Kdy to prijde do praxe? Jednoducha a levna vyroba... to je az moc jednoduchy.

jamoko: "jednoduchá a levná" znamená něco zcela jiného, než si pod těmi pojmy představuješ ty ;)
 
Jinak mi 1nm technologie vychází někde mezi roky 2027(+/-3) Ale mohu se mýlit :)

Azael: Pokud je neco jednoduche na vyrobu, tak je to take levne. A pokud je to levne tak nastup do praxe je rychlejsi nez u draheho a sloziteho. takze za tim si stojim, nema to nic spolecenho se stavajicim vyrobnim procesem, jelikoz to odbocuje od soucasneho vyvoje, respektive to spis vypada na novou vetev vyvoje. Samozrejme, pokud INT/AMD/atd pujdou soucasnym tempem zmensovani vyrobniho procesu tak 2027 je moc blizko.

Jde predevsim o to, ze kazda fabrika na dane technologii se musi nejdriv zaplatit. Pak tu je dalsi vec, to ze se da udelat jeden tranzistor jeste neznamena, ze se jich daj udelat miliardy vedle sebe. Napr v soucasnych CPU/GPU neni uz ani tak problem zmensit obvody jako takove, ale problem je, udrzet je pri takove velikosti funkcni - preslechy/sum/...

No a i kdyby se tohle podarilo vyresit a dostanem se na jednoatomove struktury, tak stejne uz neni kam dal jit. Respektive osobne znam jednu cestu - biologie, kde je pro zmenu jinej problem, zapominani. Existujou laboratorni pokusy s mozkovyma bunkama, funguje to ovsem presne jako mozek = uci se to, ale taky zapomina, coz u pocitacu moc nechcem - proto je pouzivame ze informace nezapominaj.

Idealna technologia pre vyrobu pamati do SSD diskov kedze tie sa s nejakym-tym defektom vedia vysporiadat lahko.

NOX: 2027 je po stvrtej svetovej alebo este pred? :-)

rfwef >> no ze neni kam dal jit, slysel jsem neco o pomalu nastupujici spintronice, ktera ma pomalu ale jiste nahradit nynejsi nanotechnologie.

Ale pánové.... nenechte se příliš unést. Jen se ohlédněte a podívejte kolik takových technologií bylo nadějných v laboratoři a kolik se jich dostalo do průmyslové praxe (a za jak dlouho). A to mi říkají, že jsem nenapravitelný optimista ...:-)

jamoko: vybudovat zcela nový výrobní proces je prostě drahé i kdyby to bylo levné ;)
rfwef: biologie (ať už je to cokoli) je blbost ... protože je to mnohonásobně větší, tak to zkrátka vykonnější být nemůže.
 
Budoucnost (až už nepůjde zmenšovat) je v masivní paralelizaci ... mimochodem, ta budoucnost se už pomalilinku pěkně rozjíždí, takže si tuhle chvíli zapamatujte, ať můžete za čas vyprávět, že jste byli u toho ;) 

rfwef: Máme tu celkem nevyužitý třetí rozměr, takže rozhodně bych netvrdil, že není kam jít.

Třetí rozměr je nevyužit z dobrého důvodu - kvůli odvodu tepla.

Honza748 : nemáme, protože se to moc nedá uchladit...
Novou technologii vítám, i když si osobně myslím, že ultrarevoluční buď zapadne, nebo ji někdo koupí a pustí k ledu. Prostě v psychologii lidí existuje vžitý odpor k hodně novým věcem, u konkurence zase existuje ještě silnější odpor k něčemu, co by je převálcovalo :) Takže je klidně možné, že tohle potká osud technologií jako byly magnetooptické disky, které používaly tepelně-asistovaný magnetický zápis, jaký v budoucnu teprv příjde, ale v době disket měly kapacitu ~128MB a libovolný počet přepisů. Nebo úžasné prostorové zvukové karty, na který se mohl SoundBlaster leda smutně dívat z rožku. Prostě to příjde až nastane čas, ne dřív.

