Obrázek, který AMD zveřejnila, je fotografií GPU, na které jsou graficky znázorněné jednotlivé architektonické prvky. Přestože AMD zdůraznila, že nejde o mikrosnímek Vegy, pouze schematické znázornění, některé redakce toto „opomněly“ zmínit, což vedlo ke různým situacím.

Pro nás je ovšem zajímavější, než barevná malůvka přilepená na fotku jádra, samotná podkladová fotka jádra. Ta totiž z doposud zveřejněných snímků dosahuje nejvyššího rozlišení. Když AMD v lednu poprvé ukázala jádro Vega, vedly zveřejněné snímky ke snaze vypočítat jeho plochu. Jenže nízké rozlišení značně snižuje přesnost výsledku a i drobná neostrost působí tendenci výsledek spíše nadsadit. Mnohé výsledky proto vedly k závěru, že plocha bude dosahovat plus mínus 600 mm², podobně jako tomu bylo u jádra Fiji. Při zohlednění více dostupných snímků a faktorů, které obvykle snižují přesnost výsledku, jsme tehdy dospěli k závěru, že skutečné rozměry nebudou přesahovat 525 mm².

Nové výpočty vycházejícího ze snímku o vysokém rozlišení a předpokládající osazení HBM2 čipů společnosti Hynix o známých rozměrech, se většinou pohybují kolem hodnoty 490 mm². Je tedy pravděpodobné, že se plocha čipu vejde do 500 mm², což by korespondovalo se starším vyjádřením šéfa Radeon Technology Group, Raji Koduriho, který prohlásil, že tak velké čipy jako Fiji již v plánu nejsou.

Jak ukazuje srovnávací tabulka, čip kolem 500 mm² dosud AMD (ani ATi) nevyráběla a ve své nabídce neměla. Byť jde o „větší“ jádro, k opravdu „velkým“ čipům, které dosahovaly ~600 mm² se již neřadí. Zvlášť pokud vezmeme v potaz, jak vysoko nastavila příčku Nvidia s výpočetním Voltou GV100, který oproti donedávna největšímu GPU v historii, Pascalu GP100, zvýšil plochu prakticky o třetinu.