Sony přichází s vlastním řešením pro holografický záznam s označením „Micro-Reflector recording“. Zjednodušeně řečeno to funguje tak, že laserový paprsek je rozdělen a osvětluje obě strany média. Datový signál se pak vytváří jejich interferencí která je vyzářena jako datový signál na jedné straně. Oproti jiným holografickým metodám slibují daleko jednodušší nasazení do praxe, protože používají současné modrolaserové diody i kódování použité v Blu-ray technologii. Navíc nepotřebují žádné prostorové fázové modulátory, CMOS senzory a další složité komponenty, protože nepoužívají stránkový způsob zpracování. Co levý obrázek nezachycuje, je červený laser, který je použit ke čtení referenčního signálu (reference layer).

Médium má klasický rozměr a stejně jako DVD má záznamovou vrstvu uloženu mezi dvěma 0,6 mm tlustými kotouči. Samotné datové vrstvy jsou od sebe vzdáleny 50 µm a celá vrstva fotopolymeru (od Nippon Paint) je tlustá 250 µm. A když je řeč o vrstvách, je třeba říci, že Sony už jednovrstvou technologii předváděla loni v říjnu, nyní, jak jste si asi sami spočítali, tu už je s vrstvami čtyřmi. Do jedné zatím dostanou 1,25 GB, celé médium tak má 5 GB. Pravda, to zatím není mnoho, ale je to jen začátek a Sony slibuje 25 vrstev a 500 GB. Problémem se ale zatím nejeví kapacita, nýbrž pomalý datový tok.

Při demonstraci jedné vrstvy byl použit výkon 3,5 mW pro zápis a 0,5 mW pro čtení, se čtyřmi vrstvami už museli dosáhnout výkonu 4,5 mW resp. 0,65 mW. Médium se otáčelo rychlostí 70 otáček za minutu (CAV), pro srovnání stolní CD-DA přehrávače s rychlostí 1× začínají na 210 otáčkách. Stálým předmětem výzkumů je čtení z „hlubších“ vrstev, zde je například amplituda získaného signálu ze čtvrté vrstvy téměř poloviční oproti té z první.