Jako obyčejní uživatelé Internetu nedokážeme zodpovědně posoudit, kde vzniknul problém s agregací a proč byl pokles rychlosti u některých přípojek tak výrazný. Oficiální stanovisko ČTc, že problém není u něj a že za kvalitu linky si můžou uživatelé sami nás však neuspokojuje. Obzvlášť ve chvíli, kdy víme jaké jsou výchozí parametry obdobných služeb v zahraničí, jejich hodnota agregace, cena a jejich deklarované a skutečně dosažené rychlosti. Proto jsme se rozhodli obrátit na výše zmiňované úřady, aby prošetřili jestli není chování Českého Telecomu v rozporu s platnými zákony ČR. Co se týká UOHS (Úřad na ochranu hospodářské soutěže), tak toho by měl zajímat především problém s klamavou reklamou a rovněž limit na objem přenesených dat ( v té podobě jak ho uplatňuje ČTc). Dovolím si krátký výňatek ze stížnosti (celou stížnost najdete zde).

„Český Telecom dnem 15.9.2003 zavedl pro AO/ISP limit přenesených dat neboli Fair User Policy u internetového připojení služby ADSL 512/128 Kbp/s (s limitem 10 GB) a 1024/256 Kbp/s (s limitem 20 GB) a tím i pro všechny uživatele neoprávněně! Fair User Policy by měla být plně v kompetenci jednotlivých ISP a oni sami by měli rozhodnout jak a proti komu budou uplatňovat restrikce!!! Tento postup je běžný ve státech EU. Zavedení datového limitu ze strany ČTc znemožňuje konkurenční prostředí na velkoobchodní nabídce a tedy hospodářskou soutěž v oblasti poskytování připojení k Internetu neboť Český Telecom, a.s. jako dominantní operátor direktivně nadiktoval AO/ISP obsah a objem služby ADSL včetně vysoké ceny“

Stížnosti na ČTÚ a Živnostenský úřad mají trochu jiný a obsáhlejší charakter. Ze zákona totiž UOHS zajímají pouze věci týkající se pouze porušování pravidel hospodářské soutěže. Druhé dva zmiňované úřady by však měla zajímat i skutečnost jestli služba poskytovaná koncovým uživatelům má také odpovídající kvalitu. Dovolím si opět krátký výňatek z několika hlavních bodů stížnosti:

Český Telecom, a. s. se dopouští klamavé reklamy na vysokorychlostní ADSL. Ve světě je vysokorychlostním standardem rychlost od 512 kb/s, u nás sám Telecom ústy svého viceprezidenta pro služby velkoprodeje pana Pavla Jirouška uznal, že za vysokorychlostní se považuje vše nad 128 kb/s. Nejdůležitější je momentálně zbrusu nová definice, která je obsažena v Návrhu Státní informační a komunikační politiky, který kombinuje výše uvedené. Praví se v něm: „Za „širokopásmové“ bude obecně považováno takové připojení, které svou efektivní (skutečnou) propustností neomezuje (nezpomaluje) uživatele v jeho aktivitách. Z praktických důvodů bude hranice „širokopásmového“ připojení prozatím stanovena na 256 kbps, přičemž se předpokládá její postupné zvyšování.“ Bohužel nejen přípojky o rychlosti 192 kb/s ale i 512 a 1024 kb/s s agregací 1:50 po jejím zapnutí o velké části uživatelů klesly pod rychlost Dial-upu přesněji pod 64 kb/s. To považujeme za víc než obvyklou odchylku od deklarované maximální rychlosti. Navíc u přípojek 192 kb/s ČTc neříká nic o tom, že by se mělo jednat pouze o maximální rychlost. Vtip je v tom, že po agregaci je celkem jedno jestli uživatel vlastní přípojku o rychlosti 512 nebo 1024 kb/s protože obojí se stávají nepoužitelnými na všechny služby, které jsou pro vysokorychlostní Internet určené a kvůli kterým si ADSL většina uživatelů objednala

Zde uvádíme pro lepší pochopení např. nejnižší hodnoty u přípojek 512kb/s v Anglii.

