Test: Malý server se čtyřmi Xeony E5 - Supermicro SYS-8017R-TF+
Kapitoly článků
Vzdálená správa
Server od SuperMicro samozřejmě obsahuje i IPMI modul pro vzdálenou správu. Stejně jako u ostatních dříve testovaných SuperMicro serverů se jedná o vzdálenou správu postavenou na čipu Nuvoton WPMC450 a i jeho rozhraní a vlastnosti jsou stejné. Znovu musíme kladně ohodnotit fakt, že není potřeba kupovat žádnou dodatečnou licenci pro možnost přístupu na konzoli (narozdíl od dříve testovaného Fujitsu nebo IBM).
Ostatní vlastnosti vzdálené správy nebudeme popisovat znovu a odkážeme vás na dřívější test SuperMicro serveru, kde je popsána podrobněji.
Spotřeba
Server je napájen jedním jediným zdrojem s udávaným výkonem 1200 W. Jedná se o standardní SuperMicro modul do redundantních zdrojů a pyšní se certifikací 80+ Platinum, tedy 94% účinnost při 50% zatížení. Příkon jsme změřili přístrojem Watts up?, díky kterému se můžete podívat na následující graf průběhu.
V případě vypnutého serveru, kdy je aktivní pouze IPMI modul, jsme naměřili 14,1 W, což přesně odpovídá i naměřeným hodnotám u jiných desek SuperMicro, které jsme zatím testovali. Během procesu bootování je vidět, že se příkon vyhoupl krátce i nad 400 W, po naběhnutí systému se pak v klidu ustálila hodnota na celkem příjemných 156 W (myslete na to, že v serveru jsou mimo jiné čtyři 8jádrové procesory). Následně jsme nechali proběhnout několik zátěžových procesorových testů, které vytížily všechna jádra všech procesorů, přičemž nejvyšší hodnoty příkonu jsme dosáhli v průběhu testu kompilace jádra, konkrétně 544,7 W. To je podle očekávání s přehledem ten nejnáročnější server, který jsme zatím testovali.
Hlučnost
Po prvním spuštění jsme byli velice mile překvapeni, jak se server tichý (v rámci možností). Ve srovnání s 1U servery SuperMicro s Xeony E3 je rozdíl opravdu gigantický. V naší hlučné kanceláři v centru Prahy jsme nebyli schopni ze vzdálenosti jednoho metru hlukoměrem naměřit rozdíl od zvukového pozadí generovaného provozem aut pod našimi okny.