Buffer Underrun Proof

Asi není třeba dlouze vysvětlovat - jedná se o technologii, která řeší problém s podtečením bufferu. Mě na tomto místě spíše zaráží jiná věc: Zatímco až do modelu PlexWriter 48/24/48A Plextor používal označení BURN-Proof, od modelu PlexWriter 52/24/52A výš používá právě označení Bufer Underrun Proof. Já si osobně myslím, že je to právě tím, že Plextor již neobsahuje chipset Sanyo, ale vlastní chipset a technologii ochrany podtečení bufferu má buďto svoji vlastní nebo snad nějak zmodifikoval (či prostě převzal) od Sanyo BURN-Proof a označuje to nyní takhle. Koneckonců - ve výsledku jde v principu o totéž, takže to dále rozvádět nebudu :-).

PoweRec

Mezi Plextoráky se již také nejedná o nic úplně nového, nicméně přiblížím: PoweRec funguje zjednodušeně řečeno tak, že nejprve "očichá" médium, podle toho nastaví počáteční rychlost a pak během pálení neustále kontroluje kvalitu vypalování (jak to během toho pálení stíhá - na to se mě neptejte...) a v momentě, kdy se mu kvalita vypálení přestane líbít, jednoduše zpomalí (s tím, že to může udělat i vícekrát, takže můžete médium začít vypalovat rychlostí 20×, po chvíli se dostanete i na 32× a nakonec můžete klidně skončit i na rychlosti 16×). Podle mého názoru jde o velmi efektivní způsob, jak vypálit data optimální rychlostí a zároveň co nejkvalitněji. Jiné jednodušší technologie provádějí pouze to úvodní očichání - a podle toho nastaví rychlost a pak už ji nemění děj se co děj - PoweRec hlídá kvalitu po celou dobu pálení a rychlost podle potřeby snižuje.

Pro názornost jsem si vypůjčil z webu Plextora popis PoweRecu (v PDF) a típnul jsem tento obrázek, jež fungování PoweRecu v režimu CAV (který Plextor Premium používá) vysvětluje:

VariRec II

S VariRecem jste se už u Plextoráckých vypalovaček taky mohli setkat. Touto technologií zkouší Plextor zvýšit kvalitu zápisu na médium tím, že vám dovolí do určité míry ovlivnit nastavení výkonu laseru před započetím vypalování. S mechanikou Plextor Premium však nabývá VariRec (značen jako VariRec II) poněkud novějšího rozměru - nejlépe vám to vysvětlí screenshot Plextools Professional.

Dříve jste ve VariRecu mohli poštelovat pouze výkon laseru a rychlost zápisu byla omezena na 4×. Nyní můžete hýbat nejen s výkonem laseru, ale také můžete nastavit strategii vypalování podle typu média (takže můžete na Cyaninové médium zkusit pálit jako na různá Phthalocyaninová a podobně). Rychlost zápisu můžete ve VariRec II módu volit mezi 4× a 8×.

GigaRec

GigaRec je jedna z unikátních vlastností Plextora Premium a má jasný cíl - nacpat (a to doslova) na CD co nejvíce dat. V GigaRec režimu můžete na jedno CD s nominální kapacitou 80 minut vměstnat až 1 GB dat (což je odhadem 112 minut, mě se povedlo i více, nebudu však předbíhat). Plextor Premium dokonce podporuje GigaRec režim i pro 99-minutová média (má to viditelně napsáno na krabici, už se však o tom nezmiňují manuály). Na takové médium se dá nasypat až 1,2 GB dat a přibližně zaokrouhleně 135 minut (i drobet víc). To vše s nastavením GigaRec Rate na 1.4×. Ovšem nese to s sebou jistá rizika. Médium je totiž zapsáno hustěji, než klasické médium, takže:

• výrazně se zvyšuje riziko chybné čitelnosti nebo úplné nečitelnosti média
• některé jiné mechaniky nemusí takové médium vůbec pochopit (a tudíž prostě nebude fungovat)
• hodně mechanik neumí jít za určité hranice (např. 80, 95, 99 minut ...)
• zvyšuje se riziko rychlého opotřebení média i běžným používáním (neboť pity jsou hustší a tím pádem musí více pracovat opravné mechanizmy mechanik, takže další nežádoucí artefakty, jako drobné škrábance, prach nebo otisky prstů na spodu média znatelně přispívají k vyšší nečitelnosti média).

