Testovací sestava
Dnešní recenzí započneme novodobou éru recenzí základních desek na CD-R serveru (a doufáme, že nám to nějaký čas vydrží ;-). Začneme deskou pro procesory Intel postavenou na čipsetu Intel P35, tedy něčím, co se dá dnes považovat za jakési „optimální minimum“ pro rozumný provoz rozumného procesoru Intel. Jedná se o desku ASUS P5K SE/EPU, která nabízí základní vlastnosti pro provoz nejen levného, ale i počítače určeného pro hráče nikoli zrovna nenáročných her. Za tyto základy považujeme jeden slot pro grafiku (samozřejmě PCI Express ×16), podporu dvou- a čtyřjádrových procesorů včetně těch postavených na 45nm výrobním procesu, DDR2 paměťové sloty (éru DDR3 RAM ještě ponecháme klidně spát) a klasickou omáčku typu základní zvuk a jedna síťovka. Dnes tedy nepůjdeme do nadstandardu, kam jistě patří více jak jeden PCI Express ×16 slot nebo podpora RAID funkcí, však také deska, na níž se dnes podíváme, začíná s cenou v našich e-shopech kolem 1 750 Kč, přitom na ní lze snadno postavit PC, která vám Experience Index ve Windows Vista s přehledem ohodnotí na 5,9 bodů. Mimo jiné se také podíváme na technologii EPU, která byla nedávno jedním z předmětů sporů mezi firmami Asustek a Gigabyte.
Kapitoly článků
|
|||||||||||||||||||||||||||||||
Když jsme vybírali pro naše testování ostatní komponenty k základním deskám, dbali jsme na to, aby nebyly limitujícími faktory celého testu, ale zároveň nešlo o brutální „snob-end“, takže k testování třeba nemáme čtyřjádrové Core 2 Extreme, ale jen 45nm Core 2 Quad Q9450 na 2,66 GHz, paměti úplně klasické s možností provozu i jako DDR2-1066 CL5 (v SPD mají DDR2-1110 CL5) a grafiku nikoli nejnadupanější, ale dostatečnou a přitom docela levnou. Dlužno dodat, že testy spotřeby budeme dělat bez přidané grafické karty, což znamená, že u čipsetů bez integrované grafiky, což je i případ dnešní desky, v takovém momentě v počítači žádná nebude.
Systém Windows Vista v x64 verzi jsme zvolili z jednoduchého důvodu. Tím důvodem je snaha myslet dopředu a odhadovat, co nás čeká a nemine, ať se nám to líbí, nebo ne. Výrobci hardwaru se stále více snaží podporovat Windows Vista, protože jim něco našeptává, že s Windows XP už dnes díru do světa neudělají a s Windows XP x64 s podílem mezi operačními systémy na úrovni linuxu nemá cenu se zdržovat, přestože jde v současné době o nejlepší alternativu jak k 32bitovým Windows XP, tak i k Windows Vista obecně. Pořídit si dnes do PC 4 GB operační paměti je v DDR2 verzi finančně velice jednoduché, musí pro jejich plné využití přijít na řadu x64 verze tohoto operačního systému, neboť 32bitová obslouží jen 4 GB, ze kterých jí ještě ukrajuje svou pamětí grafika a případně další zařízení, která si mapují svou paměť do základního 4GB adresního prostoru. Směr vývoje operačních systémů firmy Microsoft, kdy její nejnovější 32bitový systém Windows začíná být optimálně svižný právě v momentě, kdy dosáhne na hranici paměťového prostoru, který je vůbec schopen obhospodařit, pak jasně ukazuje, že éra 32 bitů se pomalu, ale jistě chystá na zasloužený odpočinek. Vždyť je tu s námi už přes dvacet let!
Snímek správce zařízení pak ukazuje vše, co systém vidí. Většinou k tomu používá ovladače z vlastní dílny, výjimky jsou uvedeny výše v tabulce v seznamu použitých ovladačů. Zmíněno v ní není pouze zařízení ATK 0110 ACPI UTILITY, k němuž si systém dohledal ovladač na Windows Update.
Ještě než půjdeme dál, je potřeba zmínit jeden drobný nešvar, který bychom bez dalšího hardwaru nevyřešili. Naše testovací paměťové moduly Kingston KVR1066D2N7K2/2G zaznamenaly v kombinaci s touto deskou a procesorem Core 2 Quad Q9450 s 1 333MHz sběrnicí drobný, a přeci zásadní problém. Moduly mají v SPD totiž uveden jediný údaj, co se týče režimu, v němž mohou běhat, kterým je 555 MHz (čili to vlastně nejsou DDR2-1066, jak se prodávají, ale reálně DDR2-1110). Skutečnost, že v této desce jedou s jiným časováním, než bychom chtěli, není až tak hrozná, to se dá ještě přenastavit. Horší je, že počítač se v této kombinaci po sestavení nerozběhl, neproběhla fáze POST, na níž se deska zasekne a nic se neděje, nelze se dostat ani do SETUPu, nepomáhá restart CMOS, zkrátka vůbec nic.
Nejprve nastal dojem, že za to může neaktuální BIOS, který by třeba nerozpoznal 45nm čtyřjádrový procesor, vložen byl tedy Pentium Dual-Core E2140 (s 800MHz sběrnicí) a vše se rozběhlo. Aktualizovali jsme tedy BIOS na poslední verzi, ale nepomohlo to, se 45nm Core 2 Quad stále ani ťuk. Jeho funkčnost byla prověřena v jiné desce s těmitéž paměťmi, takže nakonec pomohlo kouzlo poslední záchrany: jiné paměti. S těmi, které v sobě (v SPD) měly regulérních 400 MHz (DDR2-800) se deska rozběhla. Nastavili jsme tedy napevno v Setupu DDR2-800 a pak i DDR2-1066 s CL5 (standardně běží i v DDR2-800 s CL6, což mírně degraduje výkon) a pak to šlapalo. Nesmí ale dojít k situaci, že se třeba při přetaktování dostanete do stavu, kdy už počítač nenaběhne. Pak se totiž automaticky dočasně restartuje nastavení do výchozího stavu – v němž ovšem počítač s těmito paměťmi také nenajede. A musíte zase vložit jiné a přenastavit to. Docela pakárna, takže na to pozor.
předchozí kapitola
následující kapitola
Kapitoly článků
