Když byl představen nový model MacBooku Pro 2018, nejeden profesionál byl nadšen z příchodu inovace. Apple totiž poprvé do přenosného počítače integroval šestijádrový procesor Core i9 slibující opravdu masivní nárust výkonu, a to vše při zachování elegantního vzhledu a neuvěřitelně tenkého profilu. Vše by bylo v pořádku, ale jak to bývá, výkonné komponenty potřebují i výkonné chlazení a spoustu místa, nicméně to není ta správná cesta pro Apple.

Červená linka znázorňuje variantu s Core i9, žlutá slabší a levnější variantu s Core i7

Hlavní problém nastává jak v samotném návrhu počítače, tak i samotného procesoru. Tenké šasi zkrátka není uzpůsobeno k tomu, aby zvládl opravdu efektivně odvést dostatek tepla, který generuje procesor, a tím pádem dochází k dosahování maximální únosné teploty, při které procesor operuje.

Jakmile dosáhne topu, ve snaze snížit výdej tepla procesor sníží svou frekvenci, a tím masivně sníží dostupný výkon, což je obzvláště viditelné při náročnějším úkolu vyžadující velké množství procesorového času. Procesor je zde rovněž na vině, jelikož Intel zkrátka přidal další dvě jádra na původní čtyřjádrový celek, přičemž nedošlo ke zefektivnění procesoru v takové míře, aby generoval méně tepla jako celek.

Proto je potřeba zmínit toho oného slona v místnosti. Podle různých nezávislých testů výkonu se totiž ukázalo, že chlazení v novém MacBooku Pro zvládne v ideálních podmínkách uchladit Core i7, který narozdíl od i9 má o dvě jádra méně a produkuje 45W tepla. V realitě je to větší množství, jelikož Intel ve své moudrosti zmiňuje TDP při základním taktu, nikoliv po automatickém přetaktování, aby procesor dosahoval vyššího výkonu.

Viditelné rapidní snižování provozní frekvence ve snaze snížit teplotu procesoru stojí za masivní pokles výkonu při konstantním výpočetním úkonu.

Celá situace je obzvlášť nepříjemná pro majitele, kteří zaplatili prémiový příplatek 300 dolarů za variantu s výkonnějším procesorem Core i9, jen aby zjistili, že při práci s více jádry je výsledek horší, než ve variantě s Core i7.

A to není jediný problém, který postihuje současné Macbooky. Je vhodné ještě zmínit třetí revizi klávesnice, která i přes přidanou membránu kvůli snížení hluku (a prevenci proti vniknutí nečistoty do kláves, což Apple popírá), stále selhává a kvůli krásnému, ale nepraktickému návrhu, je oprava nákladná. Mimo to se o další problém postará nedávné zjištění selhávání spojovacího kabelu mezi základnou a obrazovkou, kde opět kvůli snížení tloušťky došlo k přepracování elektroniky a při selhání tohoto spojovacího dílu je zapotřebí vyměnit kompletně celý LCD panel, neboť je kabel součástí panelu.

Doufejme, že se v příští generaci konečně Apple poučí a nabídne funkční celek, který bude bezproblémově fungovat. A to stačí jen přidat pár milimetrů navíc, aby procesor mohl volně dýchat.