Stavbu superpočítače Aurora ohlásil Intel před více než šesti lety, v dubnu 2015. Předaný měl být roku 2018. Protože přípravy na straně Intelu neprobíhaly zcela podle harmonogramu a bylo zřejmé, že dojde k určitému odkladu, vymínil si zadavatel, aby systém (krom původních požadavků) v rozumné míře zvládal akceleraci AI, strojového učení. To byl problém, neboť Intel i s ohledem na zpoždění počítal s nasazením akcelerátorů Knights Hill (derivát Larrabee) z řady Xeon Phi, které v žádném ohledu naproti strojovému učení nešly.

Krom toho, že se k tomuto nasazení nehodily, tu byl problém v podobě nepoužitelné 10nm výroby, na které Knights Hill závisel. Došlo tedy k dalšímu odkladu a plánu nasadit o generaci novější produkty, Knights Mill, který již podporoval výpočty ve formátu FP16. Jenže ten, krom drobného nedostatku v podobě 10nm výroby, zase nepodporoval formát FP64 (na rozdíl od Knights Hill), bez nějž nebylo možné dosáhnout původních požadavků na celkový výkon v FP64. Intel přesto plánoval Knights Mill nasadit a aby se vyhnul problémům s 10nm výrobou, převedl návrh čipu na 14nm proces. Což však znamenalo nižší výkon při vyšší spotřebě. Po nějaké době bylo vyhodnoceno, že ani tudy cesta nevede, Intel kompletně zrušil vývoj produktů na bázi Larrabee a Aurora, tedy její papírová podoba, se znovu překreslila.

Verze chystaná na letošní rok měla stát na Xeonech Sapphire Rapids a akcelerátorech na bázi Xe. Ještě v květnu 2020 přišla oficiální zpráva, že přípravy probíhají zdárně a cílí ke kompletaci v roce 2021. V červnu 2020 měl Intel v laboratořích první vzorek Sapphire Rapids, který bylo možné zapnout. V červenci 2020 přinesl Charlie Demerjian (známý jako poněkud kontroverzní novinář, ovšem s výbornými zdroji) zprávu, že Intelu nejde vše zcela hladce a ve snaze minimalizovat další odklady posílá na tape-out i návrhy Sapphire Rapids, o kterých ví, že ještě obsahují bugy.

Čtyři dlaždice / čiplety Xeonu Sapphire Rapids

Takové řešení je extrémně drahé, každý tape-out je velmi drahý, potřebuje nové masky. Výhodou je, že u fyzického hardwaru, byť se známými bugy, lze odhalit i další, dosud neznámé problémy a řešit je už v další revizi. Navzdory tomuto postupu mělo být dle Demerjiana zcela nereálné vydání v roce 2021 (kteréžto je podmínkou pro kompletaci Aurory do konce roku 2021) a dostupnost měla nastat až v první polovině roku 2022.

Přestože Intel navzdory těmto informacím nadále mluvil o roce 2021 a shodou okolností po Demerjianově vyjádření unikla interní roadmapa Intelu malující hned několik variant Sapphire Rapids na rok 2021, ani další úniky tak optimistickému vývoji nenasvědčovaly.

Když letos v březnu nový CEO Intelu, Pat Gelsinger, mluvil o nových plánech, došlo i na Sapphire Rapids. Gelsinger volil velmi opatrná slova, která částečně dávala prostor pro původní scénář, ale částečně dávala prostor i pro scénář nastíněný Demerjianem o rok a půl dříve. Oznámil, že k nějaké výrobě v roce 2021 dojde, ale zásadní bude první pololetí 2022.

To už samo o sobě naznačovalo, že se situace nevyvíjí úplně ideálně, neboť kdyby šlo jen o kosmetický skluz výroby např. z prosince na leden, nemluvil by Gelsinger o prvním pololetí, ale o prvním čtvrtletí nebo začátku roku 2022. V kontextu odkladů ve světě IT zpravidla „první pololetí“ znamená „druhý kvartál“, často jeho konec.

• Xeony Sapphire Rapids s HBM nebudou součástí standardní řady, vyjdou později

Nyní již Intel nehovoří ani o částečné výrobě v roce 2021; počátek výroby očekává v prvním kvartálu 2022 a rozběhnutí velkoobjemové výroby ve druhém. Kompletaci Aurory tak nebude možné v roce 2021 zahájit, neboť krom vzorků nebude Sapphire Rapids do konce letošního roku na světě. První sériově vyráběné kusy může Intel teoreticky dodat v prvním kvartálu; větší množství bude dostupné až v kvartálu druhém. Alespoň prozatím to vypadá, že se do detailu kopíruje scénář vývoje situace s Xeony Ice Lake.