Lenovo IdeaPad Z50-75: quad-core APU FX7500 Steamroller a Radeon R7 M260 v testu
Displej je lesklý, dalo by se říci o něco méně než „čerstvě olízaná psí varlata“. Mezi lesklými bych jej zařadil jako snesitelnější, ale na polomatný či matný displej to má stále daleko. Nicméně jak to tak bývá, u těchto vyšších hodnot dpi/ppi výrobci obvykle tíhnou k vyšší lesklosti. Už dávno to neoznačuji za vadu, pouze vlastnost, která vám buď vyhovuje, či nikoli.
Notebook má vyvedeny konektory pouze po stranách. Vpředu ničím neotravuje (prima), k zadní části se otevírá displej (inu, proč ne).
Velkým překvapením je v této třídě optická mechanika. Dlouho jsem si lámal hlavu tím, proč ji Lenovo osadilo a na nic jsem nepřišel. Třeba budete mít víc štěstí. Obecně ale platí, že optická mechanika prodražila notebook alespoň o pár set Kč, zvýšila jeho hmotnost, případně ubrala z možné velikosti chlazení. Jestli ji dnes ještě tolik lidí ocení, toť otázka. V kontextu spíše multimediální než herní povahy notebooku je snad jen škoda, že je to pouze DVD±RW/RAM vypalovačka, nikoli Blu-ray mechanika.
Napájecí adaptér sám o sobě je relativně malý, ale celkové jeho velikosti dosti neprospívá masivnost přívodního kabelu pro 230 V. S tím se moc dělat nedá, ne v této cenové třídě.
Klávesnice je takový lepší membránový low-end, psalo se na ní celkem příjemně, přihlédnu-li k tomu, že má velmi nízký zdvih. Její nevýhodou je výchozí nastavení, kdy F klávesy nesou multimediální funkce a F1-F12 se spíná přes Fn. Ze zkratek jako Alt+F4 to dělá trojkombo. Nic příjemného na obsluhu.
Touchpad má velmi tuhý chod. Tlačítka se musí zamačkávat silou a často máte pocit, že jste jej zmáčkli a ono přesto nereaguje. Touchpad se nepovedl.
Ve spodní části notebook nasává.
Vnitřek okupuje soubor standardních komponent. Pevný disk zabírá jedinou diskovou pozici, není zde kupříkladu mSATA či M.2 slot. Někdy v průběhu tohoto roku pravděpodobně začnu absenci M.2 v notebooku dávat mezi zápory. Jinak paměť je plně upgradovatelná.