Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Pri tak extrémnom nedostatku Threadripper-ov to bude zaujímavé, keď sa uvedie aj toto
AMD Ryzen Threadripper CPU Shortage Hits PC Makers
published 1 day ago
But while customers are willing to pay as much as $50,000 per Threadripper-based workstations, in many cases, it is impossible to build one as in the recent month's supply of these CPUs has been severely low, PC makers complain.
six of these PC makers complained about shortages of these CPUs that began in the fourth quarter of last year
https://www.tomshardware.com/news/amd-ryzen-threadripper-cpu-shortage-hi...
AMD Threadripper CPU supply severely low, PC makers say
Some fear they'll lose workstation sales to Lenovo, AMD's exclusive launch partner for the T Pro 5000
Fri 8 Apr 2022
A few said supply was at an all-time low in the history of Threadripper, which AMD introduced in 2017
These system builders said they value their relationship with AMD, which injected the PC industry with much-needed competition against Intel with the Ryzen and Ryzen Threadripper series five years ago, but they decided to speak up because the Threadripper shortage has slowed down business in some respects, and it has made business planning more difficult.
Wallace Santos, CEO of Warren, New Jersey-based Maingear, said the Threadripper situation is so bad that it forced his company to list its four high-end workstation models, which range in price from $9,599 to $49,999, as out of stock since November of last year.
"If I sell 10 systems that are 15 grand a pop to a single customer, that's a big purchase order. It's not a small purchase order for me," he said. "So imagine saying no to a [purchase order] with like 30, 40 systems. It's real money, and it's just a shame that it turned out this way."
https://www.theregister.com/2022/04/08/amd_threadripper_supply/
Jejda, kolikrát jsem někde četl, že teď už AMD navyšuje svoje kapacity 7nm výroby a Intel se bude moci pakovat ze serverů a workstationů, protože přece ty chiplety jsou tak malý, že stačí jakékoliv navýšení, zatímco Intel svými obrovskými kapacitami plýtvá na monolity, tudíž mu nebudou nic platné. No nic, komedie pokračuje, Lisa může být chytrá, ale je slabá jako celé AMD.
Ta představa nárůstu zisku, kdyby se nějak podařilo utlumit výrobu pro konzole je až nechutná.
AMD zvyšuje kapacitu v Q1 2022 o 30% oproti Q4 2021. Ja som nikdy nepísal o tom, že sa Intel môže pakovať, len, že výrazne stratí na trhu high performance/high cost serveroch, a tam Intel stráca a ovplyvňuje to jeho výsledky. Obrat so serverov v Inteli klesol o 7% v Q4 2021 oproti Q3 2021. V prípade AMD vzrástol obrat zo servoch o 17% (medzi ročne rast o 74,6%).
Jediné, čo tu je negatívne je to, že AMD naplno nevyužíva svoj potenciál rastu (teda, že by mohla ráasť ešte viac)
$50,000!!! CPU tedy minimálně za cca desítky tisíc Kč.
To by každý normální výrobce radikálně osekal levnější výrobu a jel jen pro ně. Všechny osmijádra do AM4 a notebooků by dávno neexistovaly, natožpak ty levnější.
>tedy minimálně za cca desítky tisíc Kč
To budú vysoké stovky tisíc tých "českých 4-5 centoviek"
>To by každý normální výrobce radikálně osekal levnější výrobu a jel jen pro ně.
Ale presne to AMD urobilo, mimo iné sa aj tu sťažujú (asi aj Vy), že AMD opustilo low end. Ale tých 5000-50 000 USD sú ceny zostáv nie len CPU.
Proč už AMD nenabízí produkty s 80 % výkonu Intelu za 40-50 % ceny Intelu?
10. 8. 2021
https://diit.cz/clanek/proc-uz-amd-nenabizi-produkty-s-80-vykonu-intelu-...
Problém je, že ten rast AMD na trhu workstation je nadmieru a AMD preferuje Lenovo ako veľkjého partnera
Puget Systems: AMD-based Workstations Achieve 60% of Total Sales
By Francisco Pires published July 22, 2021
In two years, AMD skyrocketed from under 5% of systems sold to a commanding 60% share.
