Experti na nukleární fyziku z University of Surrey pomohli vyřešit jeden z problémů, který až doposud komplikoval výrobu jaderných baterií. S jimi nově popsaným principem rozpadu nestabilního izotopu bismutu (Bi-212,) mají vědci nyní naději na učinění dalšího nezbytného kroku ve vývoji energetických zdrojů s dlouhou výdrží.

Krystal bismutu (lze použít i výraz vizmut)

Ačkoli by se mohlo zdát, že jsou jaderné baterie v dohledné době něčím nereálným, není to tak docela pravda. Již před přibližně 50 lety se betavoltaické baterie začaly využívat k napájení kardiostimulátorů. Dnes je možné baterie na principu jaderného rozpadu najít v profesionálních měřících přístrojích a různých vesmírných sondách. Jejich životnost je běžně až několik desítek let, ale jen těžko můžeme v dohledné době počítat s využitím této technologie pro baterie žravých notebooků a chytrých telefonů.

Ačkoli je sázeno na radioaktivní materiály, jedná se o pokročilou technologii, která je za běžných podmínek bezpečná. Bohužel je v tuto chvíli schopná dodávat velmi omezené množství energie a cena za jeden "běžnější" kus vhodný k pohánění senzorů a podobných součástek se pohybuje kolem 4000 dolarů, viz jednoho z výrobců, společnosti City Labs.

Zachycováním nabitých částic ve speciálním prstenci zařízení centra GSI pro výzkum těžkých iontů v Německu, vyřešili vědci dlouhotrvající problém, jak porozumět základní struktuře nestabilního izotopu vizmutu.

Profesor Phil Walker z univerzitního oddělení fyziky řekl: "Nové poznatky nám potvrzují teorie, které nás navedou k dalším experimentům. Doufáme, že v delším časové horizontu budeme jednou schopni kontrolovat množství zachycené energie a uvolňovat jí dle potřeby."

Zachycení iontů bismutu ve zmíněném prstenci německého zařízení umožnilo přímé pozorování zachycené hodnoty energie, čímž došlo k výraznému posunu. Poznatky z výzkumu mají pomoci předvídat další vlastnosti tohoto prvku, což by mohlo být klíčem pro vědce, jak snadno uvolnit "uvězněnou energii". Pokud se vše podaří jak má, budeme možná jednoho dne sázet na téměř neomezené zdroje energie i u běžných zařízení. K tomu však povede ještě dlouhá cesta.