Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Tento disk vlastnim uz vice jak pul roku a jsem s nim spokojeny :) nicmene v AS SSD benchmarku mam vyssi Seq. cteni/zapis nez jste namerili a to 260/166 ..moje deska je take P8P67 ..pritom vysledne score mame temer shodne.. hmm zvlastni :)
Na Kingston HyperX se těším, protože po dlouhém otálení jsem koupil 240GB variantu.
- Mazec efekt se dostavil už při instalaci Windows 7, která probíhala stylem počítání sekund v duchu od 1 do 100.
- POST a inicializace RAIDu trvá zhruba stejně dlouho jako start OS.
ja som si spravil isntalacku windows 7 na usb kluc a nainstalovalo sa to na Corsair F60 za 7 minut!
Zajímalo by mě spíš, jak je na tom v porovnání s klasickou "25" řadou od intelu (plus samozřejmě ideálně i vs. té zmiňované 3. generaci se SATA 6Gbps), jestli má lepší jen souvislé čtení a nebo i IOPS apod.
Jinak pro testování procáku bych (vidím, že se snažíš jet "celopasivně" :-)) otestoval spotřebu i při podtaktování na hodnoty 35W modelu (2.5Ghz), tj. nakolik je takový počin "cesta směrem k menší spotřebě, výkonnější grafice a nutnosti nekupovat úsporný model" ;-)
to DTSmaniac:
ma doma 80GB X25-M a 80GB 320 SSD. 320 vyhrava jedine v maximalnej rychlosti zhruba o 8MB.
Na mojom vlastnom PC je G3 lepsia v max. seq. rychlostiach o zhruba 8MB/s ako G2. Vo zvysnych testoch zaostava G3 za G2.
Testovane na WinXP, Asus Rampage Formula (X48,ICH9R),Intel E5300, radic nastaveny na AHCI, disky zarovnane a pred testom vykonana optimalizacia pomocou intel SSD tools. Pouzity SW AS SSD Benchmark 1.6.4. 320 bola testovana so starsim firmawom este s tou chybou. Na G2 je nainstalovany winXP.
Vysledne skore pre G3 - 366
vysledne skore pre G2 - 448
Me by spis zajimal ten prikaz na test jineho disku ve Woknech... :-)))
winsat disk -drive r
Kde je naměřená spotřeba disku? Vždyť nejen desktopem živ je "Ajťák". Pro notebooky je to sakra důležitý parametr.
v průměru dvojnásobná oproti klasickým 2,5 HDD (ne enterprise segment)
a ten příkaz pro cmd je prosím kde?
Co tak ty vaše nové 2133mhz paměti ještě jednou strčit do Llana?
Llano se s nimi nemá moc rádo :(
SSD jsou produktem vymyvani mozku, jsou rychle, vase data pujdou velmi rychle do hajzlu a drahe, takze vas prijem taky.Nejak mne to pripomina Durchfall.
:0))))))) Po ránu jako pokus o vtip dobré.
Aha ... a ty si myslis ze data na HDD ci optickych mediach ti vydrzia to doby dalsej polovice galaktickej otacky a priechodu slnecnej sustavy na protilahlu stranu galaxie? Absolutne majoritna vascina ludi zije v sladkej nevedomosti o tomto svete (z pohladu vedy). Nemaju sajnu napr. o tom, ze suciny istych velicin su vzdy cca konstantne (t.j. ze je tam nepriama umernost). V beznom zivote samozrejme nie uplne exaktne v matematickom zmysle y=k/x, resp. xy=k (t.j. ze sucin dvoch velicin je konstantny), ale plati tak fuzzy neurcito, pretoze to je priblizne konstanta v celom spektre hodnot.
Pr.:1) kapacita vs. trvacnost ulozenych dat. Na nete sa daju najst povalujuce sa grafy znazornujuce zavislost kapacity od trvacnosti pocnuc vrubkami vo vestenickej kosti vlka spred 40 tisic rokov (mnozstvo dat asi 10 bajtov) ci vytepane texty v kameni sped 6 tisic rokov ((mnozstvo dat asi tisicky bajtov) ... az po dnesne BluRay a HDD, ktore maju sice kapacity desiatky GB ci niekolko TB, ale iste nevydrzia 40 tisic rokov ..... (cest zlatym a diamantovym ci super-hyper specialne vyvinutym optickym diskom ze ano). No krasna umernost cim vacsia kapacita tym mensia trvacnost a naopak. Inak: sucin kapacity a trvacnosti je cca konstantny.
