Jak již zaznělo, Sony X300 neumí RAW. Nezhodnotíme si tedy šum snímače jako takový, ale schopnost těla post-processovat snímky do JPEGů. Možná Sony ví, proč u tohoto 20Mpix+ pidisnímače a ultrazoomu HX300 nepovolila RAW: třeba by byl tak ohavný, že by byl takřka nepoužitelný, namísto toho nás radši nechá smekat klobouk nad tím, co z těch extrémně malých fotodiod vyždímala. Ale pojďme k věci.

Vlevo Panasonic FZ200 ... vpravo Sony HX300

ISO 80:

ISO 100:

ISO 200:

ISO 400:

ISO 800:

ISO 1600:

ISO 3200:

ISO 6400:

ISO 12800:

Jak již zaznělo dříve, již základní ISO, zde ISO 80, je silně kompromisní. Je zde vidět „žehlení“. Na druhou stranu to HX300 přebíjí právě velkým počtem megapixelů a vysokou světelností.

Je ale jasné, že vyšší až vysoké hodnoty ISO nebudou stát za moc. Lépe řečeno: pokud jste jako zákazník ochotni přistoupit na kvalitu snímků, kterou HX300 produkuje (a která v žádném případě neodpovídá 20Mpix zrcadlovkám, ale pro běžné použití - řekněme do velikosti fotek A4 je dostatečná), pak si HX300 drží tuto přijatelnou kvalitu až překvapivě vysoko.

Můj osobní názor je dvojího typu: při 1:1 (alias 100%) zobrazení je to obvyklá bída s nouzí, jakou známe i od Panasonicu FZ200. Zde překvapivě 20Mpix snímač HX300 nepředstavuje výrazně horší výsledek. Ale pokud si provedu srovnání snímků ve fullscreen zobrazení na 27" IPS, kde mají celé zobrazení snímky na výšku velikost 33,5 × 25 cm (tedy více než A4), je kvalita od ISO 80 do ISO400 v podstatě nerozlišitelná, ISO 800 je téměř stejné a až teprve u ISO 1600/3200 se láme chleba a kvalita jde „do kytek“. To ale neznamená, že na ISO 3200 neuděláte s HX300 pěknou fotku o velikosti třeba 18 × 13 cm, právě naopak. Samotného mě to překvapilo, jednu takovou rodinou jsem nechal udělat a výsledek je velmi pěkný.

ISO 6400 a 12800 však již nedoporučuji, to je absolutní nouzovka. Stejně tak nedoporučuji obecně multi-shot režim (povedenější ukázka nad tímto odstavcem), který v rychlosti cvakne více snímků a z nich slepí výslednou fotku - v drtivé většině případů to skončí neostrou fotkou ve stylu ISO 6400. Takže než multi-shot na ISO 800, raději cvakněte ISO 1600 nebo 3200, dopadne to lépe.

Reálný vzorek

Tolik tedy „laboratorní“ posouzení, ale podívejme se ještě na jednu známou slabinu těchto high-Mpix snímačů Sony. Pokud sledujete jejich vývoj pravidelně, pak víte (třeba z recenzí kolegy Milana Šurkaly na Digimanii), že Sony obecně dost slévá a žehlí trávu. Tímto bohužel trpí i HX300 s novým 20Mpix snímačem.

Na tomto snímku (zde v článku zmenšen na 50%, na našem ulož.to k dispozici v plné kvalitě) jsem ověřoval zobrazení na stejném monitoru ve fullscreen režimu. Fotografie měla velikost 44,5 × 33,5 cm (tj. více než A3!) a již na ní bylo jasně vidět žehlení jemné vzdálenější trávy. Při zobrazení do velikosti A4 je snímek ale v pořádku. Takže opět zdůrazňuji: je na vás, jestli budete HX300 posuzovat při 100% zobrazení, nebo při velikosti snímků, jaké z ní nikdy nebudete tisknout, nebo budete ignorovat nápis 20Mpix na jejím těle a řeknete si, že je to vlastně velmi dobrý 5 až 10Mpix ultrazoom.

• Jak tuto, tak všechny ostatní fotografie vám nabízíme v originální plné kvalitě, v případě zájmu stahujte archív fotek na našem ulož.to účtu.