Test SSD: 64GB Transcend SSD370
Kapitoly článků
Compression Benchmark
Co mě vždycky zajímá jako první, je Compression Benchmark. Říká, jestli řadič uplatňuje na data kompresi, která tradičně vede k menšímu opotřebování buněk a do nemalé míry i zrychlení SSD nad schopnosti samotných flash čipů (čím lépe se dají data zkomprimovat, tím méně je potřeba jich do čipů zapsat a tedy tím rychlejší takový zápis je).
Zde se komprese neuplatňuje, rychlost je bez ohledu na komprimovatelnost dat stále stejná. Něco přes 70 MB/s zápis a poměrně solidních asi tak 460 MB/s čtení (rychlost čtení bude pravděpodobně limitována spíše schopnostmi SATA řadiče a sestavy jako takové než samotného SSD).
CrystalDiskMark
Kromě toho, jak se SSD chová, když je nové, tedy vlastně ještě prázdné, rád zjišťuji i to, jak se chová, když už je skoro plné. V tomto konkrétním případě to znamená, že na něm zbývá už jen asi 6 % místa. Dá se tak odhadnout, jestli se práce systému na SSD nainstalovaném zpomalí tím, jak se bude SSD stále více zaplňovat (ať už systémem, nebo něčím, co způsobí uživatel).
Rozdíl prakticky žádný. Nu co, on nám to pak Tutus Brutus test řekne lépe, i když to nebude moc korespondovat s typickým uživatelským scénářem. ;-)
Kdybychom chtěli spočítat IOPS pro 4K bloky, pak to to bude něco kolem 41K pro čtení a kolem 20K pro zápis.
ATTO Disk Benchmark
Ani zde se snížením volného místa nic zásadního nezměnilo. Každopádně pozoruhodné je, že práce s půlmegabajtovými a megabajtovými bloky dat decentně pokulhává (projevuje se samozřejmě jen na čtení).
IOPS podle tohoto testu nepočítám, protože se v něm nehraje na NCQ (Queue Depth je pro tento konkrétní test vždy 1 a nevyužívá se tak plných schopností SSD).