Pr.: 2) ze by sme zabrdli do kvantovej mechaniky, podla ktorej urcit zaroven presnu polohu a presnu rychlost subatomarnych casti je nemozne? Akoze nam to vyzera princip neurcitosti zapisany rovnickou: (detla_d)*(delta_v) > 2*pi*h .. t.j. nepresnost v urceni polohy KRAT nepresnost v urceni rychlosti je vzdy vacsia ako konstanca 2*pi*h (kde h je planckova konstanta) ... aha a zasa sucin dvoch vecilin: nepresnost v urceni polohy a nepresnost v urceni rychlosti. Chvala panu bohu (ci inej nadprirodzenej entite), ze planckova konstanta je tak mala, inak by boli kvantovo-mechenicke prejavy na poriadku dna aj v makroskopickych meritkach.
Pr.: 3) sucin univerzalnosti stroja a jeho spotreby (resp. ak chceme tak aj efektivity v opacnom zmysle) je konstantny. Inak: cim viac univerzalny stroj/suciastka, tym mensia efektivita a vyssia spotreba. CPU moze mat sice spotrebu 130 W (ak ide na plne gule), ale zato je sakramentsky univerzalny. GPU moze mat sice efektivity 20x vacsiu, ale zato nie vsade, iba pri grafickych operaciach, resp. GPGPU vypoctoch, ktore sa nam krkolomne podarilo rozchodit, ale Total Commander si na GPU nespustim. Moze existovat super-hyper hardverovo specializovany cip s este 100x lepsou efektivitou oproti VGA (spotreba 0,01 W na GFLOP), ale taky cip vie robit len jednu jedinu konktretnu ulohu/vypocet ci triedu uloh (napr. akcelerovat multimedia patrickymi kodekmi ci akcelerovat patricne kryptograficke algoritmy) a okrem toho ani h**no (lebo ani OS na nom nenabootoje). A opat sucin univerzalnosti a spotreby cipy je cca konstantny.
Pr.:4) RAM. Ked sa pozrieme na 15 rocne SIMM moduly RAM, realne pristupove doby lietali okolo 80-90 ns, sem-tam 60 ns, dnes 40-50-60 ns, zalezi od platformy a kvality RAM. Toto je defacto konstanta. Uzasne prenosove rychlosti v podobe kontinualneho pristupu su sice u dnesnych RAM 20-30 nasobne vacsie, velmi poctivo to vsak kompenzuje cela bateria latencii (asi tucet), ktorym mozno prvy mesiac (krivka zabudania je svina) rozumeju hadam len odhodlanci po 3-dennom studiu prislusnej teorie, pricom niektore latencie su hotove hausnumera az okolo 30. Aj ked si myslim ze to nie je len cierno-biele, nakolko dnesne RAM pristupuju k datam predsa len trocha inak ako stare, v zaklade je mozne o takejto nepriemej umernosti uvazovat. Pretoze je pekne, ze najrychlejsie DDR3 maju v dual channel kontinualnu teoreticku priepustnost 25 ci 30 GB/s oproti DDR1 400 iba 6,4 GB/s. Cela bateria latencii od vymyslu sveta krasne kompenzuje tie uzasne efektivne frekvencie a kontinualne prenosove rychlosti a realne pristupove doby su aj na dnesnych RAM defacto tie iste a to o niecom svedci.
Co se trvalosti dat tyce tak u SSD "platime" za moznost prepisu: trvanlivost media je cim vetsi, cim vic energie spotrebujes na zapis. Placka o parametrech CD ktera bude zapsana vrtanim do obsidianu vydrzi vic nez organicka barviva do kterych je nutne zapisovat pomerne slabym laserem.
A jinak nejde o kapacitu ale o hustotu dat (tedy kapacita na krychlovy metr).
Presto jsme od dob kosti vlka ten soucin o poradny kus zvedli. Akorat posledni dobou jsou proste pozadavky na rust kapacity vetsi nez jak rychle se dari zvedat ten soucin tak jde trvanlivost dolu.