The last report, released in February of this year, had AMD at an already leading 59% of total systems sold, compared to Intel's 41% share. This June, AMD has reached the 60% share
https://www.tomshardware.com/news/puget-systems-amd-based-workstations-a...
A teda AMD má nenormálny rast na trhu u Puget Systems vmedzi Q3 a Q4 2020 vyleteli z menej ako 25% na 55% vo workstation.
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/xH679VQiAn4QbEggkCMjPE-970-80.jpg.webp
96MB L2 cache
1GB L3 cache
??TB RAM
Můj první PC měl 64MB RAM 3GB HDD
Šťastný člověče, můj první PC měl 1 MB RAM a 40 MB disk. Procesor byl od výrobce přetaktovaný z 16 na 25 MHz (základní deska umožňovala přepnout poměr děličky kmitočtů pro ATA sběrnici z 1/2 na 1/3).
Jojo... 286@16 1MB Ram a HDD Seagate ST 157A - 44MB ... celé to stálo 3 výplaty. :)
Ja som s PC začal až pri 386 DX40 a 245 MB SCSI HDD :)
Tak s tím si občas hraju aktuálně... AMD DX40, koprocesor Math Co, Trident TVGA 8900B, ESS 1686 a WD2500 i Doom na tom jde spustit, ale asi tak 5FPS :) Jinak skazi jsem nikdy neprovozoval... možná se po něčem po bazarech mrknu.
Já měl 486/66 PS/2. Nádherný stroj. 16MB RAM, FDD 2.88MB, HDD 100MB a Win95. Vypadal takto:
https://muzeuldecalculatoare.ro/2019/03/28/ibm-ps-2-model-57-slc/
Problém tenkrát bylo to SCSI, na které byly strašně drahé mechaniky. Dneska je mi docela líto, že je ten stroj pryč. Doplnil bych jej tou tenkrát vysněnou CD mechanikou a zvukovkou, a byl by to úžasný a zajímavý retro herní PC.
To vypadá hodně dobře... :)
Podle samolepek měl původ z nějaké banky, jeli jsme pro něj do Hradce Králové, dodnes pamatuji. Suprová mašina, tenkrát mi to nepřišlo, dnes je mi ale líto, že jsem ho odprodal, abych mohl přidat na našetřenou hromádku k Cyrix 6x86MX. Dneska bych ho rád měl zpátky, sice preferuji na sběr kompaktnější počítače, než PC, ale u tohodle bych udělal výjimku. Konečně bych mohl vyzkoušet, co by dokázal s mechanikou a zvukovkou :-)
Je problém zohnať SCSI. Ja síce kartu mám, ale nikdy som nezohnal SCSI kábel na pripojenie skenera. A plus sú rôzne verzie.
V práci máme ESXi hosty postavené na HP Proliant DL580 Gen9 na Xeon E7-8890 v4 (Broadwell z roku 2016) a máme 6 TB RAM na jeden host. Takže teraz RAM v rádoch TB nie je nič zvláštne.
Proto tam píšu dva otazníky. Protože očekávám desítky TB RAM. A ne "v rádoch TB"
A otazníky tam jsou protože DDR5 by měli zvednou max kapacitu na jeden modul.
Minimálně 1,5× a skoro jistě 2×.
Ale výrobci RAM se k tomu moc nemají.
HPE ProLiant DL580 Gen9 Server je 4S konfigurace. Toto je 1S konfigurace.
Rozporujem to niekde? Napísal som, že server z roku 2016 vedel mať 6TB RAM, tak prečo by v 202x nemohol mať server 10+ TB... To že sa to dá zmestiť do 1S je len dobre :)
Pevné disky v roce 2016 měli maximum 10TB.
Tedy vaše RAM je menší než HDD z té doby. To je v pořádku.
Dnes mají HDD maximum 20 TB.
Takže očekávám že maximálmní kapacita RAM u 1S stoje překročí maximální kapacitu jednoho HDD.
