ASRock Fatal1ty X370 Gaming K4 patřila mezi hi-endové desky s chipsetem X370 a vyšla na trh v roce 2017, ve stejné době kdy přišly první procesory AMD Ryzen. Desku používám ve svém domácím PC, iniciálně jsem ji provozoval s Ryzenem 7 1700X, poté došlo k upgrade na Ryzen 7 2700X a nyní nastal čas pro postupku na Ryzen 7 3700X.

ASRock relativně pravidelně vydává pro nejen tuto desku různé beta verze BIOSů a semtam bohužel něco rozbije, což je skoro vlastnost. Já osobně jsem na žádné prapodivné trable nenarazil, mimo nepodpory pamětí rychlejších než 2400 MHz asi první dva týdny po koupi. Deska má bohužel špatný návrh cest spojující CPU a RAM sloty, oficiálně je tedy maximální podporovaná rychlost 2933 MHz efektivně při přetaktování. S Ryzenem 7 1700X bylo 2933 maximum, které se mi povedlo dosáhnout s různými kity, nad 2933 deska ani nePOSTla. S Ryzenem 7 2700X se situace lehce zlepšila a mohl jsem systém provozovat s DDR4-3066, cokoliv nad tuto frekvenci nebylo stabilní. Byl jsem tedy zvědavý, zda se situace nějak změní s Ryzenem 7 3700X, který má vylepšený paměťový řadič.

Samotná deska má poměrně standardní výbavu jako podobné X370 desky té doby, detaily lze nalézt na stránce výrobce a také je můžeme vidět na fotkách. Napájecí kaskáda sice není nikterak úžasná, má ale relativně rozumné chladiče a nepřehřívala se ani s Ryzenem 7 2700X v maximální zátěži. Deska má konfiguraci VRM v režimu 8+4, přičemž ve skutečnosti se jedná o zdvojený 4+2 systém, který ovládá IR35201 kontrolér. Nejedná se tedy o špatné VRM, desku trápí spíše cesty k RAM, než VRM.

Deska má dva kovem obalené PCIe x16 Gen3 sloty, přičemž sekundární může fungovat pouze v x8 režimu, pokud chceme použít CrossFire nebo SLI, na stejnou rychlost se přepne i první slot. Nad prvním x16 slotem najdeme jeden PCIe x1 Gen2 slot připojený do chipsetu a také M.2 2280 slot, který je zapojený přímo do procesoru za pomoci čtyř PCIe Gen3 linek. Na desce najdeme ještě další tři PCIe x1 Gen2 sloty napojené na X370 chipset.

Deska má i hromadu USB portů, včetně dvou dvouportových USB 3.0 5Gb/s headerů na desce, šest SATA portů, přičemž jeden z nich je sdílený se sekundárním M.2 slotem, který je pouze SATA 6Gb/s. Na desce je také sedmisegmentový dvouznakový POST displej, který mi v minulosti několikrát pomohl s hledáním problému, může také alternativně zobrazovat teplotu procesoru, ale protože mám desku v uzavřené skříni, tuto funkci nepoužívám.

Deska bohužel nemá žádný záchranný mechanismus, pokud selže flashování BIOSu, což je poněkud nepříjemné. Pokud máte navíc velmi starou verzi BIOSu a chcete upgradovat, čeká Vás několik upgradů přes různé přemosťovací verze, než se proflashujete na nejnovější verzi 5.40. Pokud používáte fTPM zabudované v procesoru, je zapotřebí ho vypnout před flashováním. Také důrazně doporučuji flashovat z nějaké USB flashky přímo z BIOSu a provést reset BIOSu na tovární nastavení. Flashování za pomoci exáče přímo ve Windows nemusí být zcela bezpečné.

Protože jsem relativně průběžně upgradoval, stačil mi jen upgrade na nejnovější verzi. A pak se to stalo. Namontoval jsem nový procesor, AMD Ryzen 7 3700X zakoupený v nejmenovaném českém eshopu na tři písmena, na něj přišel přiložený AMD Wraith Prism chladič a pak jsem počítač zapnul. Asi třikrát proběhl reboot, než systém korektně naběhnul a to přesto, že jsem pro jistotu provedl reset BIOSu, opravdu první spuštění nějakou chvíli trvá.

Malým příjemným překvapením je fakt, že XMP profil DDR4-3200 CL16 funguje korektně a stabilně, což předtím s Ryzenem 7 2700X nefungovalo, to je velmi veselé. V BIOSu nemám žádné volby okolo PCIe Gen4, u X370 Taichi prý takové možnosti jsou a jsou tam i problémy s M.2 SSD, na této desce ale vše funguje jak má, alespoň v mém případě se Samsung SSD 960 EVO 500GB.

Po nabootování do Windows 10 jsem ještě provedl upgrade systému z verze 1809 na verzi 1903, nainstaloval WU a aktuální ovladače chipsetu včetně nového power plánu. Jenže něco je špatně. Z nějakého důvodu nefunguje PBO jak má, procesor boostuje jedním nebo všemi jádry na maximálních 3950 MHz. Vstupuji do BIOSu, ručně zapínám PBO, rebootuji, ale pořád 3950 MHz. Nervozita stoupá, POST kód bliká, nastavuji nejdrsnější možné power limity umožňující procesoru konzumovat 1000 Wattů a otírám pot z čela. Nervózně ukládám nové změny a systém restartuji. Sakra, zatuhnul, po vypnutí a zapnutí systém opět naběhne, ale maximální boost funguje opět na 3950 MHz. Otevírám Ryzen Master, prosím ho, aby mi nahodil PBO, Automatické přetaktování. Bohužel, nic nefunguje, musel jsem tedy zvolit metodu, kterou jsem nechtěl.

Ano. Manuální přetaktování. Protože mám pouze k procesoru přibalený chladič, nemohu prostě nastavit 5GHz takt a doufat, že to nějak pojede. Nastavuji tedy 4,2 GHz pro všechna jádra, maximální napětí měním na vysokých 1,4V a LLC přenastavuji na úroveň dva pro CPU a úroveň tři pro SOC. Vše ale funguje jak má, napětí je dokonce často okolo 1,344V v zátěži.

Bystrý čtenář poznal, že PBO aktuálně se starou AGESOU na této desce v kombinaci s novými Ryzeny řady 3000 nefunguje. A tak jsem všechny testy provedl s procesorem lehce přetaktovaným a RAM nastavenou jako DDR4-3200 CL016. Porovnávat budu s podobným Ryzenem 7 3700X, který mi AMD zapůjčilo pro iniciální recenzi, v grafech jsem ponechal Ryzen 7 2700X pro zajímavost a můžete se těšit na další testy základních desek! Vzhůru do světa interaktivních grafů!

Také musím upozornit, že test je platný pouze s BIOSem ve verzi 5.40, samotné testování jsem prováděl 13.7.2019, pokud mezitím vyšel nový BIOS, tento test to nereflektuje.