Jasna vec, hustota dat s tym bezprostredne suvisi :-) Inak by sme na 700 MiB potrebovali plochu 4 fulbalovych stadionov :-)
Pr.: 5) Aby som nezabudol: existuje aj korelacia medzi kapacitou a dobou nahodneho/kontinualneho pristupu. Cim ma zaznamove medium rychlejsie pristupove doby alebo aj cim rychlejsi kontinualny pristup, tym je jednotkova cena na 1 GB vyssia a tym aj vyrokok ako taky ma mensiu absolutnu kapacitu:
1) registre CPU, latencia 1-2 CPU cykly (zlomok ns), rychlost neviem ci ma zmysel uvazovat, kapacita radovo 100 B ci 1 kB
2) L1 cache CPU, dnesne CPU maju taky rychly cache system (hlavne niektore ze ano), ze pred 15 rokmi by sme z toho odpadli, latencia 3-4 cykly (zlomok ns), kontinualne rychlost citanie/zapis cca 100-150 GB/s a kapacita zopar 100 kB
3) L2 cache CPU, latencia 10-12-14 cyklov CPU (cca 5-10 ns), kontinualny pristup 20-30 GB/s, L3 cache, latencia desiatky cyklov CPU (cca 30-50), kapacity radovo MB ci 10 MB, kontinualny pristup 10 GB/s
4) RAM, latencia tisice CPU cyklov (radovo cca 100 ns), kontinulany pristup 2 - 30 GB/s od suchej single channel 400 MHz DDR2 po tripple channel DDR3 2500 MHz, kapacita radovo GB
5) SSD, latencia statisice CPU cyklov (radovo cca 0,01-0,1 milisek), kontinualny pristup radovo 100 MB/s (20 MB prve SSD az 500 MB/s posledne SSD), kapacita radovo 100 GB
6) HDD, latencia miliony/desiatky milionov cyklov CPU (radovo 10 mikrosek), kontinualny pristup radovo 100 MB/s (od 20 MB/s pri suchom 60-80 GB modeli spred 10. rokov po 130-150 MB/s posledne HDD), kapacity radovo TB
7) zalohovacia paska, latencia miliadry/desiatky miliard cyklov CPU (az niekolko desiatok sekund! sak sa musi pretacat), kontinualny pristup radovo 10 MB/s, kapacity radovo TB, paskova knizniza nema ziadny problem s desiatkami TB, dnes uz mozno radovo 100 TB
... takze jednoducho NEEXISTUJE zaznamove medium ako z rozpravky s pristupovou dobou zlomok ns (1-2 CPU cykly), kontinualnych pristupom 200 GB/s = 200 000 MB/s, kapacitou 10 TB a cenou 100 USD
To je hyperkvalitní matroš, chlape, na čem frčíš! Škoda, že jsem tě neznal ještě na vejšce. To jsem přesně potřeboval před zkouškama - rozšířené zorničky, třes a mlít a mlít a mlít ať už o čemkoliv, za co bych prolez :-D
Sorry ale takych ako ty neoblubujem. "Mlit a mlit a mlit o čemkoli?". A na com frcis ty?
Mlit chujiny o cemkoli je umenie (napr. Adela pri moderovani tridsiatej osmej hyper-super-mega star), to je ozaj umenie, ktore neovladam.
A mlit tak aby si si mohol pokecat napr. s typkom typu Sheldon z TBBT je tiez umenie. Ja ovplyvam len tym druhym umenim a pokladam za urazku stotoznovat moje prispevky na tu prvu spominanu uroven "mleti".
Toz mlit a mlit je rozdil. Bud meles jak Adela (co je sice z relaxacneho hladiska super, ale z intelektualneho hladiska humus), alebo meles z intelektualneho hladiska, kde je to opacne, t.j. z relaxacneho hladiska humus. Aj tu je nepriama umernost !!!!!!!!!!
A potom dostaneme krajinu do stadia, ked taki ako ty skoncia vysku (pretoze na skuskach melou a melou, sice sa snazia zaposobit ze melou k veci, ale pritom netusia wo cem melou). Sorry chlape, u mna by si letel zo skusky/zapoctu jak bacil z lekarne. Pretoze s blondynkovskym omielanim (staci ak sa tam raz za minutu spomenie carovne ci mudre slovicko ze ano) si na mna nikto nepride. Ja musim mat pocit ze clovek ozaj rozumie tomu wo cem mele.
na to mě napadá jediné: grc...