GigaRec má tato další omezení:

• lze jím zapisovat pouze na média CD-R (tedy nelze na CD-RW)
• lze jím zapisovat pouze v režimu Disc-At-once (DAO/96 jsem nezkoušel a neuzavření média také ne. Ale Track-At-Once spolehlivě nepojede)
• rychlost zápisu je omezena na nejnižší možnou, tedy 4× speed
• koeficient zhuštění v režimu GigaRec můžete nastavit na hodnotu 1.2×, 1.3× nebo 1,4× (čím hustší, tím více dat a tím horší čitelnost), přičemž nastavení 1.2× je přibližně pravý opak režimu AMQR u Yamahy

A ještě něco: Pokud jsem srovnával GigaRec 1.2× s AMQR u Yamahy, pak musím zvýraznit ještě jeden detail: Zatímco Yamaha, když pálí AMQR rychlostí 4×, tak její skutečná rychlost vypalování (tedy přísunu dat do mechaniky) je 3,5× (u rychlosti 8× je to 7× a u 1× je to 0,8× - vše přibližné hodnoty). Tedy Yamaha otáčí médiem jako při pálení rychlostí 4×, ale tím, že pity natahuje, je zapisuje relativně pomaleji a tudíž dochází i ke zpomalení přísunu dat. U Plextora Premium je to jinak: Jestliže v režimu GigaRec zapisuje rychlostí 4×, pak i skutečná rychlost přísunu dat odpovídá vypalování rychlostí 4×. Kdyby to fungovalo jako u Yamahy, musel by Plextor Premium pálit rychlostí odhadem 4,5× (nebo 4,4× či tak nějak podobně). Jenže Plextor rychlost zachovává, takže tím pádem musí zpomalovat médium. Znamená to tedy, že rychlost otáčení média při pálení GigaRecem je nižší, než při pálení bez něj (rychlostí 4×). A čím je nastavení GigaRecu vyšší, tím se médium otáčí nižší rychlostí (takže vypalování pitů jede pokaždé stále stejnou rychlostí - jen to médium ubíhá pomaleji, takže se toho na něj víc vypálí). Připomíná to trochu gramofonovou desku a její rychlosti otáčení - 45, 33 a podobně. Na rychlost 45 ot./min. se vejde na desku méně záznamu, než na rychlost 33 ot./min. (a s tou kvalitou záznamu je to taky podobné - při rychlosti 45 je kvalita vyšší, než při rychlosti 33).

Na GigaRec v této recenzi ještě narazíte v testech čtení, nicméně podrobněji se jím budu zabývat v jiném článku, příští týden.

SecuRec

SecuRec je další unikátní vlastnost Plextora Premium. Umožňuje vypalovat data na CD zakódovaně. Prostě si v Plextools Professional nastavíte heslo a vypálíte data. K těmto datům se pak pomocí hesla můžete dostat dvěma způsoby:

• Vložíte do Plextora Premium takto nahrané médium a v Plextools Professional aktivujete SecuRec se správným heslem. Poté bude mechanika obsahovat vaše data jakoby to bylo úplně normální běžné CD.
• Pokud Plextora Premium nemáte, můžete použít Plextoráckou utilitu SecuRec Viewer - touto pouze se spouštěcí utilitkou (neinstaluje se) můžete prohlížet obsah vašeho SecuRecem nahraného média (samozřejmě za předpokladu, že zadáte správné heslo). Velká nevýhoda spočívá v tom, že tato data můžete pouze prohlížet nebo z CD SecuRec Viewerem zkopírovat na pevný disk - v jiné mechanice, než Plextor Premium, nemůžete s daty pracovat přímo na CD.

