Propustnost USB

Test probíhá s 2,5palcovým diskem Prestigio Data Safe II, v němž je 5 400otáčkový 80GB SATA disk Toshiba MK8037GSX.

USB 2.0 řadič v čipsetu GeForce 9300 + nForce 730i (na screenshotu z HD Tachu modře) je na tom prakticky stejně jako jeho konkurent v jižním můstku ICH9(R) (na screenshotu červeně ICH9R z Gigabyte GA-X48-DS5). Stejně tak jsou v tomto USB řadiči dva kanály, takže je možné provozovat až dvě připojená zařízení, aniž by si navzájem kradla datové pásmo.

Propustnost SATA

SATA rozhraní v režimu AHCI s ovladači od nVidie je testováno přímo na 750GB disku WD7500AAKS, na němž je nainstalován systém. Srovnáváme s deskou Gigabyte GA-X48-DS5, kde je jižní můstek ICH9R.

Čipset od nVidie (modrý graf) si skutečně nevede špatně, ovšem na 750GB disku asi není co vylepšit (nojo, na tyhle testy by to chtělo několik kousků SSD Intel X25-M, aby se dobře testoval i RAID, ale zpátky na stromy, jeden z nich stojí více než 15 tisíc ;-).

Propustnost PATA

Tady bychom se nějakému zásadnímu úskoku skutečně divili, všechny PATA řadiče jsou z jedné dílny, která patří společnosti JMicron. Jinými slovy: i nVidia už Parallel ATA řadič vzdala a výrobci se musejí poohlížet po řešení třetí strany, pokud chtějí mít na svých základních deskách PATA port. Vybírat lze dnes v podstatě mezi dvěma firmami, zmíněný JMicron a Marvell. Nepředpokládáme, že by nějaký výrobce volil řešení převodního můstku ze SATA na PATA a násilně BIOSem přiměl řadič k tomu, aby na takto zneužitém portu nastavil natvrdo „Legacy IDE“ mód. Takové řešení by totiž nejspíše vyšlo stejně draze jako samostatný řadič (typicky PCI Express), který je tak po všech stránkách lepší volbou.

Ono je ostatně dnes PATA rozhraní na základních deskách beztak jen na dvě věci. Tou první je, že nemusíte vyhazovat vaši starou PATA optickou mechaniku, pokud ještě funguje, tou druhou je možnost využít nějaký starší PATA disk, pokud máte nějaký slušně velký a nechce se vám ho vyhazovat (pokud se nepletu, největší PATA disky, které u nás lze snad ještě sehnat, mají kapacitu 500 GB, ovšem dostupné jsou spíše pro potřeby těch, kteří ještě nemají v PC SATA a chtějí velký disk).

Spotřeba

Měření probíhá bez grafické karty, tzn. ke spuštění testů je použito vzdáleného připojení přes síť. Při testu je spuštěn v SiSoft Sandře CPU Arithmetic Benchmark a je sledován maximální odběr. Stav v klidu je se zapnutými úspornými technologiemi procesoru (u Intelu EIST).

Testy spotřeby jsou prováděny v případě čipsetů Intel X48 již s novými paměťmi OCZ Reaper (2×2 GB), pouze desky s Intel P35 jsou s původními paměťmi (Kingston 4×1 GB), které už jsme vrátili.

Možná už teď víte, proč jsme se testy spotřeby vždy snažili dělat bez vložené grafické karty. Mysleli jsme totiž právě na situaci, kdy si otestujeme desku s integrovanou grafikou, z níž prostě tu grafiku nevyndáme a budeme ji muset považovat za nedílnou součást desky. Co do spotřeby energie je zde vidět, že narozdíl od čipsetů Intel bez integrovaných grafik je zde právě ta integrovaná grafika bonusem, který vlastně žádnou energii nespotřebovává, není-li po něm vyžadována práce. Spotřeba desek s čipsety bez grafiky je totiž prakticky stejná jako spotřeba desky s grafikou GeForce 9300 a to je rozhodně něco, co se musí pochválit. Berte na vědomí, že v sestavě není zrovna dvakrát úsporný procesor, Core 2 Quad Q9450 má pořád v papírech napsáno TDP 95 W (ovšem v těch samých papírech má napsáno, že v klidu, přesněji Extended HALT režimu, má brát jen 12 W).

Pro pořádek dodejme, že zátěž CPU+GPU je měřena v situaci, kdy všechna jádra v CineBenchi mají spoustu práce a grafiku zaměstnává LightsMark běžící s vyšší prioritou, aby dodávku činnosti pro GPU CineBench nebrzdil.