Testy syntetické: souvislé čtení/zápis, IOPS
Kapitoly článků
Hned na začátku si srovnáme charakteristiku průběhu čtení a zápisu přes celou kapacitu s prvními SSD Intel, které jsme shodou okolností zrovna v přebalu Kingston testovali v únoru roku 2009, tehdy ještě na čipsetu Intel X48 s jižním můstkem ICH9R. Nejprve srovnání s levnější 80GB MLC verzí, poté s dražší a svižnější 32GB SLC verzí:
Sami na srovnání s první generací Intel X25-M vidíte, jaký pokrok se dá za rok udělat na MLC technologii, zejména pokud jde o rychlost zápisu, která se u Kingston SSDNow V+100 blíží rychlosti čtení. První generace Intel X25-E (ostatně zatím v SLC ani jiná není) má však rychlost zápisu stále ještě lepší. Přístupové doby jsou již u obou SSD HD Tachem neměřitelné. Na to se podíváme v HD Tune Pro.
I čtení jsme dosáhli na 4kB blocích poměrně pěkné hodnoty 4,5K IOPS. Porovnejte s Intel SSD první generace, je to sice starší verze HD Tune Pro, ale výsledky se s přimhouřením oka srovnávat dají. Na menších blocích má podle našeho názoru Intel jistou výhodu právě v podpoře NCQ, umožňuje díky tomu zásobovat SSD větším množstvím instrukcí najednou.
Co se zápisu týče, projevuje se absence NCQ citelně, zde už je Kingston SSDNow V+100 pokořen nejen Intel SSD s SLC, ale i MLC čipy první generace. U zápisu se více než u čtení pochopitelně projevuje cache, proto to s malými sektory vypadá, že zápis je rychlejší než čtení.