Jmenovaní pánové vzali výběhový iPhone (čtvrtá generace), podle všeho vyjmuli baterii (čemuž se s ohledem na následující postupy nelze divit), vložili do mixéru a pěkně najemno rozmělnili (přesněji řečeno mixér to rozmělnil nahrubo, následně byl zřejmě použit nějaký laboratorní mlýnek). Následný prach smísili peroxidem sodíku (Na₂O₂), což je silné oxidačním činidlo a nechali reagovat při teplotě 500 °C. Důvodem je analýza pomocí spektrografie, která se provádí v roztocích slabších kyselin, ve kterých je zkoumaný vzorek rozpuštěn. Proto je potřeba, aby se rozpustily všechny komponenty (s ušlechtilými kovy v čistém - nezreagovaném - stavu by to byl problém).

dr. Arjan Dijkstra

Touto metodou byl zjištěn obsah (řazeno podle hmotnosti sestupně):

• 33 g železa (Fe)
• 13 g křemíku (Si)
• 7 g chromu (Cr)
• 6 g mědi (Cu)
• 4 g uhlíku (C)
• 2,7 g niklu (Ni)
• 2,5 g hliníku (Al)
• 1,6 g vápníku (Ca)
• 0,9 g wolframu (W)
• 0,7 g cínu (Sn)
• 160 mg neodymu (Nd)
• 90 mg stříbra (Ag)
• 70 mg kobaltu (Co)
• 70 mg molybdenu (Mo)
• 36 mg zlata (Au)
• 30 mg praseodymu (Pr)
• 20 mg tantalu (Ta)
• 10 mg niobu (Nb)
• 7 mg antimonu (Sb)
• 5 mg gadolinia (Gd)
• 2 mg dysprosia (Dy)
• 2 mg germania (Ge)
• 2 mg india (In)

Tým dále spočítal, že s ohledem na výtěžnost a obvyklé koncentrace těchto prvků v přírodních zdrojích padne (či padlo) na výrobu takového telefonu 10-15 kg těžených rud. Na získání zlata by bylo potřeba vytěžit 7 kg vysoce kvalitní rudy („high-grade ore“, geologické označení pro rudu s vysokým podílem žádaného prvku), 1 kg běžné měděné rudy, 750 g běžné wolframové rudy a 200 g běžné niklové rudy.

Vrátíme-li se ke zlatu, obsahuje telefon procentuelně ~100× více zlata než ruda, kterou lze kvalifikovat jako vysoce kvalitní. Zlato se v přírodě vyskytuje nejčastěji jako příměs v sulfidech (např. pyritu - disulfidu železnatém, FeS₂) nebo v podobě drobných plíšků a zrnek rozptýlených v hornině nebo žilách karbonátů či křemene. I v takovém případě nejde většinou o čisté zlato, ale přirozenou slitinu se stříbrem (elektrum). Viditelné lesklé plošky či tečky na zlaté rudě tak nemusejí reprezentovat skutečný podíl čistého zlata. V případě výše popsaného experimentu počítají autoři s těžbou suroviny, jejíž 200 000 hmotnostních dílů obsahuje 1 hmotnostní díl zlata.

S ohledem na fakt, že iPhone 4 je již starší (a na dnešní poměry drobnější) záležitost, je myslím zřejmé, že na současný high-end padne těchto surovin v průměru o desítky procent více.

Další zajímavou ilustraci autoři připravili roznásobením objemu surovin získaných těžbou potřebných na výrobu jednoho telefonu počtem telefonů vyrobených ročně. Tam už jde ale o čistě vizuální ilustraci, kterou najdete v závěru videa: