Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Je směšné jak dnes vypadají lety do vesmíru, až se chce říct "zlatá studená válka" .... přeberte si to jak chcete, ale v té době se vesmírný program VŠECH zúčastněných zemí vyvíjel opravdu raketovým tempem. Co dneska ? Dneska se pořádně ani neví čím se kam dá doletět a momentálně jediný spolehlivý řiditelný stroj nabízí pouze zatracované rusko. V podstatě se dá říct, že na měsíc se tehdá doletělo kafemlejnkem a dneska máme problém servisovat HVT na orbitě.
Ten "kafemlejnek" byla skoro třicetitunová loď s vlastním delta V kolem dvou a půl kilometrů za sekundu. Od té doby nikdo nic takového nepostavil (taky při ceně kolem dvou miliard dnešních dolarů za kus, že...)
Kafemlejnek byl myšlen samozřejmě ironicky. Jde o to, že od té doby jsme jako lidstvo dost pokročily (nepopiratelně) a z pohledu dnešních technologií (počítačů, materiálů, pohonu ...) tedy jde o značně zastaralý stroj (čímž v žádném případě nepopírám jeho schopnosti, naopak obdivuji).
Když to máš těžké.
V Evropě pilotované mise do vesmíru nehrozí, protože pobyt ve vesmíru poškozuje zdraví - tohle odbory nepovolí.
V USA se nad létáním tam nahoru určitě znovu zamyslí, nejdříve však až bude Trump zvolen do úřadu podruhé. Celá jeho image je totiž postavena na tvrzení, že nezvládnou vyrobit ani toaletní papír - a tedy vesmírný program by vypadal dost divně.
Rusko toho má dost už jen se zásobováním současných stanic a Čína musí prvně zásobit oběžnou dráhu vojenskými satelity, což také chvilku potrvá.
...ale teď vážně: lidé prostě ztratili touhu v životě cokoli dokázat, cokoli velkolepého. A nemají pochopení pro projekty, které mají lidstvo někam posunout. Těch posledních pár zarytých nadšenců je pak postaveno do docela těžké pozice.
Ale neztratili, spíš právě naopak - začínají si uvědomovat tu zodpovědnost. Máme zde na Zemi dost vlastních problémů, některé z nich hodně horké, už jen těžko se lze hnát za "něčím nna obloze" bez toho, aby se nejdřív vyřešilo všechno to, s čím se potýkáme "tady dole" - časy se prostě změnily.
Problémy na Zemi budou vždy, je nesmysl čekat, až se vyřeší. A spousta problémů by další kosmický pokrok pomohl vyřešit, společný cíl, např. kolonizace Marsu, by pomohl ve sporech atd.
Pochybuji ze kolonizace Marsu vyresi jakekoliv problemy.... teda vyresit muze jeden problem, snizi pravdepodobnost chcipnuti celeho lidstva v pripade katastrofy na Zemi. Vic bych od toho necekal.
Všiml jste si, že vždy, když je vyřešen problém s nějakým vnějším nepřítelem, tak ho rychle nahradí nějaký další? Dnes se bojuje proti islámskému terorizmu. A přitom před třiceti lety byl islám v pohodě. Protože si největší mocnosti vystačili se studenou válkou - socialismus versus kapitalizmus. Všichni ti, kteří mají moc a peníze, potřebují nějakou hračku, za kterou by ty peníze utráceli. A dosud touto hračkou byly v převážné většině zbraně. Kolonizace Marsu nijak neřeší katastrofy na zemi. Jen dá mocným tohoto světa dost drahou hračku, která je dostatečně zaměstná a proto nebudou mít potřebu vytvářet umělé problémy mezi národy.
Světovej policajt (USA a spol) nikdy nevytvářel umělé problémy mezi národy.
Oni si jenom nedokázali pomoct a snažili se všude "závest blahobyt" (vtlačit jejich "úžasný" systém kapitalistické demokracie). Akurát nikdo nepomyslel na to, že ten systém bude fungovat jenom v zemích, které na to jsou připravené. Takže obyčejní hlupáci/politici si mysleli, že když odstraní pár diktátorů, tak všude bude najednou dobře, ale to byla chyba. Odstranění diktátorů, kteří dokázali agresivní skupiny držet na uzdě, jenom uvolnili prostor pro islámské extremisty.
Možná máte pravdu. A možná ne. Všiml jste si, že to "hodné" USA řeší demokracii výhradně v oblastech s velkými ložisky strategických surovin? Koukněte na film Tři dny kondora s Robertem Redfordem. Tam to vysvětlují moc pěkně. A ukazují i metody, které se používají k dosažení kýžené "demokracie" . Je to jen film. Ale myslím, že dost ovlivnil můj názor na USA a jejich představu o "dobru".