A to se snad nikdy nestalo?
Nepočítám SSD, ty drží krok s dobou.
6 TB pri 2 CPU ak dobre viem.
Urob passmark test. V tabuľke ešte nie je.
Ja? :) Je tam ESXi...
ESXi dobrá volba ; - )
Nic ti nerozporuji.
Jen se snažím upozornit na bezprecedentní nárůst výkonu a kapacit.
V jiných oblastech se to tolik nedaří.
Viz HDD a nebo síťové karty, které zamrzli na 1Gbps snad už 15 let.
CPU taky stagnovali 10 let na 4core, než přišlo AMD s Ryzenem. A teď už 5 let jedou na plný plyn.
Když nebudu brát v potaz PC, tak můj první počítač měl 64kB RAM a žádný HDD. Pokud bych bral první PC, tak to byla 486 PS/2, ta měla 16MB RAM a disk myslím 100MB.
Tak jasně, to už je pak o tom, kdo se k čemu dostal dřív. A za to totáče jaksi ty příležitosti nebyly tak docela rovné, jak si někteří "pamatují".
Pamatuji asi pár kluků z dětství, někdy v osumdesátkách měli Atari 800, Comodore C64, ZX-Spectra. Potom někdy v 88. asi tak u nás v elektře dokonce bylo pár kousků ZX-Spectrum a Sharp MZ-800. Jedna MZ-800 skončila u mě doma :)
Pak vím, že pár lidí mělo Amigy a Atari ST, ale nevím jestli ještě před či po 89. Ale zkraje devadesátek už se Amigy a ST daly celkem dobře sehnat. PC byla oproti tomu dražší. Pak se to postupně srovnalo a PC tyhlety "custom" stroje převálcovaly. Dost možná bohužel. Některé vychytávky se nám do PC pak vracely později v podobě zvukových a grafických karet... Slovy "klasika" - "Jó to býli, čásy" (akorát nevím, kdo tohle rčení jakoby v Ruštině vymyslel, když "čásy" jsou hodiny, zatímco čas je vremja - jestli si pamatuji dobře)
Jinak já se s "počítačem" setkal někdy okolo roku... Tak mě klame paměť, ve třetí třídě "ZDŠ", jak jsem se domníval to být ještě nemohlo, takže později a podle wiki to nemohlo být dříve, než v 82. roce - takže asi někdy v tu dobu.
Byl to kufřík PMI-80 a kousky kódu ve "strojáku" jsme si psaly do čtverečkovaného sešitu: https://cs.wikipedia.org/wiki/PMI-80
Pred listopadem byla na skolach (gymply, stredni) k dispozici IQ 151 a ty "vyberovejsi" mohli mit i neco jako PMD-85..
PMI je úžasná záležitost. Když ve zdroji nenaběhnou a po vypnutí nezmizí napětí ve správném pořadí, tak se spálí čipy. :-D
To ovšen není problém PMI, ale použitého procesoru 8080, který měl tři napájecí napětí -5V, 5V a 12V a při tomhle množství je přirozené, že záleží na pořadí.
To sice jo, ale jak je PMI poněkud "barebone", tak nemá žádné ochrany na desce. Nějaký jednoduchý kontrolní obvod, který by při selhání zdroje odpojil napájení zbytku od čipů by se hodil. Vzhledem k tomu, že to má vzhled prototypové desky, a napájení se tam k tomu porůznu přibastlovalo (můj kus doma má třeba úplně nespecifické konektory pro připojení napájení), a ještě se to používalo ve školách, tak by tomu lehká forma blbuvzdornosti slušela.
Tehdy tak vypadalo skoro vše od Tesly. Znal jsem člověka, který tehdy dělal konstruktéra vysokonapětových dálkových rozvodů, trafostanic a rozvoden a dělal i silové výstupy z jedné ze slovenských jaderek a říkal, že software pro reaktory a vše další jsme měli špičkový, dokonce rusové si ho okopírovali, ale provedení rozšiřujících karet a dalšího HW krom koupeného od DIGITAL, tehdy to jelo na Alpha procesorech, bylo naprosto příšerné, jako vyrobené na koleni a doslova popisoval, jak to pájí ručně staré babky a oni pak polovinu z toho museli opravovat, aby to vůbec fungovalo. Součástky Tesla byly OK, někdy lepší než originály. Zdali bylo možno ty ochrany napájení takto udělat a nebo měli pocit, že to není třeba, to nevím. Ale napájení nebyl jediný problém našich počítačů, taky přehřívání, obecně spolehlivost a klávesnice.
