Pojďme se v rychlosti podívat na pár testů. Na RAM disku se dají testovat kromě kapacity (která je dána množstvím paměti RAM disku přidělené) dva parametry: souvislá rychlost čtení a IOPS. RAM disk (zejména softwarový) je v podstatě taková levná náhražka SSD, která může snadno ztratit data a navíc má obvykle poměrně malou kapacitu. A (jak již bylo řečeno) nedá se z ní bootovat. My jsme tedy vyzkoušeli test propustnosti starým dobrým programem HD Tach RW a test přístupové doby (čili IOPS) programem HD Tune Pro. Sluší se doplnit, na jaké konfiguraci se testovalo, protože to má na rychlost RAM disku podstatný vliv:

• Procesor: AMD Athlon X2 5200+ (2,6 GHz, 2×1 MB L2 cache, 90nm výr. proces)
• Paměť: 4× 2 GB DDR2-800 CL5 (celkem tedy 8 GB RAM)
• Základní deska: MSI K9A2 Platinum (AM2+, čipset AMD 790FX + SB600)
• Operační systém: Windows XP Professional x64 SP2

Testy probíhaly s „vypnutou“ Cool'n'Quiet technologií (tedy nastavení takového profilu v možnostech napájení, který zajišťuje chod procesoru vždy na maximální frekvenci, v našem případě to byl profil Vždy zapnuto). Tím je zajištěno, že nebude frekvence procesoru klesat, spolu s ní totiž na těchto starších procesorem AMD klesá i rychlost pamětí. Ty jedou při minimálním taktu procesoru na 200 MHz (tedy jako DDR2-400), při nominálním (2,6 GHz) taktu na 371,5 MHz (čili jako DDR2-743).

Přenosová rychlost

Hned na prvním obrázku můžete vidět výsledek v HD-Tachu. Dataram RAMdisk je porovnáván s konkurenčním, ale výrazně dražším řešením od společnosti SuperSpeed (v takovém případě byl dokonce nastaven 6GB RAM disk, dozvíte se brzy, proč tomu tak nebylo s Dataram RAMdiskem).

Pro zajímavost si ukážeme, co se stane, když Cool'n'Quiet na tomto starém procesoru necháme zapnutou. Vysoká zátěž RAM disku sice působí i na procesor a ten svou frekvenci zvedne, ale než tak učiní (což chvilku trvá, protože takovýto benchmark RAM disku trvá i jako Full velice krátce), běhá pomalu a tím sníží i takt pamětí:

Rychlost je v první části grafu nižší zhruba o polovinu, což odpovídá rozdílu mezi DDR2-743 a DDR2-400 včetně skutečnosti, že i procesor jede jen na 1 GHz. Pořád je ale 800 MB/s poměrně slušná rychlost. (RAM)diskové operace jsou tak svižné, že případná aplikace, která bude toto úložiště využívat, bude pravděpodobně svou činností s takto rychlou obsluhou dat schopna zatěžovat procesor natolik, že se jeho frekvence zvýší a tím se opět zrychlí i RAM disk (prostě čím rychlejší RAM disk, tím rychlejší odbavování dat a možnost aplikace více zatížit procesor, čím zatíženější procesor, tím je rychlejší a čím rychlejší procesor, tím rychlejší RAM disk a tak dále, až do 2,6 GHz, tedy v tomto případě).

Přístupová doba (IOPS)

Protože HD Tach nenaměřil přístupovou dobu žádnou, bylo potřeba sáhnout k jinému nástroji na její měření. Výsledky jsou zvlášť pro čtení a zvlášť pro zápis:

Vidíte, že hodnoty pro čtení a zápis jsou hodně podobné. IOPS je někde na 96 tisících, což je poměrně pěkné, to se ovšem jedná o práci s 512bajtovými bloky a tudíž rychlost kolem 47 až 48 MB/s. S (dnes již poněkud běžnějšími) 4kB bloky hodnota IOPS klesá na něco mezi 70 až 80 tisíc, což není o moc méně a tak se propustnost vyšplhá na stovky MB/s. Optimální práce je se 64kB bloky, kde je propustnost nejvyšší a hodnota IOPS stále v řádu desítek tisíc.

Zátěž CPU

Možná jste si toho všimli už na výsledku v HD Tachu, že procesor při práci není zrovna nezatížen. Je to pochopitelně dáno tím, že RAM disk je rychlý a tak se při práci s ním stíhá i více zatěžovat procesor. 50% zátěž při intenzivní práci odpovídá zatížení celého jednoho jádra dvoujádrového procesoru, takže s jednojádrovým procesorem se vám může stát, že práce aplikace s RAM diskem bude sice hodně svižná, ale zase vám znatelně zbrzdí ostatní procesy (pak už to také záleží na tom, jak moc umí aplikace při výpočtech, které bude provádět, využívat více jader, takže můžete klidně vytížit i dvou a vícejádrový procesor).

Výrazná zátěž procesoru však nastává v momentě vytváření RAM disku. Dvoujádrový procesor je zatížen úplně celý a navíc, jak si můžete všimnout na grafu, jej vytěžuje samotné jádro systému, takže to chvíli připomíná zátuh.

A pochopitelně se výrazně zvedne obsazení paměti, podle toho, jak velký RAM disk vyrobíte (na obrázku je zrovna 6GB) Je zajímavé, že obsazení RAM roste postupně, přestože se RAM disk teprve vytváří. Pokud jej navíc plníte image souborem, pak si časově přidejte ještě jeho načtení z HDD.

Určitou představu tedy o RAM disku máte, zbývá tabulka kladů a záporů. Nejprve budeme ale muset zmínit jednu věc: sice nevíme úplně přesně, jestli v testovaném systému nebylo něco „hnědého“ (zejména RAM, ale ta byla důkladně otestována a žádný problém nevykázala), ale při nastavení 6GB RAM disku s Dataram RAMdiskem docházelo v HD Tachu při testu zápisu vždy přibližně za polovinou k vygenerování modré obrazovky, která problém svedla právě na ovladač RAMDiskXP.sys.

Chyba se projevovala vždy ve stejném momentě a vždy jen při testu zápisu (na nezformátovaný RAMdisk bez oddílů, jinak to ani HD Tach nedovede). Zajímavé bylo, že když jsme použili SuperSpeed Ramdisk, k chybě nedošlo nikdy a test proběhl do konce (což je vidět na grafu HD Tachu). Doporučili bychom obezřetnost při vytváření větších RAM disků, do 4 GB to bylo všechno v pořádku (hranici, jak velký RAM disk můžeme vytvořit, aniž by to spadlo, jsme netestovali).

Klady + cena (do 4 GB zcela zdarma, větší za bezplatnou registraci) + možnost ukládat i nahrávat image, i při vypnutí / startu + přístupný už od startu systému (funguje jako kernel-level driver) + u 32bit. Windows umí využít prostor nad 4 GB RAM Zápory − mírně pomalejší (v porovnání s drahým SuperSpeed Ramdiskem) Pohlídejte si… ! sám o sobě neumí přímo vytvářet NTFS (to je potřeba dělat nástroji systému) ! nenastavuje rovnou písmena jednotek (také spoléhá na systém)

Odkaz na stažení a bezplatnou registraci.