Bezpecnost.
Kdyz vidi mise Apollo odbornici EU na bezpecnost, tak jim vstavaji hruzou vlasy na hlave. Napr. velitelsky modul ma jeden jediny motor, ktery musi fungovat jinak se nema sanci posadka vratit. O tomhle nikdo nesmi ani premyslet, natoz se to pokouset dnes realizovat.
Když vidí mise Apollo nebo raketoplánu (Vostoku, Voschodu, Mercury...) dnešní odborníci na bezpečnost KDEKOLI, vstávají jim hrůzou vlasy na hlavě. Kosmonautika studené války nebyla zrovna pro slabé povahy.
Gath, cely problem tkvie v niekolkych klucovych bodoch:
- prachy. Ano a bohuzial zase prachy. Tie naklady na let na Mesiac boli astronomicke a ospravedlnitelne iba preto, ze slo o jedinecnu sancu v celej historii ludstva. A tym sa dostavame k druhemu bodu...
- priority. Az bude prioritou zachrana ludskeho pokolenia kvoli nejakej extremnej zmene ziv. podmienok na Zemi (bez ohladu na dovod), vtedy pojde kazdy dolar, rubel aj Euro na to, aby co najviac ludi zachranili napr. do kolonii na Mars ci na Mesiac (napriklad). Prioritou vtedy bola prestiz danej krajiny, jedinecna sanca a zaroven obrovsky naskok, ktory by dana krajina dosiahnutim tohto ciela ziskala.
- obrovsky naskok znamena jak vedecky, tak vojensky. A vysvetluj vojakom, ze nieco ma ci nema zmysel z pohladu civilistu...
- velky skok v technologickom napredovani. Dnes uz servisna misia na HST takyto benefit neponuka. Napriek tomu pojde o velmi drahu zalezitost, nech ju vykonaju akokolvek.
Preto otazka znie - nebolo by mozno lacnejsie a jednoduchsie postavit dvojca HST, nejaku jeho "novsiu" verziu?
S tymi vsetkymi vedomostami co dnes mame, skusenostami z prevadzky prveho HST a pouceniami by za podstatne menej penazi, nez kolko stalo postavenie prveho HST (lebo vela penazi sa utopilo v tapani, skusani, prerabani, experimentovani a naslednych opravach...), sa dal postavit "novy" HST, s dlhsou zivotnostou, podstatne lepsim dizajnom, vykonom, funkciami... A zaroven by bol zalohou, ak by JWST zlyhal.
Rusky vesmirny program se vyvijel raketovym tempem a lidi umirali hlady. Je to otazka priorit. I kdyz by me zajimalo, kde ty penize dneska prosustrovava USA. Zeby danove ulevy pro "spratelene" velke firmy?
Ehm, kdy létali Rusové do vesmíru a zároveň umírali hlady? V jaké alternativní realitě to žijete?
Také miluji tyto angažované politruky současné EU, vědí kulové, ale vědí to přesně.
Samozřejmě přehání, umírání hladem v Rusku byla realita 25 let před Gagarinem. Ale ani za toho Gagarina bych v Rusku nechtěl žít.
No přinejmenším létali do vesmíru a přitom dováželi pšenici z USA (a Argentiny, atd.), protože jí nedokázali dost vypěstovat sami. Člověk by čekal, že to druhé bude jednodušší.
Je tak mimochodem, velké firmy nají v USA jedny z nejvyšších daní na planetě a proto si sakra dávají bacha, aby v USA nedanili.
Kde jsou prachy? Jaké prachy USA je největší dlužník planety s dluhem 20 bilionů $, oni své prachy již dávno prožrali. On má Trump pravdu, USA dnes skoro neumí vyrobit nic a proto každý rok vyrobí deficit zahraničního obchodu -700 miliard $. Realita
Také miluji tyto angažované politruky současného Kremlu, vědí kulové, ale vědí to přesně.
USA neumí skoro nic vyrobit, a proto většina technologického pokroku pochází odtamtud, že? :)
Nikdo neřekl, že USA není koncentrovaným sídlem odborníků. Vskutku mají jednu z největší koncentraci vzdělaných odborníků.
Problém je v tom, že když něco vyvinou, pak to ale outsourcují a nechají vyrábět v zahraničí ... pro firmy je to rozhodně levnější, ale pro lidi a stát je to dlouhodobý problém.
„ale v té době se vesmírný program VŠECH zúčastněných zemí vyvíjel opravdu raketovým tempem. Co dneska ?“
Jen jestli ten popis není přehnaný.
Spíš jde o to, že ty první úspěchy měly větší „PR potenciál“, protože se logicky jako první vybíraly cíle, které jsou (oproti ostatním) relativně snadné a jejich splnění bude mít velký ohlas.
