Historicky byla v IT segmentu výroba pamětí jedním z nejlukrativnějších byznysů. Ze značek, které existují doposud, ale s výrobou pamětí si je již nespojujeme, lze jmenovat třeba (abecedně) AMD, Hitachi, IBM, Intel, Motorola, NEC, Philips, Siemens, Texas Instruments a Toshiba. Všechny ale buďto s výrobou pamětí včas skončily, nebo jejich výrobu oddělily do samostatné divize (která sama skončila nebo byla prodána a podobně). Zejména v 70. a 80. letech paměti vypadaly jako zlatý důl, právě tehdy se jim věnovala AMD a Intel (procesory je původně až tak nezajímaly), ale konkurence rychle zhoustla a obě značky zakotvily ve světě x86. Značky, které si nezvládly najít i jiný zdroj příjmů, nebo alespoň nepatřily mezi top-20, vymizely z důvodu konkurenčního tlaku v 90. letech.

Po roce 2000 zůstalo asi 15 významných firem, pro které by na trhu bylo místo, zvlášť při rostoucí poptávce po osobních počítačích. Dosud z nich existují a mají nějaké podstatnější zastoupení na trhu již jen tři. Co se stalo? V posledních 25 letech přicházejí periodické krize a trvalo poměrně dlouho, než se s nimi výrobci naučili zacházet.

V továrně Micronu (Micron)

Scénář je v základu stejný. Přijde období, které z nějakého důvodu (růst poptávky, nedostatek kapacit ap.) výrazně navýší ceny. Výrobci v tom vidí potenciál výdělku, finanční rezervy nalijí do rozšíření výrobních kapacit (nové linky, nové továrny). Všichni začnou vyrábět velké množství pamětí, zasytí trh, ceny pamětí rychle spadnou a těmto výrobcům zbydou plné sklady pamětí, nové továrny, které vyrábějí na sklad, množství nových zaměstnanců, které musí platit a téměř žádné finanční rezervy. Propouštění zaměstnanců stojí peníze (odstupné), prodej pamětí pod cenou nepomáhá, pouze tlačí konkurenci k dalšímu snižování cen a tím poklesu hodnoty skladových zásob. Prodej zbytečných továren nepomáhá. Nikdo je totiž nechce, protože všichni výrobci pamětí mají výrobních kapacit přebytek. Pokud se je podaří prodat, pak jedině pod cenou. Ve většině případů tento scénář končí krachem.

2001 - dot-com krize

V důsledku finanční bubliny, kdy investoři pumpovali peníze do internetových start-upů, často bez ziskového modelu, došlo v roce 2000 došlo ke krachu, který způsobil obrovské ztráty a vedl k úpadku tisíců firem. Krize měla následně dopad i na segment hardwaru, ceny pamětí spadly o 80 %. Tehdejší vývoj a trh byly ale poměrně rychlé, upgradovalo se často, takže krize nebyla vleklá a většina hardwarových firem se z ní dokázala dostat.

Hyundai DDR. Krátce po zveřejnění tiskové zprávy o výrobě DDR pamětí,
ke které byl připojen uvedený snímek, ukončila společnost výrobu (Hyundai)

Z výrobců pamětí dopadla především na paměťovou divizi Hyundai. Co z ní zbylo, bylo resuscitováno pod značkou Hynix, která se sice potýkala s problémy, ale díky státním intervencím a dynamice trhu se dokázala postavit na nohy, existuje dosud a vznikl z ní jeden z nesilnějších a nejstabilnějších hráčů na trhu.

2009 - globální ekonomická krize

Krize sice původně začala tzv. americkou hypoteční krizí (2007), ale nakonec měla dopad celosvětový a v řadě odvětví. Segment hardwaru zasáhla nejvíce roku 2009, kdy došlo k propadu cen pamětí v důsledku obrovských skladových přebytků.

