Variabilní lowpass filtr je něco, co stojí za pozornost, protože může představovat budoucnost celého odvětví. Ano, lze říci, že se současnými snímači o desítkách megapixelů význam lowpass filtru klesá až mizí, neboť jeho roli částečně zastoupí optická difrakce a částečně pokročilejší techniky zpracování dat ze snímače, ale stále jsou situace, kdy má význam.

Sony tak dala kompaktu RX1R II do výbavy lowpass filtr, který je možné ovládat ve více úrovních intenzity, od nulového vlivu až po silný. Vše je řešeno konstrukcí s tekutými krystaly ovládanou elektrickým napětím. Ta buď světelné vlnění/částice (:-) buď plně propouští, nebo je ve větší či menší míře rozptyluje.

Že je tato technologie použita u 42,4Mpix full-frame snímače, naznačuje, že ani u takto bodově bohatého typu nenarážíme na difrakci tak brzy, aby se zejména vliv moaré při neaktivním lowpass filtru nemohl projevit. Uvidíme, jak tomu bude o jednu generaci dál, tedy řekněme někde v rozmezí 75 až 100Mpix full-frame snímačů. Víme, že Canon chystá 120Mpix snímač a jelikož tento výrobce jde přibližně ve skocích (od 20/21/22Mpix snímačů k současnému 50Mpix s tím, že po 120Mpix bude následovat 250Mpix), zatímco Sony postupně uváděla například 12, 24, 36, 42,4Mpix full-frame snímače, očekával bych od ní jako další vývojový stupeň spíše něco kolem 75-80 Mpix. Bude tento next-gen snímač již bez variabilního lowpass filtru?