamsungHDD“) koketují s vývojem všech myslitelných technologií. Oba výrobci pracují a jistě úspěšně dokončí vývoj a uvedené HAMR/SMR technologií do výroby svých HDD. Ale (zatím?) pouze HGST dotáhla do stádia sériové výroby heliovou technologii.
V redakci jsme si celkem jisti, že kdyby nákupy proběhly obráceně (tj. Hitachi GST koupila firma Seagate a Samsungovu divizi zase Westerni), tak by nyní Seagate uváděl heliovou technologii a Western Digital by povídal o tom, jaké jsou s ní problémy. Jsme si také celkem jisti, že i Seagate nakonec dotáhne helium do použitelného stádia a pokud se tato technologie časem osvědčí jako téměř-100% spolehlivá, budeme se za 10+ let divit, jak jsme moli fungovat s jen 3-5plotnovými pevnými disky.
Čeho se ale neobáváme - a ano, plyne to z naší frustrace z duopolu na trhu HDD - je to, že by Hitachi díky použití více ploten firmě Seagate nějak odskočilo a mělo na trhu vyšší kapacity HDD, resp. stejné kapacity za nižší ceny oproti Seagate. Tomu asi od záplav v Thajsku věří asi jen málokdo - zejména pokud se potvrdí odhad Seagate, že se heliová technologie z hlediska výrobních nákladů zaplatí jen v enterprise produktech (to vyloučit samozřejmě nemůžeme, ještě jsme jediný takový HDD neviděli na pultech obchodů).