"a klávesnice."
.. to podepisu u IQ 151. Tam se mohlo pouzivat po urcite dobe "kladivko", jak to melo spatny kontakt ;)
Ale treba u PMD85 uz byla slusna "gumova" kalvesnice ala ZX Spectrum.
Přítom Tesla dělala i Hallovy sondy, se kterými se dělaly klávesnice. To muselo být prakticky nezničitelné.
Co se týče té ochrany, myslím, že to všechno padlo v plen díky různým zlepšovákům, které šetřily haléře, ale fakticky znehodnocovaly výrobek.
Vím, že u jednoho jinak nadějného modelu, byla nespolehlivá, blbě řešená klávesnice a spoustě lidí se stalo, že si pracně napsaný program smázli blbě umístěným resetem.
To bude to IQ :-D
http://iq151.8bit-era.cz/fotogalerie
Jen teda nevím, jestli byl jinak nadějný...měl teda velmi zajímavou featuru zásuvných modelů, které mohly porůznu definovat schopnosti počítače, ale cela ta koncepce byla díky složitosti velmi nespolehlivá, ruské ROM čipy časem zapomínaly svůj obsah (ty vyráběné v Tesle jsou v pohodě, počítač se dodával s tím, co bylo po ruce), a trápilo jej extrémní přehřívání (integrovaný zdroj klasické koncepce a hřející čipy není dobrá kombinace). Tedy těch problémů bylo znatelně více, než klávesnice vhodná pro lidi s kladivem místo prstu a resetem tam, kde jiné počítače měly povětšinou Esc. :-)
Je třeba si uvědomit, že vinou soudruhů v Moskvě se v našich končinách rozběhl vývoj počítačů s dost velkým zpožděním a v Tesle museli pracovat s tím, co bylo. Že to šlo udělat lépe, asi šlo, ale možná šli podle zadání shora. K těm zdrojům na kvalitní spínané nebyly součástky. Jediné vhodné byly výkonové bipolární tranzistory, typ rychlý spínací, takže ty se úplně nehodily, FET existovaly u nás jen pro malé signály z antény a ve velmi omezeném výběru.
Tak to nikdo nerozporuje. Jen poukazuji na to, že IQ mělo více fatálních problémů, nikde jsem netvrdil, že vznikly leností návrhářů. Naopak jsem poukázal na to, že systém zásuvných modulů byl zajímavým prvkem. O tom, jak to tady fungovalo v režimu se netřeba bavit, takových produktů bylo mnoho, které nemohly být tak dobré, jak by si jinak zasloužily. Ale to nezmění realitu, IQ mohlo být extrémně dobrým počítačem, protože návrh byl promyšlený, ale to přehřívání, problémové kontakty modulů a téměř nepoužitelná klávesnice ho prostě sráží k zemi.
Zmíněný počítač byl Atari 800XL, a bylo to na začátku devadesátek, kdy už to byl výběhový stroj, a byl druhé ruky. Bohužel rodiče byly na té "nerovné" části. Tohle někde schrastil brácha.
"Pak vím, že pár lidí mělo Amigy a Atari ST, ale nevím jestli ještě před či po 89. Ale zkraje devadesátek už se Amigy a ST daly celkem dobře sehnat. PC byla oproti tomu dražší. Pak se to postupně srovnalo a PC tyhlety "custom" stroje převálcovaly. Dost možná bohužel. Některé vychytávky se nám do PC pak vracely později v podobě zvukových a grafických karet..."
