V současnosti to začíná vypadat, že vlna vysoce nadstandardního zájmu o paměti skončí v roce 2028. Což by znamenalo, že velké investice nad rámec běžného rozšiřování výrobních kapacit (což znamená stavbu nových továren) se jednak nemusejí vyplatit a jednak situaci nijak nepomůžou, protože dorazí s křížkem po funusu.

• 25 let krizí vyřadilo ~80 % výrobců pamětí, nahnuté to měl i Hynix a Micron

Právě to je u výrobců pamětí nepopulární téma, neboť historická zkušenost ukázala, že přílišné investice do výrobních kapacit v době vysoké poptávky byly důvodem zániku naprosté většiny původních výrobců. Problém je totiž v tom, že navýšené kapacity začaly produkovat paměti v době, kdy poptávka klesala, ceny padaly a zájem mizel, takže nezbývalo než vyrábět na sklad, kde ale paměti dále ztrácely na hodnotě. Rozšířené kapacity krom investic do výstavby znamenaly zvýšenou mzdovou finanční zátěž (nové linky znamenaly nabrání nových pracovních sil), z důvodu omezených prodejů minimální příjmy, ztrátu hodnoty skladových zásob a neschopnost v této situaci dále pokračovat, neboť po výstavbě nových továren nezbylo z finančních rezerv prakticky nic.

Podle současných informací to vypadá, že od výrobců pamětí již nelze čekat investice do výrobních kapacit nad rámec standardních plánů nebo dosud realizovaných zásahů. Pro letošní rok se očekává rozšíření výroby o 26 % pro DRAM a 24 % pro NAND. Nelze očekávat, že se toto tempo v nadcházejících letech zvýší, spíš budou růsty o něco nižší, neboť dosavadní odhady hovoří o zhruba zdvojnásobení celosvětových výrobních kapacit mezi lety 2025 a 2029 (což je méně než odpovídá meziročnímu růstu 2025-2026 o ~25 %).