Reality show: Přepisujeme SSD až do skonání - II. řada
Kapitoly článků
- Vydání strany: 8. 3. 2013, 0:01
Intel 320 Series 40GB - CrystalDiskInfo - po 13. dni
Media Wearout Indicator nám opět poklesl, skutečně to vypadá, že co 24 hodin intenzivního týrání, to pokles o jedna (zhruba).
Intel 320 Series 40GB - SSDLife - po 13. dni
Protože těch dní už bylo docela dost a jistě si nepamatujete, proč křivka létala tam a zpět, doplnili jsme graf o popisky. Z nich by mělo být patrné vše potřebné. Co by nás však mělo nyní zajímat nejvíce, jsou poslední dva dny, takže až si graf za stálého šoupání prostudujete, zastavte se na konci.
|
|
Přepisování SSD Intel 320 Series 40GB - po 13 dnech (Graf je rolovací do stran, bafněte za šoupátko pod ním a jeďte doprava) |
Poslední dva dny se liší výhradně způsobem zápisu. Po oba dva dny byla používána náhodná data a po oba dva dny byl využit celý dostupný rozsah SSD. Liší se to jen tím, že předposlední den jsme data rozsévali v podstatě náhodně (funguje zde tzv. zákon splašků, takže náhoda jasně vyhrála), zatímco poslední den jsme přešli na ryze sekvenční přístup. Rychlost se opět rapidně zvýšila.
Připomíná-li vám to práci pevného disku, který je při náhodném přístupu také výrazně pomalejší než při přístupu sekvenčním, vězte, že je to spíše shoda okolností. SSD je při plném využití kapacity při náhodném přístupu pomalý proto, že ten bordel, který IOMeter vytváří, musí stíhat uklízet. Pokud se však přístup změní na ryze sekvenční, pak je to vlastně podobné, jako když jsme dělali binec pouze na 2 GiB z celého SSD. Dokonce je to pro SSD ještě lepší, protože během každé sekundy trápíme menší rozsah, jmenovitě rozsah odpovídající množství dat, které je do sebe SSD schopné propasírovat za sekundu. A toho opravdu moc není, v průměru kolem 48 MB.
Tím se také vysvětluje výsledek našeho někdejšího pokusu sestavit obdobný benchmark, jehož výsledek vidíte výše.
Náš vlastní SSD Benchmark: představujeme první nástřel (10. 12. 2012)
Bylo nám divné, že rychlost klesla pouze po přepsání kapacity a dále už neklesala, zatímco v právě prováděném SSD Deep in hell testu klesla moc pěkně. Náš pokus o SSD Benchmark byl totiž klasickým sekvenčním přepisem: jedním souborem jsme postupně zaplnili celou dostupnou kapacitu vytvořeného svazku a pak začali tento soubor přepisovat zase od začátku. Proto ta neklesající tendence.