Další omezení, které SecuRec má:

• Můžete takto zakódovat pouze datové CD (takže AudioCD si tímto neochráníte - on by to byl už z principu pěkný nesmysl - jakpak byste asi ve věži zadávali heslo? ;-)).
• V SecuRec režimu můžete zapisovat pouze metodou Disc-At-Once (takže nelze kus disku nechat nekódovaný a kus disku zakódovat). Níže vysvětlím, proč tomu tak je.
• V SecuRec režimu můžete zapisovat pouze na CD-R - nefunguje to na CD-RW ač pro to není žádné rozumné vysvětlení. Toto osobně považuji spíše za vadu, než vlastnost. Opravdu nevidím důvod, proč byste si nemohli zakódovat data i na CD-RW (jediná možnost, jak udělat zakódované CD-RW je zakódované CD-R zkopírovat normálně přes image na CD-RW bez aktivované funkce SecuRec - takže principielně to jde, prakticky to mechanika nedovoluje - ale třeba by to mohl vyřešit firmware ve spolupráci s novými Plextoolsy - no, necháme to na firmě Plextor).
• Pokud zapomenete heslo, máte podle vyjádření firmy Plextor prostě smůlu. Osobně si však myslím, že je to jen otázkou času, než někdo tuhle ochranu rozlouskne.

Trochu jsem se SecuRecu díval na zoubek a zjistil jsem pár zajímavých faktů:

Na celém CD se zjevně kóduje jen velmi málo sektorů, konkrétně 16., 17. a 18. sektor. To je vše. Docela suchá ochrana, což? :-). Takže hexa editorem spolehlivě uvidíte, jaké soubory na CD jsou a při troše dobré vůle se vám podaří ty data nějak vyhrabat. Právě na zmíněných sektorech se asi vyskytuje něco, bez čeho se nedá správně rekonstruovat celý filesystém (žádný program, co jsem zkoušel, z uložené image nedokázal ty soubory vytáhnout, všechny tvrdily cosi o invalidním či neznámém formátu), nicméně všechna data, která na CD nahrajete, jsou i tak v nezakódovaném stavu. Takže jestli chcete něco opravdu ochránit, tak na to SecuRec nepoužívejte, to si to raději zaarchivujte třeba RARem a dejte tam pořádné heslo - takto to budete mít zabezpečené daleko víc :-). Z důvodu zakódování pouze zmíněných tří sektorů je tedy bezvýznamné ochraňovat Multisession CD, protože filesystém je znovu vytvořen v poslední session a tam se jaksi sektory nekódují, takže tato ochrana, jež v podstatě skrývá důležitou část filesystému, by nefungovala, protože k datům v první session byste se mohli dostat filesystémem v druhé session, který by byl zcela v pořádku. Jelikož však SecuRec funguje (jak již bylo zmíněno) pouze v režimu Disc-At-Once, muselo by se takovéto CD zapsat v režimu Disc-At-Once/96, nicméně toto právě Nero neumí (ovšem SecuRec samozřejmě můžete použít i v jiných programech, protože se stejně nastavuje mimo vypalovací program v Plextools Professional).

Zajímavé je, že když zadáte špatné heslo, tak ty tři sektory, které jsou předmětem ochrany, nezmění svůj obsah - takže jak se špatnými hesly tak s žádným heslem jsou ty sektory stále stejné a CD je zamčené. Jedině správné heslo způsobí změnu sektorů a CD je pak odemčené. Plextools vám ale nepoví, jestli jste zadali heslo správně nebo ne - prostě napíšou Activated - a pak už s musíte sami vyzkoušet, jestli je to správně nebo ne (to SecuViewer to oznámí hned, protože po heslu se snaží rozluštit filesystém).

