Je zjevné, že exploze nebyly náhodné, ale bez ohledu na to, jak a kým byly iniciovány, připadaly v úvahu dvě zásadní teorie. Buďto se podařilo k explozi přimět baterie, nebo zařízení obsahovala ukrytou výbušninu. V čistě teoretické rovině může v elektronice explodovat i kondenzátor, ale v mobilních zařízeních obvykle nejsou osazeny tak velké, aby jejich případná exploze mohla způsobit výsledek, jaký byl zachycen na videích a popisován svědky.

Ačkoli by z technologického hlediska bylo zajímavé, pokud by mobilní zařízení bylo možné hacknout a dálkově přimět baterii k explozi, potvrdil zdroj z řad libanonské bezpečnosti citovaný televizí Al-Džazíra, že v každém pageru byla umístěna výbušnina o hmotnosti necelých 20 gramů. Šlo o PETN (pentrit, pentaerythritol tetranitrát), bílou krystalickou silně explozivní látku. Nálož měla být umístěna právě na baterii, což sílu exploze ještě umocnilo. Baterie měla být podle citovaného zdroje použita k iniciaci exploze - její zahřátí, vyvolané na dálku, způsobilo explozi PETN a ten případně ještě explozi baterie.

Pozůstatky pageru po explozi (BBC)

Zatímco v úterý explodovaly převážně pagery, ve středu došlo i na vysílačky. Pagery měl Hizballáh objednat před několika měsíci v počtu 1000 kusů u tchajwanské společnosti Gold Apollo. Ta však tvrdí, že je nevyrobila. Je pravděpodobné, že šlo o produkty (alespoň zdánlivě) z více zdrojů, neboť počet zraněných za úterý měl dosáhnout přes 2800 osob, což je zhruba trojnásobek počtu pagerů ze zmíněné objednávky.

Ve středu se k explodujícím zařízením přidaly i vysílačky. Evidováno je zhruba 300 zraněných a 9 mrtvých. Bližší informace o původu vysílaček zatím nejsou známé. Lze však předpokládat, že se do Libanonu dostaly stejnou cestou jako pagery a prošly i stejnou nadívací procedurou.