Část stížnosti se věnuje i maximální hodnotě zpoždění, ke kterému může dojít v síti Českého Telecomu:

Vysoká latence nebo-li hodnota ping - navíc nedovoluje ADSL využívat ani k hraní většiny on-line her. U většiny postižených uživatelů se latence vyšplhala v průměru k hodnotám od 400 do 800 ms, což je pro jakékoliv využívání přípojky k hraní on-line her naprosto nevhodné. Přitom sám ČTc ve svojí velkoobchodní nabídce uvádí toto:
- chybovost paketů v síti společnosti Český Telecom:
- maximální zpoždění v síti společnosti Český Telecom: 160 ms

Mělo by se tedy jednat o maximální zpoždění, které nabere ping na jedné cestě, na úseku který patří ČTc. Koncový uživatel naměří v rámci svého pingu dvě takováto zpoždění (tam a zpět), plus další zpoždění připadající na průchod skrz síť ISP. Pokud koncový uživatel naměří ping třeba 600 až 800 ms a bude to reklamovat u Telecomu, ten zcela určitě bude tvrdit, že v jeho části sítě je vše v pořádku a zpoždění vzniká v síti ISP.

K dalším závažným problémům na které se snažíme upozornit, je i otázka „garance kvality“ kterou si velmi zajímavým způsobem vysvětluje Český Telecom už ve své velkoobchodní nabídce:

V kterém jiném státě v EU existuje pravidlo podle kterého by se služba považovala za nekvalitní až ve chvíli kdy dojde k 5 daňovému souvislému výpadku??? Ve státech EU už několikahodinový výpadek je důvodem k reklamaci u nás bohužel ne!!! Není pravda, že ve světe nikdo neposkytuje garanci kvality - například v Holandsku je minimální rychlost garantovaná na rychlosti 5 % rychlosti deklarované - alespoň něco! U nás však poklesla v mnoha případech rychlost i pod tuto hranici - zejména u přípojek 1024 kb/s!!! Co jiného si myslet o službě, kde v referenční nabídce (PDF) je např. následující věta: „Při nepřetržité poruše delší než 5 kalendářních dní (5x24hodin od okamžiku nahlášení poruchy na Poruchovou službu) společnost ČESKÝ TELECOM vrátí Poskytovateli adekvátní část měsíční ceny za dobu trvání poruchy.“ Jinými slovy: nefunguje vám Internet čtyři dny, pak vám hodinu funguje, pak zas čtyři dny nikoliv? Máte smůlu, Telecom peníze nevrátí, protože se nejednalo o pětidenní poruchu v kuse! Teoreticky tedy stačí Telecomu přenést každých 5 dní jeden paket a z jeho strany bude vše v pořádku!

Co říci na závěr? Snad jen to, že zmiňované úřady skutečně důkladně prošetří všechny výše zmiňované skutečnosti a že se k stížnostem uživatelů přidají i ti, kterých se to týká nejvíce - samotní alternativní operátoři. Jsou to totiž právě oni, kdo jsou mírně řečeno „nepřehlednou“ situací kolem ADSL nejvíce postiženi. A také bych si dovolil vyslovit na závěr jedno přání. Moc bych si přál, abych při oslavách příštího dne vysokorychlostního Internetu nemusel psát, žádné stížnosti ani konstatovat, že situace u nás je nadále kritická. Tak rád bych napsal, článek o tom, že počet přípojek v ČR překročil 100 tisíc a všichni uživatelé ADSL jsou spokojení, protože jejich připojení „šlape“ tak jak má, mají možnost výběru z několika opravdu kvalitních variant a jejich měsíční výdaje za Internet neruinují celý rodinný rozpočet. A ještě vzkaz pro generálního ředitele ČTc pana Berdára - skutečně proti Vaší firmě nic nemám, jsem Vaším velmi dobrým zákazníkem už několik let, ale bohužel na „dobrou pověst firmy Český Telecom“ budeme mít ještě dlouho rozdílné názory.

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.