I ten Sheldon se občas ocitnul v reálném světě.
No hej, Sheldon je kapitola sama o sebe :-)
A tak mi vysvětli proč mám čitelná zlatá CD z roku 1997 a proč mi ještě spolehlevě funguje 400MB HDD WD? Ale od věci, ne tenhle marketingově technický výblitek výše.
Ked ti moje prispevky pripadaju ako grc (v zasade su pravdive, mozes sa aj pokakat), tak nevidim zmysel prispievat dalsimi.
Jedna věc je teorie a druhá reál. SSD je největší šrot, klasické enterprise HDD s provozem 24/7 jsou na tom se spolehlivosti o řády jinde. To i ty CF jsou spolehlivější pro Windows (embedded) než ty SSD. A není to o osobních zkušenostech s jedním ale stovkami SSD a tisícovkami CF.
To je nepochybne, opotrebovavanie NAND flash pamatovych cipov nikto nepopiera. Tiez miesto USB kluca pouzivam 1,8 palcovy HDD. USB kluce mi vzdy po par mesiacoch intenzivneho pouzivania skapu. Na to je v SSD asi 5-10% kapacity navyse (ktoru nikto nikdy neuvidi), ked uz je nieco tak hardvarovo posahane, ze sa zacne napr. pouzivat cely novy flash cip.
Otazne je nie prevadzka (tam SSD z pohladu trvacnosti cipov tahaju za ovela kratsi koniec), ale uvazujme o ODLOZENOM SSD a ODLOZENOM HDD. Ako dlho na nich vydrzia data.
pravdu ma ten chlapec, SSD jsou shit bezne MLC dnes vydrzi uz jen 3.000 prepisu jedne bunky, kdyz max neco, co nepodporuje TRIM (W XP) tak jdes rychle do kopru i s daty.
Ted uz jsou i 3 stavy v jedne bunce a to ma 15% ztratu dat uz kdyz jsou nove, takze maji tak 1/3 kapacity paritu a dalsich X% pro spare bloky.
Ano klasicke disky, zvlaste RaidEdition s fluidnimi lozisky maji mnohem delsi zivotnost a jsou levne, tedy mi nic nebrani mit OS na Raid1 a data na Raid5 ... dosahuji velmi dobrych vysledku a to konstantne bez ohledu na zaplneni, pocet prepisu a kde ceho ... pri mem nasazeni bych ty disky menil co 1/2 roku ... mozna i casteji ... a nebo bych si koupil za 12.000 SLC .. jo sorry, dostal bych 64GB ... a ja mam doma pres 3TB dat ... a stalo me to stejne ... takze nic ;-))
Holt miliardu krat prepisovatelne flash cipy este nikto nevymyslel. Pravda je ze SLC su este ako-tak a tie MLC su uz hnus a bez fury optimalizacnych technologii by taky SSD pri uplne beznom pouzivani posiel za par mesiacov. Samozrejme je mozne simulovat stav, ked aj dnesne SSD s tou furou optimalizacnych technologii (snaziacich sa eliminovat neblahy fakt ubohej zivotnosti pamatovych buniek) odide za par dni/tyzdnov, to ma ale asi daleko od bezneho pouzivania. A ked este zacnu nie s 2 ale s 3 bitmi na bunku (myslim pustat to bezne do obehu) tak to uz bude total humus.
Sice slintam presne nad tymto 160 GB intelacky model miesto 150 GB Velociraptora, ale 270 € sa mi zda este trocha vela a aj tak stale vaham "odstavit" taky dobry HDD.
Na druhu stranu si je treba uvedomit ze so smensovanim vyrobneho procesu ziadne dobre casy nenastanu! Pocet prepisov pamatovych buniek sa bude len ZNIZOVAT! Mozno uz nie tak prudko, ale predsa. Celkom prve 50 nm SSD mali aspon tento jeden jediny parameter uzasny, sto tisic prepisov pre SCL (tie nepotrebovat dokonca ani ziadne optimalizacne mechanizmy ci nahradny priestor) a desat tisic pre MLC. V dalsej 34 nm generacii uz ani SLC bezne nie su a prepisov je pri MLC iba 5000 a v 25 nm generacii ziadny volno predajsny SLC SSD neviddim a iba 3000 prepisov pri MLC.