• Jak si vedou výrobci pamětí - Micron se vrací ²⁰⁰⁹

Z krize se nezotavil(a) Infineon / Qimonda. Velké problémy měla také Elpida, ale tu udržela nad vodou státní intervence, i když jen dočasně. Krize velmi těžce zasáhla prakticky všechny značky včetně největších firem jako Micron (velké ztráty) a Hynix (restrukturalizace). Prakticky jediný, kdo ji zvládl bez těžké újmy, byl Samsung.

2012 - smartphony

Vzestup smartphonů způsobil, že začala stoupat poptávka po DRAM i NAND Flash, což se však zároveň střetlo s realitou zemětřesení a tsunami v Japonsku, která poškodila továrny Toshiby a Elpidy, čímž omezila přísun pamětí na trh. V očekávání růstu cen začali zbývající výrobci i distributoři syslit již vyrobené paměti na skladech, což vedlo k ještě většímu nedostatku a prohloubení krize.

S pamětmi „Ninja“ jste se mohli v PC setkat naposledy v roce 2012 (Nanya)

Velcí výrobci (OEM, smatphony) se proto začaly obracet především na největší nezasažené výrobce pamětí (Hynix, Micron, Samsung), protože pouze ti jim v dané situaci byli schopni zajistit potřebné dodávky. Ostatní značky, i pokud nebyly zasaženy živelními katastrofami, ztratily dlouhodobé zákazníky.

• Nanya končí s DRAM pamětmi, neustála konkurenční tlak ²⁰¹²

Situaci nepřežila Elpida (= NEC + Hitachi + Mitsubishi), Powerchip (který od krize 2009 spíše přežíval, ale roku 2012 segment vlastní DRAM opusti definitivně), ProMOS (od krize 2009 byl v insolvenci), Rexchip a z většiny trhu se stáhla Nanya.

2018-2019 - zpomalení trhu

V roce 2018 došlo k propadu prodejů v PC segmentu na desetileté minimum, ochladl i trh s chytrými telefony. Zůstaly rozsáhlé zásoby DRAM i NAND Flash pamětí, což vedlo k poklesu cen až o 50 %. Na trhu již zůstal pouze Hynix, Micron a Samsung, kterým sice výrazně klesly zisky, ale všechny tři značky krizi přestály.

2022-2023 - pocovidová nadprodukce

Zatímco covidovou poptávku z důvodu práce a studia z domova (zvýšení prodeje notebooků i telefonů) nestíhali výrobci hardwaru uspokojit a masivně lili peníze do rozšiřování výroby, po konci této éry došlo k vychladnutí. Poptávka byla na dlouhou dobu nasycená, lidé neměli důvody dále nakupovat a ceny začaly klesat. Oproti covidovému maximu zlevnily DRAM o 60-70 % a NAND Flash o 70-80 %. Dochází ke koordinovanému omezení výroby pamětí, ale všichni tři výrobci opět krizi přečkali.

Nebudeme-li počítat speciální paměti pro okrajové části trhu, zmizely v posledních 25 letech z trhu jediná větší značka mimo dopad výše popsaných krizí a to Inotera, kterou v roce 2016 koupil Micron. Stále existuje společnost Winbond, která jako jedna z mála všechny krize přestála, ale situace ji posunula na niche-trhy (speciální low-power DRAM, pseudo-SRAM, NOR flash ap.). Vyrábí sice i DDR4 a spustila i výrobu DDR5, ale kvalita a objemy výroby dostačují pouze pro potřeby embedded segmentu. V podobné situaci je Etron, který je fabless firmou (nemá vlastní továrny) a spíše se orientuje na vývoj. Loni navázal spolupráci s Nanyou (která se v roce 2012 stáhla z PC i serverového trhu, přesto s velkým odstupem za „svatou trojicí“ figuruje jako čtyřka na trhu s pamětmi) na „AI memory solutions“. Za zmínku stojí také Powerchip, který v roce 2012 ukončil výrobu vlastních pamětí, ale existoval dál a své továrny nabízel pro zakázkovou výrobu. Pro jiné značky vyráběl např. flash paměti, ale také řadiče LCD a mikrořadiče. Právě jeho továrnu P5 v Tongluo na Tchaj-wanu, která je vybavená pro zpracování 300mm waferů, nyní společnost prodala Micronu.