to jamoko:
Ono muze bejt lehce vyrobitelnej jeden tranzistor, jenze k tomu tranzistoru potrebujes vyrobit i pokud mozno podobne velky kondiky, podobne tepelne roztazny pouzdro(i kdyz tohle bude asi podobny jako u stavajicich cipu), vymyslet jakym zpusobem prichytit piny(bude jich mnohem vic a budou mensi), vyresit ruzny sumy, prechodovy jevy pri sepnuti/vypnuti tranzistoru, vymyslet jakym zpusobem vubec budes vytvaret a vypalovat masky(pripadne vymyslet nakou uplne novou technologii), vymyslet jakym zpusobem budes jednotlivy vrstvy tranzistoru spojovat(pochybuju, ze tady bude stacit "obycejny" zlato) atd. Tohle je beh na dlouhou trat, kterou jen tak nekdo nebude chtit bezet, kdyz ma na stole prozatim dostacujici technologii. Takze datum, co napsal azazel nebude zas tolik mimo realitu.

az pridu, ... az nahodou jedneho dna budu stabilne, replikovatelne sub-Vth tranzistory tak nebude problem ani s chladenim. sub-Vth logika je jedna z najgenialnejsich veci co sa spotreby tyka.

2Azazel: Jasne a proto je (nejen)lidskej mozek mnohonasobne vykonejsi nez jakakoli elektronika a umi veci, o kterych si vyvojari muzou zatim nechat jen zdat.
Rek bych ze mimo ses ty, protoze jedna bunka umi daleko vic veci nez desitky/stovky/mozna tisice tranzistoru.

rfwef : lidský mozek obsahuje cca 1000000000000000 synapsí !! Proto je výkonnější, mimochodem, lidský mozek běží na frekvenci ~15Hz ;)

rfwef: PS: jedna buňka se skládá z mnoha miliard atomů

Ad biologie - ovšem mozek to pochopitelně neudělá ihned po výrobě, potřebuje alespoň takových osm let na zahoření - to by jste takové PC chtěli? A argument na vrch - mluvíme o mozku s abstraktním myšlením (stejně jako programy), muší mozek je sice zahořenej obvykle rychleji ale kolik toho asi zvládne což? Trochu logiky do tý biologie... Je to hlavně o schopnosti učit se a ne o výpočetní síle...

a jak to bude reagovat na EMI, ktery dokaze "roztavit" klasicke radarove anteny?
uz soucasna technologie miniaturizace je absolutne neodolna / kolikrat staci blesk pobliz a jsi v .... /
ale jinak jo, pokud to bude pro bezneho spotrebitele +

Rodney: Rozdil mezi PC a mozkem je na seminarni praci a ne na prispevek v diskuzi. Je to neco uplne jineho, neda se to srovnavat. Neuronova sit je napriklad dobra na priblizne operace, pro presne je nevhodna - a soucasne pocitace stoji na presnych operacich. Pokud se nekdy budou pouzivat fyzicke neuronove site, bude to jako specialni "fuzzy" koprocesor pro specialni ulohy.

rfwef: Pry neni kam jit ... zatim se nam dari delat vzdy 2x rychlejsi pocitace za dva roky. Co bys rekl technologii Nx rychlejsi, tedy technologii ktera bude tim rychlejsi proti soucasnym pocitacum cim slozitejsi problem ji zadas ? Privitejme kvantove procesory. NP-uplne ulohy v polynomialnim case. Co se dneska pocita hodiny se bude stale pocitat hodiny, ale co se pocita tydny bude trvat take jen hodiny ...

Po prvni svetove nabirali armady numericke matematiky, kteri studovali v domneni ze jejich obor je ciste teoreticky. Prijde doba, kdy firmy na vyrobu procesoru budou souperit o lidi s projekty kolem Large Hadron Collideru. Pokud ho nekoupi rovnou cely.

azrael napisal:lidský mozek obsahuje cca 1000000000000000 synapsí !! Proto je výkonnější, mimochodem, lidský mozek běží na frekvenci ~15Hz ;)
to je realne
keby tak bezal na 80Hz,tak uz vtedy ho neuzivis,musel by si prijmat glukozu ako na beziacom pase(normalne mozog ma 20%nu spotrebu z celkovej spotreby
a taky GHz to by ti rozflakalo mozgy po celom tele a spotreba 20kilo cistej glukozy
inak zaujimave citanie

Dash9, PecaPospec: Zatím to nebylo potřeba, až na to dojde, nějaké řešení se najde.