Tohle téma mne netřeba vysvětlovat, na to jsem sám sepsal nějaké články na jiném webu :-)
Atari 800XL se prodaval pred 89 v Tuzexu. Presny rok od kdy si nepamatuji. Pak byla jeste varianta XE a 130XE. Ja mel svoje 800XL nekdy od roku tipuju 87, dovezeny ze 'zapadu".
Nicmene kdo mel tuzexovy bony, mohla si Atari koupit ofiko u nas min 2-3 roky uz i pred listopadem.
To u nás nebylo, takže 800XL bylo až cca 90.rok z druhé ruky. Jinak 800XE byl stejný počítač jen s novým designem (vznikl speciálně právě pro německo-česko-polský trh, protože se v těchto lokalitách osmibity od Atari dlouho a dobře prodávaly). 130XE nabídlo větší RAM. XE měly dle mého jeden z nejhezčích, ne-li nejhezčí design mezi osmibity. Problém byl, že se dělaly co nejlevněji to šlo, takže např. používali odpadní RAM čipy, které často museli doplnit aspoň jedním kvalitním, aby počítač vůbec prolezl výstupní kontrolou. Také použili velmi levné a nepříliš kvalitní plošné spoje, takže tyto modely trpí na praskání vodivých cest. Tedy designově krásné, z technického pohledu ale starší řada XL byla postavena mnohem kvalitněji.
jj a samizdaty.
ja som mal od 1983 ZX-81 + dobastlenu ram v myselnicke.
potom Sinclair 48kb a prve PC IBM 286
8 bity mali byt urcene do domacnosti PC do prace.
Ale aj Commodore 64 bolo Osobný počítač (teda PC), 80486 to bol IBM PC a nahraditeľné/nahrádzajúce (cudzí slovom compatible)
Pravdu dis :)
To ano, ale řekl bych, že dnes je Personal Computer (PC) natolik ustálená fráze, že každý pod ním logicky vidí PC compatible. Tyhle malé počítače já osobně označuji buď jako kompaktní počítače, nebo mikropočítače, aby to bylo odělitelné.
Jinak Commodore svůj breadbox oficiálně jako PC skutečně označoval, nicméně dnes již toto označení bude matoucí.
Dalo by se o tom hodně diskutovat, protože jinak pojem osobní počítač je značně univerzální, ale asi bych se držel zavedeného úzu (PC=PC kompatibilní).
prvý nejaká 386 na. účtovníctvo, parametre neviem.,akurát pam)tám že win 3,5 som mal asi na cca 36 disketách....
.ale prvé skutočné PC
Pentium Pro 233 GHz , 128 MB RAM, 1.2 GB system disk, 9 GB SCSI video disk, Ati Rage Pro 4 M,
IBM PC XT 4.95Mhz, 1MB RAM, 40MB HDD, z čehož MS-DOS měl 5MB. Čas letí :D
Predpokladam, ze ta dvanacti-kanalovost bude nativni vlastnosti IO_die v SP5 platforme. Takze to bude mozne osadit i u jadry mene vybavenejsich Epyc 7004, samozrejme s rizikem ze pri malem poctu pouzitych CCD muze celkova dosazitelna pruchodnost RAM byt zastropovana limity pruchodnosti IF propojeni chiplety-IO_die. Asi neco jako v pripade Epyc Rome 7282, ktere AMD oznacovalo ze efektivne quad-channel (pruchodnost uvadena 86GB/s/socket nepis pro 2666MHz), prestoze sla pamet osadit osmi-kanalove.
https://www.amd.com/en/products/cpu/amd-epyc-7282
Myslím, že to bude jako u současné generace. Vzniknou i modely orientované na datovou propustnost, kde se osadí všechna CCD, byť třeba se dvěma jádry na každém. Takže i 24jádrový model bude schopný využít datové propustnosti všech kanálů.
Je známa teoretická průchodnost IF mezi chipletem/CCD a IO_die?
Z tabulky níže to vypadá, že v současné generaci asi byly všechny modely Epyců saturovat 8-channel/3200MHz (~204GB/s). Všechny modely 7003 snad používají 4 a více CDD (min 128MB cache, nepocitaje 56MB model 7453).
https://www.amd.com/system/files/documents/amd-epyc-7003-series-datashee...
