Přesněji by mělo zaznít "standardní součástí", ale vezměme to popořadě. V Linuxovém světě, na rozdíl od Windows a jejich asi nesmrtelného NTFS (vzpomínáte na WinFS?), jsou vedle standardních Ext systémů často používány třeba XFS, JFS, ReiserFS a mnohé další. Pokud pomineme prakticky mrtvý, kdysi velice nadějný Reiser4, pak se budeme bavit zejména o Ext4. Jeho tvůrce Ted Ts’o ale jasně říká, že vznikl pouze jako dočasné vylepšení nedokonalého Ext3 (což je víceméně Ext2 s žurnálováním a dalšími věcmi), protože je třeba překlenout dobu, po kterou bude/je vyvíjen svým způsobem přelomový souborový systém btrfs (B-tree file system).

Ten má před sebou stále ještě dlouhou cestu (zejména z hlediska stability), ale poslední aktivity distribucí ji mohou značně akcelerovat. Máme tu jak specifickou verzi Fedory btrfs obsahující, tak nově fakt, že btrfs bude zahrnuto v Ubuntu 10.10 jako volitelný systém. Když k tomu připočteme jistě se přidavší Mandrivu a fakt, že "geekové" od distribucí jako Debian, Gentoo a dalších si dokáží btrfs nasadit sami už od raných fází, jsme na velmi dobré cestě, aby se v relativně ne moc vzdálené budoucnosti btrfs stal stabilní součástí Linuxu (v kernelu je testerům k dispozici od 2.6.29-rc1) a možná tak trochu i vyřešilo licenční neshody kernelu s dalším přelomových FS, a sice ZFS od Sunu (pár dní staré srovnání btrfs s Ext4 a ZFS).