Silent Mode

Tato technologie umožňuje nastavit některé parametry, které mohou ovlinit hlučnost mechaniky. Nastavuje se (jako snad všechno na této mechanice) v Plextools Professional a je možné omezit tyto vlastnosti:

• rychlost čtení
• rychlost zápisu
• přístupovou dobu
• rychlost vysouvání a zasouvání plotny

První tři vlastnosti jsou tak nějak očekávané, ovšem ta čtvrtá vlastnost je pro mě osobně novinkou. Ještě jsem neviděl mechaniku, kde je možné právě rychlost vysouvání a zasouvání plotny ovlivnit. Fakt je, že to nefunguje úplně přesně - při stejném nastavení obou šoupátek je zasunování plotny znatelně rychlejší, než vysouvání, ale jinak tato šoupátka rychlost plotny opravdu ovlivňují. A dokonce (což je cílem Silent módu) i hlučnost - a to i přesto, že mechanika sama o sobě je poměrně tichá včetně práce plotny. Navíc je ke konci vysunování či zasunování plotny tato operace zpomalena, takže se nemusíte bát, že při rychlém nastavení by vám médium sletělo z plotny (což by nesletělo ani kdyby se plotna nezpomalovala, protože zas tak rychlý ten pohyb plotny není - nejrychlejší jsem viděl zatím na CD-ROMce Teac 32×. Ta měla pohyb plotny snad do půl sekundy hotový). Pokud nastavíte práci plotny na nejpomalejší, uslyšíte více ventilátory v tichém PC, než pohyb plotny (slyšet je pak nejvíce mechanické přisednutí držáku média při zasunutí plotny).

Technologie Silent Mode má ještě jednu zajímavost: Parametry, které nastavíte, se ukládají do mechaniky (podle Plextools do Flash memory - že by do téže, jako firmware?), což má ten efekt, že zůstanou takto nastaveny i po vypnutí a zapnutí počítače (resp. mechaniky). Stisknutím tlačítka Reset Values se nastavení v mechanice resetuje do továrního nastavení a celý Silent Mode se vypne.

Ještě malá poznámka k celkové hlučnosti mechaniky: Pokud s mechanikou pracujete naplno (se zapnutým SpeedRead, rychlosti na maximum, nastavenou nejrychlejší přístupovou dobou a nejrychlejší plotnou), slyšíte plotnu trochu, o něco méně svištění média v mechanice a vystavování hlavy prakticky skoro vůbec. Snižování přístupové doby za účelem ztišení mechaniky je bezvýznamné - prostě mechanika je sama o sobě tak tichá, že mi u ní Silent Mode připadá spíše jen jako zpomalovač, než ztišovač - na této mechanice je jen velmi málo co ztišit. A nejhlučnější operace - zaklapnutí mechaniky při zasunutí/vysunutí plotny - se stejně ztišit nedá :-).

Q-Check

Tato funkce je u mechaniky Plextor Premium troufám si říci jednou z nejočekávanějších. Proč? Inu, protože to, co se jinak dělá na velmi drahých analyzátorech za řádově stovky tisíc, zvládne Plextor Premium s Q-Checkem za zlomek ceny. Co tedy můžeme Q-Checkem testovat?

C1/C2/CU test

• C1 chyby (čili BLER) - přesněji řečeno chyby E11+E12+E13
• C2 chyby - tedy E22
• CU chyby - tedy E32 (chyby, které již způsobují skutečné chyby při čtení).

C1 chyby se vyskytují na každém médiu a víceméně se s nimi počítá. Proto jsou v CD mechanikách implementovány CIRC opravné mechanizmy, které tyto chyby eliminují. Stejně tak jsou opravitelné i C2 chyby, ale ty by na médiu už být pokud možno neměly. C2 chyby umí vracet i spousta dalších mechanik, ovšem jsou i takové, které to neumí.

CU chyby jsou chyby neopravitelné a v případě AudioCD již způsobují slyšitelné změny, neboť do D/A převodníku už jdou opravdu jiná data, než která na CD jsou (byla). Na datovém CD jsou vedle užitečných dat ještě mimo jiné ECC/EDC data, která slouží právě pro opravu chyb při čtení datových CD (AudioCD právě tato data nemá, tam se používá jen zmíněné CIRC - pokud toto selže, je možné provádět už jen dopočty, interpolace a podobně). Pokud je však neopravitelných chyb na CD tolik, že poškodí i ECC/EDC kódy, pak je takové místo na CD definitivně nečitelné.

