Ministryně obchodu Gina Raimondo vysvětlila, že software vyvinutý zahraničními protivníky může být použit ke špehování nebo k dálkovému ovládání vozidel, což by mohlo ohrozit bezpečnost amerických občanů. "V extrémní situaci by protivník mohl vypnout nebo převzít kontrolu nad všemi jejich vozidly operujícími ve Spojených státech najednou, což by mohlo způsobit nehody a zablokování silnic," uvedla Raimondo. Tento scénář byl ilustrován ve filmech, jako je Fate of the Furious, a nedávno také ve Leave the World Behind.

Obavy nejsou bezdůvodné

Tyto obavy nejsou přehnané. V roce 2021 Čína zakázala používání vozů Tesla ve svých vojenských základnách a dalších státních zařízeních kvůli obavám z nadměrného sběru dat z kamer těchto vozů. Tyto obavy byly oprávněné, neboť později vyšlo najevo, že zaměstnanci Tesly si mezi sebou sdíleli někdy vysoce invazivní videa a obrázky zachycené zákaznickými vozy prostřednictvím firemního komunikačního systému.

Ani americké automobilky však nejsou bez viny. Například General Motors byl odhalen, že prodával data uživatelů svých služeb OnStar datovým zprostředkovatelům, kteří je dále poskytovali pojišťovacím společnostem, což vedlo ke zvýšení pojišťovacích sazeb pro řidiče. GM přislíbil, že už takto nebude zákaznická data poskytovat.

Nejen bezpečnost, ale i konkurence

Přestože bezpečnostní obavy hrají hlavní roli, tento krok USA je součástí širší snahy zpomalit nebo zastavit příliv silně dotovaných čínských vozidel na americký trh. Čínská vláda ročně přispívá svým automobilkám miliardy dolarů, což jim umožňuje prodávat auta v zahraničí za velmi nízké ceny.

Členové Kongresu z obou politických táborů volají po zákazu čínských elektromobilů a americká vláda tlačí na Mexiko, aby nepodporovalo čínské automobilky při zakládání továren na svém území. Podle Laela Brainarda, ekonomického poradce Bílého domu, Čína zaplavuje světové trhy vlnou automobilových exportů v době, kdy čelí nadměrné kapacitě. Tento scénář již USA zažily během tzv. čínského šoku na počátku 21. století, který poškodil americké výrobní komunity.

Zdroj: Shutterstock

Totální zákaz?

Téměř každý nový automobil vyráběný dnes má nějaký stupeň integrace čínského SW či HW, což znamená, že návrh ministerstva obchodu by mohl v podstatě vést k zákazu všech čínských vozidel na americkém trhu. Čínské automobilky si však budou moci zažádat o výjimky. Zákaz softwaru by měl platit od modelového roku 2027, tedy od kalendářního roku 2026, a zákaz hardwaru od modelového roku 2030.

Vzhledem ke globální povaze dodavatelských řetězců bude muset některé automobilky reagovat na tyto změny. "Ve skutečnosti je velmi málo technologií—hardwaru nebo softwaru—v dnešním dodavatelském řetězci vozidel, které přicházejí do USA z Číny. Tento zákon však přinutí některé automobilky najít alternativní dodavatele," uvedl John Bozzella, prezident a CEO Aliance pro automobilové inovace.

Bozzella varoval, že změny nelze provést přes noc: "Nemůžete jen tak mávnutím kouzelného proutku změnit nejsložitější dodavatelský řetězec na světě. Potřebuje to čas. Předložený návrh poskytuje automobilkám čas na přechod, ale pro některé může být tato doba příliš krátká."

Dlouhodobé důsledky pro automobilový průmysl

Zákaz čínského softwaru a hardwaru ve vozidlech je jen dalším krokem v dlouhodobém boji o dominanci v automobilovém průmyslu. Zatímco USA se snaží ochránit svou domácí výrobu a zachovat si technologickou převahu, Čína pokračuje v masivní expanzi na světových trzích. Výsledek tohoto střetu bude záviset nejen na politických opatřeních, ale i na schopnosti jednotlivých výrobců přizpůsobit se novým pravidlům a dodavatelským řetězcům. Tento vývoj bude klíčový pro automobilový průmysl nejen v USA, ale i na globální úrovni.

Přestože termíny pro implementaci těchto pravidel dávají určitou dobu na přizpůsobení, pro některé automobilky to bude znamenat rozsáhlé změny v jejich dodavatelských vztazích a výrobních procesech. Jaký dopad to bude mít na spotřebitele, bude záležet na tom, jak rychle dokáží výrobci tuto změnu uskutečnit a jaký bude finální vliv na ceny vozidel.