A je iste ze pri nejakom buducom SSD na 20 nm ci menej a s 3 bitmi na bunku pojde pocet prepisov uz uplne do pr.... To si clovek bude musiet kupit aspon 600 GB model, aby bol cely SSD ako celok z pohladu vydrze sposobeneho opotrebovavanim patatovych buniek aspon tak trvacny ako 34 nm MLC 160 GB model resp. 50 nm SLC 64 GB model.
Mne je zas na grc z celeho homo sapiensa - a to z velmi vela pricin (zasvinovanie planety, drancovanie planety, primitivne nabozenstva krajin/oblasti/skupin, primitivne zaujmy krajin/oblasti/celkov, neunifikacia z roznych aspektov, neiformovanost/nevzdelanost ...). Samozrejme v dnesnej dobe je nemozne aby bol niekto polyhistor (ti vykapali takmer pred pol tisicrocim). Asi tiez nie je idealne, ked je niekto pre ten jeho obor zanieteny az prilis (napr. ja). Ja vsak nemam rad jeden obor, ja mam rad vsetky prirodne vedy ako take na cele s matikou. Iny moze urputne preferovat humanitne vedy.
AVSAK! Ja pokojne na rozdiel od teba mozem klabosit s archeologom, historikom, paleontologom, sexuologom, sociologom, psychologom ci hocikym a budem rad ze sa niecomu naucim a nebudem mu hovorit ze "to su grcy".
Tak si to svoje zlate CD z roku 1997 a 400 MB HDD zober a volne ich vyhod von, aby pocitili ucinky prirody a pocasia a mohla sa naplno realizovat svina entropia. Ako napokon pri vsetkom pred dobou elektroniky - nase uzasne terabajty vieme "skladovat" tak dlho len preto, ze sa silou mocou snazime udrzat na uzde entropiu, ktorej jedinym cielom je "rozožrat" nielen nas, ale aj nase data v ramci hesla "prach si a na prach sa obratis" :-)
A po 30 rokoch volneho pohodenia v prirode sa prid pozriet na to svoje zlate CD a HDD, ked este budu v jednom kuse...
... a na margo entropie :
--------------------------------------------
http://pjetrode.blog.pravda.sk/2010/08/30/co-je-zdrave
--------------------------------------------
No, svitky od mrtvého moře či Rosettská deska se uchovala také jen diky tomu, že nepoocítila plně sílu přírody, ale shodou okolností nebo diky vyjimečnému prostředí se vlivům vyhnula.
Tak na tuhle kravinu už musím reagovat - vytáhnout na světlo entropii v téhle diskuzi je fakt počin šíleného vědce. Každý trochu soudný uživatel ví, že o data je třeba se starat a volba vhodné technologie je v podstatě zásadní, ale jít až na atomární úroveň při její volbě je fakt crazy. Vhodnou volbou podmínek je možné entropii značně ovlivnit, ale tak nějak neznám nikoho, kdo by někdo používal SSD volně v přírodě. Kdo chce používat SSD na ostrá data a nemá nikde zálohu je odsouzeníhodný, ale na druhou stranu používat SSD pro běh OS (který se dá přefláknout nějakou záložní image během pár okamžiků) je vyloženě úloha, na kterou je SSD vhodné. Chápu, že z hlediska entropie je SSD G3 šílený poči, ale to neznamená, že nemá své místo na slunci (ne na přímém!)
No kravina to nie je, je to fakt. Samozrejme co sa deje pri ukladani dat ci uz na HDD ci SSD na atomarnej urovni trapi mizive promile populacie a nemyslim si ze by to malo napadnut kazdeho :-) To ani nikoho nezaujima. Avsak to ze entropia ma hlavne a vzdy posledne slovo je nesporne - ci sa ti to paci alebo nie. Spomenul som to len pre zaujimavost a nie preto ze by sa mala elektronika pouzivat vonku v dazdi/na slnku, striedani kladnych/zapornych teplot, vetre ... Vhodnymi podmienkami sa neblahe vplyvy entropie snazime co najdalej oddialit.
HDD mají přístupovou dobu kolem 10 milisekund, nikoliv mikrosekund.
preklep :-)
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.