U tohoto testu si můžete zvolit rychlost testování, která by měla mít také vliv na množství výskytu chyb. Maximální rychlost testování, kterou můžete zvolit, je 10× - 24× CAV. Měří se počet chyb za jednu sekundu na médiu, takže maximální chybovost může být 176 400 chyb

Na obrázku vidíte výsledek velmi poškrábaného CD-R média, které má místy i poškozenou odrazovou vrstvu.

FE/TE test

• FE - Focus Error - chyby zaostřování optiky na médium
• TE - Tracking Error - schopnost optiky udržet se v drážce - udržet stopu

Tyto testy se dají dělat pouze na prázdném médiu CD-R nebo CD-RW (po pravdě řečeno na CD-RW médium mi to nějak nefunguje, rovnou to skončí, nic to nenakreslí a oznámí to, že médium přesahuje povolené limity, takže se dále zaměřím pouze na CD-R média). Test probíhá pouze maximální rychlostí a je určen ke zjištění, zda je možné touto maximální rychlostí bez problémů na toto médium vypalovat. Nezjistil jsem přesně, kde jsou u Plextora povolené limity chyb, ale mám takový pocit, že je to na hodnotě 50 (v grafu tedy v polovině). Rozsah grafu je možné změnit, tedy není omezen pouze na max. hodnotu 100.

Test v podstatě ukazuje kvalitu média. Zejména kvalitu polykarbonátu - přesněji řečeno ukazuje kvalitu mechanických vlastností - jak dobře se na takové médium zaostřuje. Také nevyváženost média může výsledky zhoršit. Nakonec ukazuje také kvalitu předlisované drážky - pokud má drážka přílišné odchylky od ideální stopy, pak je to vidět na křivce ukazující Tracking Errors.

V Plextoru Premium probíhá během vypalování vnitřně právě tento test a jeho průběžné výsledky též ovlivňují chování funkce PoweRec. Dohromady to znamená, že dáte-li pálit médium na maximum, mechanika sama během vypalování podle průběžně prováděných analýz média sama upravuje rychlost vypalování - jakmile se jí něco nelíbí, raději zpomalí a zajistí tak kvalitnější zápis. PoweRec tedy vyvažuje optimální rychlost a optimální kvalitu zápisu. S touto mechanikou se se zapnutým PoweRecem teoreticky nemusíte bát, zda nepálíte příliš rychle. Záměrně píšu "teoreticky", protože i mistr tesař se může utnout a nikdo (a asi ani firma Plextor) nevylučuje, že praxe může být i jiná. V případě potíží se čtením na jiných mechanikách bych však hledal chybu spíše v kombinaci cílová mechanika versus použité médium, neboť osobně bych v tomto Plextoru Premium věřil, že médium zapíše dostatečně kvalitně.

Uvedený obrázek představuje médium Bell XTY-Q (Taiyo Yuden), které je optimalizované pro rychlost sápisu max. 32×. Plextor podle tohoto testu nedoporučuje zápis max. rychlostí. Zajímavé je, že Bell těmto médiím na obalu přisoudil garantovanou rychlost zápisu 52×.

Beta/Jitter test

• Beta test - ukazuje, v jaké rovnováze jsou na CD zaznamenány pity a landy
• Jitter test - ukazuje velikost jitteru (rozsah je udáván jako 3T ~ 11T).

Beta test ukazuje, zda pity nejsou příliš "přepálené" (či spíše "hluboké") nebo naopak příliš "mělké". To samozřejmě může vzniknout např. při použití nesprávné síly laseru během vypalování (což se může stát u špatně vyladěných mechanik se způsobem zápisu jiným, než CLV - tedy např. CAV, P-CAV nebo Z-CLV). Ideální výsledek je v podstatě vodorovná čára - to znamená, že pity jsou po celém CD vypáleny stejně hluboce - jeden jako druhý. Pokud jsou vidět na grafu nějaké schody (no, spíše schůdky, protože ty odchylky zpravidla moc velké nejsou) nebo je graf klesající či stoupající, pak je to důsledek ne zcela správného vyvážení výkonu laseru vzhledem k rychlosti zápisu. Nemusí to nutně vést k nečitelnosti média, ale při velkých odchylkách to samozřejmě chyby při čtení způsobit může.

