Ženy jsou v IT sektoru podstatně méně zastoupeny než muži, a to jak na pozicích programátorů, analytiků nebo vývojářů, tak na manažerských nebo vedoucích funkcích. V následujícím článku vám sdělíme, jaké konkrétní rozdíly tam jsou a také jejich teoretické řešení. 

Podle studie Evropské komise z roku 2018 tvořily ženy pouze 17 % pracovníků v IT sektoru, zatímco muži 83 %. V České republice byl tento podíl ještě nižší - 12 % žen a 88 % mužů. V porovnání s jinými odvětvími je to velmi nízké číslo. Například ve zdravotnictví pracovalo 76 % žen a 24 % mužů, ve školství 70 % žen a 30 % mužů. Ve veřejné správě byl následně podíl vyrovnanější; celkem 57 % žen a 43 % mužů.

Jedním z důvodů této genderové segregace je nedostatek zájmu o IT obor mezi dívkami a ženami. Podle průzkumu Eurostatu z roku 2017 se pouze 1,3 % dívek ve věku 15 let rozhodlo studovat IT obor na střední nebo vyšší škole, zatímco u chlapců to bylo přes 6 %. Na vysokých školách byl tento rozdíl ještě markantnější - pouze 0,7 % studentek studovalo IT obor, zatímco u studentů to bylo 4 %.

Vysvětlení tohoto jevu je prosté

Tento nedostatek zájmu o IT obor mezi dívkami a ženami má kořeny již v raném dětství a souvisí s genderovými stereotypy a sociálním tlakem. Dívky jsou často odrazovány od studia matematiky, fyziky nebo informatiky, protože tyto předměty jsou považovány za „příliš těžké“ nebo „pro kluky“. Naopak jsou povzbuzovány ke studiu humanitních nebo společenských věd, které jsou vnímány jako „vhodnější“ pro jejich pohlaví. Dále k tomu dopomáhá vnímání IT sektoru jakožto výhradně mužského světa plného geeků nebo hackerů. 

Zdroj: Shutterstock

Dalším důvodem genderové nerovnosti v IT sektoru je diskriminace na pracovišti. Ženy, které se rozhodnou pracovat v IT sektoru, často čelí různým překážkám a bariérám, které jim brání v kariérním postupu nebo osobním rozvoji. Tyto překážky mohou být explicitní nebo implicitní, individuální nebo strukturální. Mezi ně patří například:

• Skleněný strop - neviditelná bariéra, která brání ženám dosáhnout vyšších pozic nebo funkcí v hierarchii dané organizace.
• Skleněný zdviž - tendence preferovat muže při povýšení nebo posunu na lepší pozici.
• Skleněný útes - situace, kdy ženy jsou nuceny opustit svou práci kvůli nepřátelskému prostředí nebo neslučitelnosti s rodinnými povinnostmi.
• Skleněné okovy - omezení možností pro ženy pracující na nižších pozicích bez perspektivy postupu.
• Skleněné stínidlo - nedostatek kladené pozornosti nebo uznání ženské práce ze strany kolegů nebo nadřízených.
• Skleněné oko - absence mentorů nebo vzorů pro ženy pracující v IT sektoru.

Výše jmenované překážky mají pak za následek nižší platy pro ženy pracující v IT sektoru. Podle studie Evropské komise z roku 2018 byl průměrný rozdíl mezi platy mužů a žen v IT sektoru 19 % ve prospěch mužů. V České republice byl tento rozdíl dokonce 25 %. To znamená, že například za každých 100 Kč, které dostal muž pracující v IT sektoru, dostala žena pracující na stejné pozici pouze 75 Kč. 

Tento rozdíl nelze zcela vysvětlit pouze rozdílnou kvalifikací nebo produktivitou mezi muži a ženami. Podle analýzy OECD z roku 2012 byla produktivita žen pracujících v IT sektoru rozhodně srovnatelná s produktivitou mužů. Rozdíly na platech byly víceméně dány právě onou diskriminací na základě pohlaví než na základě kvalifikace nebo produktivity. 

Jak podpořit rovnoprávnost žen v IT sektoru?

Ačkoliv to může vypadat docela mýticky, genderová nerovnost v IT sektoru není pouze ženským problémem, ale rovnou pro celou společnost a ekonomiku. Ženy představují polovinu populace a potenciálních talentů, kteří by mohli přispět k rozvoji a inovaci v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jestliže jsou pak ženy v IT sektoru podzastoupeny nebo diskriminované, znamená to ztrátu pro všechny. Proto je důležité podporovat rovnoprávnost žen a mužů v IT sektoru a odstraňovat bariéry, které jim brání v uplatnění a rozvoji jejich potenciálu.

Zdroj: Shutterstock

Neexistuje k tomu však jednoduché nebo univerzální řešení, ale spíše soubor opatření a iniciativ, které by měly zapojit různé aktéry a úrovně - od jednotlivců, přes organizace, až po stát a mezinárodní instituce. Mezi některé tyto kroky můžeme zařadit:

• Zvyšování zájmu a motivace dívek a žen o studium a práci v IT sektoru. To zahrnuje například propagaci úspěšných ženských vzorů v IT sektoru, poskytování informací o možnostech a benefitech práce, organizování workshopů, soutěží nebo mentorovacích programů pro dívky a ženy s IT zaměřením, podporování spolupráce mezi školami a firmami v IT sektoru atd.
• Zlepšení kvality a dostupnosti vzdělání a odborné přípravy pro ženy v IT sektoru. Tedy zcela určitě zajišťování rovných přístupů k vzdělávacím materiálům a zdrojům, eliminování genderových stereotypů a předsudků ve vzdělávacím obsahu a procesu, poskytování finančních nebo jiných podpor pro ženy studující nebo pracující v IT sektoru, zvyšování kvalifikace učitelů a lektorů v IT oborech.
• Zpříjemňování pracovních podmínek a kultury pro ženy v IT sektoru. K tomu dopomůže například zavádění antidiskriminačních politik a pravidel v organizacích, monitorování a snižování rozdílů v platech mezi muži a ženami v IT sektoru, poskytování flexibilních pracovních režimů nebo služeb péče o děti pro zaměstnance s rodinnými povinnostmi, podporování rovného zastoupení žen na manažerských nebo vedoucích pozicích, zvyšování viditelnosti a uznání práce žen v IT sektoru.
• Podpora spolupráce mezi ženami v IT sektoru. To může zahrnovat například zakládání nebo podporu existujících sítí nebo komunit žen pracujících v IT sektoru, organizování setkání, konferencí nebo akcí pro sdílení zkušeností, znalostí nebo názorů mezi ženami, posilování solidarity a vzájemné pomoci mezi ženami v IT sektoru.