Procesor je založen na známém jádře Esther, na jehož bázi tvoří VIA prakticky všechny procesory řady C7 (C7, C7-M a C7-M ULV). Z tohoto důvodu tedy čekejte stejné technologie, především vyzdvihovanou VIA PadLock Security Engine, což má prapůvod už ve starých procesorech VIA C3, které pasovaly do „intelovského“ socketu 370 (v současné době jde o integrované hardwarové šifrovací algoritmy, ultra rychlý generátor náhodných čísel, NX bit a „hashovací“ algoritmy SHA-1 a SHA-256).

VIA však za účelem propagace těchto „Carbon Free“ procesorů uvádí nový „něco jako benchmark“. Je jím TreeMark a jde ve stručnosti o jakýsi údaj o dopadu na životní prostředí. Za metodou výpočtu tohoto čísla stojí nezávislá firma Best Foot Forward, přičemž metoda výpočtu je skutečně pozoruhodná. Víte, co vám nakonec vyjde?

Ano, vyjde vám počet stromů, které musejí eliminovat CO₂ vyprodukovaný jako důsledek výroby elektřiny, jež napájí procesor po dobu jeho životnosti, počítanou jako tři roky. A teď se pojďte podívat, jak VIA srovnává své C7-D s konkurencí (podle obrázku to vypadá na Intel, akorát je trochu nefér, že neuvádí, co to je přesně za procesor, neboť třeba rozdíl mezi Pentiem Extreme Edition 840 a Core 2 Duo E6300 bude bezesporu markantní).

VIA C7-D tedy za tři roky provozu vyprodukuje svými energetickými požadavky takové množství oxidu uhličitého, které budou kompenzovat pouhé čtyři stromy, zatímco nároky „nejmenované konkurence“ budou potřebovat 6,5× více stromů. Opravdu zajímavý benchmark, to se musí VIA nechat. Jelikož má přímo na svém webu možnost spočítat, kolik stromečků vygeneruje jaký procesor dle zadání TDP, zjistili jsme, že oněch 26 stromečků odpovídá procesoru s TDP od 118 do 122 W. Čtyři stromečky odpovídají 19 až 22 W. A právě taková je spotřeba VIA C7-D, výrobce udává maximum 20 W.

Na závěr si jen připomeňme základní parametry VIA C7-D procesorů. Uvedeny jsou dva modely, a to na frekvenci 1,5 GHz a 1,8 GHz, oba se 400MHz sběrnicí, vyráběny jsou samozřejmě 90nm technologií.