Jitter test ukazuje velikost odchylek rovnoměrného rozložení pitů a landů, tedy zda nejsou některé pity/landy příliš dlouhé či příliš krátké. Jelikož Jitter je docela oblíbené téma audiofilů a netopýrů, protože je to poměrně komplikovaná záležitost, a já bych asi nebyl v tomto oboru příliš fundovaný na to, abych přesně vysvětlil, co že to vlastně Plextor Premium opravdu měří, můžu vám k tomu říci pouze toto: Čím je jitter nižší, tím je čitelnost média lepší - mechanika snáze rozpoznává pity od landů a lépe vyhodnocuje jejich délku, na jejímž základě pak vyhodnocuje počet nul ve 14-ti bitových číslech (změna z pitu na land či naopak je vyhodnocena jako bit 1, trvání pitu/landu je vyhodnoceno jako bit 0 a jejich počet za sebou závisí právě na délce pitu/landu). Pokud je jitter příliš veliký, špatně se vyhodnocují ta 14-bitová čísla (ze kterých se pak podle EFM tabulky dělají 8-bitová čísla) a vznikají chyby BLER (C1), které pokud je jich moc, mohou postupně přes C2 chyby vést až k neopravitelným chybám, které už v případě Audio CD znamenají chybu a tudíž změnu v datech posílaných na D/A převodník - a následně pak i ke změně zvuku, která může být i slyšitelná pokud není přehrávač vybaven nějakým šikovným interpolačním mechanizmem, který by tyto chyby dokázal nějak šikovně skrýt (nikoli však opravit).

Pro úplné laiky se pokusím o stručné shrnutí: Čím více se červená křivka blíži k ideálu horizontální čáry, tím lépe. A čím je modrá křivna níže, tím lépe - to vše pro čitelnost média. Lisované médium by mělo mít červenou čáru téměř ideálně vodorovnou a modrou čáru na velmi nízkých hodnotách.

Obrázek představuje test média, které vypálila kdysi mechanika LiteOn LTR-24103S přeflashnutá na LTR-32123S rychlostí 32× metodou Zone-CLV. Krásně jsou vidět na červené křivce jednotlivé zóny: Od začátku do zhruba 6. minuty se pálilo rychlostí 16× CLV, pak je vidět naprosto nepatrný schůdek dolů. Od 6. do zhruba 16. minuty se pálilo rychlostí 20× CLV - a pak je vidět velký zlom v přechodu na rychlost 24× CLV - ten se projevil zpočátku i zvýšeným jitterem. A pak nastává zlom největší a to jak v hloubce pitů tak ve výrazném zvýšení jitteru - tato část je vlastně pro původní mechaniku LTR-24103S firmwarem zakázána (že by výrobce věděl, proč to dělá? ;-)). Nicméně i takovéto médium je naprosto bez problémů čitelné na všech CD/DVD mechanikách, které se mi dostaly do rukou - já osobně jsem nenarazil na mechaniku, která by právě s tímto médiem měla nějaké znatelné potíže. Ani jsem nezaznamenal, že by v té oblasti, pálené 32× CLV byl zvuk z libovolného přehrávače nějak poznamenán (myslím, že podle netopýrů by se v této oblasti díky enormnímu jitteru musel z klarinetu stát přinejmenším fagot :-D).

Další zkoumání všech funkcí Q-Check by mělo být předmětem jiného článku - je to opravdu na delší povídání a zkoumání. V podstatě vám tyto funkce mohou odhalit jak kvalitní je prázdné médium a jak kvalitně je médium vypáleno (potažmo se dá říci, že test něco vypovídá i o tom, jak kvalitně daná vypalovačka vypaluje).

Mount Rainier

Tato technologie je dnes již tak proflánkutá, že pokud toho o ní moc nevíte, odkážu vás na tomto místě pouze do našeho rejstříku.