Po několika recenzích nových procesorů přichází článek opět o jednom z nových procesorů, lidé z AMD jsou na mě hodní a Ryzen 9 5900X byli ochotní zapůjčit na delší dobu, primární testovací sestava na grafické karty dostala tím pádem upgrade z Ryzenu 9 3900X na tento nový Ryzen 9 5900X, můžete se tak těšit na hromádku dalších testů.

Původní recenzi Ryzenu 9 5900X si můžete přečíst zde, nicméně výkon 5900X a pozdějších kusů je i v tomto článku. V tomto článku jsem se zaměřil primárně na přetaktování, Zen3 procesory si vystačí s překvapivě nízkým napětím oproti předchozím generacím a zvládnou značně vyšší frekvence. Rovnou prozradím, že mi tradičně došel chladící výkon.

Procesor jsem testoval na sestavě, na které byl recenzován, vyměnil jsem pouze chladič, namísto vzduchové Noctuy jsem využil SilentiumPC Navis RGB 280 AIO, které má vyšší tepelnou kapacitu, resp. můžeme odvést více tepla. Základní deska byla opět výborná ASUS ROG CROSSHAIR VIII HERO. Samotné přetaktování je triviální, nejprve jsem zkusil zrychlit paměti, ale zůstal jsem na 1900 MHz pro FCLK, paměti samotné pak běžely v režimu 3800 MT/s, nicméně časování zůstalo nastaveno na CL14-14-14-32 1T, časování jsem detailněji neladil, je to časově velmi, velmi náročný proces. Snažil jsem se paměti dostat na 4000 MT/s a FCLK na 2000 MHz, ale měl jsem smůlu, je možné, že jsem to dělal špatně, někdy se k tomu zase vrátím. Musím však říci, že získat 1900 MHz stabilně na FCLK je velmi snadné u všech Zen3 procesorů a dokonce nemusím přidávat napětí pro VSOC, na Zen2 procesorech je typicky potřeba posílat 1,2V do VSOC.

Co se týče frekvence, zkusil jsem přetaktování všech jader, systém byl ochotný nabootovat i s frekvencí 4,8GHz na všech dvanácti jádrech, ale při zátěži docházelo k okamžitému přehřívání. Já jsem primárně hledal nastavení, které projde všemi testy, nejednalo se mi o validaci co nejvyšší frekvence. K mému překvapení byl procesor ochotný fungovat i v AVX2 zátěži na frekvenci 4,7GHz s napětím 1,360V, finálně jsem se dostal na frekvenci 4750 MHz pro všechna jádra s napětím 1,375V pro stabilitu v AVX2 zátěži. Taková frekvence na tolika jádrech je u Zen2 a starších procesorů prakticky nemožná s běžným chklazením. Menší nevýhodou je, že deska se rozhodla vyhodit energetickou efektivitu oknem, úsporné režimy nefungují jak mají a CPU víceméně pořád tiká na 4750 MHz a jádra neuspává, což zvyšuje spotřebu a rozhodně bych to nedoporučil pro dlouhodobý provoz. Dalšího nevýhodou je pak snížení boostu při využití malého počtu jader, namísto boostu až 4941 MHz pro jedno jádro máme fixně 4,75GHz, takže v některých situacích bude výkon nižší, než bez tohoto přetaktování všech jader.

A nyní hurá na benchmarky!