Sony bude na Blu-ray discích používat MPEG2 formát
Samozřejmě Sony nic nenutí sáhnout po některém z pokročilejších novějších formátů. Navíc kapacita Blu-ray již od začátku počítá s 25/50 GB při jedno a dvouvrstvém médiu (a to nemluvíme o prototypech čtyřvrstvých disků s kapacitou 100 GB) a tak se i dá s trochou nadsázky říci, že i na MPEG2 video bude na Blu-ray discích dost místa.
Dle senior vice presidenta Sony Pictures je to jednoduché: nové formáty zkrátka sebou nezbytně nenesou vyšší kvalitu videa. No, to je od něj tak trochu ošemetná poznámka. Ano, souhlasím s tím, že nové formáty (VC-1, H.264 a další) nepřinášejí principielně nárůst kvality oproti MPEG2 a to z toho prostého důvodu, že jsou také (jako MPEG2) ztrátové. Přinášejí však vyšší kvalitu při stejném datovém toku ve srovnání s MPEG2. Každý z vás, kdo kdy dělal nějaký ten „DVDrip“, tedy zálohu DVD Video disku do některého z MPEG4 kodeků (MS, DivX, XviD, 3ivX a další) ví, o čem mluvím. Podívejme se nyní cvičně na pár modelových situací.
Na jednovrstvý Blu-ray se dejme tomu vejde přesně 25 GB dat. Z toho si odečtěme třeba takové 2 GB na různá animovaná menu, titulky atd. Pak ještě dalších cca. 5 GB na různé kraťoučké doprovodné věci typu traileru atd. Zbývá nám tedy 18 GB na samotný film. Za předpokladu standardní 5.1/7.1kanálové audio stopy ve dvou jazycích a například dalších třech stero audio stop na zvuk sebere 2×448 kbit/s+3×192 kbit/s, což pro 100minutový film dává další 1 GB. Na video stopu tedy zbývá 17 GB, což dává datový tok cca. 23 Mbit/s. To se může zdát celkem hodně, ale je třeba vzít v potaz další věc:
V „nižším HD rozlišení 1280×720 má film oproti širokoúhlému filmu na DVD (cca nějakých 720×400, zbytek jsou černé pruhy) přibližně 3,2× více obrazových bodů. Pro film v 1920×1080 to je už 7,2× více. S tím samozřejmě stoupá i potřeba datového toku. Dá se tedy říci, že 100minutový film se na jednovrstvé Blu-ray médium jen tak tak vejde. Ale co třeba taková režisérská verze Návratu krále s délkou 251minut (4 hodiny 11 minut)? Pro tu už máte na video stopu k dispozici datový tok jen 9,1 Mbit/s a to je bez urážky doslova žalostně málo, to je datový tok tak akorát pro standardní DVD Video. Možná odpovíte „dvě vrstvy“. Pro dvouvrstvý Blu-ray to už vychází lépe: pro video stopu budete mít k dispozici 42 GB, což dává pro Návrat krále datový tok videa 22,5 Mbit/s. Společnosti Sony Pictures to zkrátka vychází tak akorát, ale u extrémně dlouhých filmů již ani na dvouvrstvý Blu-ray nedostanou nic víc než samotný film. Pokud s ním budou distribuovány třeba i dokumenty z natáčení, rozhovory s herci a další bonusy (jak tomu obvykle bývá již dnes), bude muset přijít na řadu další Blu-ray disk (a to možná opět dvouvrstvý). Náklady na vylisování filmu tak ve srovnání s takovým H.264 neúměrně narostou.
Pokud si vzpomenete na bleskovku o srovnání HD verze Pána prstenů se standardní DVD verzí, můžete si sami udělat obrázek, jak asi vypadá taková „pokoutně vzniklá“ HD verze filmu Společenstvo prstenu zkomprimovaná dnes běžným XviD kodekem. Tento film zabírá při rozlišení 1920×1080 cca. 22 GB (a to včetně dvou audio stop: jedné 448kbit/s AC3 a druhé 768kbit/s DTS), takže má použitý kodek XviD k dispozici datový tok 15,7 Mbit/s (film je „standardní“ verze o délce 178 minut) a narozdíl od MPEG2 by se bez potíží vešel na jednovrstvý Blu-ray. Při použití H.264 je potřebný datový tok při stejné kvalitě obrazu ještě menší. Pokud namítáte cosi o studiu New Line Cinema, pak musím oponovat, že extrémně dlouhých filmů je daleko více. Namátkou třeba klasiky jako Ben Hur, Lawrence z Arábie, Doktor Živago (i když ty jsou rozděleny tehdy populárním „intermezzem“) nebo Most přes řeku Kwai, ale koneckonců pro „překročení kapacity“ jednovrstvého Blu-ray stačí i filmy s délkou okolo 120 až 130 minut a těch má Sony v portfoliu jistě dost. Na ně bude muset kvůli volbě MPEG2 nasadit (tak trochu zbytečně) dvouvrstvý Blu-ray disk.
Na závěr snad jen dodejme, že konkurence v podobě 20th Century Fox počítá s Microsoftím VC-1, Warner Bros. pak s H.264. Warner pak také počítá s levnější výrobou HD filmů na dvouvrstvých „klasických DVD“ médiích s kapacitou cca. 9 GB (kam se jich spousta při vhodném kodeku vejde). Sony má další mínus, protože v HD do této kapacity při použití MPEG2 nedostanete žádný film v přijatelné kvalitě. A není nutno konstatovat, že jediná kvalita, kterou budou zákazníci požadovat, je „nejvyšší dosažitelná“.