Otazkou je, jak tomu v pripade DDR5 u SP5, ktere snad budou na 4800MHz a zvysi tak tlak na CCD/IO_die pruchodnost. Jestlize ctyri CCD Zen3 stacily na 204GB/s(8x3200), pri 12x4800 je to skoro 450GB/s (mozna si na to sahnou bez zrychleni IF jen ty nejplneji osazene CPU s 10-12 chiplety) .
Už historické RISC procesory pro pracovní stanice při jednom jádru mohly mít 16 kanálů paměti. Prostě proto, že měly i předimenzované sběrnice. Threadripper Pro má 128 linek PCIe 4. Epic v jedné patici taky, ale 2 patice už jdou konfigurovat na 128 nebo 160 linek a hádám, že to zůstane. Ale povýší na 5.0. To je veliká propustnost a RAM tomu musí stačit. Navíc 96 jader si taky něco vezme, nejen že budou rychlejší, ale navíc umí i AVX3-512, to samo o sobě žádá data navíc. 12x 4800 MHz je tak akorát.
Přístup do pamětí a stejně tak průchodnost v rámci PCIe linek z jader jednoho chipletu/CCD je snad dána průchodností IF, kterým je chiplet připojen k IO_die (obsluha paměťových modulů a stejně tak PCIe linek je realizována v rámci něj). Snažím se dobrat jak široce a rychle je připojen jediný chiplet Zen3 pomocí IF k IO_die v Epyc 7003. Jestli máte informaci jaký bandwidth je k dispozici prosím o uvedení odkazu. Mě se nedaří nic pořádného najít (rychlost IF je snad u EPYCů 7003 1600MHz).
U desktop Ryzen 3rd Gen se dvěma CCD se zmiňovalo u připojení cIOD 32B/cycle , což by při IF 1800MHz dávalo nějakých 57,6GB/s (asi obousměrně) na chiplet.
Tak v tomto víte víc než já. Ale určitě to pro ZEN 4 zrychlí, dost aby zde nebylo úzké hrdlo. I s ohledem na ZEN 5.
Autor to s temi systemy a pocty socketu ponekud prehnal. Predesla/soucasna generace EPYC procesoru skaluje maximalne na systemy o 2 socketech !
"Jinými slovy, systém postavený na Zen 3 / Milan o kupříkladu 12 socketech bude možné se Zen 4 / Genoa nahradit systémem o 8 socketech, který bude mít nižší spotřebu a stále (o IPC, tedy ~25 %) vyšší výkon. Jen pro úplnost si zaslouží doplnit, že v první polovině příštího roku přijde Zen 4c / Bergamo, který tentýž počet jader nabídne v 6 socketech. To je ale mimo téma dnešní zprávy." Je tom myšleno počtem jader, navíc v racku snad může být propojeno více dvusocketových serverů.
Systemem se rozumi zarizeni, na kterem bezi jedna instance OS (nebo to, na co muze sahat jeden hypervisor).
Propojeni rackovych jednotek do jednoho systemu umi IBM Power a existovalo par historickych pokusu o to same ve sfere x86 - propoje skrze externi QPI, nebo externi HyperTransport.
To co myslite vy, se jmenuje prinejlepsim jenom jako cluster, ne system.
A asi někde mezi leží řešení na bázi Liquid's PCIe Fabric. To snad umožňuje softwarově definovatelnou architekturu. Centrálně spravované PCIe zdroje (NMVe, GPU, FPGA, ...) je možné dynamicky přidělovat jednotlivým node podle charakteru a míry zátěže. S cílem optimálního využití dostupných prostředků, proti lokálně instalovaným(vyhrazeným) prostředkům.
https://www.architecting.it/blog/liqids-pcie-fabric-key-to-sci/
V případě IBM nejde pouze o Power systémy, také o mainframy s procesory IBM řady Z. Ale svět x86-64 to umí taky v superpočítačích. V případě propojení serverů je to jiná otázka.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.