Imperva otestovala přes čtyři desítky komerčních i bezplatných antivirů se závěrem, že drtivá většina z nich je „žalostná“. Při testu všechny programy vystavila 82 novým virům a pozorovala, jak se budou chovat. Třem čtvrtinám antivirů trvalo i měsíc nebo déle, než začaly na jednotlivé viry vůbec nějakým způsobem reagovat.

Systémy tak byly ve většině případů zhruba měsíc prakticky bez ochrany. Imperva nepovažuje za primární problém to, že programy nedokázaly zabránit neznámým virům v útoku, jako spíš zoufale dlouhou dobu, kterou trvá většině výrobců implementovat ochranu před novými hrozbami.

Podle Impervy upozorní průměrný antivir na napadení novým virem až po měsíci od jeho rozšíření

Nebudeme sáhodlouze rozebírat rozčarování, které u autorů tato situace vyvolala, ztotožňujeme se ale s jejich názorem, že s průměrnou dobou bez antivirové ochrany kolem jednoho měsíce vytváří většina současným programů spíš iluzi bezpečnosti než cokoli jiného.

Podle studie jsou koncoví uživatelé za tuto iluzi ochotni zaplatit $4,52 miliardy ročně a korporace pak $2,9 miliardy, přičemž součet obou hodnot pak dává téměř třetinu z celkových $25,4 miliard, které se ročně točí v odvětví softwarové bezpečnosti. Zajímavostí je, že dva programy zdarma - produkty Avast a Emsisoft - dopadly velmi slušně, vlastně lépe než majorita placených programů.

Stále se objevují případy, kdy se řadoví uživatelé domnívají, že instalací dvou různých antivirů (nemám teď na mysli anti-malware/spyware utilitky, ale klasické antiviry s rezidentem) získají lepší ochranu než s jedním, případně že když je v systému antivir, je možné bez přečtení odklikat všechny ty varovné hlášky a stažený program přesto spustit, protože se díky antiviru nemůže nic stát. Bláhovost takového počínání jistě našim čtenářům nemusíme vysvětlovat. Z osobní zkušenosti můžu říct, že polovina případů odvirování, se kterými jsem se setkal, byla na sestavách s antivirem a druhá polovina bez :-). Předpokládám, že vaše zkušenosti s počítači řadových uživatelů asi nebudou příliš odlišné. Kde končí slabiny antivirů a začíná uživatelská hloupost, se sice snadno odhadnout nedá, ale ve světle informací od Impervy je možné, že obecné povědomí řadovým uživatelům možná trochu křivdí. Jen těžko totiž mohou rozeznat, kolik z toho, co tvrdí marketingová propagace antivirových programů, je skutečně software schopný splnit.