Taiwančtí producenti, ačkoliv vyrábí téměř 80% celosvětové produkce kompaktních disků jsou tak trochu stranou. Jednak mají silné vazby na čínskou výrobu, druhak tvrdí, že prohlášení je jedna věc, hromadné rozšíření a podpora trhu věc druhá. Budou proto i nadále pokračovat ve vývoji a podpoře stávajích standardů, ale budou spolupravovat i s Číňany. Drží se hesla lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.

Zde bych uvedl ještě jedno trefné přísloví. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Tím mám na mysli, že tři různé standardy na poli DVD zápisu se tak dlouhou tloukly mezi sebou a chtěly získat celý trh pro sebe, až se objevil zcela jiný protivník (Když se dva perou, třetí se směje). V tom, že Čína je velký, zatím málo nasycený trh, který nabízí obrovské možnosti, nás přesvědčilo již vytvoření standardu Super Video CD (SVCD), jenž měl prvotně sloužit pouze pro ní. Taiwan pumpuje do Číny obrovské technologické investice, protože je tam výroba velmi levná. Japonské, evropské a americké firmy tak dostaly nečekaného soupeře. Je to opravdu velmi překvapivé rozuzlení souboje DVD formátů, které asi čekal málokdo. Ale doufejme, že to opravdu vyjde. Protože když ne, budeme se možná učit čínským znakům, abychom na DVD vůbec něco nahráli. Ono to totiž není jen o technologii výroby, ale také o přístupu k technologiím, k programování nástrojů pro nahrávání i přehrávání DVD atd.

Nějak v duchu jsem si říkal, že američtí filmoví producenti mají tak silné páky, že tento souboj uměle přiživují, aby se DVD rekordéry mezi lidem prostým objevily co nejpozději. Možná na tom i něco bude. Pravdou ale zůstává, že hrozba z Číny je tak velká, že přinutila velké korporace k dohodě a dokonce ke spolupráci. My spotřebitelé na tom můžeme samozřejmě jen vydělat. Zde se názorně ukazuje, jak se konkurence potřebná a dokonce zdravá (což se třeba o operačních systémech moc říci nedá a je to velká škoda).