To, co muselo být jasné každému normálně myslícímu člověku, konečně vyřkl jeden ze soudců v nekonečné sérii žalob, ve kterých figuruje RIAA na jedné straně a koncoví uživatelé či provozovatelé torrentových vyhledávačů na straně druhé. V případu RIAA a Lionsgate Entertainment vs. Elite Torrents soudce James P. Jones sice uznal důkazy o tom, kolikrát byla jaká skladba stažena, ale řekl, že „neexistuje důkaz, že každé nezákonné stažení alba odvrátilo jeho prodej“.

Co to znamená? Že viníci jsou možná jisti, ale škoda je doslova a do písmene „nevyčíslitelná“ (prostě ji nelze spolehlivě vyčíslit a na odhad soudce moc slyšet nechce – platí jistá zásada, že nelze po nikom vymáhat kompenzaci ztráty vzniklé tím, že si něco nekoupil). RIAA tak má opět svázané ruce, protože tuto škodu nebude moci vyčíslit nikdy a tudíž se nemůže domáhat zaplacení odškodného. Možná je to důvod, proč vždy raději nabízela svým „obětem“ mimosoudní vyrovnání – šlo totiž o pověstného vrabce v hrsti, zatímco holub na střeše byl vždy nejistý.