Průzkum Marsu, fotky povrchu Pluta nebo přistání na kometě jsou pořád úspěchy, jen to prostě nemá tak emocionální náboj, jako člověk na Měsíci.
A že si před 50 lety lidi představovali, že touhle dobou budou základy na Měsíci a Marsu?
Tehdy se taky soudilo, že když už jsou atomové elektrárny a vodíkové bomby, fúzní elektrárna je záležitost deseti, maximálně dvaceti let.
Navíc třeba u misí na Měsíc je problém, že cílem těch prvních bylo se tam dostat- dokázat, že to zvládneme.
Jenže když jsme tam už byli, další mise se budou muset vypořádat s tím, proč investovat ohromné prostředky do toho, abychom tam letěli znovu.
(Což je nejspíš hlavní důvod, proč od programu Apollo už žádný let k Měsíci zatím nebyl. Alternativou je pokrok a snížení náročnosti těch letů.)
Tak tak. Také si myslím, že největší problém je, že vesmírný program nemá politický PR potenciál, ani mediální potenciál, takže je problém alokovat peníze zrovna sem. Děje se toho pořád dost, jako by nestačilo, že po Marsu jezdí vozítko a fotí tam, po vdálené planetě! Lidi jsou vesmírem znudění a nevzrušuje je to. Lidstvo si zvyklo na obrázky z kosmu. Děje se toho dost, ale nemá to ohlas a náboj "pro plebs", to je celé. :-)
Ono je to jako s létáním. Před první světovou byla spousta vzrušujících událostí, první přelety oceánu, cesty kolem světa, spousty nezvěstných a zahynuvších, byl v tom adrenalin. Dnes kliknete párktát na netu, vyrazíte na letiště, sednete do nějakého widebody monstra, u kterého většinu lidí už ani neohromí, že něco tak velkého dokáže létat a zajistit vám přežití v místech kde se nedá dýchat a je tam pod -50 st. C a že než si pustíte dva filmy jste na víkend v New Yorku. Prostě standard. :-)
Tak nějak. Ještě začátkem 19. století byla plachetní loď top technikou, v polovině toho století jezdila lokomotiva zabijáckou rychlostí přes 30km/h a o století později už jsme létali v kosmu. Věřil někdo z vás v r. 1989, že zanedlouho budeme nosit v kapse telefony s výkonem větším než u tehdejších sálových počítačů?
No já ano, protože tou dobou již existoval Acorn Archimedes s jednowattovým čipem o výkonu srovnatelném s EC 1027 nebo větším.
Pokud jde o mě tak v roce 1989 by mě nenapadlo, že se jakýkoliv telefon dá nosit v kapse. :-D Asi by mě ani nenapadalo k čemu by mi v kapse byl dobrý. Prostě jsem byl venku nešlo mě celý den kontaktovat, však se nic nestane, no ni? :-)
Jinak mniaturizace počítačů byla ohromující už tehdá.
Suhlas. Az bude na Mesiaci trvale obyvatelna zakladna s vyhliadkovou terasou na Zem pre turistov, a cena letenky spadne hlboko pod milion dolarov, tak tyzdenne bude do vesmiru lietat viac tonaze, nez co americania aj rusi odpalili dohromady za jeden rok v obdobi studenej vojny.
Vzhledem k tomu, že už prakticky začala doba reálných komerčních letů, neviděl bych to tak pesimisticky...
Pro případ selhání infračerveného dalekohledu bude opraven dalekohled pro viditelné spektrum? :-p To je jako kdyby se porucha plynovodu řešila opravou vodovodu.
Kdyz voda i plyn vedou stejnou trubkou tak to smysl dava.
Bohužel v této analogii plyn v trubce pro vodu jaksi nefunguje. HST nemá potřebné chlazení, navíc umístění JWST v L2 je toho velkou součástí.
James Webb nie je nahradou za Hubbla to ani nahodou. Ako uz zaznelo, JW je teleskop pre infra.
Pekne to je vysvetlene v poslednej epizode PBS SpaceTime
https://m.youtube.com/watch?v=CoQE5J346mU
...já vím co s tím je, je to pokaženy.
To, že se žádný pokrok od přistání na Měsíci nekoná, je jen dojem. Prostě další mety, jako opakovatelné lety kamkoliv, nejen na Mars, obyvatelné základny apod. prostě nejsou taková sranda, jak by se mohlo zdát. Teoreticky už jsme na Marsu mohli být, protože nosič Saturn byl pro mise Apollo předimenzované hovado, které von Braun plánoval právě pro lety k Marsu. Otázka je, jak by taková mise bez současných znalostí získaných automatickými sondami byla úspěšná.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.